Pracovní poměr

Narazili jsme na nejasné otázky ohledně flexibilní novely zákoníku práce, jsou naše závěry správné? Výplata v cizí měně – v § 143 odst. 2 je řečeno toto: „Pro přepočet mzdy nebo platu nebo jejich části na cizí měnu se použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro první pracovní den v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo jejich část, pokud si zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodli jiný pracovní den.“ Jak postupovat v případě, že mzdy se zúčtují k poslednímu dni daného měsíce, ale kurz v té chvíli není ještě stanoven (pokud se má brát první pracovní den v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, za který mzdy náleží)? Může si obecně zaměstnavatel stanovit datum výplaty, jako datum kurzu (ať už poslední den v kalendářním měsíci, který se zúčtovává nebo kterýkoliv jiný den následujícího kalendářního měsíce)? Stanovení nároku na dovolenou u navazujících pracovních poměrů – v § 216 odstavec 1 zní: „(1) Za nepřetržité trvání základního pracovněprávního vztahu se považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového základního pracovněprávního vztahu zaměstnance k témuž zaměstnavateli.“. V praxi to tedy znamená, že se považuje za nepřetržité trvání i “přechod” z DPČ/DPP na pracovní poměr a i obráceně. Je možné s aplikací této úpravy pracovat až od 1. 1. 2026 ? Stanovení nároku na dovolenou se v běžné praxi děje na začátku kalendářního roku a nyní je složité zohlednit veškeré možné případy, které by se na základě tohoto znění měli zapracovat pro stanovení dovolené (může v některých případech znamenat i přečerpanou dovolenou). Jak postupovat v případech, kdy na sebe DPČ/DPP navazují s pracovním poměrem a výměra dovolené činí pro DPČ/DPP 4 týdny v kalendářním roce a pro pracovní poměr 5 týdnů? Jak v takovém případě stanovit nárok na dovolenou u navazujících poměrů?   

Jak je v zákoníku práce řešeno ošetření u lékaře / návštěva lékaře u zaměstnance? Kdy a za jakých podmínek má prosím zaměstnanec nárok na placené volno? Dočetla jsem se, že zaměstnanec chodí k lékaři mimo pracovní dobu a pouze v případech, kdy to není možné, má nárok na placené pracovní volno po dobu nezbytně nutnou. Dále, že další podmínkou je, že zdravotnické zařízení, které zaměstnanec navštěvuje, musí být ve smluvním vztahu se zdravotní pojišťovnou, u které je zaměstnanec registrován. Dále, že dle § 206 zákoníku práce je nutné zaměstnavatele včas informovat o plánované návštěvě lékaře, včetně zdůvodnění, proč se vyšetření nemůže uskutečnit mimo pracovní dobu. 

Úřad práce ČR upozorňuje, že v letošním roce probíhá rozsáhlá výměna průkazů pro osoby se zdravotním postižením, které byly vydány v roce 2015 a mají standardně platnost právě deset let. Tato výměna by se v roce 2025 měla podle dat MPSV ČR dotknout téměř 138 tisíc průkazů, z toho přibližně 7 % klientům bude zároveň končit platnost posouzení schopnosti pohyblivosti a orientace.

Zaměstnanec s úkolovou mzdou (pracovní úvazek po–pá, 40/týden) pracuje ve svátek, který připadne na jeho obvyklý pracovní den, nechce vybírat náhradní volno. Odpracuje a) více než 8 hodin, b) méně než 8 hodin. Dále zaměstnanec s úkolovou mzdou pracuje ve svátek, který připadl na sobotu, která není jeho obvyklým pracovním dnem, odpracuje za 1) 4 hodiny, za 2) 9 hodin. Jak tyto zaměstnance zaplatím?

Nenechte si ujít 14. ročník konference k pracovnímu právu, kterou pořádáme společně s AKV. Jedním z hlavních témat konference bude flexinovela zákoníku práce, která bude účinná již od června 2025. Konference přinese už 23. 6. 2025 aktuální témata a diskuse vedené předními odborníky v této oblasti. Zúčastnit se můžete osobně v Praze nebo odkudkoliv online. V obou případech budete mít k dispozici záznam konference na neomezenou dobu.   Přijďte načerpat nejnovější informace a trendy v pracovním právu i inspiraci od kolegů. Těšíme se na vaši účast!

Je povinnost, aby jednatel s vyplácenou jednatelskou odměnou vykazoval dovolenou? Jednatel nemá ani stanovenou pevnou pracovní dobu (cestovní náhrady neuplatňuje).

Chceme odklad implementace evropské směrnice o transparentnosti odměňování a odmítnutí návrhu směrnice o právu na odpojení. Tři největší zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v Česku požadují dvouletý odklad implementace evropské směrnice o transparentnosti odměňování (2023/970) a odmítnutí návrhu směrnice o právu na odpojení. V této souvislosti zaslali zástupci Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR společný dopis ministrovi práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi.

Jednou z důležitých povinností zaměstnavatele jako plátce pojistného je pravidelně každý měsíc sdělovat zdravotním pojišťovnám jejich pohledávky neboli předpisy pojistného. K tomuto účelu slouží tiskopis Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele (dále jen „Přehled“). Jaký je smysl těchto podávaných Přehledů? Touto formou oznamované hodnoty jsou důležité pro řádný výkon úřední a kontrolní činnosti každé zdravotní pojišťovny, která na základě sdělovaných dat rozhoduje o dalším postupu, jehož cílem je zabezpečit, aby zdravotní pojišťovna obdržela veškeré pojistné, na které má ze zákona nárok. Následující článek srozumitelně vysvětluje, jaké údaje musí Přehled obsahovat a jak postupovat v případě chyb či nesrovnalostí.

Komora Plus přináší komentář k agenturnímu zaměstnávání v České republice. Článek zdůrazňuje význam férového přístupu k agenturním zaměstnancům, který zahrnuje zajištění odpovídajících mezd, benefitů a kvalitních pracovních podmínek. Firmy, které považují agenturní pracovníky za klíčovou součást pracovního procesu, nejenže budují stabilní kolektiv, ale také posilují svou pověst na trhu práce. Takový přístup vede k vyšší motivaci zaměstnanců, lepším pracovním výsledkům a nižší fluktuaci.

Společnost Wolters Kluwer si vás dovoluje pozvat na celodenní konferenci „60 let od kodifikace pracovního práva – retrospektivy a perspektivy“, jíž je mediálním partnerem a kterou organizuje Česká společnost pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy dne 16. června 2025 v reprezentačních prostorách Karolina (Vlastenecký sál/Křížová chodba) na Ovocném trhu, Praha 1.

Buďte v obraze s chytrými podcasty aplikace Update! Každý měsíc přinášíme nové podcasty ze světa daní, účetnictví, práva, HR, ESG a AI, kde vám vše vysvětlíme stručně a srozumitelně do 15 minut.

Přeplněné kalendáře, chození na schůzky a řešení e-mailů jako činnosti, které nemají přidanou hodnotu. To je pro respondenty z Česka a Slovenska (72 %) nejpalčivější téma v jejich pracovních prostředích. V oblasti lidských zdrojů nyní nejvíc rezonuje, jak ji promění moderní technologie v čele s umělou inteligencí, vychází z nově zveřejněného průzkumu Trendy v oblasti lidského kapitálu 2025, který vydala poradensko-technologická společnost Deloitte.

Musí či nemusí zaměstnavatel z důvodu přijetí flexinovely zákoníku práce vyhotovit dodatky ke všem existujícím pracovním smlouvám a do nich uvést ty zásadní změny tj. doba výpovědi, zkušební doba, doložka mlčenlivosti? Předpokládám, že se jedná o ty nejzásadnější změny. Nebo může vyhotovit nějaký jednotný dokument, který bude odkazovat na pracovní smlouvy a dokument o informační povinnosti zaměstnavatele a zaměstnanci podepíší prezenční listinu, že se s tímto dokumentem seznámili? Je tu možnost toto nějak skloubit, kvůli administrativní zátěži? 

Spolu s flexinovelou zákoníku práce vstoupí 1. června 2025 v účinnost také novela nařízení vlády č. 590/2006 Sb., která upravuje okruh a rozsah osobních překážek v práci. Zaměstnanci nově získají například nárok na delší volno při úmrtí blízké osoby, zpřesní se pravidla pro pracovní volno na svatbu a zavedou se jasnější podmínky pro volno při hledání nového zaměstnání. Novela rovněž vyjasňuje některá stávající ustanovení, například v případě doprovodu blízké osoby nebo znemožnění cesty do zaměstnání. Výslovně bude také stanoveno, že ve všech případech, kdy nařízení vlády hovoří o manželích, rozumí se tím i partneři podle občanského zákoníku i zákona o registrovaném partnerství; obdobně se pod pojmem manželství rozumí i partnerství.

Výrazné zjednodušení administrativy firem a dalších zaměstnavatelů v jejich pravidelné informační povinnosti vůči vybraným orgánům veřejné moci. To znamená návrh zákona MPSV o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ) a doprovodného zákona, který před 2 dny v prvním čtení schválila Poslanecká sněmovna a posunula jej tak do další fáze legislativního procesu.

Zkušební doba pro zaměstnance se prodlouží až o dva měsíce a výpovědní lhůta začne doručením výpovědi. Zaměstnavatelé budou muset držet rodičům na rodičovské jejich původní místo do dvou let věku dítěte. Tyto a další změny přinese takzvaná flexinovela zákoníku práce, kterou dne 25. dubna podepsal prezident Petr Pavel.

Flexinovela zákoníku práce přináší zásadní změny v oblasti zkušební doby, které významně ovlivní zaměstnavatele i zaměstnance. Díky nové legislativě se prodlužuje maximální délka zkušební doby, nově je možné ji dodatečně prodlužovat písemnou dohodou, a upravuje se také automatické prodloužení o neomluvenou absenci. Zároveň bude jasné, že se zkušební doba prodlužuje ze zákona vždy o pracovní dny. Účinnost této novely se očekává od 1. 6. 2025.

Limit rozsahu práce dle dohody o provedení práce je obecně znám, nesmí být větší než 300 hodin v roce. Co vše je do tohoto limitu počítáno? Jaké jsou důsledky porušení tohoto limitu? A jak to bude v případě, kdy zaměstnanec pracuje pro více zaměstnavatelů?

Je v dokumentu „Informace o obsahu pracovního poměru“, ve kterém je nutné seznámit zaměstnance s pracovní dobou, dostačující tato formulace: „Délka stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance činí 40 hodin týdně. Pracovní doba je rozvržena rovnoměrně.“ Nebo je nutné uvést i informaci o tom, že se jedná např. o pevnou pracovní dobu 9:00 – 17:30. Podotýkám, že v pracovní smlouvě přesná informace rovněž není uvedena. Dokument pokračuje dalšími ustanoveními - Informace o práci přesčas, nepřetržitý odpočinek v týdnu apod. Jde mi pouze o info, zda je nutné uvést i přesný čas. 

Prosím o upřesnění výpočtu odvodu (stanovení koeficientu), pokud zaměstnavatel nenaplní zaměstnáváním OZP a odběrem výrobků 4% povinného podílu, bude odvod do státního rozpočtu vypočítaný průměrnou mzdou (45 107 Kč 1.–3. čtvrtletí roku 2024) × počet osob, za které by měl být odvod do státního rozpočtu (na tiskopisu bod E1) × koeficient. Výši koeficientu zjistím výpočtem % - budu srovnávat povinný podíl 4% (tiskopis bod C2) s počtem zaměstnanců OZP u zaměstnavatele (na tiskopisu ohlášení povinného podílu bod D1) nebo s celkovým počtem zaměstnanců OZP, za které by měl být odvod do státního rozpočtu (tiskopis bod D3)?