Práce na dohodu - strana 8

Zaručená mzda a náhrada mzdy Dotaz se týká nejnižší úrovně zaručené mzdy v případě čerpání dovolené. Dosud jsme postupovali tak, že jsme celkový příjem v daném měsíci dopláceli do...

Zaměstnanec je evidován na úřadu práce a u nás pracuje na DPČ. V červenci 2019 dosáhla odměna z DPČ výše 5 700 Kč. Z této částky bylo odvedeno zdravotní pojištění. V září 2019 tento zaměstnanec doručil potvrzení o ukončení evidence na Úřadu práce ke dni 22. 7. 2019. Musí zaměstnavatel odvést zpětně zdravotní pojištění za období od 23. do 31. 7. 2019, nebo je pokrytý již celý měsíc červenec 2019?

Zaměstnávání formou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je zaměstnavateli často využíváno, přičemž i ve zdravotním pojištění se musí přihlížet k okolnostem souvisejícím. Z pohledu zdravotního pojištění je totiž u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr rozhodující především výše příjmu.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem – dále SŠ. Náš školník byl nemocen, takže jsme za něho vzali zástup. Nejdříve na dohodu o provedení práce. Po vyčerpání 300 hodin jsme DPP ukončili a uzavřeli se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti. Náš původní školník však nakonec odešel do důchodu. Tak jsme tedy chtěli sjednat zastupujícímu školníkovi na DPČ pracovní poměr na stejnou práci. Myslíme si, že jeden zaměstnanec nemůže u jednoho zaměstnavatele vykonávat dvě práce stejného druhu, v tomto případě školníka na základě pracovní smlouvy a DPČ. Proto chceme DPČ před sepsáním pracovní smlouvy ukončit. Ovšem problém nastal v tomto okamžiku, neboť k datu skončení, by měl zaměstnanec přečerpáno v průměru 20 hodin týdně na DPČ. DPČ byla uzavřena zhruba od března 2019 do srpna 2019. Jak tuto situaci řešit? 

Potřebujeme zaměstnat dva důchodce (starobní důchod), a to na DPP. Mzda bude do 10 000 Kč, odpracované hodiny nepřesáhnou 300 hodin za rok a oba budou mít podepsané prohlášení. Bylo by to: jedna osoba na výpomoc - účetnictví, administrativní práce a 2. osoba výpomoc při montážích. Nevím, zda toto je možné, zda mohu mít na tyto činnosti zaměstnané osoby na DPP, když se bude jednat o pravidelnou činnost každý měsíc v rozsahu cca 25 hodin měsíčně (350 Kč za hodinu). V případě, že toto možné je, tak v tomto případě zaměstnavatel ani zaměstnanec neodvádí žádné pojištění ani daně - to mám zjištěné. Je v tomto případě možná DPP, když je pracovní činnost pravidelná, opakující se, zda zaměstnavatel posílá na FÚ, OSSZ, VZP nějaká měsíční hlášení, když jsou nulová, a zda důchodce musí za rok podávat daňové přiznání, když si vydělá cca 105 000 Kč za rok na DPP?

Prázdniny jsou v plném proudu a vedle stálých zaměstnanců mnohde pracují i „brigádníci“. Ať už jako zástupy za dovolenou, nebo na výpomoc při sezonních pracích. Nejčastěji jsou to studenti, ale také důchodci či uchazeči o zaměstnání. Pojem „brigáda“ sice právní úprava nezná, ale v praxi se vžil pro označení krátkodobého zaměstnání s menším rozsahem práce.

Zaměstnanec měl Dohodu o provední práce uzavřenou od 18. 6. do 31. 12. 2019, rozsah práce dle potřeby max. 300 hod./1 rok. Odměna 100 Kč/1 hod., podepsané prohlášerní. Odpracoval však pouze 18. 6. a 19. 6. 2019, celkem 10 hodin, a ukončil dohodu. Nyní je na Úřadu práce a je potřeba mu spočítat průměrný čistý výdělek. Jaká bude metodika výpočtu v tomto případě? Neměl nijak stanoven rozsah práce, pracoval by podle aktuálních potřeb zaměstnavatele. Jaký by byl rozdíl ve výpočtu pokud by měl sjednánu Dohodu o provedení činnosti se stejnými podmínkami?

Je možné u zaměstnance, který je vedený v zaměstnaneckém poměru, sepsat dohodu o provedení práce, nebo musíme vše dát do mzdy za dané období? Jedná se o činnost provedenou mimo pracovní dobu a netýkající se jeho pracovní náplně práce. 

Student cizinec a DPP Je možné bez povolení k zaměstnání zaměstnat cizince ze třetí země (Ukrajina), který v ČR studuje? Předložil vízum D/VC/24 a my bychom chtěli tohoto cizince...

Žádáme o stanovisko ke stanovení průměrného měsíčního výdělku pro účely náhrady škody způsobené zaměstnavateli zaměstnancem pracujícím na základě uzavřené dohody o pracovní činnosti. Jedná se zejména o řidiče MHD, kterým není stanoven rozvrh směn, pouze „fiktivní“ rozvržení týdenní pracovní doby pro potřeby poskytování náhrady odměny z dohody po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (a to ve dnech pondělí – pátek 4 hodiny denně). Práce je těmto zaměstnancům určována operativně dle potřeb provozu a v dohodě mají uvedeno, že rozsah práce nesmí v období, na které je dohoda uzavřena, v průměru překročit 20 hodin týdně. Vzhledem k tomu, že není v dohodě pevně stanovena týdenní pracovní doba, není zřejmé, jakou hodnotu týdenní pracovní doby dosadit k výpočtu průměrného měsíčního výdělku dle § 356 odst. 2 věty druhé zákoníku práce. Je možné použít jako týdenní pracovní dobu průměrnou odpracovanou dobu zaměstnance připadající na 1 týden za uplynulé rozhodné období? Příklad: Zaměstnanec odpracoval v 1. čtvrtletí 180 hodin, odměna za uvedené rozhodné období byla vyplacena v souhrnné výši 34 650 Kč, průměrný hodinový výdělek (PHV) činil 192,50 Kč. V 1. čtvrtletí bylo 90 dnů, tj. 12,86 týdnů. V jednom týdnu tak odpracoval průměrně 14 hodin (180 : 12,86 = 13,996). Průměrný měsíční výdělek (PMV) by dle tohoto výpočtu činil: PMV = PHV x (týdenní pracovní doba x 4,348) = 192,50 x (14 x 4,348) = 11 718,- Kč Nebo se v takovém případě vychází z hodnoty 20 hodin, ačkoli zaměstnanec v rozhodném období většinou odpracuje v průměru méně hodin než maximálních 20 hodin uvedených v dohodě? Z údajů uvedených v předchozím příkladu by průměrný měsíční výdělek činil: 192,50 x (20 x 4,348) = 16 740,- Kč. Obdobný problém je v případě zaměstnanců pracujících na základě dohody o provedení práce, kteří mají v dohodě uvedeno, že rozsah práce v příslušném kalendářním roce nesmí být větší než 300 hodin. Který z uvedených postupů je správný a jak postupovat u dohod o provedení práce?

OSVČ pracuje jako švadlenka ve své dílničce doma v rodinném domě. Při práci jí pomáhá její 17letá dcera a maminka v důchodu. Je možné, aby OSVČ uzavřela s dcera a maminkou dohodu o provedení práce na výpomoc? Jaké pak povinnosti plynou OSVČ z pohledu zaměstnavatele? Dcera nebude podepisovat prohlášení, maminka ano. Musí OSVČ podat jednotnou přihlášku ke srážkové a zálohové dani do kdy a jak? V průběhu roku bude pouze OSVČ odvádět dan na příslušný učet, žádné jiné povinnosti mít nebude? Po skončení roku podává dvě vyúčtování? Musí dodržovat OSVČ nějaké povinnosti, co se týká zákoníku práce či jiných bezpečnostních pravidel atd., případně musí schovávat docházku či výplatních pásky? Pokud jsou s tímto spojeny ještě jiné povinnosti, prosím, o jejich stručný popis.

Máme zaměstnance na DPČ, se stanovenými dny, kterými jsou Po a Čt. Zaměstnanec má stanovenou mzdu za měsíc. Víme, že zaměstnanec na DPČ nemá nárok ani na dovolenou, ani na svátek, takže mu odečítáme nepřítomnost za dny, které měl být podle smlouvy na pracovišti, ale nebyl. Například za měsíc duben: vezmeme, že bylo dohromady 9 dní (pondělí a čtvrtků), z nichž jeden připadal na svátek. Vezmeme tedy částku, kterou má zaměstnanec dostat (10 000 Kč), vydělíme počtem určených dní za měsíc (9) a vynásobíme pouze počtem dní, které byl na pracovišti (8), tzn: 10 000/9 = 1 111 -> 8 x 1 111 = 8 888. Je náš postup správný? Přece jen, když by měl zaměstnanec ve smlouvě pouze například pondělky a tři ze čtyř těch pondělků by vyšly na svátek, nedostane celou měsíční mzdu, ale jen její poměr (1/4), když fyzicky odpracoval jen 1/4 z určených dní.

Zaměstnankyně (lékařka) má se zaměstnavatelem uzavřenu dohodu o pracovní činnosti, druh práce lékař se specializací- pohotovní služby dle potřeb zaměstnavatele. Sjednaný pracovní úvazek: 0,20; tj. 8 hod./týdně, nebo po vzájemné dohodě dle potřeb zaměstnance a zaměstnavatele. Za provedení sjednaných prací poskytne zaměstnavatel zaměstnanci odměnu ve výši 650 Kč/hod. Dle našeho názoru se jedná o zaměstnání malého rozsahu, neboť sjednaná částka započitatelného příjmu za kalendářní měsíc nečiní aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (dovětek... „nebo po vzájemné dohodě dle potřeb zaměstnance nebo zaměstnavatele“). Je náš názor správný? 

Firma chce přispívat na penzijní připojištění zaměstnanci, pracujícímu na základě dohody o provedení práce. Je možno čerpat celý limit 50 000 Kč ročně, když DPP sice trvá po celý rok, ale zaměstnanec pobírá příjem pouze od dubna do září?

Je možné vyplácet odměnu předsedovi společenství vlastníků a předsedovi kontrolní komise nebo mzdu tak, aby se neodvádělo sociální ani zdravotní pojištění? Oba dva jsou již důchodci. Je možné na jejich činnost pro společenství udělat dohodu o provedení práce?

Naše zaměstnankyně je u nás zaměstnána na HPP jako zubní lékařka. V současné době pobírá peněžitou pomoc v mateřství a nepracuje. Po mateřské dovolené tzn. v době čerpání rodičovské dovolené by chtěla nastoupit do práce, ale pouze na pár hodin v měsíci. Příjem by nepřesáhl 10 000 Kč. Můžeme s ní na tento malý úvazek uzavřít DPP, konkrétně na práci zubní lékařky, pokud bude na HPP evidovaná jako zaměstnankyně na rodičovské dovolené s výdělkem 0? Lze tedy sjednat po dobu rodičovské dovolené zaměstnankyně DPP se stejnou náplní práce jako má HPP? Zaměstnankyně totiž plánuje další dítě do tří let a z tohoto důvodu si nepřeje vrátit na původní pozici na HPP, a zkrátit tak úvazek a výměr.

Je možné proplácet náhradu za užívání soukromého auta společníkovi, který je ve své firmě i jednatelem a zároveň jediným zaměstnancem, který má dohodu o provedení práce na prodej zboží?

Dealer penzijní společnosti doporučil klientovi uzavřít DPP malého rozsahu, např. 200 Kč měsíčně na organizační práce. Tím lze současně tomuto zaměstnanci přispívat na penzijní pojištění např. 2 000 Kč, ale až maximum. Je pravda, že DPP spadá pod pracovní poměr, ale současně nezakládá nárok na dovolenou, nemocenskou, stravenky, bonus na dovolenou až 20 000 Kč ročně apod. Přesto je dealer přesvědčen, že je to tak správné a možné.

Náš účetní systém při zpracování mezd například za prosinec, které je prováděno v lednu následujícího roku, vytvoří doklady s účetním datem posledního dne v měsíci, za který jsou mzdy zpracovávány (v našem případě 31. 12.). Což je správně, mzdy jsou nákladem prosince. Nyní se zaměřím na srážkovou daň z dohod o provedení práce. Vzhledem k tomu, že program vytvoří závazek vůči finančnímu úřadu s účetním datem 31. 12., tak vypočte lhůtu pro úhradu této daně a její splatnost z tohoto data na konec ledna. Při sestavování „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvl. sazby daně…“ pak zahrne tuto srážkovou daň z prosincových dohod do prosince, takže i v přiznání vychází splatnost na konec ledna. Když se ale podíváme do § 38d zákona o dani z příjmů, tak tam se říká, že srážku je povinen provést plátce daně při výplatě. Což by při výplatě odměn z dohod za prosinec bylo realizováno až v lednu, a splatnost srážkové daně by se tak posunula na konec února. Když jsme to konzultovali s jinými účetními, každý to dělá úplně jinak, a některé účetní programy dokonce mají nastavení, zdali se srážková daň z dohod má do formuláře „Vyúčtování daně“ uvádět do měsíce, za který je zúčtována (prosinec), nebo až do měsíce, ve kterém je odměna vyplacena (leden). Můžu vás poprosit o vysvětlení co je správně? Podle zákona to vypadá, že správně je provedení srážky z prosincových odměn až při jejich výplatě to znamená v lednu, a tím pádem se splatnost daně posouvá až na konec února. Je tomu tak? Pokud ano, tak náš systém nepostupuje správně a daň přiznává nebo vykazuje o měsíc dříve, a tím nám zkracuje její splatnost o měsíc. Ale pokud se na to podíváme z pohledu finančního úřadu, tak hradíme o měsíc dříve a proti dřívější platbě nemůže finanční úřad nic namítat, ale pak i ve Vyúčtování daně máme vše také vykázáno o měsíc dříve, než by mělo být! Může to vadit? Může z toho být nějaký problém nebo postih ze strany finančního úřadu? A jak se na to bude tvářit třeba auditor?

Počítají se do rozhodných příjmů pro výplatu daňového bonusu (v daňovém přiznání za rok 2018) příjmy plynoucí z dohod o provedení práce?