Práce na dohodu - strana 9
Počet vyhledaných dokumentů: 224
Řadit podle:
Počet vyhledaných dokumentů: 224
Řadit podle:
Náš účetní systém při zpracování mezd například za prosinec, které je prováděno v lednu následujícího roku, vytvoří doklady s účetním datem posledního dne v měsíci, za který jsou mzdy zpracovávány (v našem případě 31. 12.). Což je správně, mzdy jsou nákladem prosince. Nyní se zaměřím na srážkovou daň z dohod o provedení práce. Vzhledem k tomu, že program vytvoří závazek vůči finančnímu úřadu s účetním datem 31. 12., tak vypočte lhůtu pro úhradu této daně a její splatnost z tohoto data na konec ledna. Při sestavování „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvl. sazby daně…“ pak zahrne tuto srážkovou daň z prosincových dohod do prosince, takže i v přiznání vychází splatnost na konec ledna. Když se ale podíváme do § 38d zákona o dani z příjmů, tak tam se říká, že srážku je povinen provést plátce daně při výplatě. Což by při výplatě odměn z dohod za prosinec bylo realizováno až v lednu, a splatnost srážkové daně by se tak posunula na konec února.
Když jsme to konzultovali s jinými účetními, každý to dělá úplně jinak, a některé účetní programy dokonce mají nastavení, zdali se srážková daň z dohod má do formuláře „Vyúčtování daně“ uvádět do měsíce, za který je zúčtována (prosinec), nebo až do měsíce, ve kterém je odměna vyplacena (leden).
Můžu vás poprosit o vysvětlení co je správně? Podle zákona to vypadá, že správně je provedení srážky z prosincových odměn až při jejich výplatě to znamená v lednu, a tím pádem se splatnost daně posouvá až na konec února. Je tomu tak? Pokud ano, tak náš systém nepostupuje správně a daň přiznává nebo vykazuje o měsíc dříve, a tím nám zkracuje její splatnost o měsíc. Ale pokud se na to podíváme z pohledu finančního úřadu, tak hradíme o měsíc dříve a proti dřívější platbě nemůže finanční úřad nic namítat, ale pak i ve Vyúčtování daně máme vše také vykázáno o měsíc dříve, než by mělo být! Může to vadit? Může z toho být nějaký problém nebo postih ze strany finančního úřadu? A jak se na to bude tvářit třeba auditor?
Počítají se do rozhodných příjmů pro výplatu daňového bonusu (v daňovém přiznání za rok 2018) příjmy plynoucí z dohod o provedení práce?
Počítá se do zaměstnávání více než 50% OZP i zaměstnanci zaměstnaní na DPP, nebo musí být zaměstnaní jen na hlavní pracovní poměr?
Vztahuje se v roce 2019 na dohodu o provedení práce do 10 000 Kč zaručená mzda, nebo pouze minimální mzda?
Fyzická osoba podnikající jako soukromá farmářka, vede daňovou evidenci, plátce DPH: je ještě zaměstnaná na dohodu o provedení práce u svého (nevlastního) otce, který provozuje penzion se svojí manželkou (matkou farmářky), která je spolupracující osobou. Může být dcera (souběžně s uzavřenou DPP) také spolupracující osobou v penzionu podle § 13 odst.1 písm. c)?
V kanceláři zaměstnáváme VŠ studentku na pomocné administrativní práce. Pro následující rok 2019 ale nevíme dopředu, kolik odpracuje hodin (záleží na rozvrhu ve škole, přes prázdniny nebude pracovat apod). Je možné s ní uzavřít dohodu o provedení práce na 300 hod. a po odpracování těchto hodin dohodu ukončit a uzavřít dohodu o pracovní činnosti na stejnou práci?
Jsme manželé a oba jsme z důvodu zrušení pracovních pozic odešli do předčasného důchodu. Od r. 1992 jsem zároveň OSVČ podnikající v zemědělství. Může manželka u mě vykonávat práce na dohodu o provedení práce (do 10 000 Kč) a mohu ji zároveň uplatnit do daňového přiznání jako spolupracující osobu (do 50 %)? Na OSSZ, ZP a FÚ je jako spolupracující osoba přihlášená. Manželka má ještě příjem na DPP 3 000 Kč/měs. a u této firmy podepsané prohlášení.
Základní informace
Nejčastěji využívaným smluvním typem pro účely zajištění výkonu určitých prací pouze příležitostně nebo v malém rozsahu (typicky v případě sezónních brigád či nepravidelné spolupráce) jsou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr („dohody“), tedy dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti („DPČ“).
DPČ musí být uzavřena písemně a zaměstnanec musí obdržet jedno vyhotovení dohody.
Upozornění: Není-li DPČ se zaměstnancem uzavřena v písemné formě, hrozí zaměstnavateli pokuta od inspekce práce ve výši až 10 000 000 Kč.
Povinnými náležitostmi DPČ jsou uvedení sjednané práce, sjednaného rozsahu pracovní doby a doby, na kterou se DPČ uzavírá. Dále lze doporučit například sjednání místa výkonu práce a výše odměny.
Nezisková organizace má sjednané s trenéry dohodu o provedení práce většinou na delší období od 1.1.2018 do 31.5.2018, rozsah v dohodě je 100 hodin a odměna 100 Kč / hodina, odměnu ve výši 10 000 Kč vyplácí až po ukončení trenérských prací v červnu 2018 a v červnu také odvádí srážkovou daň 1 500 Kč. V dohodě je sjednáno, že odměna bude bude vyplacena až po ukončení celého pracovního úkonu. Je možné srážkovou daň odvádět až v červnu? Je tento postup správný?
Jakým způsobem se bude zdaňovat daní z příjmů a vůbec uzavírat dohoda o provedení práce s cizincem, rezidentem USA, který by prováděl pro českou firmu na území USA korekce a překlady odborných textů. Je potřeba nějaké pracovní povolení? Je vůbec nutné uzavírat pracovněprávní vztah?
Máme zaměstnance na DPČ na výrobě na jiné práce než v pracovní smlouvě. Ve smlouvě není uvedena částka, kterou si vydělají za měsíc, ale pouze hodinová mzda (např. 103 Kč/hod.). Někteří si vydělají 4-6 000 Kč. Tam je to v pořádku, není to pod limit 2 500 Kč a provádíme odvody jak sociálního, tak zdravotního pojištění. A teď kámen úrazu - jsou tací, co si vydělají 1 700 Kč a mně to odvody na sociálku a zdravotní pojištění neudělá. Ve smlouvě není, že je to zaměstnání malého rozsahu ani limit 2 500 Kč. Mám obavu, aby případná kontrola nedoměřila odvody na sociální a zdravotní.
Zaměstnanec, který byl v naší firmě zaměstnán na hlavní pracovní poměr, měl nařízeny exekuční srážky ze mzdy, které jsme sráželi dle zákona. Posléze zaměstnanec ukončil pracovní poměr ve firmě na svoji žádost a po krátké odmlce znovu nastoupil do firmy, ale na dohodu o provedení práce po vzájemné dohodě obou stran. Musím ze zákona informovat všechny exekutory, že zaměstnanec je ve firmě znovu zaměstnán jen na dohodu o provedení práce a oni mi sdělí nebo nařídí, jak naložit s výdělkem na základě DPP, nebo se jim nic nesděluje, jelikož je DPP do výše 10 000 Kč?
Zaměstnáváme zaměstnance na DPP, má např. plánovanou směnu od 10:00 - 12:00 hod, pojede služebním autem k obchodnímu partnerovi, cesta autem je zahájena v 9:00 hod, v 10:00 hod dorazí na určené místo, proběhne jednání a v 11:30 hod. vyjíždí zpět do společnosti, kam dorazí ve 12:45 hod. Do evidence odpracované doby bude uvedena jako odpracovaná doba od 10:00 do 12:00 hod? Ostatní doba, což je doba strávená na cestě a doba nespadající do naplánované směny, nebude již posuzována jako výkon práce, a nebude tedy vykazovaná jako odpracovaná doba?
1. Společnost s r. o. (jeden majitel) může uzavřít dohodu o provedení práce s manželkou? 2. DPP – do 300 hodin/rok u jednoho zaměstnavatele, je omezená hodinová odměna – výše (např. 500 Kč/hod) a je možné k odměně za odpracovanou dobu přidat i mimořádnou odměnu (např. 10 hod po 500 Kč + 4 900 odměna = 9 900 za měsíc)? 3. Je u DPP za 5 dní v práci po 3 hodinách možné dát stravenky? Ty nejsou u dohodářů předmětem daně z příjmů, že?
Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Někteří naši pracovníci, například učitelé, vedle své hlavní činnosti - výuky, vykonávají ještě další práce např. v různých projektech. Na projekty mají zpravidla sjednánu dohodu o provedení práce. Můžeme těmto učitelům vykázat v rámci této dohody o provedení práce i jednorázovou odměnu, např. 6 000 Kč, u čehož by se nevykazovaly hodiny? Jedná se nám o to, aby se odměna z projektů nezapočítávala pro průměr např. za dovolené z hlavní činnosti - výuky.
Zaměstnavatel chce přijmout nového zaměstnance a uzavřít s ním dvě souběžné dohody o pracovní činnosti na konání prací, které budou různě druhově vymezeny. Každá dohoda bude mít rozsah práce 15 hodin týdně. Domníváme se, že nic neporušujeme, protože zákon omezuje úvazek pouze u jedné dohody, nikoliv u jejich součtu. Je tento postup možný?
Má při práci na DPP do 10 000 Kč zaměstnanec právo na příplatky za směnu o víkendu nebo ve svátek? Je možné sjednat se zaměstnancem měsíčně fixní mzdu a případně nad rámec fixní mzdy dopočítat odměnu za navíc odpracované hodiny?
- Článek
Ve zdravotním pojištění řeší zaměstnavatelé problematiku dohod o pracovní činnosti (DPČ) tehdy, pokud zúčtovaný příjem (vyměřovací základ) činí u této dohody alespoň 2 500 Kč. V opačném případě, tedy při příjmu nižším než 2 500 Kč, se zaměstnavatelé nezabývají problematikou placení pojistného na zdravotní pojištění a ani neplní za zaměstnance v dané souvislosti žádné další povinnosti.
Prosím o zodpovězení dotazů k vystavování zápočtových listů v různých případech:
1) Zaměstnankyně byla zaměstnána na dohodu o provedení práce v r. 2004 a v r. 2005: Bylo třeba vydat zápočtový list?
2) Dále byla tatáž zaměstnankyně zaměstnána na dohodu o provedení práce v r. 2010, ale bylo to již souběžně s pracovním poměrem (při peněžité pomoci v mateřství), po skončení dohody pracovní poměr stále trval až do r. 2017. Po skončení pracovního poměru jí byl vydán zápočtový list (potvrzení o zaměstnání) na pracovní poměr. Měl jí být vydán i zápočtový list na dohodu o provedení práce, kterou měla uzavřenou souběžně po část pracovního poměru?
3) Zaměstnankyně (jiná) měla uzavřenou dohodu o pracovní činnosti souběžně s pracovním poměrem. Dohodu ukončila, ale pracovní poměr trvá - měl být vystaven zápočtový list (potvrzení o zaměstnání) na dohodu o pracovní činnosti?
- Článek
V rámci rozhodného období kalendářního měsíce je z hlediska účasti zaměstnance na zdravotním pojištění zásadní výhradně výše zúčtovaného hrubého příjmu bez ohledu na dobu trvání dohody o pracovní činnosti, problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu se ve zdravotním pojištění neřeší.