Otázky a odpovědi - strana 18

Je možné změnit způsob uplatňování výdajů při podání dodatečného daňového přiznání? Příklad: Fyzická osoba v daňovém přiznání uplatní skutečné výdaje a podá daňové přiznání v lednu. Začátkem března se rozhodne - zjistí, že je pro něj výhodnější uplatnit výdaje procentem z příjmů. 1) Lze takto postupovat? 2) Jaké to bude mít dopady na SP a ZP: a) když neodevzdal na SP a ZP přehledy vypočtené dle řádného daňového přiznání, b) když odevzdal na SP a ZP přehledy vypočtené dle řádného daňového přiznání? Doplňující otázka: Jelikož autor v opovědi uvádí "Zároveň z údajů uvedených v dotazu usuzuji, že se v daném případě nebude podávat dodatečné daňové přiznání, ale opravné daňové přiznání", tak pokud by se mělo podat DODATEČNÉ daňové přiznání, tak by nebylo možné již změnit skutečné výdaje na výdaje uplatňované v procentech? 

Zaměstnanec se v průběhu měsíce července dohodl se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru k datu 31. 8. (byla podepsána dohoda o ukončení pracovního poměru). Zaměstnanec však k 23. 8. onemocněl. Vím, že pracovní poměr k 31. 8. je ukončen, je však zaměstnavatel povinen vyplatit náhrady za DPN i za dny v září, za které by mu v případě trvání pracovního poměru normálně náležely? Doklady o trvání pracovní neschopnosti má po 31. 8. zaměstnanec posílat sám na ČSSZ nebo nosit již bývalému zaměstnavateli a ten je na ČSSZ bude posílat sám?

Při pobírání rodičovského příspěvku je možné dát malé dítě 2-3 roky, na které je pobírán příspěvek do státní školky, resp. do školky příspěvkové organizace, které je zřízená městem? Jsou tam nějaké omezení hodinové nebo to není vůbec možné? V případě, že by mi školka zapsala dítě na rok 2019/2020 - mohu ho tam dát na nějaký den v týdnu? Do školky dítě mohu přivést od 06:30-08:30 a vyzvednout v 12:30-13:00 hod, případně až po 14:15 hod odpoledne. Musím si přesně zaznamenat v kolik jsem dítě přivedla, abych dodržela nějaký počet hodin týdně či za měsíc? Školka si píše pouze denní docházku, tj. zda dítě přišlo či nepřišlo a zda bylo pouze na dopoledne či na celý den. Jak se toto řeší, resp. neřeší?

Maminka s jedním dítětem nastoupila do pracovního poměru 1. 6., kdy už bylo jasné, že je podruhé těhotná. Při domluvě v červnu o pracovní smlouvě se zaměstnavatelem nic takového zmíněno nebylo. Nyní k 3. 8. nastoupila na rizikové těhotenství, resp. na nemocenskou. a) Je z pohledu zaměstnavatele namístě, aby vůbec řešil to, že maminka už věděla, že je těhotná a že se může stát, že půjde na mateřskou či rizikové těhotenství? Může dle zákona vůbec toto zaměstnavatel řešit v neprospěch maminky? b) Bude-li v průběhu těhotenství vyplácet dávky nemocenského pojištění OSSZ, pak si může z nějakého důvodu OSSZ vyžádat to, zda maminka již byla těhotná při nástupu zaměstnání a že bylo zaměstnání pouze z důvodu vyplácení dávek nemocenského pojištění? Má právo na to takto OSSZ pohlížet? Případně jak se bránit, při „naléhání“ úřadů.

Zaměstnanec je evidován na úřadu práce a u nás pracuje na DPČ. V červenci 2019 dosáhla odměna z DPČ výše 5 700 Kč. Z této částky bylo odvedeno zdravotní pojištění. V září 2019 tento zaměstnanec doručil potvrzení o ukončení evidence na Úřadu práce ke dni 22. 7. 2019. Musí zaměstnavatel odvést zpětně zdravotní pojištění za období od 23. do 31. 7. 2019, nebo je pokrytý již celý měsíc červenec 2019?

Naše firma přijme učně na praxi zhruba pět týdnů v období tří měsíců. Máme sepsanou smlouvu se školou, ve které je uvedeno: Dodavatel poskytne žákovi finanční odměnu za produktivní práci ve výši min. 30 % minimální mzdy, tj. min. 40 Kč/hod. produktivní práce, a to podle kvality, množství a přístupu k vykonávané práci. Odměna bude žákovi vyplacena přímo. Žák je pojištěn úrazově ve škole (KOOPERATIVA). Jakým způsobem máme postupovat - je možné vyplatit studentovi odměnu najednou po skončení praxe na základě pokladního dokladu, nebo je potřeba sepsat ještě nějakou dohodu? Předpokládám, že odměna z praxe je osvobozena od daně z příjmů. Jak je to s odvody sociálního a zdravotního pojištění? Příjem asi 7 000 Kč, nevzniká tedy ohlašovací povinnost vůči OSSZ a zdravotní pojišťovně? Jak zaúčtuji odměnu učni? Vyplácím v hotovosti po skončení praxe. Jedná se o 200 hodin (25 dní x 8 hod), dohodli jsme se na 50 Kč za hodinu, což je 10 000 Kč. Budou náklady daňově uznatelné v plné výši?

V jakém právním předpise je popsána metodika výpočtu zdravotního pojistného? Mám na mysli postup a zaokrouhlování. V zákonech je popis obecný.

Byla jsem 3 roky na rodičovské s jedním dítětem, po narození prvního dítěte jsem ukončila své dva pracovní poměry a pobírala následně rodičovský příspěvek. Nyní jsem dva měsíce zaměstnána a ve třetím odpracovaném měsíci budu muset odejít na rizikové těhotenství, tedy mé druhé. Budu mít nárok na dávky nemocenské, pokud za mne zaměstnavatel odvedl ve dvou měsících řádně všechny odvody? Budu mít nárok i na mateřskou z toho nynějšího zaměstnání? Ja nějaký práh či strop dávek nemocenského pojištění? Jak si případně spočítám, kolik nemocenské dostanu? Kolik jsou maximální dávky nemocenského? Dosáhne na ně člověk s hrubým příjmem 30 000 Kč?

Zaměstnanec čerpá po část dne neplacené volno. Jak tuto skutečnost zohlednit na NEMPRI, ELDP a z hlediska zdravotního pojištění v případě, že čerpá pouze jednu hodinu neplaceného volna v rámci osmihodinové směny? Jak postupovat v případě, že neplacené volno trvá 4 hodiny a 4 hodiny zaměstnanec odpracuje v rámci osmihodinové směny (takto 4 dny v rámci měsíce)?

Prosím o vzorový výpočet, jak by vypadala náhrada mzdy v roce 2019 od zaměstnavatele za 1 den DPN (tedy 4. den trvání) při PHV zaměstnance 299,34 Kč s pracovní dobou 4 hodiny/den. A jak by vypadala, kdyby byl zaměstnanec invalidní v III. stupni invalidity (bez ZTP)?

1)     Lze za příležitostnou činnost podle § 10 odst. 1 písm. a) považovat takovou činnost, kdy během února – března osoba bez živnostenského oprávnění zpracuje několika subjektům daňové přiznání v rámci tzv. „sousedské výpomoci“ a příjem z této činnosti nepřevýší 30 000 Kč? 2)      Pokud příjem nedosáhne uvedené výše, je příjem osvobozen od daně z příjmu. Jak je to ale s odvodem zdravotního a sociálního pojištění? Osoba, která má v úmyslu si takto přivydělat, je již starobním důchodcem (před přiznáním starobního důchodu pobírala invalidní důchod 3. stupně) a je držitelem průkazu ZTP/P.

Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem pracovní smlouvu od 1. 6. 2019. Tímto dnem je sobota. Skutečným dnem nástupu je pondělí 3. 6. 2019. Od kdy napíše zaměstnavatel na HOZ datum nástupu do práce: od 1. 6. 2019 nebo od 3. 6. 2019? 

Zaměstnavatel provedl 14. den trvání dočasné pracovní neschopnosti u zaměstnance kontrolu. Zaměstnanec nebyl zastižen, na rozhodnutí o vzniku DPN vystaveném praktickým lékařem nebyly vycházky povoleny. Vzhledem k předchozím neomluveným absencím zaměstnance se zaměstnavatel rozhodl neposkytnout náhradu mzdy z důvodu porušení dodržování léčebného režimu. Zaměstnavatel dodržel všechny postupy - zprávu o kontrole s výzvou ke sdělení důvodu nepřítomnosti vhodil zaměstnanci do poštovní schránky. Zaměstnanec na výzvu nereagoval. Zaměstnavatel zaslal tedy zaměstnanci vyrozumění o nevyplacení náhrady mzdy z výše vedených důvodů, zprávu o kontrole a jejím výsledku zaslal praktickému lékaři a OSSZ. Po obdržení výplatního lístku se začal zaměstnanec ohrazovat, protože údajně měl vycházky povoleny, ale od jiného lékaře. K povolení vycházek údajně došlo 13. den DPN. Zaměstnavatel však žádné oznámení o povolených vycházkách od jiného lékaře neobdržel a na telefonický dotaz na OSSZ mu bylo sděleno, že takové informace nespokytují. Zaměstnavatel nadále trvá na tom, že jeho postup byl správný a náhradu mzdy odmítá vyplatit. Je názor zaměstnavatele správný?

Žena na mateřské dovolené. Manžel uplatňuje daňovou slevu na jako vyživovanou osobu bez vlastních příjmů. Manželka pracuje pro s. r. o. na zkrácený pracovní úvazek. Měsíční odměna 3 000 Kč, k tomu dostává od zaměstnavatele příspěvek na penzijní připojištění. Mezi vlastní příjmy se nezapočítá sociální dávka - mateřská, naopak do limitu příjmů se započítává hrubá mzda, ale jak je to s příspěvkem od zaměstnavatele na penzijní připojištění?

Naše pracovnice podepsala v únoru výpověď podle § 52 písm. c) zákoníku práce pro nadbytečnost s 3měsíčním odstupným, pracovní poměr měl skončit 30. 4. 2019. Pracovnice byla 10. 4. 2019 uznána pracovně neschopnou. Pokud bude její pracovní neschopnost trvat např. do 30. 6. 2019, bude se ukončení pracovního poměru posouvat až na datum 21. 7. 2019? Další otázkou je, jakou práci jí máme nabídnout, když zaměstnavatel ukončil veškerou výrobní činnost a nemá již prostředky k výkonu její profese? Pracovnice má ještě 4 dny nevyčerpané dovolené, prodlouží se konec pracovního poměru ještě o tyto 4 dny k datu 25. 7. 2019? A z kterého čtvrtletí se bude brát průměrný výdělek na výpočet odstupného, které bude vyplaceno po skončení pracovního poměru?

Máme softwarovou společnost, která musí pružně reagovat na legislativní změny. Jak postupovat v případech, kdy má zaměstnanec naplánovanou noční směnu ze dne 30. 6. 2019 na 1. 7. 2019 od 18.00 do 6.00 hod., a to v takovýchto případech: 1) Zaměstnanec onemocní např. ve 22.00 hod. dne 30. 6. 2019 - bude správné postupovat ještě dle stávající legislativní úpravy, tj. bude uplatněna karenční doba? 2) Zaměstnance onemocní ve 2.00 ráno 1. 7. 2019 - zde se již karenční doba neuplatní   3) Zaměstnanec onemocní po skončení noční směny z 30. 6. 2019 na 1. 7. 2019 a dále má naplánovanou směnu 1. 7. 2019, a to opět od 18.00 hod. - zde bude den 1. 7. 2019 brán jako první den nemoci a již nebude uplatněna karenční doba?

Zaměstnanec nastoupil na pracovní neschopnost. Během prvních čtrnácti dnů neschopnosti, kdy proplácí zaměstnavatel náhradu mzdy, přišel dotyčný zaměstnanec jeden den na 5 hodin do práce (pracovní doba 7,5 hod.). Je toto možné, tedy v rámci pracovní neschopnosti na HPP (nic jiného u zaměstnavatele zaměstnanec nevykonává) přijít na pět hodin do práce. Zkrátí se mu náhrada o pět hodin a proplatí se mu 5 hodin práce? Jaký to má vliv na ELDP?

Zaměstnavatel proplácí civilním zaměstnancům náklady, které jim vzniknou v souvislosti s pořízením výpisu z rejstříku trestů. Poplatek proplácí nově nastoupivším zaměstnancům s první výplatou ve výši 100 Kč. Z takto proplacené částky není odvedeno pojistné. Je postup zaměstnavatele správný?

Naše zaměstnankyně je u nás zaměstnána na HPP jako zubní lékařka. V současné době pobírá peněžitou pomoc v mateřství a nepracuje. Po mateřské dovolené tzn. v době čerpání rodičovské dovolené by chtěla nastoupit do práce, ale pouze na pár hodin v měsíci. Příjem by nepřesáhl 10 000 Kč. Můžeme s ní na tento malý úvazek uzavřít DPP, konkrétně na práci zubní lékařky, pokud bude na HPP evidovaná jako zaměstnankyně na rodičovské dovolené s výdělkem 0? Lze tedy sjednat po dobu rodičovské dovolené zaměstnankyně DPP se stejnou náplní práce jako má HPP? Zaměstnankyně totiž plánuje další dítě do tří let a z tohoto důvodu si nepřeje vrátit na původní pozici na HPP, a zkrátit tak úvazek a výměr.

Zaměstnanec s osmihodinovou pracovní dobou odpracuje 3 hodiny ze své směny, pak je 2 hodiny u lékaře, který ho uzná dočasně práce neschopným již od tohoto dne, pak odpracuje další 2 hodiny (dodělá svou práci) a hodinu před koncem směny odejde na nemocenskou. Kolik hodin mu má být tento první den nemoci zaplaceno - 5 (jen odpracované) nebo 7 (tedy včetně lékaře jakožto překážka v práci)?