Zaměstnanecké výhody

Firma uzavřela pojistnou smlouvu s pojišťovnou pro pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, kde pojištěnými jsou jednotliví zaměstnanci. Firma zaplatí celou pojistnou částku. Na každého zaměstnance připadá poměrná část pojistného. Polovina bude zaměstnanci sražena ze mzdy a druhou polovinu zaplatí firma. Znamená to tedy, že platba firmy je považována za nepeněžní plnění s odvody?

Z důvodu přechodu práv a povinností dle § 338-345a zákoníku práce bychom měli převzít rovněž práva zaměstnanců vyplývající ze Směrnice o hospodaření s FKSP. Jak ale postupovat, když dosud směrnice u převádějícího zaměstnavatele zpracovaná nebyla a její zpracování se předpokládá až po datu „převzetí zaměstnanců“?

Zaměstnavatel přispíval zaměstnanci v roce 2024 měsíčně 4.000 Kč na penzijní připojištění. Zaměstnanec od 10/2024 změnil penzijní připojištění na doplňkové penzijní spoření (převod smlouvy bez výplaty finančních prostředků) a tuto změnu nenahlásil zaměstnavateli. Třikrát poslal zaměstnavatel 4.000 Kč na starý účet a třikrát se peníze vrátily zpět na účet zaměstnavatele. Zaměstnavatel tedy zaplatil v roce 2024 celkem 36.000 Kč (9×). Nyní kdyby chtěl v roce 2025 12.000 Kč jednorázově doplatit až v únoru 2025, tak asi bude problém na straně zaměstnance, protože by v roce 2025 bylo zaplaceno celkem 60.000 Kč (12.000 + měsíčně 4.000 Kč). Muselo by poté dojít k přidanění k hrubé mzdě ve výši 10.000 Kč?

Společnost chce poskytovat zaměstnancům na DPP a DPČ příspěvek na stravování v peněžní formě („stravenkový paušál“) ve výši 123 Kč za kalendářní den při odpracování více než 3 hodin. Zaměstnanec pracující na DPP/DPČ má nárok na stravenkový paušál? Poskytovaní stravenkového paušálu se stanoví ve smlouvě se zaměstnancem na DPP / DPČ, nebo v dodatku ke smlouvě? 

Jako příspěvek na stravování z FKSP poskytujeme zaměstnancům 11 Kč, zaměstnanec doplácí 42 Kč. Lze tento doplatek řešit možností čerpání z osobního limitu zaměstnance (kde jsou jako možnosti čerpání příspěvek na rekreaci, apod.) do výše osobního limitu s tím, že po vyčerpání limitu by si po zbývající část roku zaměstnanec doplácel 42 Kč jako ostatní zaměstnanci?

Lze poskytnout benefity (volnočasové a zdravotnické) jen některým zaměstnancům (nikoliv všem), pokud to zdůvodním ve směrnici? A pokud to lze z nějakého důvodu, jaký důvod pro neposkytnutí všem zaměstnancům by měl být odpovídající?

Zaměstnanec je v insolvenci a zaměstnavatel mu poskytuje příspěvky na jeho penzijní pojištění. Poskytovatel mzdového softwaru nám nyní argumentuje, že nelze zaměstnanci v insolvenci tyto příspěvky poskytovat, neboť mu navyšují jeho příjem. Dle mého názoru je ale tento příjem pouze fiktivní, protože příspěvky jsou vázány u penzijní společnosti a zaměstnanec s nimi nemůže manipulovat. Je možné příspěvky těmto zaměstnancům poskytovat či nikoliv, nebo je to možné pouze se souhlasem insolvenčního správce. A je tato problematika řešena někde v insolvenčním zákoně?

Budeme za naše zaměstnance pojišťovně plně hradit jejich pojištění odpovědnosti za škodu. Z tohoto příjmu musí zaměstnanec odvést daň a také zdravotní a sociální pojištění. Pojištění je sjednáno na celý rok 2025, faktura bude uhrazena pojišťovně ve 12/2024. Kdy zaměstnancům tyto konkrétní částky dodaním? Setkala jsem se s názorem, že jelikož se jedná o pojištění na celý rok 2025, v jehož průběhu by mohl zaměstnanec např. ukončit pracovní poměr a já bych mu pak musela část vrátit, měla bych správně celou částku vydělit 12 měsíci roku 2025 a alikvotní část pojištění zaplaceného pojišťovně za tohoto zaměstnance dodaňovat průběžně každý měsíc, např. pojistné 2 400 : 12 = 200 Kč měsíčně, pokud by ukončil pracovní poměr např. k 30. 6. 2025, pak by mu bylo dodaněno 6 x 200 = 1200 Kč. Původně jsem si myslela, že bych celou částku pojistného (např. 2 400Kč) dodanila a odvedla zdravotní a sociální pojištění již ve mzdách za 12/2024, v měsíci, kdy budeme toto pojištění hradit zdravotní pojišťovně. Jaký postup je správný?

Máme provozovny různě po republice, kromě toho poskytujeme zaměstnancům možnost Home office. Pro zaměstnance s místem výkonu práce v sídle zaměstnavatele je umožněno na základě smlouvy o zajištění stravování stravování v jídelně dodavatele. Jak správně nastavit příspěvek na stravování, když hodnota příspěvku na stravování strávníků v jídelně by byla nižší než u zaměstnanců, kteří tuto možnost nemají a těm bychom poskytli příspěvek např. formou stravenek či stravenkového paušálu? Pak by se zaměstnanci stravující se v jídelně mohli cítit "diskriminováni", když by viděli jako formu vhodnější stravenky. 

Jaký daňový dopad na zaměstnance by mělo poskytnutí "roční lítačky" na pražskou MHD? Lze poskytnout "lítačku" v rámci limitu pro benefity? Musí zaměstnanec s přijmutím benefitu souhlasit? Roční personifikovaná "Lítačka" by byla zaměstnancem používána jak pro soukromé, tak služební účely.

Zaměstnavatel na základě dohody přenechá zaměstnanci k užívání os. motorové vozidlo, které je určeno výhradně k plnění pracovních úkolů. Veškeré náklady na provoz, servis údržbu a opravy nese zaměstnavatel. Užije-li zaměstnanec vozidlo k soukromým účelům, bude hradit náklady na PHM a vedle toho též uhradí zaměstnavateli paušální náhradu za užívání vozidla ("jízdné") ve výši 13,-Kč za kilometr. Jízdné je splatné na základě faktury vystavené zaměstnavatelem se splatností 15 dnů. Smluvní strany se dohodly, že zaměstnavatel je oprávněn jednostranně započíst pohledávku za jízdné oproti mzdovým nárokům zaměstnance. Považuje se i v tomto případě za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla ? ( ust. § 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., ).

Jak správně posuzovat nové smlouvy na produkty na stáří, zejména s DIPem máme problém, že ve smlouvách není uvedeno, na jak dlouho je uzavřena. Tedy nejsme dle našeho názoru schopni posoudit, zda jsou splněny daňové podmínky 120+60. Můžeme na tyto smlouvy i přesto přispívat do 50 000 Kč ročně od daně osvobozeně? Nebo jak máme postupovat? A pak ještě, pokud vyplácíme příspěvky měsíčně, vždy s výplatou, jak je to ten poslední měsíc, když pracovní poměr skončí například teď v říjnu, a v listopadu budeme vyplácet poslední výplatu za říjen a s příspěvkem. Je i přes již faktický konec PP tento příspěvek od daně osvobozený? Nebo je příspěvek od daně osvobozený jen v případě, že je vyplácen za trvání PP? Nebo musíme příspěvky vyplácet v tom měsíci, na který je poskytujeme, tedy v listopadu s výplatou za říjen a příspěvek je na listopad? A pak při skončení PP už s poslední výplatou příspěvek nenáleží?

Jako firma platíme za některé zaměstnance Pojištění odpovědnosti při výkonu povolání, zaměstnanec si z toho pak sám hradí zdravotní pojištění. Je toto pojištění součástí benefitů, které firma musí evidovat u každého zaměstnance, aby teď třeba konkrétně v roce 2024 nepřesáhl částku 21 983 Kč? 

Může zaměstnavatel poskytnout benefit v nepeněžní formě zaměstnancům – matce i otci dítěte, jenž jsou zaměstnáni u stejného zaměstnavatele na použití zařízení péče o dítě předškolního věku tak, že každému z rodičů bude poskytnuto plnění v částce 21 983 Kč? Jelikož se jedná o jediné poskytnuté plnění těmto zaměstnancům na vrub nákladů, které nejsou náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů za rok 2024 dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, bude toto plnění jak u matky, tak u otce osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti, přestože se týká stejného rodinného příslušníka?

Ve firmě dáváme zaměstnancům ke kulatinám (jakýmkoli) kytici a 1 000 Kč na flexi kartu. Zaměstnancům, kteří jsou u společnosti 5 let, dostanou hodinky v hodnotě 2 500 Kč. Osvobození bezúplatných plnění (darů) k životním a pracovním výročím s limitem 2 000 Kč je zrušeno, jsou tyto dva uvedené benefity součástí limitu 21 983 Kč pro rok 2024?

Jakým způsobem vypočítám náhradu za použití soukromého vozidla, které zaměstnanec použije na cestu na školení, když u automobilu nemá již velký technický průkaz? Jak zjistím průměrnou spotřebu? 

Zaměstnanec má svěřené služební vozidlo i pro soukromé účely. Při výměně původního vozidla za nové ale nastane situace, že v jeden den využije pro soukromé účely obě vozidla. Ráno jede s původním vozidlem na pracoviště (soukromá cesta), tam během dne převezme vozidlo nové a domů ze zaměstnání odjíždí již novým vozidlem (opět soukromá cesta). Jak máme tento den posoudit z pohledu odvodu daně a pojistného? Máme vstupní ceny vozidla sečíst (měl v jeden den obě vozidla, ale postupně za sebou) nebo je možné považovat za příjem pro tento konkrétní měsíc vozidlo s vyšší pořizovací cenou?

V rámci jednoho dne zaměstnanec použije 2 vozidla. Ráno jede jedním vozidlem a v poledne ho vrátí a odjíždí jiným vozidlem. Konkrétně 18. 9. ve 12:20 hod. vrací vozidlo a 18. 9. ve 12:50 hod. přebírá nové vozidlo a odjíždí s ním. Přidaňují se zaměstnanci obě vozidla nebo jen jedno s vyšší PC (odkaz na poskytnutí vozidla „za sebou“ v rámci jednoho kalendářního dne)? 

Je pro společnost daňově uznatelný stravenkový paušál poskytnutý zaměstnanci, který má pracovní dobu 8 hodin, a 5 hodin z této pracovní doby byl u lékaře?

Společnost zaměstnává v nerovnoměrně rozvrženém pracovním režimu zaměstnance ostrahy na noční směny, které začínají od 19:00 hod. jednoho dne a končí v 7:00 hod. druhého dne (12 hodin směna=5 hodin první den, 7 hodin - druhý den). Má zaměstnanec nárok na stravenkový paušál již první den, kdy překročil 3 odpracované hodiny? Pracuje totiž i na noční směně poslední den v měsíci, kdy 5 hodin počítáme do daného měsíce a 7 hodin již do celkových odpracovaných hodin dalšího měsíce?