Novinky

Rádi s vámi sdílíme novou publikaci advokátky Kláry Gottwaldová, která přehlednou a praktickou formou shrnuje 30 situací, se kterými se zaměstnavatelé, manažeři a HR specialisté v oblasti odměňování setkávají nejčastěji. Brožura na praktických situacích ukazuje, kdy jsou rozdíly v odměňování zaměstnanců obhajitelné a kdy už mohou představovat pracovněprávní riziko. Věnuje se náboru, nastavování nástupních mezd, zvyšování odměn, bonusovým systémům i transparentnosti odměňování. Materiál je určen zaměstnavatelům, HR specialistům, manažerům, specialistům na odměňování i interním právníkům.  

Nová pravidla odměňování se rychle přibližují. Vláda schválila návrh zákona, kterým má být do českého právního řádu převedena evropská směrnice o transparentnosti odměňování, a předložila jej Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk č. 300. Většina nových povinností má podle návrhu začít platit již od 1. ledna 2027. Současně se postupně rozšíří informační práva zaměstnanců a povinnosti zaměstnavatelů sledovat rozdíly v odměňování žen a mužů. Přestože legislativní proces dosud nebyl dokončen, zaměstnavatelé by přípravu neměli odkládat. Některé změny budou vyžadovat úpravu náborových procesů, jiné zásah do systému odměňování, hodnocení pracovních pozic nebo interních HR a mzdových postupů.

Je vaše organizace připravena na transparentní odměňování? Prověřte si připravenost ještě dříve, než nové požadavky na transparentní odměňování významně ovlivní každodenní HR a mzdovou praxi. Stáhněte si praktickou příručku Startovní audit připravenosti na transparentní odměňování od JUDr. Kláry Gottwaldové a během několika desítek minut zjistěte, jak si vaše organizace stojí v klíčových oblastech. Audit vám pomůže rychle posoudit: nábor a komunikaci odměňování, nastavení mzdových pásem, interní reporting, dokumentaci a evidenci, rizika nerovností v odměňování. Zjistěte, ve kterých oblastech máte pevný základ a kde mohou vznikat nedostatky, které by v budoucnu mohly znamenat zbytečné náklady, zvýšenou administrativní zátěž nebo právní rizika. Stáhněte si příručku a ověřte si připravenost své organizace na transparentní odměňování dříve, než vás k tomu přinutí nové legislativní povinnosti.

Vláda projednala návrh nařízení, které má stanovit koeficienty pro výpočet minimální mzdy na roky 2027 a 2028. Navrhované hodnoty činí 0,446 pro rok 2027 a 0,458 pro rok 2028. Tyto koeficienty mají zajistit pokračování automatického valorizačního mechanismu zavedeného od roku 2025 a postupné přiblížení minimální mzdy k cílové úrovni 47 % průměrné mzdy.

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo návrh systémové změny odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců. Od 1. ledna 2027 má být nejnižší platový tarif navázán na minimální mzdu, změnit se má také systém platových stupňů a zrušeny mají být nejnižší úrovně zaručeného platu. Návrh reaguje na situaci, kdy se část platových tarifů dostala pod úroveň minimální mzdy a zaměstnavatelé musí rozdíl dorovnávat prostřednictvím dalších složek platu.

Vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který do českého práva převádí evropskou směrnici o transparentnosti odměňování. Nová pravidla mají zaměstnancům usnadnit přístup k informacím o odměňování a pomoci odhalovat neodůvodněné rozdíly mezi odměňováním žen a mužů. Současně se podle ministerstva podařilo zmírnit některé administrativní dopady na zaměstnavatele, zejména menší firmy. Největší změny se týkají informování uchazečů o odměně, nastavení transparentního systému odměňování, nových práv zaměstnanců na informace a reportování rozdílů v odměňování u větších zaměstnavatelů

Společnost Forvis Mazars porovnala, jak členské státy EU zavádějí směrnici o transparentnosti odměňování. Analýza ukazuje, že jednotlivé země se liší zejména v rozsahu kontrol, výši sankcí, lhůtách pro nápravu rozdílů v odměňování i způsobu reportingu. Zatímco některé státy již nové povinnosti zavedly, jiné se na transpozici teprve připravují. Zaměstnavatelé by proto měli sledovat nejen evropská pravidla, ale i konkrétní národní požadavky, které mohou ovlivnit odměňování, nábor i personální agendu.

Senátní výbory doporučily zrušit limit pro daňové osvobození zdravotních benefitů poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům. Pokud by návrh prošel legislativním procesem, zdravotní benefity by již nebyly omezeny současným ročním limitem přibližně 50 000 Kč na zaměstnance.

Odbory a zaměstnavatelé se přou o budoucí nastavení minimální mzdy po roce 2029. Zatímco odborové svazy dlouhodobě podporují přiblížení minimální mzdy k úrovni 50 % průměrné mzdy, některé zaměstnavatelské organizace upozorňují na možné dopady dalšího růstu na náklady firem. Pro HR a mzdové specialisty je důležité sledovat, zda se v budoucnu otevře debata o změně dnes platného mechanismu valorizace.

Vláda dnes schválila novelu nařízení o katalogu prací ve veřejných službách a správě, která nově zařazuje profesi pracovníka s žitou zkušeností (peer pracovníka) do platového systému.

Nerovnosti v odměňování a kariéře žen nejsou jen otázkou mzdy – upozorňují na to čerstvé závěry Výboru pro zaměstnanost EU (EMCO), které byly představeny Radě EU v červnu 2026 na základě březnového jednání se zástupci států, firem i odborů.

Ministr zdravotnictví uvedl, že růst platů zdravotníků v příštím roce bude omezen vývojem úhrad stanovených úhradovou vyhláškou, která počítá s navýšením plateb zdravotnickým zařízením přibližně o 2–3 %. Možnosti navyšování platů tak budou odpovídat finanční situaci jednotlivých segmentů a nebudou moci překročit růst úhrad. Důraz podle ministra směřuje k udržení finanční stability systému veřejného zdravotního pojištění, což omezuje prostor pro plošnější růst odměňování. Diskuse o financování zdravotnictví se současně orientuje na zvyšování efektivity, zejména posílením primární péče, úpravou struktury lůžkové péče a lepším využitím zdrojů zdravotních pojišťoven. V kontextu stárnutí populace se očekává růst poptávky po následné a dlouhodobé péči. Součástí připravovaných opatření jsou i legislativní změny v oblasti zdravotnictví a nástroje podporující prevenci, které by měly přispět ke stabilitě systému v delším horizontu. Zdroj: ČTK, redakčně upraveno

Na začátku roku se mzdový vývoj v Česku viditelně zrychlil a pozitivní změnu pocítila většina zaměstnanců i ve svých čistých příjmech. Průměrná hrubá mzda v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 8,1 % a dosáhla hodnoty 50 282 Kč. Důležité přitom je, že tentokrát nešlo jen o nominální růst „na papíře“ – po očištění o inflaci si mzdy reálně polepšily o 6,4 %, takže kupní síla domácností skutečně vzrostla. Výrazný růst mezd byl na začátku roku patrný zejména ve stavebnictví, kde se dlouhodobě projevuje nedostatek pracovní síly a mzdy meziročně stouply o 12,6 %. Ještě dynamičtější vývoj zaznamenaly administrativní a podpůrné činnosti (+18,8 %). Nejvyšší tempo růstu pak vykázal sektor nemovitostí s nárůstem o 22,1 %, což souvisí jak s vývojem cen na realitním trhu, tak s charakterem odměňování v tomto odvětví. Tento vývoj zároveň znamená, že reálné mzdy se již přiblížily úrovni z roku 2021, tedy období před výraznou inflační vlnou. Právě inflace totiž v minulých letech jejich hodnotu výrazně snížila, takže současný vývoj představuje spíše návrat k dřívějším hodnotám než vznik nového dlouhodobého trendu. Současné tempo růstu mezd má ale své přirozené hranice. V porovnání s vývojem produktivity práce a mzdových nákladů jde o dynamiku, kterou nebude možné udržet dlouhodobě.

Chcete nastavit konkurenceschopné mzdy a udržet klíčové talenty i v roce 2026? Společnost Reed zveřejnila Mzdový průvodce pro Českou republiku, který nabízí HR manažerům detailní benchmarking napříč deseti odvětvími a ukazuje, jak se mění očekávání kandidátů. Vedle mzdových dat přináší také přehled nejžádanějších dovedností a benefitů – včetně rostoucího významu technologického zázemí a flexibility, které dnes výrazně ovlivňují rozhodování uchazečů. Data z průzkumu mezi 500 zaměstnanci zároveň upozorňují na tlak, kterému HR čelí: 17 % lidí není spokojeno se mzdou a při změně zaměstnání očekávají v průměru navýšení téměř o 21 tisíc korun měsíčně polovina zaměstnanců má po pokrytí základních výdajů jen minimální rezervu přetrvávají i rozdíly v odměňování mezi muži a ženami. Chcete znát detailní čísla a srovnání pro jednotlivé pozice? Stáhněte si kompletního průvodce a získejte přesná data pro vaše rozhodování. Zdroj: https://www.reedglobal.cz/zdroje/salary-guide

Možná už se k vám doneslo, že se pravidla pro zaměstnanecké benefity budou opět měnit. Zatím jde pouze o vládní návrh (součást balíčku tzv. „EET 2.0“), který teprve míří do Poslanecké sněmovny, ale určitě stojí za zmínku.Co přesně vládní návrh přináší? 1️⃣ Volnočasové benefity-  u většiny volnočasových benefitů se navrhuje úplné zrušení limitu pro daňové osvobození (který je dnes zastropován na polovině průměrné mzdy), - ALE POZOR na rekreace a zájezdy - ty by se měly vrátit do režimu před 1. 1. 2024. Osvobozeny by tak byly jen do limitu 20 000 Kč za zdaňovací období2️⃣ Zdravotní benefity- zde se nic nemění - zdravotní benefity mají být i nadále osvobozeny od daně v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období3️⃣ NOVINKA – podpora sociálních služeb ????- do daňově osvobozených příjmů by nově měla přibýt nepeněžní plnění na sociální a pečovatelské služby komunitního charakteru (např. osobní asistence, pečovatelská služba, odlehčovací služby či stacionáře)⚠️ Vzhledem k tomu, že je návrh teprve na začátku legislativního procesu, finální podoba se může samozřejmě ještě změnit. Prozatím tedy nemusíte měnit své interní systémy, ale štěstí přeje připraveným! ✅ Zdroj: advokátní kancelář BOROVEC LEGAL

Ústavní soud TZ 37/2026 I nadále platí pravidlo, podle kterého je-li uvolněný člen zastupitelstva obce, kraje či hlavního města Prahy zároveň členem zastupitelstva samosprávného celku jiné úrovně, poskytne mu odměnu v plné výši pouze územní samospráva s vyšší odměnou. Druhý samosprávní celek mu poskytne již jen 0,4násobek odměny. Obstála taktéž související úprava pro neuvolněné zastupitele, kteří jsou současně na jedné straně (místo)starostové, primátoři, hejtmani či jejich náměstci a na druhé straně poslanci, senátoři či členové vlády. Kombinace funkcí na úrovni obcí a krajů není v českém prostředí ničím výjimečným. Řada starostů či zastupitelů zároveň působí v krajských orgánech a propojují tak lokální a regionální politiku. Právě této skupiny se dotkla změna zákona, podle níž se při souběhu funkcí vyplácí plná odměna pouze z jednoho mandátu, zatímco druhý je finančně omezen na 40 % standardní částky. Proti této úpravě se postavila skupina senátorů, která ji napadla u Ústavního soudu. Argumentovala především tím, že krácení zasahuje do práva na samosprávu a do práva na spravedlivou odměnu za práci. Podle jejich názoru by lidé, kteří vykonávají dvě veřejné funkce, měli dostávat odpovídající odměnu za každou z nich v plné výši. Ústavní soud ale jejich návrh zamítl (nález sp. zn. Pl. ÚS 46/25). Ve svém rozhodnutí zdůraznil, že klíčové je posoudit, zda zákonná úprava zasahuje do samotné podstaty práva. V tomto případě tomu tak podle soudu není. Politik totiž nepřichází o odměnu jako takovou – jedna zůstává vyplácena v plné výši a druhá je pouze snížena. Soud rovněž připomněl, že každé omezení musí mít rozumný a legitimní cíl. V tomto případě je jím úspora veřejných prostředků. Právě tento faktor podle soudce zpravodaje Martina Smolka ospravedlňuje, že zákonodárce sáhl k určitému omezení, aniž by tím překročil ústavní meze. Rozhodnutí tak zapadá do širší judikatury Ústavního soudu, která opakovaně pracuje s principem přiměřenosti. Jinými slovy: zákony nemusí být dokonalé ani nejvýhodnější pro dotčené osoby, ale nesmějí být „extrémní“ – tedy natolik nepřiměřené, že by zasahovaly do samotného jádra základních práv. Pokud takovou hranici nepřekročí, Ústavní soud zpravidla do legislativního řešení nezasahuje. Pro praxi to znamená poměrně jasný vzkaz. Právo na spravedlivou odměnu za práci neznamená nárok na maximální možnou odměnu ani na součet všech odměn bez omezení. Stát může pravidla odměňování upravit, a to i restriktivněji, pokud tím nesmaže samotný smysl odměny jako takové. Rozhodnutí může mít širší dopady i mimo oblast veřejné správy. Ukazuje totiž obecný přístup Ústavního soudu k zásahům do odměňování: mírné či rozumně odůvodněné omezení obstojí, zatímco úplné odebrání či svévolné zásahy by už narážely na ústavní limity. V konečném důsledku tak nález potvrzuje poměrně velkou volnost zákonodárce při nastavování pravidel odměňování – a zároveň vymezuje hranici, za kterou by už šlo o nepřijatelný zásah do základních práv.   Text nálezu sp. zn. Pl. ÚS 46/25. Zdroj: ústavní soud

Na některé zdravotní benefity firem pro zaměstnance se nově nebude vztahovat limit 50.000 korun za rok pro jejich osvobození od daně. Půjde například o prevenci rakoviny, onemocnění srdce a cév nebo cukrovky. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). V tiskové zprávě ministerstvo zdravotnictví (MZd) doplnilo, že změna bude předložena formou poslaneckého návrhu.

Vláda České republiky dne 4. května 2026 schválila návrh zákona o evidenci tržeb (tzv. EET 2.0), který kromě nové podoby samotné evidence tržeb obsahuje i změny významné pro oblast mezd a personalistiky. Tyto úpravy jsou prezentovány jako součást širší daňové koncepce navazující na efektivnější výběr daní.

Ministerstvo práce a sociálních věcí novelizuje vyhlášku o cestovních náhradách v reakci na výrazný růst cen motorové nafty. Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu vzrostla její průměrná cena o více než 20 %, což je zákonný důvod pro mimořádnou aktualizaci. Nově bude průměrná cena nafty pro účely cestovních náhrad stanovena na 42,10 Kč za litr, aby odpovídala reálným nákladům zaměstnanců na pracovních cestách. „Na vývoj cen pohonných hmot reagujeme bezodkladně a v souladu se zákonem upravujeme vyhlášku tak, aby zaměstnanci na pracovních cestách nebyli znevýhodněni aktuální situací na trhu. Naším cílem je zachovat spravedlivé a předvídatelné podmínky pro zaměstnance i zaměstnavatele,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). V posledních dvou měsících došlo k výraznému nárůstu cen ropných produktů na světových trzích v důsledku geopolitické situace. Tento vývoj se promítá i do cestovních náhrad v případech, kdy zaměstnanec nemá k dispozici doklad o nákupu pohonné hmoty a výši náhrady určuje zaměstnavatel podle ceny stanovené vyhláškou. Ministerstvo práce a sociálních věcí je podle zákoníku práce povinno upravit vyhlášku vždy, když se některá z cen zvýší nebo sníží alespoň o 20 % podle údajů Českého statistického úřadu. Podle dat za březen 2026 dosáhla průměrná cena motorové nafty 42,02 Kč za litr, což představuje nárůst o 23,46 % oproti hodnotě stanovené vyhláškou č. 573/2025 Sb. (34,10 Kč za litr). Na základě toho ministerstvo připravilo návrh nové vyhlášky. Návrh bude v nejbližších dnech předložen do zkráceného meziresortního připomínkového řízení s předpokládanou účinností od 1. června 2026. Po zákonném zaokrouhlení bude průměrná cena nafty stanovena na 42,10 Kč za litr. V případě, že dojde ke zvýšení cen dalších ropných produktů nebo jiných sazeb a cen uvedených ve vyhlášce o více než 20 %, provede Ministerstvo práce a sociálních věcí odpovídající aktualizaci. K takovému kroku však může přistoupit až na základě údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem, které jsou zpracovány metodicky jednotným způsobem.

Úspěšní sportovní reprezentanti by mohli od Národní sportovní agentury získat podporu na vzdělávání a po skončení aktivní kariéry také rentu. S návrhem na doplnění zákona o podpoře sportu přišli ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) společně s místopředsedou Poslanecké sněmovny Patrikem Nacherem (ANO). Šťastný změny představil při dnešním druhém čtení doprovodné novely k návrhu zákona o státních zaměstnancích, jímž chce koalice nahradit služební zákon. Součástí projednávané předlohy je i novela sportovního zákona.