Otázky a odpovědi - strana 10

Dobrý den, obracím se na Vás ohledně posouzení nároku na pracovní volno s náhradou mzdy u těchto případů: 1/ rehabilitace 2/ pedagogicko-psychologická poradna 3/ logopedická ambulance nebo klinický logoped 4/ dentální hygiena 5/ psycholog.

Je možné, aby si člověk, který je v evidenci úřadu práce, přivydělal nějaké peníze v zákonem stanovené výši? A pokud je to možné, jakou formou a do jaké výše si může přivydělat (např. DPP, DPČ, pracovní smlouvou na zkrácený úvazek či nebo je to také závislé na tom, zda právě pobírá podporu v nezaměstnanosti?

Je povinností zaměstnavatele uvádět na výplatním lístku i příjmy osvobozené od daně dle § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů? Např. dar - poukaz k životnímu jubileu 2 000 Kč, rekreaci 8 000 Kč atd.? Pokud to musí být ve výplatním lístku uvedeno dle jakého ustanovení zákona o daních z příjmů či dle jiného zákona? Musí se příjmy osvobozené od daně uvádět i ve mzdovém listě zaměstnanec? Pokud se vše musí uvádět a evidovat a zaměstnavatel toto nikdy nikde neuváděl, kdo toto může zkontrolovat a případně jaké postihy hrozí?

Jak je to se zápočtem hodin a náhrady mzdy za DPN pro účely slevy na pojistném na sociální zabezpečení u zaměstnanců na zkrácený úvazek dle z. 216/2022Sb.? Nebo je podmínkou nárok dle sjednaného počtu hodn ve smlouvě a pak se splnění dalších podmínek (nepřesáhnutí za měsíc 1,5 násobku průměrné mzdy a za hodinu 1,15násobkuprůměrné mzdy a 138 hodin hodin za měsíc) počítá dle skutečně odpracovaných hodin, a jen odpracovaných? Nebo tam spadají i doby dovolené, svátku, nemoci...?

Zaměstnanec byl vyslán na dvoudenní školení, nocleh byl placen, jízda byla služebním vozem, poskytnut byl oběd v ceně školení (hrazeno zaměstnavatelem). Nebyla poskytnuta snídaně ani večeře. Je nárok na stravné a v jaké výši?

Zaměstnanec požádal zaměstnavatele o pracovní volno, neboť byl zaměstnanec předvolán k předběžnému šetření u notáře (zaměstnanec bude dědit). Je zaměstnavatel povinen mu pracovní volno poskytnout, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnance - výkon občanské povinnosti, když jde primárně o zájmy zaměstnance? Pokud nikoli, je řešením tedy buď dohoda se zaměstnavatelem na neplaceném volnu, popř. by si zaměstnanec musel vzít dovolenou. Může si zaměstnanec požádat notáře/soudního komisaře o úhradu ušlého výdělku v souladu s občanským soudním řádem?

Budeme provozovat pod obcí poštu a pracovnice bude na 40 hodin týdně, ale bude mít dělenou směnu. Bude v 7 třídě, platový stupeň 12. Plat 27.260 Kč, os. hodnocení 5 000 Kč. Jakým způsobem vypočítám výši příplatku za dělenou směnu? Bude mít otevřeno dopoledne a odpoledne, s přerušením 2 až 3 hodiny (ještě se bude domlouvat). Otevřeno bude pondělí až pátek. Jak vypočítám, jaký bude mít příplatek za dělenou směnu? A hlavně v prvním čtvrtletí ( nastoupí od 1. února 2023).

Budeme mít pracovnici na zkrácený pracovní poměr – 20 hod. týdně. Tato pracovnice má ještě hlavní pracovní poměr, kde u zaměstnavatele podepsala prohlášení a u naší firmy ne, tudíž nemá nárok na odpočitatelnou položku. Její mzda bude 10 000 Kč. Za měsíc odvedeme sociální a zdravotní pojištění (zdravotní pojištění nebudeme dopočítávat protože dala potvrzení, že v hlavním zaměstnání je odvod více než z minimální mzdy) a srážkovou daň. Kdyby byla její mzda více jak 10 000 Kč platí stále srážková daň? Řídí se to podle podepsal/nepodepsal prohlášení?

Zaměstnanec má soudně určené placení výživného 11 000 Kč měsíčně. Dále má několik přednostních a nepřednostních exekucí. Výše jeho čisté mzdy je 27 000 Kč. Je povinností zaměstnavatele srážet výživné ze mzdy a zasílat? Nebo si má zaměstnanec výživné zasílat sám ze svého účtu? Zaměstnanec nemá žádné vyživované osoby. Jak naložit celkově s přednostními a nepřednostními exekucemi a soudně určeným výživným? Když se vypočte nezabavitelná část mzdy, má se do zbytku mzdy, která není nezabavitelná, započíst nejdříve výživné a zbytek mzdy zaslat na exekuční příkazy? Nebo se má nejprve vypočíst částka pro přednostní a nepřednostní exekuční příkazy a výživné srazit i z nezabavitelné části mzdy?

Má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy v případě, že doprovází dítě na logopedii?

Dobrý den, rádi bychom poskytovali zaměstnancům nepeněžní dar z FKSP pomocí poukázek Unišek+FSKP. Snažíme se vymyslet a nastavit nějaká pravidla, momentálně uvažujeme o poskytnutí poukázek v červenu 2000 Kč a v prosinci 2000 Kč každému zaměstnanci. A řešíme, zda nepeněžní poukázky Unišek+FKSP jsou dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, od daně osvobozeny do částky 20 000 Kč dle § 6 odst. 9 písm. d), nebo jsou od daně osvobozeny do 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance dle § 6 odst. 9 písm. g)? U zaměstnankyň na mateřské a rodičovské dovolené lze poskytnout také tyto poukázky? Děkuji za odpověď a přeji hezký den

Přispíváme zaměstnancům na penzijní připojištění. Nyní po nás chce zaměstnavatel, abychom mu ze mzdy sráželi 1 000 Kč a částku na toto penzijní připojištění posílali. Co je k tomu třeba? Dohoda o srážkách ze mzdy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem?

Náš zaměstnanec si požádal o předčasný důchod od 31. 12. 2022 bez výplaty. Na základě čeho prý může pracovat dále, když je to předčasný důchod? Jak zjistíme, zda výplatu nezačal pobírat a tedy nesmí pracovat při předčasném důchodu? Kdy máme vyplatit odměnu z FKSP při prvním odchodu do důchodu, v termínu přiznání předčasného důchodu nebo přiznání výplaty?

V zákoně o dani z příjmu v § 24 je uvedena maximální výše příspěvku na stravování, a to 55% ceny jednoho jídla, nebo stravenky, které lze uplatnit jako daňový náklad. Dále je uvedeno, že maximálně do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům, odměňovaným platem (což je 142 Kč v roce 2022). Chápu správně, že je nutné pro daňovou uznatelnost splnit obě podmínky? Nelze tedy přispět např. u stravenky ve výši 100 Kč 63% (tj. 63 Kč) a částku zaúčtovat jak daňově uznatelný náklad, protože byla splněna druhá podmínka, tj. max. 70 % ze 142 Kč.

Jednatel má v jednatelské smlouvě stanovený měsíční příspěvek – stravenkový paušál. Vyjede na služební cestu – dle jednatelské smlouvy má nárok na úhradu cestovních nákladů – stravné. Jak to bude v případě, že bude mít např. dvě pracovní cesty v daném měsíci, ze kterých mu vznikne nárok na úhradu cestovních výdajů – stravného? Má dojít ke krácení stravenkového paušálu za daný měsíc? Má nárok na celý měsíční stravenkový paušál a zároveň stravné – cestovní náhradu? Jsou oba výdaje daňově účinné? Nedojde k dodanění na straně zaměstnance?

Pracovní doba zaměstnance začíná v 6.00, končí v 14:15. Zaměstnanec jede na pracovní cestu od 6:00 do 23:00 hod. Z toho dvě hodiny trvá cesta tam a dvě hodiny cesta zpět. Počítá se doba strávená na cestě do doby výkonu práce nebo do doby odpočinku? Bude dodržena doba odpočinku mezi směnami?

Prosím o radu, jak postupovat při zápočtu praxe zaměstnance, který byl uvolněn pro výkon veřejné funkce a po čtyři roky vykonával funkci místostarosty. V naší organizaci pracuje jako zdravotnický záchranář a vrací se po ukončení funkčního období.

Lze uvést do dohody o srážce ze mzdy za stravenky pouze výši srážky v procentech hodnoty stravenky? Hodnota stravenky a srážka ze mzdy se často mění a touto formulací bychom předešli opakovanému psaní a předávání dohod zaměstnancům.

V Kolektivní smlouvě může být sjednána jiná výše příplatku za sobotu a neděli než stanoví zákoník práce. Může však být v kolektivní smlouvě sjednán příplatek za práci o sobotách a nedělích ve výši 50% průměrné mzdy s dovětkem - pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna za dobu práce v sobotu a neděli? Tzn. že pokud si zaměstnanec nadpracuje neodpracovanou směnu nebo její část v sobotu a neděli, tak mu žádný příplatek za sobotu a neděli nenáleží.

Dobrý den, náš zaměstnanec bude končit pracovní poměr z důvodů uvedených v §52 písm. d) ZP po dlouhodobé pracovní neschopnosti - pracovní úraz. Z jakého rozhodného období se má vypočítat průměrný výdělek pro náhradu odstupného a odchodného (dle zákona 553/1991 Sb., o obecní policii). Dále potřebujeme poradit, podle čeho vypočítat průměrný výdělek pro poskytování renty.