Benefity - strana 3

Zaměstnancům poskytujeme následující benefity: Příspěvek na ubytování Poskytujeme příspěvek zaměstnancům s trvalým pobytem na Slovensku formou nepeněžního plnění. Přechodné bydliště mají sjednané na adrese v Příbrami (pronajatý byt). Smlouva o pronájmu je mezi naší firmou a pronajímatelem bytu. Příspěvek platíme rovnou pronajímateli, u zaměstnance je v pracovní smlouvě sjednán příspěvek zaměstnavatele na ubytování ve výši 3 000 Kč/měs., to mu proběhne i výplatní páskou, ale nic se neodvádí. Je tento postup správný? Lze takto poskytovat příspěvek na ubytování i občanům z ČR? Pokud budou mít jiné trvalé bydliště než je místo výkonu práce? Jsme firma z Příbrami, zaměstnanec by měl trvalé bydliště např. v Českých Budějovicích nebo Ostravě, přičemž totedy znamená, že nemůže každý den dojíždět nebo by mu to činilo velké obtíže. Příspěvek na provoz předškolního zařízení nebo příspěvek na letní tábor dítěte zaměstnance O letních prázdninách bychom chtěli zaměstnancům poskytovat příspěvek na pobyt jejich dětí ve školkách či dětských skupinách (dva pokladní doklady – jeden by byl na pobyt dítěte v zařízení a druhý na stravné dítěte v daném zařízení; případně faktura) nebo na letní tábor dítěte. Jednalo by se o příspěvek na jedno dítě max. 2 500 Kč/měs., na druhé dítě max. 2 000 Kč/měs., formou nepeněžního plnění, jako firma bychom hradili částku rovnou danému zařízení. Zaměstnavatel by účtoval příspěvek jako nedaňový náklad. U zaměstnance by se tedy jednalo o nepeněžní plnění osvobozené od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 bod d) ZDP, pojistné by se neodvádělo. Vybraným zaměstnancům se též poskytuje příspěvek na dovolenou, taktéž formou nepeněžního plnění. Započítával by se příspěvek na pobyty dětí do osvobozených 20 000 Kč/rok? Lze takto zaměstnancům přispívat a byl by tento postup správný?  

Firma vyplácí stravenky zaměstnancům až po skončení měsíce, kdy ví, na kolik dní měli nárok. Je to takto správně? Nebo musí být stravenky čerpány dopředu?

Ze strany klienta došlo v letošním roce k předčasnému zrušení připojištění (doba trvání 111 měsíců). Klient dostal odbytné, během trvání pojištění si neuplatňoval odečitatelnou položku - nebyl nárok, 2 roky mu přispíval zaměstnavatel. Penzijní společnost z příspěvků od zaměstnavatele odvedla 15% daň a také z výnosu spoření. Je potřeba za rok 2018 něco dodatečně zdanit?

V současné době, kdy je v některých profesích nedostatek pracovních sil, se zaměstnavatelé snaží pro své zaměstnance vytvořit co nejvýhodnější podmínky. V této oblasti hrají významnou roli zaměstnanecké benefity, neboť jsou součástí odměňování zaměstnanců za jejich práci. Mnozí zaměstnavatelé postupují ve strategii odměňování v podobě mzdy (platu) a benefitů systematicky, kdy se jednotlivé oblasti odměňování vzájemně doplňují a přinášejí výsledky v podobě loajality a stabilizace stávajících zaměstnanců a také jsou motivačním prostředkem pro získání nových perspektivních zaměstnanců.

Naši zaměstnanci jezdí na montáže a jsou jim vypláceny v souladu se zákonem cestovní náhrady. Stává se i to, že před odjezdem na montáž odpracují na svém pracovišti více jak tři hodiny. Lze v tomto případě poskytnout příspěvek na stravování dle § 24 písm. j) odst. 4 zákona o daních z příjmů a následně stravné ve výši dle délky trvání pracovní cesty?

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. V době školního roku zajištujeme stravování zaměstnanců, prostřednictvím vlastní kuchyně, neboť současně vaříme i pro studenty. Prosím, jaké je správné řešení v době hlavních prázdnin, kdy provozní zaměstnanci chodí alespoň jeden měsíc do zaměstnání? Řešit to pomocí stravenek? Jak je to v období školního roku, když kuchyň nevaří, ale někteří zaměstnanci jsou také v práci, musí jim být poskytnuta např. také ta stravenka? Někteří zaměstnanci nemají o stravu během roku zájem, musí se i těmto zaměstnancům poskytovat stravenky, pokud jsou v práci např. v období prázdnin? 

Pokud by zaměstnanec používal firemní auto k soukromým účelům, jak v tomto případě postupovat z hlediska mezd, popř. smlouvy se zaměstnancem?

V současné době, kdy je pro zaměstnavatele stále obtížnější sehnat nové pracovníky, nabývá při jejich získávání a také udržení stávajících zaměstnanců na významu i nabídka nejrůznějších benefitů, tedy dalších plnění poskytovaných zaměstnancům vedle mzdy nebo platu, z nichž nejoblíbenější jsou ty, které jsou u zaměstnance osvobozené od daně a zaměstnavatel si výdaje spojené s jejich pořízením či poskytnutím mohou uplatnit jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Jedním z nejoblíbenějších benefitů pak je zajištění stravování.

Poskytování závodního stravování ze strany zaměstnavatelů zaměstnancům se stalo běžnou součástí jejich pracovních podmínek. Cenově zvýhodněné závodní stravování poskytuje značná část zaměstnavatelů, a to buď odběrem jídel ve vlastním zařízení (provozované buď zaměstnavatelem samým nebo smluvním dodavatelem formou služby), nebo prostřednictvím stravenek, jimiž zaměstnanci hradí jídlo a nápoje v restauračních zařízeních. Pracovněprávní úpravu obsahuje ustanovení § 236 zákoníku práce (ZP).

Stravování zaměstnanců je jednou z oblastí, kterou zákonná úprava, jak je obsažena v zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákoník práce“), řadí do Části desáté nazvané Péče o zaměstnance, a to vedle pracovních podmínek zaměstnanců, odborného rozvoje zaměstnanců a zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců.

Zaměstnanci vznikl nárok na náhradní volno. Zaměstnanec odpracoval od začátku pracovní směny 1,5 hodiny, následně čerpal náhradní volno 5 hodin, vrátil se zpět a odpracoval 1,5 hodiny do konce pracovní směny. Vznikl mu nárok na stravenku a zaměstnavateli na daňový výdaj, jestliže v úhrnu byl na pracovišti 3 hodiny?

Takzvané sick days, ve volném překladu „dny zdravotního volna“, se v posledních letech staly oblíbeným zaměstnaneckým benefitem. Zařadily se tak definitivně mezi další tradiční zaměstnanecké výhody, jakými jsou například příspěvek na stravování (stravenky), pětitýdenní dovolená, příspěvek na penzijní či životní pojištění a jiné. Oproti jiným uvedeným výhodám lze však na sick days nahlížet jako na oboustranně výhodný nástroj.

Článek se zabývá vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracujícím na dálku formou home office a legislativním rámcem, který podchycuje základní pravidla zásad BOZP na pracovišti.

Příspěvková organizace, zřizovatelem je město, poskytuje svým zaměstnancům příspěvek na stravování. Ustanovení § 236 zákoníku práce umožňuje poskytování stravného zaměstnancům (předpokládám i na dohody), důchodcům, zaměstnancům v době DPN i dovolené. Naproti tomu § 33b zákona č. 250/2000 Sb. vymezuje poskytnutí stravování důchodcům a zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr ve vlastních stravovacích zařízeních. Ve vyhlášce č. 84/2005 Sb. jsou stanoveny další podmínky a vymezení okruhu osob, kterým lze a za jakých podmínek příspěvek na stravné poskytovat. 1) Může příspěvková organizace, která zajišťuje stravování dovozem obědů, poskytovat příspěvek na stravné důchodcům, zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnancům na dovolené a DPN? 2) Stejný dotaz, ale pro případ, kdy tato příspěvková organizace přejde na způsob stravování nákupem stravenek. 

V případě, že zaměstnavatel přispěje zaměstnanci částkou na rekreaci, která převyšuje 20.000 Kč, zaměstnanec nadlimitní příspěvek zdaní a odvede z něho pojistné. Jak je to v této situaci u zaměstnavatele? Pokud je právo zaměstnance na nadlimitní příspěvek na rekreaci zakotven například v interní směrnici, je pro zaměstnavatele příspěvek nad částku 20.000 Kč daňově uznatelný na základě § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP? Nebo se to musí posuzovat podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP a i nadlimitní částka bude pro zaměstnavatele daňově neuznatelná? 

Při kontrole daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vychází správce daně z předložených mzdových listů, prohlášení k dani, případně dalších dokladů rozhodných pro uplatnění nároku na slevy na dani a daňové zvýhodnění, ale může provést i kontrolu dalších účetních dokladů s cílem zjistit, jaká plnění kromě mzdy a platu poskytuje plátce daně svým zaměstnancům. Správce daně pak mnohdy zjišťuje, že ne všechny příjmy, které se považují za příjmy ze závislé činnosti, bývají uvedeny na mzdovém listu zaměstnance a jsou zahrnuty do základu pro výpočet zálohy na daň, přestože zdanění podléhají.

Když firma koupí univerzální poukázku, kterou nabízí různé agentury na zážitky v hodnotě např. 1 000, 2 500 a 5 000 Kč, lze tuto poukázku uznat jako daňové uznatelnou? V agentuře na zážitky nám tvrdí, že pokud se bude jednat o univerzální poukázku nikoli o konkrétní na daný zážitek, lze ji uznat jako daňovou. Je tomu skutečně tak?

Je možné řešit poskytování benefitů zaměstnancům (věrnostní a jiné odměny, dovolenou navíc apod.) v pracovním řádu nebo veškeré benefity lze poskytovat pouze jiným vnitřním předpisem. V § 306 odst. 2 zákoníku práce se uvádí, že pracovní řád nemůže obsahovat úpravu podle § 305 odst. 1 zákoníku práce, znamená to tedy, že nelze v pracovním řádu ošetřit jakékoliv jiné zvýhodnění zaměstnanců, než které stanoví zákon? V případě, že toto nelze a zaměstnavatel má mzdové podmínky v pracovním řádu již zapracovány, jak by měl postupovat? 

Je evidovanou tržbou převod mezi pokladnami? Pokladna A vydá hotovost do hlavní pokladny B. Je tento příjem v pokladně B evidovanou tržbou? Příjem za poměrnou část stravenky od zaměstnanců, kterou platí hotově do pokladny je nebo není evidovanou tržbou? 

Jaké všechny podmínky musí jednatel společnosti s r. o. splnit, aby mohl obdržet stravenky a jejich příslušná část dle zákona o daních z příjmů byla daňově uznatelným nákladem? Musí sepsat smlouvu o výkonu funkce, kde sepíše, že má nárok na stravenky s tím, že musí odpracovat 3 hodiny denně a jeho pracovní doba bude např. 3 hodiny denně. Tuto smlouvu schválí valná hromada. Povede docházku, kde uvede ty dny, kdy pracuje. Za dny, které odpracuje nad 3 hodiny, náleží daňově uznatelná stravenka. Musí mít stanovenou i odměnu jednatele, tj. příjem dle § 6 zákona o daních z příjmů, aby byl považován dle zákona o daních z příjmů za zaměstnance, který tento benefit může pobírat? Může být tato odměna v minimální výši, např. od 1 Kč nebo musí být dodrženy ustanovení zákona o minimální mzdě a nejnižší zaručené mzdě, když vede docházku? Tzn. vztahují se i na jednatele s docházkou požadavky na minimální a nejnižší zaručenou mzdu? 2. Spolupracující osoba OSVČ Podnikající OSVČ má spolupracující osobu, manželku. Je nějaká možnost, aby i OSVČ a spolupracující osoba s příjmy dle § 7 zákona o daních z příjmů obdrželi daňově uznatelné stravenky?