Novinky - strana 3

Od začátku příštího roku se zvýší odměňování ve školství. Učitelům vzrostou tarifní platy o sedm procent, zatímco pedagogičtí pracovníci v nižších platových třídách, například asistenti, by měli dostat přidáno pevnou částkou dva tisíce korun měsíčně. Dohodu o nastavení tarifů uzavřely školské odbory s vedením resortu školství. Navýšení se bude lišit podle platové třídy. Vyšší procentní růst se týká většiny učitelů a vedení škol, zatímco zaměstnanci s nižší odborností dostanou plošné navýšení v absolutní částce. Cílem je zohlednit dlouhodobé podfinancování těchto pozic a zároveň držet zákonný rámec odměňování pedagogů. Zatímco ve školství už panuje shoda, u ostatních zaměstnanců veřejného sektoru jednání pokračují. Vláda a odbory stále hledají kompromisní řešení pro růst platů ve státní a veřejné sféře jako celku. Ve hře jsou varianty plošného navýšení v řádu jednotek procent i výraznější přidání hůře odměňovaným profesím. Ministři i odboráři připouštějí, že prostor pro dohody omezuje stav veřejných rozpočtů. Přesto panuje opatrný optimismus, že alespoň část zaměstnanců státní správy by si od ledna měla polepšit více než jen symbolicky.

Stát v návrhu rozpočtu počítá s tím, že se od příštího roku opět zvýší platy ústavních činitelů. Zatímco politici by si měli polepšit o pět procent, v justici se počítá s výrazně vyšším nárůstem – u soudců a státních zástupců přesahujícím třináct procent. Změny vycházejí z platného zákonného mechanismu, který byl letos na jaře schválen po přehlasování prezidentského veta.

Platy soudců a státních zástupců mají od příštího roku vzrůst o víc než 13 procent, platy vrcholných politiků o zhruba pět procent. Počítá s tím návrh státního rozpočtu. Nový výpočet výdělků ústavních činitelů vyplývá ze zákona, který v březnu prosadila vládní koalice po přehlasování veta prezidenta Petra Pavla. Opoziční ANO a SPD navrhují platy politiků zmrazit.

Evropská komise na konci července oznámila, že Systém vstupu a výstupu pro sledování a evidenci cizinců cestujících do Schengenského prostoru (EES) se začne zavádět 12. října 2025.

Od začátku příštího roku se minimální mzda zvýší na 22 400 korun hrubého měsíčně, což představuje nárůst o 1 600 korun oproti letošní úrovni. Nejnižší zákonný výdělek na plný úvazek se tak přiblíží k polovině průměrné mzdy a vůbec poprvé překročí hranici 43 procent. Zvýšení se dotkne zhruba 120 tisíc zaměstnanců, kteří dnes pobírají minimální mzdu, typicky v profesích s nízkými výdělky, jako jsou pomocné práce, úklid, textilní výroba nebo některé provozy ve zpracovatelském průmyslu. Spolu s minimální mzdou porostou také nejnižší zaručené platy ve veřejném sektoru, a to téměř o osm procent. Podle vlády by růst minimální mzdy měl při současné nízké inflaci přispět ke zvýšení reálných příjmů lidí s nejnižšími mzdami. Zároveň se tím posiluje její role jako orientačního bodu pro odměňování v ekonomice. Opozice i odbory krok vítají, část z nich ale upozorňuje, že tempo navyšování by mělo být rychlejší, aby minimální mzda lépe odpovídala skutečným životním nákladům. Současný mechanismus růstu vychází ze zákona, podle něhož má minimální mzda do konce desetiletí postupně dosáhnout 47 procent průměrné mzdy. Zaměstnavatelé považují tento automatický výpočet za kompromis mezi ochranou zaměstnanců a udržením nákladů firem pod kontrolou.

Bezpečnostní sbory si od léta polepšily, tempo růstu jejich příjmů se ale rozešlo. Policistům, hasičům, celníkům a příslušníkům vězeňské služby vzrostl stabilizační příspěvek o tři tisíce korun měsíčně. Armáda dostala výraznější navýšení – kromě příspěvku na bydlení se zvýšily i tarifní platy, u nižších hodností o více než sedm procent, u vyšších o pět. Výsledkem je další prohloubení rozdílů mezi vojáky a ostatními složkami. Zatímco vláda označuje krok za nutný kompromis a jednotlivá ministerstva zdůrazňují snahu stabilizovat personál, policejní odbory mluví o nespravedlnosti. Podle nich se „platové nůžky“ rozevírají v době, kdy i policie nebo hasiči čelí podstavům a mají problém udržet zkušené lidi. Argumentují tím, že právě nejnižší nástupní platy jsou důvodem, proč část příslušníků po několika letech službu opouští. Ministerstvo obrany naopak obhajuje vyšší růst armádních platů potřebou rychle doplnit stavy a zabránit odchodům vojáků v situaci, kdy Česko plní alianční závazky a připravuje se na rozšíření ozbrojených sil. Kritici ale upozorňují, že podobná personální krize se týká všech bezpečnostních sborů, a požadují systémové řešení místo selektivního přidávání. Další vývoj ukáže až příští rok. Od ledna se počítá s dalším růstem platů napříč sbory, znovu ale rozdílným tempem. O konečné podobě rozhodne nový státní rozpočet, který už bude projednávat sněmovna po volbách.

Ministerstvo financí teď nesouhlasí s navrhovanými variantami zvýšení platů ve veřejném sektoru od ledna. Předběžný návrh státního rozpočtu na příští rok nyní neobsahuje potřebnou sumu na přidání. Resort to uvedl v připomínkách k připravovanému platovému nařízení. Doporučil, aby vláda zvednutí tarifů projednávala až v září spolu se zákonem o státním rozpočtu. Ministerstvo práce navrhlo šest variant navýšení tarifů. Vzrůst by podle něj měly o pět procent, nebo o sedm procent, vybraným profesím pak případně o devět až 13 procent. Na přidání by bylo příští rok podle jednotlivých verzí potřeba 23,5 až 45,1 miliardy korun.

Zemědělství trpí nedostatkem zaměstnanců, který se ještě více projevuje v období sklizně, kdy je potřeba rychle sklidit úrodu. Situaci v sektoru tak zachraňují moderní technologie a brigádníci. Nedostatek pracovníků souvisí zejména s fyzickou náročností práce a nízkými výdělky. Ohodnocení je v zemědělství téměř o 13.000 korun pod celostátním průměrem, vyplývá z dat portálu.

Novela školského zákona mění od příštího roku způsob financování škol: mzdy nepedagogických pracovníků přecházejí ze státu na obce a kraje jako zřizovatele. Samosprávy na to mají dostat vyšší podíl z daňových výnosů, část z nich ale upozorňuje, že navýšení nemusí pokrýt reálné náklady a může ohrozit stabilitu platů školníků, kuchařek, uklízeček nebo administrativních pracovníků.

Nedostatek řemeslníků na českém pracovním trhu vede k výraznému nárůstu jejich nástupních mezd. Nejvíce zaměstnavatelé zvýšili za uplynulý rok mzdu u lakýrníků, a to o deset procent na téměř 44.000 korun. U zámečníků to bylo o 6,7 procenta, u instalatérů a topenářů o 6,4 procenta a truhlářů o 5,2 procenta, vyplývá z dat pracovního portálu Jenpráce.cz.

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než 300.000 korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115.000 korun. Prezident by dostával 383.200 korun, o 18.200 korun víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.

Praha - Platy učitelů podle odhadů expertů z think-tanku IDEA při CERGE-EI letos klesnou na 108 procent průměrné mzdy v české ekonomice. Loni brali učitelé asi 109 procent loňské průměrné mzdy v Česku. Učitelé přitom mají dostávat podle zákona 130 procent průměrné mzdy v ČR, pro letošek se částka vypočítává z průměrné mzdy roku 2023. Pokud by v roce 2026 rozpočet regionálního školství zůstal na úrovni střednědobého výhledu, poklesly by podle expertů relativní platy učitelů zhruba na 102 procent průměrné mzdy, tedy pod úroveň historického minima 104,7 procenta z roku 2015, vyplývá ze studie.

Odměňují tuzemské firmy ženy hůř než muže? Data ukazují, že ne. Skutečný rozdíl mezi mzdami mužů a žen je v Česku při srovnání srovnatelných pozic do 5 %. Často citovaný 18% „neočištěný“ rozdíl totiž nezohledňuje, zda jde o stejnou práci – pouze průměruje mzdy mužů a žen napříč obory, bez ohledu na náročnost, odpovědnost nebo zkušenosti. Česko nemá problém s nerovným odměňováním, ale s tím, že ženy chybí v lépe placených profesích či na vedoucích funkcích. Státní správa může jít příkladem a začít u sebe: ženy do vedení neposouvá a málo je platí. Vyplývá to z analýzy Comp&Ben Asociace, která se zaměřuje na odměňování zaměstnanců a sdružuje významné české zaměstnavatele. Analýza pracovala s 30 508 mzdovými záznamy a porovnávala odměňování 13 178 žen a 17 330 mužů. Zaměřila se na srovnání tzv. neočištěného a očištěného gender pay gapu – tedy rozdílu v odměňování při zohlednění velikosti pozice, odpovědnosti, složitosti práce, zkušeností a dalších relevantních faktorů. „V Česku muži i ženy dostávají v zásadě za stejnou práci stejnou odměnu. Z reálných mzdových dat zjištěný 5% rozdíl odráží realitu mzdového trhu v komerčních firmách. Vychází z porovnání srovnatelných pozic, které zohledňuje jejich velikost, odpovědnost, dopad rozhodování, složitost práce a požadovanou odbornost. Námi zjištěné rozdíly ve mzdách jsou na úrovni statistické odchylky,“ říká profesor Jan Čadil, ekonom patřící mezi přední odborníky na měření nerovností v odměňování a ekonomické modelování. Vznik falešného obrazu nerovnosti ve výši 18 % Asociace důrazně varuje před používáním 18% neočištěného rozdílu v odměňování mužů a žen (tzv. neočištěný pay gap) jako důkazu diskriminace. Tento ukazatel zveřejněný letos v březnu Eurostatem vytváří dojem nerovného odměňování tam, kde ve skutečnosti k diskriminaci nedochází. „Porovnává jen průměrné mzdy všech mužů a žen, bez ohledu na to, jakou práci dělají, jaké mají zkušenosti nebo odpovědnost. Rozhodně neukazuje, že někdo bere za stejnou práci méně. Řada férových zaměstnavatelů tak může neoprávněně získat nálepku diskriminujících, aniž by ve skutečnosti porušovali principy rovného odměňování,“ varuje profesor Jan Čadil. Například: zaměstnává-li firma v Praze deset žen na pozici seniorní účetní se mzdou 52.500 Kč a manažerem je muž se mzdou 64.000 Kč, vzniká tzv. neočištěný gender pay gap 18 %, přestože ženy i muži dostávají za stejnou práci stejnou odměnu. Tento ukazatel totiž nezohledňuje pozici, odpovědnost ani odbornost – pouze průměruje mzdy všech žen a všech mužů. „Firma může odměňovat spravedlivě, ale pokud má na vrcholu třeba jen jediného muže s vysokou mzdou, statistika vykáže výrazný gender pay gap. Průměr totiž nereflektuje strukturu firmy a vytváří dojem nerovnosti i tam, kde není,“ dodává profesor Čadil. Ženy častěji míří do méně placených profesí Vysoký 18% neočištěný gender pay gap více než nerovnost odráží nerovnoměrné zastoupení mužů a žen napříč obory a pozicemi. Takzvaná kariérní a profesní segregace znamená, že ženy častěji volí méně placené profese nebo zastávají nižší pozice. Podle profesora Čadila tento sociologický jev vysvětluje zhruba polovinu celkového rozdílu v odměňování. „Odvětví zaměstnávající tradičně více mužů – typicky průmysl, IT, stavebnictví – mají vyšší tržní mzdy. Školství, zdravotnictví nebo sociální služby, ve kterých naopak pracuje více žen, jsou často podfinancovaná, protože jsou financována státem, kde trh nefunguje. A protože je v nich zaměstnáno hodně žen, tvoří zhruba polovinu celkového gender pay gapu,“ vysvětluje profesor Čadil. Nerovnoměrné zastoupení mužů a žen navíc vzniká už při volbě kariérní dráhy: „Typicky již při výběru oboru ve škole a dále se prohlubuje strukturou ekonomiky, která v Česku stojí spíše na průmyslu než na službách. Významnou roli hrají i kratší úvazky nebo přerušení kariéry z rodinných důvodů. Nejde ale o důkaz mzdové diskriminace,“ dodává Petr Janák, prezident Comp&Ben Asociace a výkonný ředitel pro lidské zdroje skupiny PPF. Zaměstnavatelé mohou výši neočištěného pay gapu alespoň částečně ovlivnit tím, že budou ženy aktivně podporovat při vstupu do oborů a na pozice, kde dnes převažují muži. Stát může začít u sebe: ženy do vedení neposouvá a málo je platí Zaměňování mzdové diskriminace s nerovnoměrným zastoupením mužů a žen na různých úrovních řízení je omyl, který bude stigmatizovat řadu zaměstnavatelů – včetně státní správy. Ta sama bude vykazovat jeden z nejvyšších neočištěných gender pay gapů na mzdovém trhu, protože na nejvyšších nejlépe placených postech zaměstnává dominantně muže, jak ukazuje analýza Výroční zprávy o stavu veřejné správy 2023. Ve veřejné správě tvoří většinu ženy (76 %) a rovněž většina jich je na nejnižší pozici vedoucí oddělení (65 %), ale s rostoucí úrovní řízení jejich podíl dramaticky klesá – například mezi vedoucími zastupitelských úřadů je jen 19 % žen! „Právě toto nerovnoměrné zastoupení žen v rozhodujících rolích, typické i pro státní správu – největšího zaměstnavatele v zemi – významně zvyšuje celkový neočištěný rozdíl ve mzdách. Podobně by však dopadla většina zaměstnavatelů,“ vysvětluje profesor Čadil. Kromě kariérní podpory může stát snížit 18% neočištěný gender pay gap i tím, že zlepší odměňování profesí, kde výrazně převažují ženy. „Stát může ihned zvýšit platy ženám na dotyčných pozicích, například zdravotním sestrám, úřednicím na nižších pozicích, pečovatelkám, učitelkám. Ale bylo by to drahé, a tudíž těžko realizovatelné,“ uzavírá Petr Janák, prezident Comp&Ben Asociace. Zdroj: ČTK

Odboráři znovu žádají vládu o zahájení vyjednávání o růstu platů zaměstnanců veřejného sektoru a státu pro příští rok. Stěžují si na to, že s nimi koalice nejedná. Mluví o dramatickém růstu nespokojenosti zaměstnanců veřejných služeb a státu. Setkat se chtějí s lídry vládních stran. ČTK to sdělil předák odborového svazu státních orgánů a organizací a mluvčí 14 svazů veřejného sektoru Pavel Bednář. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před dvěma týdny novinářům řekl, že vláda chystá zvýšení platových tarifů zaměstnancům veřejného sektoru a státu od ledna. Odbory už oznámily, že budou požadovat reálný růst výdělků o nejméně sedm až osm procent.

Praha - Mzdy v prvním čtvrtletí pokračovaly v nominálním i v reálném růstu. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK, rozcházejí se ale v odhadu, jak rychle se mzdy zvyšovaly. Růst mezd očekává i Česká národní banka (ČNB), podle květnové prognózy se při zohlednění inflace meziročně zvýšily o čtyři procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o vývoji mezd v prvním čtvrtletí ve středu.

Ve středu 18. června 2025 proběhne další setkání s odborníkem na příjmu. Tentokrát bude JUDr. Nataša Randlová, Ph.D., odpovídat na otázky k povinnostem zaměstnavatelů, které vyplývají ze směrnice EU o transparentnosti odměňování. První vlaštovkou v tomto směru je flexinovelou zákoníku práce uzákoněný zákaz sjednávání doložek o mlčenlivosti ohledně výše a struktury mzdy, platu a odměny z dohody zaměstnance. Směrnice EU o transparentnosti odměňování („GEP“), by měla být jednotlivými členskými státy implementována do června 2026. V ČR bohužel zatím nemáme zveřejněn právní rámec, jak si česká legislativa přeje směrnici implementovat, a tak k přípravě můžeme zatím použít jen text samotné směrnice, akční plán MPSV a příklady některých zemí, které jsou v implementaci dál než ČR. Jasné je jedno, s ohledem na datum implementace a neexistenci návrhu k dnešnímu dni, nebudou mít čeští zaměstnavatelé dostatek času se na novou úpravu připravit.Nezbývá jim tedy nic jiného než první kroky dělat pouze s ohledem na rámec udaný směrnicí. Právě ten na setkání s JUDr. Natašou Randlovou, PhD., projdeme a ukážeme, jak ho promítnout do českých podmínek. Setkejte se s naším odborníkem na příjmu a využijte možnosti konzultovat své dotazy.

Praha - Ministerstvo vnitra žádá zvláštní odměňování pro bezpečnostní sbory. Navrhuje zvýšit jim postupně v příštích pěti letech platové tarify o čtvrtinu. Každý rok vždy od ledna by se jim zvedly o pět procent. Resort vnitra to uvedl v připomínkách k návrhu novely vládního nařízení o platových poměrech s úpravou započítávání praxe, který dnes projednává vláda. Podle ministerstva práce je možné výdělky bezpečnostních sborů upravit při celkové změně odměňování ve veřejné správě a službách, která se chystá. Vnitro by ale mělo přesně popsat podmínky práce, aby bylo možné je srovnat s jinými profesemi a zdůvodnit, proč by bezpečnostní sbory měly vydělávat víc.

Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla v Česku za minulý rok činit 45.865 korun hrubého. Meziročně se zvedla asi o 300 korun. Pod důstojnou částkou bylo 63 procent zaměstnaných. V Praze a Brně byl důstojný hrubý příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 53.953 korunách, proti předloňsku loni vzrostl o víc než 6200 korun. Nedosáhlo na něj 59 procent zaměstnanců. Méně než stanovenou důstojnou sumu vydělávalo 2,5 milionu pracovníků a pracovnic. Spočítal to tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu. Výsledky experti představili dnes na tiskové konferenci.

Evropská směrnice o transparentnosti odměňování by měla mimo jiné zastavit praxi, kdy si nově přicházející zaměstnanci za stejnou práci vyjednají vyšší mzdu než ti stávající. „Otázka zní, co je stejná práce,“ říká Tereza Erenyi, advokátka PRK Partners.

Už jste zkusili chytré podcasty služby Update? Do 15 minut vám v nich vysvětlíme důležité novinky ze světa práva, daní, účetnictví nebo personalistiky. Z nejnovějších podcastů doporučujeme k poslechu: