Články - strana 104

Právní jednání fyzické osoby, například živnostníka (truhláře), v tomto směru většinou problémy nečiní. Trvalé problémy ovšem v podnikatelské praxi způsobuje otázka, kdo a jakým způsobem má zastupovat právnickou osobu.

Začátkem nového roku se stává aktuální plnění povinnosti zaměstnávat 4% osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců, tedy plnění povinného podílu, povinnosti uložené zákonem o zaměstnanosti. Článek je tradičně určen těm, kterých se povinnost týká, tj. zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci. Vzhledem k významným změnám zákona o zaměstnanosti od 1.1.2015 bude jistě užitečné podívat se, jak se v praxi projevily v rámci plnění výše uvedené povinnosti.

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné tehdy, jsou-li zaměstnanci vykonávajícímu pro zaměstnavatele činnost zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), a rovněž v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá.

Opět nastává čas, kdy vzniká na mzdových účtárnách velký tlak. K běžné práci mzdových účetní přichází období, kdy zabezpečují rozsáhlé vícepráce, a to podpis Prohlášení poplatníka na běžný kalendářní rok, a k tomu zjišťují, zda poplatník bude žádat o roční zúčtování daně ze závislé činnosti (dále RZD), nebo ne. Musí tedy primárně zhodnotit, zda poplatník může zažádat o RZD a zda ho může v organizaci zpracovat.

Důsledkem pracovního úrazu nemusí být pouze povinnost zaměstnavatele odškodnit poškozeného dle zákoníku práce. Právní problematika pracovních úrazů je mnohem komplikovanější. Typicky totiž dochází ke vzniku dalších typů odpovědností a kromě zaměstnavatele mohou být odpovědností stiženy i jiné osoby. Náhrada škody z úrazu může dále znamenat vznik dalších regresních nároků. Cílem článku je popsat jednotlivé typy odpovědností a jejich vzájemný vztah a zmínit důsledky pro podnikovou praxi.

Obsahem tohoto článku je komentář ke dvěma rozsudkům, které se týkají zaměstnávání cizinců, resp. umožnění výkonu nelegální práce cizinci, který ke svému zaměstnání potřeboval povolení k zaměstnání, nezveřejnění (a také nenabízení místa zaměstnanci) a nenabízení pracovního místa zaměstnavateli, který chtěl cizince zaměstnávat, avšak hlášené volné pracovní místo bylo v rozporu s podmínkami zákona o zaměstnanosti.

Vyhláška o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného Dne 16. listopadu 2015 byla ve Sbírce zákonů pod č. 309/2015 Sb. publikována vyhláška o stanovení základních sazeb zahraničního stravného pro...

Osoby samostatně výdělečně činné mohou ve zdravotním pojištění vystupovat ve dvojí roli – v každém případě jako samoplátci, případně však také jako zaměstnavatelé platící pojistné za své zaměstnance. Podmínky platné v roce 2016 pro oba tyto subjekty si probereme v následujícím textu.

Pro zaměstnance je rozhodující mzda, kterou obdrží od svého zaměstnavatele na bankovní účet, tedy čistá mzda po zdanění. Právě za čistou mzdu je možné pořizovat zboží a služby. Naproti tomu pro zaměstnavatele je rozhodující, kolik ho skutečně stojí práce zaměstnance, čili mzdové náklady. Jak se od sebe liší obě částky v členských zemích OECD?

Po zvýšení životního minima v roce 2012 se ani pro rok 2016 jeho částky nezměnily, ale došlo opět ke změně částek normativních nákladů na bydlení (ty se prakticky mění každoročně). Na rozdíl od předchozího roku ale došlo k jejich zvýšení, zatímco pro rok 2015 byly sníženy. Podkladem jsou údaje Českého statistického úřadu o vývoji nákladů na bydlení, včetně výše nájemného a spotřebitelských cen energií a služeb.