Dokumenty

Obsah setkání první zkušenosti s novinkami na úseku změny běhu a délky výpovědní doby praktické dopady sloučení zdravotních výpovědních důvodů důsledky změn ve lhůtách, doručování atd. aktuality ke dni konání...

Zaměstnanci byl ukončen pracovní poměr v jedné společnosti 30.6.2025. Tento zaměstnanec nastoupil do naší druhé společnosti. Mzda byla přiznaná ve stejné výši, ale problém vznikl s uplatněním alikvotní částky dlouhodobých plateb, které se započítávají do průměru. U ukončeného pracovního poměru byly přiznány a vyplaceny roční prémie ve výši 100 000,-- Kč, které byly vyplaceny v červnu. Pokud by trval pracovní poměr u původní společnosti, zaměstnanci by do výpočtu průměru na 3.Q vstoupila poměrná částka těchto prémií a byl tím pádem navýšen i hodinový průměr, který se používá např. na dovolenou, při výpočtu náhrady prvních 14ti dní pracovní neschopnosti atd. V novém pracovním poměru patrně nelze počítat s alikvotou této částky (25000,--/kvartál), protože prémie u tohoto nového pracovního poměru nebyly dosaženy a vyplaceny. Je naše domněnka správná nebo existuje nějaký zákon/právo uplatnit zaměstnanci při výpočtu průměru alikvotní část z prémií?, aby zaměstnanec nebyl poškozen?

V praxi se může stát, že mezi týmž zaměstnavatelem a zaměstnancem jeden pracovněprávní vztah vznikne a další na něho bezprostředně naváže. To má pak vliv na to, jak správně posoudit právo zaměstnance na dovolenou za příslušný kalendářní rok. Po novele s účinností od 1. 6. 2025 došlo ke změně ustanovení § 216 odst. 1 ZP a spojení „pracovní poměr“ bylo nahrazeno obecným označením „základní pracovněprávní vztah“. Nová právní úprava dopadá tedy i na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a stejně tak se vztahuje i na případy, kdy na sebe mezi stejnými smluvními stranami bezprostředně navazují jakékoliv pracovněprávní vztahy.

Léto je v plném proudu a s ním i čas letních brigád. Ty jsou oblíbeným způsobem přivýdělku pro studenty, důchodce i sezónní pracovníky. Málokdo ale ví, jak vysoké mohou být odvody a daňová zátěž – kvůli neznalosti základních pravidel mohou brigádníci přijít zbytečně i o tisíce korun měsíčně. „Zdanění příjmu z brigády se může významně lišit. V některých případech mohou celkové odvody představovat téměř polovinu výdělku, ale za určitých podmínek může být daňové zatížení nulové,“ vysvětluje daňový poradce Jan Bonaventura ze společnosti BREDFORD Consulting, s.r.o.

Nepedagogické pracovníky budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Získají kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Prezident Petr Pavel toto změnu podepsal v novele školského zákona, která počítá se slučováním menších škol v příštích třech letech. V tiskové zprávě o tom informoval Hrad.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se dané problematice dlouhodobě věnuje. Už od 1. října 2025 budou přijata další účinná opatření. „Negativní dopady nelegální práce jsou příliš velké na to, abychom v potírání tohoto nešvaru ještě nepřitvrdili. Tratí na tom nejen stát, ale i samotný pracovník. Proto jsme přijali opatření, která potírání nelegální práce dále zefektivní. Věřím, že nejenže zamezíme daňovým únikům, ale především ochráníme lidi, kteří jsou v mnoha případech takto zneužíváni,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).  

Řádné doručení druhé straně pracovněprávního vztahu patří mezi předpoklady účinnosti právního jednání obsaženého v doručovaném dokumentu. Od okamžiku doručení se také odvíjí počítání dob a lhůt významných pro práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance a jejich uplatňování. Správnost doručení tudíž nelze podceňovat vzhledem k tomu, že může mít velmi významné dopady pro účastníky pracovněprávního vztahu. Chyba v doručování například výpovědi z pracovního poměru nebo okamžitého zrušení pracovního poměru může pro zaměstnavatele znamenat neúspěch v případě soudního sporu. Právní úprava doručování písemností v pracovněprávních vztazích prošla v posledních letech několika novelizacemi. Tento článek se podrobně zaměřuje na principy správného doručování a na to, jak se vyhnout obvyklým chybám, které mohou ovlivnit právní účinnost doručovaných dokumentů.

Působení odborové organizace u zaměstnavatele je dle ustanovení § 286 odst. 3 ZP a soudní judikatury podmíněno tím, že odborová organizace je k tomu oprávněna podle stanov, alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru a splnění těchto dvou skutečností zaměstnavateli oznámí a prokáže. Jestliže k prokázání ve výše uvedeném smyslu ze strany odborové organizace nedojde (zaměstnavatel ho často ani nevyžaduje a vychází z toho, že odborová organizace u něj působí), a mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem je uzavřena kolektivní smlouva, je tato smlouva vůbec platná? Nebo je absolutně neplatná, relativně neplatná, či jde o nicotné právní jednání, které nevyvolává žádné právní účinky?

Pracující starobní důchodkyně s plným důchodem uplatňovala slevu na pojistném zaměstnance. K 31.5.2025 ukončila pracovní poměr. Ale za měsíc červen jí byly ještě vyplaceny odměny jako obchodnímu zástupci. Mzdová účetní už za měsíc červen (tedy po skončení pracovního poměru) tuto slevu pracující důchodkyni z opatrnosti nepřiznala. Byla vyplněna žádost o vrácení pojistného důchodce na Okresní správu sociálního zabezpečení podle jejího místa bydliště. Zde byla pracovnicí OSSZ odmítnuta, s tím, že slevu musí vyplatit a pořešit bývalý zaměstnavatel. Je tomu prosím tak? 

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo na svém webu návrh konkrétních opatření na podporu území, která dlouhodobě čelí ekonomickým a sociálním problémům – tzv. TO DO list. Po zohlednění připomínek a dalších návrhů na podzim představí kompletní dokument s názvem Plán pro Regiony příležitostí. První část se zaměřuje na podporu pracovních příležitostí a posílení regionálních ekonomik.

Podle ustanovení § 34 odst. 3 ZP platí, že nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Od pracovní smlouvy je přitom dle následujícího odstavce téhož ustanovení možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Kolegiu byl k posouzení předložen následující případ: Zaměstnanec ve sjednaný den do práce bez omluvy nenastoupí, teprve od následujícího dne je uznán ošetřujícím lékařem za dočasně práce neschopného a zaměstnavatel je o tom zpraven. Má zaměstnavatel právo od pracovní smlouvy odstoupit? Pokud ano, může tak učinit po celou dobu překážky v práci na straně zaměstnance, nebo „nástupem do práce“ ve smyslu předmětného ustanovení je třeba rozumět i skutečnost, že na straně zaměstnance nastala překážka v práci, o které se zaměstnavatel dozvěděl?

Nedostatek řemeslníků na českém pracovním trhu vede k výraznému nárůstu jejich nástupních mezd. Nejvíce zaměstnavatelé zvýšili za uplynulý rok mzdu u lakýrníků, a to o deset procent na téměř 44.000 korun. U zámečníků to bylo o 6,7 procenta, u instalatérů a topenářů o 6,4 procenta a truhlářů o 5,2 procenta, vyplývá z dat pracovního portálu Jenpráce.cz.

V prázdninovém vydání týdeníku se zmíním o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, úskalí hyperpřipojení zaměstnanců nebo o stagnaci reálných mezd.

Ženy, které před rokem 1990 žily a pracovaly v Německé demokratické republice (NDR), berou v průměru vyšší důchod než ženy ze západního Německa. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnil institut Prognos. Průměrně je renta vyšší o 357 eur (8800 Kč). Ve východním Německu totiž více žen pracovalo na plný úvazek.

Poliklinika pořádá zdravotnický ples. Pokud dostaneme dar do zdravotnictví (použijeme ho na výdaje na ples) je to pro OSVČ lékaře, který dar dává, daňový výdaj?

Rodičovský příspěvek vzroste od ledna při narození dvojčat nebo vícerčat z 525.000 korun na 700.000 korun. Zvýšení celkové částky dnes stvrdil podpisem novely o zdravotních službách prezident Petr Pavel. O jeho podpisu informoval Hrad. Doplnění růstu rodičovské v případě dvojčat či vícerčat prosadil ve Sněmovně do předlohy jen několik měsíců před volbami do dolní komory lidovec Šimon Heller.

Těhotným zaměstnankyním je zákoníkem práce poskytována zvýšená ochrana proti rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, která má zabránit nevyžádaným ukončením pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Tato ochrana je zakomponována do zákoníku práce a zaručuje, že během takzvané ochranné doby, kterou je i doba těhotenství, nesmí být těhotným ženám za žádných okolností dána výpověď, a to ani pokud o těhotenství neví zaměstnavatel nebo samotná zaměstnankyně. Existují však situace, kdy je ukončení pracovního poměru možné, například pokud těhotná žena sama podá výpověď nebo ji obě strany sjednají dohodou. Je důležité podrobně rozumět výjimkám a různým právním aspektům, které mohou v těchto případech nastat, aby byly zajištěny práva i rovné zacházení.

Český nákladní dopravce ČD Cargo plánuje propustit do konce roku až 700 zaměstnanců, tedy více než desetinu celkového počtu, uvedl v úterý na síti X předseda představenstva a výkonný ředitel firmy Tomáš Tóth. Firma se podle něj musí připravit na výrazný pokles přepravy. Chystá i sešrotování některých vozů. Podle výroční zprávy ČD Cargo, dceřiné firmy státních Českých drah, činil loni průměrný počet zaměstnanců asi 6500.

Příjemci příspěvku na bydlení mohou naposledy požádat o přepočet výše pobírané dávky. Pokud se jim ve druhém čtvrtletí (duben až červen) snížily příjmy nebo zvýšily náklady na bydlení, měli by změnu oznámit úřadu práce. Musí tak učinit nejpozději do konce července 2025. Později se již příspěvek na bydlení přehodnocovat nebude, protože v říjnu 2025 začne platit tzv. superdávka, která ho nahradí. Všichni současní příjemci budou ale příspěvek na bydlení dostávat automaticky do konce roku 2025, a to právě ve výši, kterou jim úřad uzná od letošního července.

Je možné uznávat zaměstnanci i čas strávený na pracovní cestě cestováním mimo směnu jako odpracovanou dobu? Máme pružné rozvržení pracovní doby s měsíčním vyrovnávacím obdobím a pokud zaměstnanec stráví na pracovní cestě např. 10 hodin, uvede si těchto 10 hodin do evidence pracovní doby a v jiných dnech daného měsíce pracuje kratší dobu - např. jen povinnou základní část. Zaměstnavatel toto nerozporuje, protože si uvědomuje, že i cestování - řízení auta (zaměstnanec nemá řízení uvedeno v pracovní náplni) je náročné. Vím, že podle § 210 ZP se doba strávená mimo stanovenou směnu jinak než výkonem práce nepovažuje za výkon práce, pokud však toto zaměstnavatel uznává za výkon práce, lze k tomu takto přistupovat? Nebo by tento postup musel být uveden ve vnitřním předpise, aby se takto mohlo postupovat?