JUDr. Bořivoj Šubrt - strana 3

Máme mzdové výměry, které se skládají z měsíční základní a tzv.diferenciačního - osobního - příplatku, který je možno přiznat až do určité částky. Pokud zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru v průběhu měsíce a předpokládá se, že osobní příplatek mu zatím nebude přiznán (na mzdovém výměru ho má sice uveden, ale bude přiznán třeba až po zkušební době), tak do výpočtu pravděpodobného průměru nebudu tento příplatek zahrnovat? Používáme výpočet pravděpodobný výdělek/4,348/40.

Vyplácíme zaměstnanci ušlý výdělek za několik měsíců najednou. Zaměstnanec má exekuce a OSSZ mu každý měsíc z dávek nechává nezabavitelné minimum. Pokud vyplácíme ušlý výdělek např. za šest posledních měsíců, musíme i vynásobit již uplatněné nezabavitelné minimum počtem měsíců, za které je ušlý výdělek, nebo se počítá pouze nezabavitelné minimum jednou, v daném měsíci výplaty? Je povinen zaměstnavatel vyplácet ušlý výdělek každý měsíc, když zaměstnanec nespolupracuje při dokládání potřebných dokumentů pro pojišťovnu, která tím firmě tyto ušlé výdělky nechce proplácet?

Zaměstnanec se dostal do insolvence. Loni mu byla ze mzdy prováděna srážka, letos mu na srážku nestačí příjem, takže se nebude strhávat nic. Je nutné to nějak hlásit či odůvodňovat? 

Zaměstnankyně dostala 3 vytýkací dopisy ve třech týdnech po sobě jdoucích. Pokaždé se jednalo o to, že odmítla jít na dvouhodinový přesčas, který měli zaměstnanci v daném týdnu nařízený. Během jednoho měsíce byla upozorněna na porušení pracovní kázně hned třikrát a jelikož k nápravě nedošlo, bude následovat výpověď dle § 52 písm. g). Je dostačující jako výpovědní důvod uvést neuposlechnutí nadřízeného k nařízené práci přesčas a brání něco zaměstnankyni, aby poté ve výpovědní lhůtě pracovala? Tuto situaci posuzujeme jako soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, nicméně nedalo by se rovnou brát jako závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, u kterého ani není nutné vytýkací dopis?

Na základě neschopenky jsme vyplatili izolačku. Diagnóza ale byla následně změněna a zaměstnanci na jeho základě izolačka nenáleží. Můžeme provést srážku mzdy bez dohody o srážce ze mzdy?

V měsíci 1/2022 jsme nastavili nezabavitelné minimum pro výpočet exekucí a insolvencí platné od 1. 1. 2022. Vypočítali jsme mzdy za leden a srážky odeslaly. Změnu nezabavitelného minima schválenou 28.1. 2022 s platností od 1.1. 2022 jsme zaregistrovali až po odeslání mzdy. Jak teď správně pokračovat? Přepočítat všechny srážky za leden a rozdíl v dalším měsíci vrátit? Jedná se třeba o 50 zaměstnanců.

Zaměstnanci je zrušen pracovní poměr poslední den zkušební doby ze strany zaměstnavatele, druh práce A. Dojde k odhlášení ze sociálního a zdravotního pojištění. Následně zaměstnavatel nabídne bývalému zaměstnanci druh práce B a uzavře se nová pracovní smlouva. Lze sjednat zkušební dobu? Zrušení a vznik nové smlouvy následují ihned po sobě. Např. 16. 2. 2022 zrušení a 17. 2. 2022 vznik.

Zaměstnanec pracuje v noční směně, která má začátek v neděli ve 22:00 hod. a konec v pondělí v 6:00 hod. Tento den je zároveň státním svátkem. Bezprostředně po konci směny koná práci přesčas do 8:00 hod. Pro účely odměňování považujeme celou směnu za "nedělní", tudíž za celou dobu (po odečtení přestávky v práci) přísluší příplatek za práci v sobotu a v neděli a za práci ve svátek. V kolektivní smlouvě je sjednáno: "Den pracovního klidu pro účely odměňování začíná hodinou odpovídající nástupu zaměstnanců té směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první.", tzn. v našich podmínkách v 6:00 hod. Mají být tyto příplatky (za so + ne, svátek) poskytnuty i za 2 hodiny odpracovaného přesčasu?

Zaměstnavatel přijal v únoru roku 2018 zaměstnance, který měl několik exekucí. Zaměstnavateli přišlo postupně několik dopisů od exekutorů, kterým odpověděl na požadované informace. Zaměstnanci začal srážet podle nejbližšího data v pořadí. V září roku 2019 byl se zaměstnancem ukončen pracovní poměr. Zaměstnavatel napsal všem exekutorům, že se zaměstnancem byl ukončen pracovní poměr. V lednu roku 2022 téhož zaměstnance přijal opět do pracovního poměru. Je povinností zaměstnavatele informovat úplně všechny exekutory, že opět nastoupil do zaměstnání?

Náš zaměstnanec u městské policie odpracoval v rozhodném období 10–12/2021 19 dnů (každý měsíc má fond 161 hodin, 14 směn po 11,5 hod.). V rozhodném období odpracoval 218,5 hod., dle platového výměru má hrubého 33 130 Kč, fond za 4Q 483 hodin, čtvrtletní odměna 40 000 Kč. Za skutečně odpracovanou dobu si vydělal 70 687 Kč. Neodpracoval tudíž 21 dnů, počítám pravděpodobný výdělek? Nebo tím, že dělá na směny 11,5 hodin bych měla přepočítat na 8 hod.? Jak mu vypočítat průměr, aby to bylo co nejvíce spravedlivé?

V organizaci máme zaměstnance zaměstnané na hlavní PP (jsou zařazení do 8. nebo 9. platové třídy a pobírají plat dle NV ČR č. 341/2017 Sb.). Několik zaměstnanců má současně u téhož zaměstnavatele k hlavnímu pracovnímu poměru sjednanou DPČ, kdy vykonávají práci v rozsahu cca 10–20 hodin za měsíc. U odměny za práci na dohodu v tomto případě lze odměňovat s ohledem na minimální mzdu nebo musíme odměňovat podle nejnižší úrovně zaručené mzdy pro konkrétní platovou třídu?

Zaměstnanec nastoupil do práce v lednu 2022. Dne 28. 1. 2022 došlo do datové schránky zaměstnavatele usnesení od exekutora, kde je mimo jiné uvedeno, že se jedná o exekuční příkaz z roku 2015, který nabyl právní moci 15. 6. 2015. Rozumí se tím, že toto usnesení je exekučním příkazem vydaným po 1. 1. 2022, a tudíž má zaměstnavatel vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného dle § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1?

1. ODSTOUPENÍ OD PRACOVNÍ SMLOUVY Ve svém rozsudku ze dne 5. 11. 2020, sp. zn. 21 Cdo 4779/2018, se Nejvyšší soud věnoval otázce odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky dle...

Zaměstnanci vychází zaručená mzda 21 000 korun. Když má ve smlouvě základní mzdu 18 000 Kč a osobní ohodnocení 3 000 Kč, které vždy dostane. Je to v pořádku?

Jsme příspěvková organizace - divadlo. Máme spoustu zaměstnanců na dobu neurčitou již v důchodovém věku. No a to je ten problém, kdy vzhledem ke svému věku již nesplňují všechny pracovní povinnosti, které jim vyplývají z náplně práce (nejedná se o umělce). Jak slušně a podle ZP lze ukončit PP u těchto zaměstnanců, kteří se k "odchodu" do zaslouženého odpočinku zdaleka nechystají?

Jsme příspěvková organizace - divadlo. Jak docílit evidování docházky u zaměstnanců? Samozřejmě, že je na straně zaměstnavatele povinnost evidence docházky, ale jak "donutit" zaměstnance plnit tuto povinnost. Máme na každém středisku knihy docházky, kam mají zaměstnanci evidovat svůj příchod a odchod z pracoviště, ovšem řada z nich odmítá tuto povinnost plnit. Co s tím, když pak předloží mzdové účtárně tiskopis s docházkou, kde jsou přesčasy, so + ne, a nelze průkazně zjistit, zda tato doba byla skutečně odpracovaná?

Ráda bych se zeptala, máme stanoveno 5 dní volna s náhradou mzdy pro zdravotní indispozici (sick days). Je možné pro některé skupiny zaměstnanců stanovit menší počet dní v návaznosti na delší směnu? Respektive stanovit počet takových dní v hodinách? Takto mají zaměstnanci s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou k dispozici volno 5*7,5 h. = 37,5 h. a zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou 5*11,5 h. = 57,5 h. 

Měla bych dotaz na správnou evidenci při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby s odměňováním měsíční mzdou. Např. měsíc září - pracovní hodiny 168, celkový počet hodin 176, 1 den svátek 28. 9. Zaměstnankyně odpracovala 168 hodin včetně svátku. Zaměstnankyni proplatíme příplatek za práci ve svátek. Má být v tomto případě krácena měsíční mzda o 8 hodin (do celkového počtu 176), anebo nikoliv s tím, že bude jedna směna napracována další měsíc? Za rozvrh směn je odpovědný manager, který napracování směny pohlídá.  V dalším případě máme zaměstnance, který odpracoval 168 hodin a na den svátku nemá naplánovanou směnu. Musí si tento den napracovat, anebo je považován jako za odpracovaný? Měl by být rozvrh směn v rámci vyrovnávacího období plánován včetně dnů, kdy je svátek (např. za září 176 hodin)?

Zaměstnanec má nárok na odstupné. Průměrný výdělek se bude počítat za poslední ukončené čtvrtletí. V tomto čtvrtletí byla pracovní doba zaměstnance dva měsíce 8 hodin denně a jeden měsíc 4 hodiny denně. Jaká má být týdenní pracovní doba při výpočtu odstupného?

Zaměstnanec má hlavní pracovní poměr a souběžně bere statutární odměnu. Vadilo by při kontrole, že průměr na dovolenou se počítá i ze statutární odměny? Vše je řádně zdaněno.