JUDr. Bořivoj Šubrt - strana 2

Zaměstnankyně čerpá rodičovskou dovolenou do 19. 11. 2022 (to je poslední den její RD). Pokud s ní chceme ukončit pracovní poměr Dohodou, ve které však bude zmíněný par. 52 c) z důvodu nároku na odstupné - můžeme dát ukončení pracovního poměru již k 19. 11. 2022 (protože to je Dohoda)? Nebo to musí být až ke 20. 11. 2022 (protože tam zmiňujeme par. 52 c) a odstupné), což by byl den, kdy by jinak měla nastoupit zpět k výkonu práce?

Lze uvést do dohody o srážce ze mzdy za stravenky pouze výši srážky v procentech hodnoty stravenky? Hodnota stravenky a srážka ze mzdy se často mění a touto formulací bychom předešli opakovanému psaní a předávání dohod zaměstnancům.

Jsme obecní úřad a samozřejmě v zimě zajišťujeme úklid sněhu v obci (silnice a chodníky). Zaměstnancům se samozřejmě nelíbí, že by měli být k dispozici o víkendu a čekat, jestli bude padat sníh nebo ne, když mají také svůj program. V náplni práce mají úklid sněhu ručně i mechanizací, ale nikde není uvedeno, že by to měli dělat o víkendech a jim se to samozřejmě nelíbí. Má zaměstnavatel právo tuto práci nařídit i o víkendu? V zákoníku práce jsem našla, že ano, ale jde o to, že tato činnost bývá nečekaná a zaměstnavatel zaměstnanci volá o víkendu a zaměstnanec nemusí do práce dorazit, protože nebude doma. Musí být zaměstnanci k dispozici bez předešlého upozornění? Může zaměstnance zaměstnavatel nějak potrestat, když odmítne nastoupit o víkendu do práce? Musí zaměstnanci souhlasit s držením pohotovosti? Popř. na co by měli zaměstnanci nárok?

V Kolektivní smlouvě může být sjednána jiná výše příplatku za sobotu a neděli než stanoví zákoník práce. Může však být v kolektivní smlouvě sjednán příplatek za práci o sobotách a nedělích ve výši 50% průměrné mzdy s dovětkem - pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna za dobu práce v sobotu a neděli? Tzn. že pokud si zaměstnanec nadpracuje neodpracovanou směnu nebo její část v sobotu a neděli, tak mu žádný příplatek za sobotu a neděli nenáleží.

1. Dne 28. 2. 2018 končí pracovní poměr učitelky v MŠ. Je možné za tuto učitelku přijmout jinou učitelku, které je více než 55 let a přímou pedagogickou činnost vykonávala déle než 20 let na příslušném druhu školy, tudíž pracovní poměr by s ní byl sjednán pouze do 20. 8. 2018. V měsíci srpnu se vrací jiná učitelka z rodičovské dovolené. Pokud ne, jakým způsobem přijmout nového zaměstnance? Dohoda o provedení práce nebo o pracovní činnosti nepřicházejí (z důvodu výše pracovního úvazku) v úvahu. 2. Dne 9. 2. 2018 si požádala učitelka na základní škole o poskytnutí neplaceného volna z vážných rodinných důvodů, a to do 30. 6. 2018. Je možné od 1. 3. přijmout na záskok jiného pedagogického. pracovníka pouze do 30. 6. 2018 jako náhradu za dočasně nepřítomného pedagického. pracovníka na dobu překážky v práci na straně tohoto pracovníka? Posuzuje se neplacené volno také jako překážka v práci podle § 23a odst. 4 písm. a)?

Zaměstnanec má podepsanou pracovní smlouvu od 1.9., ale do zaměstnání může nastoupit až 2.9. Je možné první den pracovní smlouvy 1.9., v rámci docházky zaevidivat jako dovolenou?

Jak má být správně vyhodnocena docházka v den, kdy zaměstnanec část směny odpracuje a část směny je u lékaře. Příklad: Zaměstnanec pracuje 8 hodin denně, pracovní doba je od 7:00 – 15:30 včetně neplacené přestávky. V daný den zaměstnanec začal pracovat už od šesti hodin a v 11 hodin odešel k lékaři (přestávku v tento den nečerpal, máme nastaveno čerpání po 6-ti hodinách). Tato překážka trvala do konce jeho směny. V tento den tedy zaměstnanec odpracoval 5 hodin a 4 hodiny trvala překážka v práci, celkem tedy 9 hodin uznané doby. Má být 1 hodina vyhodnocena jako přesčas (zaměstnanec ale fyzicky odpracoval pouze 5 hodin)? Nebo má být lékař dopočítaný do fondu pracovní doby, tzn. pouze 3 hodiny?

Našla jsem v zákoníku práce § 192 odst. 3, že dohodnutá náhrada mzdy nad výši stanovenou v zákoníku práce § 192 odst. 2 nesmí převýšit průměrný výdělek. Jaké má dopady překročení této částky, proč je vůbec stanovena hranice nadlimitu?

Zaměstnanec obdržel v měsíci květnu chybnou platbu za přesčas. O této skutečnosti byl neprodleně informován ústně a e-mailem. Může zaměstnavatel provést srážku ze mzdy v červnu ve výši přeplatku?

Při ukončení pracovního poměru u dohod o konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti), u kterých vznikla účast na pojištění, je povinností zaměstnavatele odhlásit zaměstnance z účasti na nemocenském pojištění. Na dokladu Oznámení o nástupu do zaměstnání je nově od 1.4.2022 povinný údaj – průměrný čistý měsíční výdělek. 1. Jak má zaměstnavatel postupovat při výpočtu, pokud se jedná o DPČ a je sjednána hodinová odměna, přičemž pracovní doba je stanovena formulací "maximálně 20 hodin týdně"? Při výpočtu hrubého měsíčního výdělku se hodinová odměna vynásobí koeficientem 4,348 (průměrný počet týdnů v měsíci) a průměrným počtem pracovních hodin v měsíci. Jak však stanovit průměrný počet pracovních hodin v měsíci, je-li pracovní doba formulována takto nekonkrétně? Máme vycházet z průměrného počtu odpracovaných hodin za měsíc? Pokud ano, z jakého období máme průměr počítat (předchozí čtvrtletí, z celé doby trvání DPČ nebo jinak? 2. Hraje při výpočtu roli, jakým způsobem je sjednána DPČ, zda zaměstnanec pracuje podle potřeb zaměstnavatele nebo max. 20 hodin týdně nebo v průměru max. 20 hodin týdně?

Zaměstnanec má exekuci na výživné a dlužné výživné a další nepřednostní pohledávky. Nyní dorazila další přednostní pohledávka, má tato přednost před nepřednostní pohledávkou, ale až po výživném nebo ji budu brát jako exekuci podle data, až po uhrazení výživného a doplacení starých nepřednostních pohledávek?

Zaměstnankyni byla povolena insolvence a nám jako zaměstnavateli vznikla povinnost provádění srážek ze mzdy pro insolvenci, kterou musíme vypočítat dle metodiky. Insolvenci má naše zaměstnankyně společně s manželem (společné oddlužení manželů). Společně mají 2 děti. U zaměstnankyně budeme teda odečítat: Základní nezabavitelnou částku + částku za manžela. Jak to prosím bude se dvěma dětmi? Tu si odečte pouze jeden z manželů nebo máme odečíst zaměstnankyni také částku za 2 další vyživovací osoby? Zaměstnankyně pobírá inv. důchod, pracuje u nás na zkrácený úvazek a průměrná čistá mzda činí cca 11 200 Kč. Pokud bychom odečetli nezabavitelnou částku + částku za manžela a k tomu 2 děti, tak nám vychází nulová částka ke stržení. Daňový bonus na obě děti je vyplácen manželovi. Je postup správný, tj. odečíst zákl. nezabavitelnou částku + částku za manžela + částku za další 2 vyživované osoby – děti?

Prosím o potvrzení vaší odpovědi na konkrétním příkladu. Pokud dojde podle § 207 např. na Prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy a nemůže-li zaměstnanec konat práci a přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, pak pokud je výše jeho průměrného výdělku rovna jeho zaručené mzdě, pak mu musím opět dorovnat do 100 %? A prakticky nedojde k výplatě 60 % jeho PHV. Moc děkuji za upřesnění.

Jak je to prosím s doplatkem do minimální a zaručené mzdy u překážek na straně zaměstnavatele?

Z důvodu organizační změny propouštíme jednoho zaměstnance z oddělení Logistiky. Oddělení Logistiky má dva zaměstnance - druhé pracovní místo je aktuálně volné a snažíme se ho obsadit v otevřeném výběrovém řízení. Kolegyni, kterou budeme propouštět, jsme toto místo nabídli, ale ona odmítla. Neexistuje o tom žádný písemný záznam. Profesně - zkušenostmi a dovednostmi se na to volné místo kolegyně poměrně hodí, ale chce pracovat na zkrácený úvazek (a teď i pracuje) a my potřebujeme mít plný, navíc si osobnostně nesedí s nadřízeným. Nemůže fakt, že máme otevřené výběrové řízení na druhé místo v Logistice zneplatnit organizační změnu a propouštění z nadbytečnosti? A není vhodné zajistit si písemné vyjádření od kolegyně, že na to volné místo nastoupit nechce?

Jak správně provést srážku ze mzdy, kdy bude zaměstanci vyplaceno odstupné za 3 měsíce? Insolvenční správce chce, abychom mu poslali celé odstupné a on bude provádět srážku a výplatu nepostižitelné částky dlužníkovi.

Máme zaměstnance s insolvencí, který si požádal o RZD u zaměstnavatele. Z tohoto ročního zúčtování daně mu vznikl přeplatek cca 15 000 Kč. Nejedná se o daňový bonus na dítě, ale o školkovné. Může se tento přeplatek na dani zahrnout do měsíční platby na oddlužení odvedené insolvenčnímu správci, nebo tento přeplatek na dani náleží zaměstnanci?

Máme mzdové výměry, které se skládají z měsíční základní a tzv.diferenciačního - osobního - příplatku, který je možno přiznat až do určité částky. Pokud zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru v průběhu měsíce a předpokládá se, že osobní příplatek mu zatím nebude přiznán (na mzdovém výměru ho má sice uveden, ale bude přiznán třeba až po zkušební době), tak do výpočtu pravděpodobného průměru nebudu tento příplatek zahrnovat? Používáme výpočet pravděpodobný výdělek/4,348/40.

Zaměstnavatel se sídlem v Německu zaměstnává jediného zaměstnance v ČR. Zaměstnanec měl v roce 2021 třicetileté pracovní jubileum, ke kterému zaměstnavatel poskytuje odměnu. Tomuto zaměstnanci posunul německý zaměstnavatel výplatu odměny až na rok 2022, protože loni částku neměl zahrnutou v rozpočtu. Já - jako externí mzdová účetní - zpracovávám měsíční mzdy pro tohoto českého zaměstnance podle českých předpisů. Německý zaměstnavatel mě informoval e-mailem, že tuto odměnu mám vyplatit v březnové mzdě. Mohu ji vyplatit na základě e-mailové zprávy, anebo k tomu musím mít nějaký oficiální dokument? A spadá takováto odměna do těch, které se nezapočítávají do průměrného hodinového výdělku?

Zaměstnanec má exekuci na výživné, které se strhává, dosud nenabylo právní moci, takže se deponuje. Teď přišla exekuce nepřednostní, bude čekat dokud nebude zaplacené dlužné výživné? Pak se zároveň bude strhávat běžné výživné. Takže se bude moci strhávat běžné výživné plus exekuce nepřednostní? Nebo jak tedy postupovat?