Výkladová stanoviska AKV, 24b. část

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 9. a 10. 11. 2018 – II. část

8. KRITÉRIA PRO PŘIZNÁNÍ NĚKTERÉ ZE SLOŽEK MZDY

  • Může zaměstnavatel za jedno z kritérií pro posouzení práva zaměstnance na nenárokovou složku mzdy označit též četnost a délku pracovních cest, které má zaměstnanec v souvislosti s výkonem své práce absolvovat? Lze souhlas zaměstnance s pracovními cestami trvajícími delší dobu (např. 1 až 2 týdny) považovat za oprávněný důvod k tomu, aby zaměstnanec obdržel od zaměstnavatele vyšší prémii či osobní ohodnocení než zaměstnanec, který pracovní cesty za těchto podmínek odmítl?

Stanovisko

  • Dle ustanovení § 109 odst. 4 ZP se mzda a plat poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Bližší vymezení těchto parametrů obsahuje ustanovení § 110 odst. 3 až 5 ZP o stejné mzdě (platu, odměně z dohod) za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty.
  • V rámci parametrů vztahujících se k pracovní výkonnosti zaměstnance zmiňuje zákoník práce vedle pracovních schopností zaměstnance též jeho pracovní způsobilost. Pod ni lze dle názoru Kolegia podřadit též ochotu zaměstnance k častému absolvování vícedenních pracovních cest. Toto kritérium tak může být jedním z těch, které zaměstnavatel zohlední při určení výše mzdy, a to nejlépe některé její nenárokové složky, protože pracovní výkonnost (a tím pádem též pracovní způsobilost) zaměstnance je v čase proměnlivá a prostřednictvím nenárokové složky mzdy na to může zaměstnavatel efektivněji reagovat.
  • Na podporu výše popsaného názoru lze analogicky uvést, že přiznání stejně jako výše základní nenárokové složky platu, kterou je osobní příplatek dle ustanovení § 131 ZP, se opírá mj. o situaci, kdy zaměstnanec plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci.

9. SJEDNÁNÍ MZDY S PŘIHLÉDNUTÍM K PRÁCI PŘESČAS A ROVNÉ ZACHÁZENÍ

  • Dle ustanovení § 114 odst. 3 ZP lze jak s vedoucím, tak řadovým zaměstnancem sjednat mzdu s přihlédnutím k práci přesčas. Rozsah práce přesčas, ke které je takto ve mzdě přihlédnuto, může u řadového zaměstnance činit maximálně 150 hodin za kalendářní rok, u vedoucích zaměstnanců lze ve mzdě přihlédnout k veškeré práci přesčas v mezích jejího celkového rozsahu práce dle ustanovení § 93 odst. 4 ZP.
  • Může si zaměstnavatel nastavit pravidlo, že smluvní mzda s přihlédnutím k práci přesčas bude u řadových zaměstnanců uplatňována pouze v případě, že tato mzda dosahuje alespoň částky 50 000 Kč za měs