Otázky a odpovědi - strana 3

Je u dělené směny povinné přesně specifikovat v interních předpisech (Pracovní řád) dobu přerušení nebo stačí uvádět pouze čas (délku)? Např. dělená 8hodinová směna 6.30 – 18.30, celková délka přerušení 4 hodiny (nebo musíme uvádět přesný čas přerušení – 10.00 – 12.00, 14.00 – 16.00). Zaměstnanci jsou informováni předem písemně o konkrétních hodinách, ale z provozních důvodů se přerušení mění dle potřeb klientů. Vždy je dodržena 8hodinová pracovní doba a 4 hodiny přerušení. V organizaci máme odbory a chceme postupovat legislativně správně.

Zaměstnavatel se doposud zabýval pouze výrobou nábytku. Nyní chce rozšířit své služby o montáže vyrobených produktů. Zaměstnanci by tedy začali být výsíláni na montáže. Jak toto správně opatřit v pracovněprávní oblasti a mzdové oblasti. Pracovní smlouvy budou dodatkem upraveny na pozici montážní dělník s místem výkonu práce po celé ČR. Je toto možné? Aktuálně zaměstnanci mají 7,5 hod dlouhou pracovní směnu, střídají ranní a odpolední směnu. V případě vyslání na montáž se může stát, že zaměstnanec v daný den bude pracovat více než 7,5 hod. Práce "navíc" je tedy přesčas. Může být se zaměstnancem domluveno, že hodiny "navíc" může vybrat formou náhradního volna? Nebo se mzda takovéhoto zaměstnance řeší jiným způsobem? Je třeba ošetřit ještě jiné záležitosti u zaměstnanců, kteří budou na montáž vysláni? 

Ve firmě máme nepřetržitý provoz. Směny 12 hodin, z toho hodinová přestávka. Vyrovnávací období máme 3 měsíce (leden až březen). Na leden až březen 2021 má zaměstnanec ve směně A a B naplánovaných 46 směn (46 směn *11 hodin = 506 hodin práce). Náš plán směn není zpracován správně, protože odpracovaných hodin je více a tím zahrnuje tzv. skryté přesčasy. Od 1. 1. 2021 – 31. 3. 2021 je 90 dnů 90/7= 12,86 týdnů, 12,86*37,5=482,25 hodin (hodiny jsem zaokrouhlila na 482 hodin). Máme tedy naplánováno 24 hodin navíc a jedná se práci přesčas. Plánovací kalendář by se měl opravit, například že bych u směny A a B 15. 1. a 16. 1. 2021 udělala v tabulce otazník a byl by to nařízený přesčas a směnu dne 17. 1. 2021 bych zkrátila o dvě hodiny. 1) Postupuji v předchozím výpočtu správně? 2) Pokud by zaměstnanec byl od 14. 1. 2021 v pracovní neschopnosti, tak mu náhradu mzdy začnu vyplácet až od 17. 1. 2021 a pouze za 9 hodin. Dne 15. 1. a 16. 1.2021 by náhradu mzdy neobdržel. 3) Máme vyrovnávací období 3 měsíce, pokud bude mít zaměstnanec v březnu 2021 přesčas, který bude chtít převést do dalšího období, lze to?  4) Mohu proplácet přesčasy každý měsíc? Pokud zaměstnanec za směny A a B odpracuje v lednu 2021 24 hodin, mohu je proplatit ve výplatě za leden 2021?

Zaměstnavatelem je stanovena pracovní doba od 7.00 hodin do 15.30 hodin. Jeden zaměstnanec chodí do práce bez jakékoliv dohody se zaměstnavatelem 7.10 -7.20. Bývá pravidlem že při pozdním příchodu si záměrně neodepíše elektronicky z docházky a já to pak řeším. Pokud přijde později, standartně odejde z práce 15.30 a jednou v týdnu zůstane déle aby si vyrovnal hodiny bez dohody se zaměstnavatelem. Může zaměstnavatel dát výtku v tomto případě za nedodržování pracovní doby? Jedná se o automechanika. A jen zda je to správně v 7.00 má být zaměstnanec na pracovišti a 15.30 pracoviště teprve opouštět? 

Firma má rovnoměrnou pracovní dobu 40 hod týdně pondělí až pátek. a) Zaměstnanec se zaměstnavatelem se ústně domluvili, že v rámci týdne bude rozvržení směn během týdně jiné - např. na vyžádní bude někdy přesunuta směna z pátku na sobotu. b) Zaměstnanec si nadpracuje nějaký týden, ale měsíčně si bude hlídat aby mu za kalendářní měsíc sedli hodiny na pracovní fond. Měsíční mzda tedy vyjde úplně stejně. Je to v souladu se zákonem, pokud by nějaká kontrola zjistila, že perfektně odpracovaný měsíc s 21 pracovními dny - tedy 168 hodiny je na papíře sice 168 hodin, ale ty dny jsou tam přeházené? (sobota by byla placena příplatkem) Musí se upravit smlouvu na nerovnoměrné rozvržení pracovní doby s nějakým vyrovnávacím období? Nebo je možné tuto záležitost řešit nějakou směrnicí a takto postupovat jde apod.?

Ve firmě je nastaven dvousměnný provoz (6:00-14:00, 14:00-22:00). Jedna část firmy se bude rozšiřovat a je nutné přidat další směnu. Lze uzavírat pracovní smlouvy na HPP s novými pracovníky na jednosměnný provoz pouze na noční práci od 22:00 do 6:30?

Zaměstnankyně mají sjednány kratší 6 hod pracovní dobu, tj. úvazek 30 hod týdně z důvodu, která odpovídá a je přizpůsobena provozním podmínkám, tj. otevírací době prodejny. 1) Firma nemá směrnici na stanovení této výše pracovní doby, a tak předpokládá, že je pracovním úvazkem 40 hod pracovní doba. Je tento předpoklad správný? 2) Je tudíž správná domněnka, že se jedná o zkrácenou pracovní dobu? Čerpání náhradního volna Zaměstnanci však právě díky otevření prodejny v sobotu mívají téměř každý měsíc hodiny odpracované nad sjednaný rozsah pracovního úvazku, tj. nad 30 hodin týdně. Ovšem po dohodě zaměstnance a zaměstnavatele nedochází k zaplacení těchto hodin nad rámec pracovního úvazku v daném měsíci, kdy byly hodiny navíc odpracovány, a ani za mě není poskytována v daném měsíci mzda. Je poskytována každý měsíc jen mzda za hodiny podle pracovního úvazku. Zdůvodnění: každý měsíc po předložení pracovního výkazu – tj. docházky ze strany zaměstnanců zaměstnavateli, dochází k oboustranné dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, a to ve věci písemné vzájemné dohody o možnosti rozhodnutí se ze strany zaměstnance, zda v případě odpracování hodin nad jejich sjednaný rozsah pracovního úvazku 30 hod., dojde k poskytnutí náhradního volna na další měsíce, či se odpracované hodiny zahrnou do mzdy za příslušný měsíc, ve kterém byly odpracovány. Někdy si ovšem v tom daném měsíci i vybírají náhradní volno, a tak splní výši úvazku 30 hod. U každého zaměstnance je veden přehled, kde je evidován počet skutečně odpracovaných hodin zaměstnancem a počet hodin zahrnutých do mzdy za příslušný měsíc a počet hodin, za které zaměstnanec může na základě vzájemného souhlasu čerpat náhradní volno. Dále je evidováno kolik hodin zaměstnanci k čerpání zbývá a kdy náhradní volno čerpal. Poskytnutí dosažené mzdy za práci nad rámec sjednané pracovního úvazku je na základě žádosti zaměstnance a po dohodě i ze strany zaměstnavatele, tj. sjednáno oboustranně písemně, přeneseno až na dobu čerpání náhradního volna. Zaměstnanci jsou si vědomi, že za náhradní volno v jinak dohodnuté době by jim pak nemusela příslušet mzda a souhlasí tudíž s tím, že mzda jim bude poskytnuta a přenesena až na dobu čerpání náhradního pracovního volna. Jako důvod zaměstnanci uvádí upřednostnění zajištěného pravidelného a stálého měsíčního příjmu. Rovněž se zaměstnanec a zaměstnavatel vždy dohadují o termínu čerpání a poskytnutí náhradního volna, a to buď konkrétně anebo tzv. jinak neboli v jinak vzájemně dohodnuté době a takto je to evidováno jak v docházkách za další měsíce, tak v evidenci vzniku a čerpání tzv. hodin navíc, tj. nad rámec pracovního úvazku, tj. nad rámec 30 hodin. 3) Je tento postup možný i v případě odměňování mzdou a nikoli platem? 4) Vzniká u zaměstnanců práce přesčas, v případě, že zaměstnanec má podle našeho názoru zkrácený pracovní úvazek tj. 30 hod a neodpracují např. navíc 10 hodin a tudíž by nedosahoval 40 hod.? Lze pak tento postup tzv. „přenesení náhradního volna“ na další měsíce v jinak dohodnuté době použít? Nelze jej použít jen u tzv. přesčasových hodin ? Tudíž nad rámec 40 hod.? 5) V případě, že přesahuje zaměstnanec v měsíci 40 hod odpracovaných vzniká práce přesčas u úvazku 30 hod. až nad dobu 40 hod.?

Zaměstnanec pracující na směny (7,5 hodinová pracovní doba) byl v měsíci září nemocný. Měl naplánované směny v celkovém počtu 180 hod (15 směn). Odpracoval pouze 96 hod (8 směn), poté měl nemocenskou. Pracovní fond na daný měsíc je 165 hod. Má nárok na přesčasové hodiny - 15 hodin (180 - 165)?

Lze po předchozím souhlasu (dohodě) mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem měnit v průběhu měsíce plánované (harmonogram) směny jen ústně? 

Prosím vysvětlit, pokud to je možné podrobně a srozumitelně, právní problematiku nerovnoměrně rozvržené pracovní doby. Především prosím vysvětlit, zda lze naplánovat směnu i na svátek a jak se bude řešit případ, kdy na svátek nemá zaměstnanec naplánovanou směnu. Jedná se o sociální služby, terénní pečovatelskou službu. Dle registrace garantujeme poskytování služeb 7 dní v týdnu 6.30 – 19.00 hod. Existuje zákonem daný roční předpis plánovaných směn? Platí pro rok 2020 roční předpis 2 096 hodin? 

V naší firmě jsou zaměstnanci přijímáni na dvousměnný provoz na 7,5 hodiny denně. Rozvržení pracovní doby včetně délky mají v příloze pracovní smlouvy. Nyní z důvodu koronavirové situace máme již delší dobu jen jednu směnu, protože nemáme tolik zakázek. Jakým způsobem lze změnit pracovní režim u zaměstnanců na jednosměnný provoz s 8 hodinovou pracovní dobou + 0,5 hod pauza? Lze to i jen nějakou vnitřní směrnicí bez souhlasu zaměstnanců nebo je třeba dohoda s každým zaměstnancem a podepsat dodatek pracovní smlouvy? 

Bude se jednat o rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pokud bude (při stanovení úvazku 37,5 hod./týdně) skutečně za týden odpracováno 37,5 hodin, ale ne vždy to bude za pět odpracovaných dnů, někdy bude např. 3 dny x 10 hod + 1 den x 7,5 hod = 37,5 hodin za týden?

Dobrý den, zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu s pracovní dobou 20 hodin týdně, směny jsou rozvrženy následovně: pondělí - 7 hodin, středa - 7 hodin, pátek - 6 hodin. Chtěl bych se v této souvislosti zeptat na dovolenou, kterou zaměstnavatel poskytuje v rozsahu 4 týdnů za rok. Je u tohoto zaměstnance správný následující výpočet nároku na dovolenou: 3 pracovní dny v týdnu x 4 týdny dovolené = 12 dnů nárok na dovolenou? A co se týče výpočtu náhrady za dovolenou, vychází se v tomto případě z průměrné délky směny, tj. 6,67 hodiny? Nebo je třeba rozlišovat, zda dovolena připadá na den, ve kterém má směna délku 7 hodin a den, ve kterém má směna délku 6 hodin? Předem děkuji za Vaše vyjádření.

Zaměstnanci techniky v divadle pracují na základě plánů, které jsou zpracovávány minimálně na týden až 14 dnů dopředu. Stane se však, že se plán změní. Plánovaná směna odpadne, lidé v tuto dobu nepracují. Poté se směna, která byla naplánována, odpracuje jindy, nebo také vůbec. Přesto mistři vykazují všechny hodiny, které byly naplánovány, i ty navíc. Přestože ty, které odpadly, nebyly odpracovány, dávají je k proplacení. Jedná se o stovky hodin měsíčně. Jak prosím správně postupovat? Proplácet, či nikoliv? 

Zaměstnankyně pracovala před nástupem na mateřskou dovolenou v rovnoměrném rozvrhu pracovní doby Po - Pá 7,5 hod. Od 1. 1. 2020 nastoupí na 2,5 dne v týdnu (Po 7,5 hod, Ut 7,5 hod a St 3,75 hod). Prosím o zaslání informace o jaké rozvržení pracovní doby se bude jednat a jak v praxi vypočítat nárok na dovolenou, kalkulace náhrady mzdy za čerpání dovolené, apod. 

Prodavačky v naší prodejně mají nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu s vyrovnávacím obdobím 26 týdnů. Na jednotlivé měsíce mají naplánovaný různý počet hodin, které mají odpracovat. Máme tento počet hodin považovat při výpočtu mzdy za fond pracovní doby, kterým se dělí jejich měsíční mzda? Příklad: naplánováno 160 h, odpracováno 145 h + 15 h dovolená Měsíční mzda 21 000/ 160 h * 145 h = 19 031 + 15 h dovolené plac. průměrem.

Máme zaměstnance zařazené na pracovištích s nepřetržitým provozem (nerovnoměrné rozvržení pracovní doby) při délce směny 7,5 hod. denně, týdenní pracovní fond 37,5 hodiny, vyrovnávací období 52 týdnů, nyní pracují v režimu 6 dnů nočních směn – 2 dny volna - 6 dnů odpoledních směn – 2 dny volna - 6 dnů ranních směn – 2 dny volna a chtěli by přejít na režim střídání směn po dvou dnech tj. 2 dny noční směny - 2 dny odpolední směny – 2 dny ranní směny – 2 dny volno. Jak správně zvolit kombinaci ranní, odpolední, noční, aby byl splněn nepřetržitý odpočinek mezi směnami a v týdnu? 1. noční – noční – odpolední – odpolední – ranní – ranní – volno – volno 2. ranní – ranní – noční – noční – odpolední – odpolední – volno – volno 3. ranní – ranní – odpolední – odpolední – noční – noční – volno – volno (tuto variantu zaměstnanci odmítají z důvodu kratšího volna po noční směně).   

Jsme příspěvková organizace a máme zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Vyrovnavací období je 4 měsíce. Plánujeme směny jinak pondělí až pátek a jinak na sobotu, neděli a svátek (poskytujeme terénní sociální služby a respektujeme požadavky klientů). Pokud se vyskytne svátek třeba ve středu, pak již při plánování jej obsazujeme jako víkendové směny, s tímto plánem jsou zaměstnanci seznamováni předem. Zaměstnanci, kteří nejsou na směně (a nyní i odborový orgán), požadují proplatit svátek, na který neměli naplánovanou směnu, a tudíž nebyli v práci. Postupujeme správně, když v plánu směn mají uvedené volno, a tudíž svátek nemají proplacený ani započítán do počtu odpracovaných směn na rozdíl od rovnoměrně rozvrženého pracovního režimu?

Na prodejnách vytváříme prodavačkám harmonogram směn na daný měsíc. Máme vyrovnávací období kalendářní měsíc. Tzn. že pro březen bylo naplánováno při plném úvazku 168 hod. V průběhu měsíce prodavačka onemocní, vím, že bude chybět min. 14 dní a je potřeba její směny vykrýt a nařídit přesčas. Tyto směny navíc, které musím ihned přeplánovat - a budou prací přesčas – mohu, nebo nemohu zapracovat do harmonogramu směn? Vycházím z § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce, kde je uvedeno, že práce přesčas je práce konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Jak má vedoucí předem dát zaměstnancům vědět, že budou mít směny navíc, které budou přesčasem? Pokud to nesmí zapracovat do harmonogramu směn? Nebo mohu přesčasové směny do harmonogramu zapracovat a označit je tam třeba jako „přesčasová směna“?

Chceme na jedné pozici změnit pracovní dobu, nyní je od 6,30 do 15,00, chceme ji nastavit od 7,30 - 16,00. Zapracujeme tuto změnu do pracovního řádu. Musí zaměstnanec na této pozici s touto změnou souhlasit? Seznámení s pracovním řádem dostane k podpisu. Nebo mu to můžeme nařídit? Co máme udělat, pokud s touto pracovní dobou nebude souhlasit?