Otázky a odpovědi

Zaměstnankyně v pracovním poměru nastoupila v březnu na mateřskou dovolenou a v srpnu jí chce ředitel školy poskytnout odměnu, která je za období, kdy ještě mateřskou nečerpala, tedy leden až únor. Tato odměna je účelově vyplacená všem zaměstnancům projektu a může být poskytnuta, až v srpnu. Tuto odměnu musí dostat všichni účastníci, kteří se na tom projektu podíleli. Mohu vyplatit tuto odměnu i zaměstnankyni, která je v srpnu na mateřské dovolené? 

 Kmenovým zaměstnancům vyplácíme pololetní odměnu za loajalitu (odměna je vyplácena v listopadovém a březnovém termínu výplaty). Kritérii pro výpočet této odměny je délka pracovního poměru v kmenovém stavu a odpracovaná doba (zohledňujeme neodpracovanou dobu z důvodu absencí, DPN apod.) v příslušném pololetí. Odměna není vyplácena za konkrétní pracovní výsledky zaměstnanců v daném pololetí, ale jen podle těchto kritérií. Takto vypočtenou odměnu nezahrnujeme do výpočtu průměrného výdělku. Důvodem je, že v literatuře jsme našli, že v případě, že se jedná o odměny věrnostní a stabilizační povahy, neměly by být zahrnuty do výpočtu průměrného výdělku. Postupujeme správně? Druhá část dotazu se týká agenturních zaměstnanců. Musíme tuto odměnu vyplácet i agenturním zaměstnancům? Myslíme si, že by se jim tato odměna neměla vyplácet – vycházíme z pokynu Generálního Inspektora SÚIP, kde je uvedeno, že agenturní zaměstnanci musí dostat odměnu jen přímo související s výkonem práce.

Dobrý den, jsme zaměstnavatel ze soukromého sektoru. Našim zaměstnancům chceme vyplácet odměnu za vykonanou práci po 5 letech (a dále také po 10, 15, 20 atd.) práce u zaměstnavatele. Je možné tuto odměnu koncipovat jako odměnu za vykonanou práci a tudíž zahrnout do průměrného výdělku? Nebo se jedná o odměnu stabilizační, nebo věrnostní povahy (dle § 224 ZP), jakmile do definice odměny zahrneme odpracovanou dobu u zaměstnavatele? Děkujeme.

Jak to bude s vyplacenou mimomzdovou odměnou, při odchodu zaměstnance do starobního důchodu. Tato odměna bude vyplacena z čistého zisku firmy (tedy po zdanění i odvodech). U zaměstnance bude figurovat jako mimomzdový příjem, tedy nebude spadat ho hrubé mzdy zaměstnance. Poskytování odměn k této životní situaci máme stanoveno v kolektivní smlouvě společnosti. Musí se i za těchto podmínek (mimomzdového příjmu), kdy je odměna vyplacena z čistého zisku zdanit a odvést SP a ZP? Dle kontrolního orgánu OSSZ si nejsou jisti...

Zaměstnanec, který odchází do starobního důchodu, má smlouvu s firmou (s. r. o.) na zaměstnání malého rozsahu a bude pobírat měsíčně odměnu 3 400 Kč hrubého. Zaměstnanec není členem statutárního orgánu. Musí z této částky odvádět zdravotní pojištění?

Vážení, naše zaměstnankyně pracující na 6 hodin denně na pracovní smlouvu, má u nás ještě dohodu o provedení práce na "Projekt". Dne 25. 11. 2020 onemocněla - poraněná ruka a má pracovní neschopenku. Její dohoda nepřekračuje v měsíci 10 000 Kč, takže na dohodu neschopenku nemá. Může dohodu i za dobu nemoci dál vykonávat? Můžeme jí i v době pracovní neschopnosti v hlavním pracovním poměru vyplatit odměnu z dohody? 

Máme v organizaci předsedu družstva - člen kolektivního orgánu právnické osoby. Za tuto funkci mu je měsíčně vyplácena odměna. Zároveň má uzavřený pracovní poměr na funkci ředitel. Pracovní zkrácený úvazek na 10 %, měsíční tarif 31 000 Kč (ředitel) (při zkráceném úvazku měsíčně 3 100 Kč). Je tento úvazek správně nastaven a jedná se o zaměstnání malého rozsahu?  Předseda družstva má nastaven mzdový výměr a ne odměnu (má podepsanou smlouvu o výkonu funkce) a u pracovního poměru (úvazek 0,1) na  pracovní pozici výkonný ředitel. Externě zpracovávám mzdy pro tuto organizaci (nedávno jsem začala tuto organizaci zpracovávat), u které se mi moc nelíbí jak mají v systému založeného předsedu družstva, který má zároveň pracovní poměr na pozici výkonný ředitel. Podle mého názoru předseda družstva musí dostávat odměnu a pracovní poměr by měl mít pracovní pozici odlišnou povinnostem předsedy družstva. Pracovní pozice výkonného ředitele se domnívám, že není správná.  

Lze k uzavřené dohodě o provedení práce, která byla uzavřena do 31. 12. 2020, změnit dodatkem s účinností od 1. 11. 2020 výši odměny (jednalo by se v dodatku o zvýšení odměny s upřesněním vykonávané činnosti)? 

Zaměstnanec firmy má pozici mistr ve výrobě s úvazkem 0,8 hod. Na úvazek 0,2 hod. bychom chtěli uzavřít DPP na pozici psychosociální pracovník - tato pozice je zahrnuta do projektu a mzda je dotována, měsíčně by se mělo jednat o částku 6958 Kč (méně než 10 000 Kč/měsíc). Je pro zaměstnance tato forma výhodná, nebo raději zvolit 2 pracovní smlouvy, stávající 0,8 mistr ve výrobě a druhá smlouva s úvazkem 0,2 na pozici psychosociální pracovník? Nechtěli bychom zaměstnance nějak „ošidit“.

Je možné zaměstnankyni, která pobírá OČR z důvodu uzavření škol, vyplatit za stejný měsíc odměnu? Lze jako vstřícné gesto zaměstnavatele doplácet např. do 80 % platu? Nekrátí se potom OČR? 

Právnická osoba (s. r. o.) má jediného společníka, který je zároveň jediným jednatelem. Tato společnost poskytuje instalatérské služby. Společnost nemá žádné zaměstnance. Instalatérské práce vykonává pro tuto společnost její společník. Je možné, aby společník za tyto instalatérské práce, které vykonává pro svoji společnost, nepobíral žádnou odměnu dle § 6 zákona o daních z příjmů? Případně, že by společník, který je zároveň jednatelem, pobíral jen odměnu za výkon funkce jednatele a nepobíral žádnou odměnu za instalatérské práce, které pro svoji společnost vykonává? Existuje k této problematice nějaká aktuální judikatura? 

V právnické osobě (s. r. o.), ve které je jediný společník zároveň jediným jednatelem. Tento jediný společník (a jednatel) vykonává obchodní vedení společnosti a zároveň vykonává pro tuto společnost pracovní činnost jakožto zubní lékař. Jaká z níže uvedených je nejvhodnější forma příjmu této fyzické osoby ze své společnosti (kromě výplaty podílu na zisku): a) jen odměna jednatele na základě smlouvy o výkonu funkce (na obou stranách smlouvy jedna a tatáž osoba), b) jen mzda na základě pracovní smlouvy s popisem práce "zubní lékař" (na obou stranách smlouvy opět jedna a tatáž osoba), c) odměna dle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP (musela by v tomto případě být povinnost práce společníka a výše odměny zakotvena v zakladatelské listině společnosti?), d) kombinace výše uvedených možností?

Náš spolek pořádá vzdělávací semináře. S lektory, kteří na seminářích vyučují, uzavírá dohody o provedení práce. Tyto DPP bychom chtěli uzavírat na celý kalendářní rok. Ve smlouvě bude uveden pracovní úkol „Lektorská činnost na seminářích“. Jeden ze seminářů je však výrazně méně náročný, a zde tedy chceme sjednat nižší odměnu. Pokud bychom na tento seminář uzavřeli další DPP, porušili bychom ZP (dvě pracovní smlouvy na shodný druh práce). Bylo by tedy možné, abychom do jedné DPP, uzavřené na období kalendářního roku sjednali odměnu např. 200 Kč/hod za činnost lektora na obvyklém semináři a 150 Kč/hod na jednom konkrétním semináři s nižší náročností ? 

Spolek pořádá závody v souladu se svým předmětem činnosti. Při závodech je nutná přítomnost komisařů, rozhodčích, komentátora.... jakým způsobem je možné zaplatit odměnu za práci? Spolek vydává pokladní doklady s popisem "nezdaněno". Domnívám se, že to takto není možné. Buď jsou rozhodčí fyzická osoba podnikající a vystaví fakturu, nebo musí mít uzavřenou Dohodu o provedení práce. Je můj názor správný? 

Jsme příspěvková organizace, základní škola. Naše zaměstnankyně, účetní, je dlouhodobě nemocná, ale její neschopnost jí umožňuje částečně pracovat z domova a vykonávat některé činnosti, které nemají u jiných zaměstnanců zastupitelnost. Je možno ji za takto vykonávanou práci v době pracovní neschopnosti udělit odměnu?