Otázky a odpovědi

Může zaměstnavatel určit ve vnitřním předpisu, že poskytne pracovní volno s náhradou mzdy pro návštěvu lékaře (doprovod k lékaři) jen po určitou dobu? Např. uzná 2 hodiny, pokud je lékař v místě bydliště, nebo v místě zaměstnavatele, 4 hod., pokud je dále apod. Nebo vždy musí uznat celou dobu strávenou u lékaře. 

Dne 19. 10. 2023 byla zveřejněna odpověď na dotaz, podle které náleží náhrada mzdy v prvních 14 dnech DPN i v případě, že zaměstnanec (starobní důchodce) již v roce 2023, z důvodů předchozí DPN, vyčerpal podpůrčí dobu pro výplatu nemocenské (zveřejněno taky v časopise Práce a Mzda č. 11). Je tato odpověď skutečně správná? Mám pocit, že v tomto případě není splněna podmínka podle § 192 odst. 1 zákoníku práce (ke dni vzniku DPN zaměstnanec nesplňuje podmínky nároku na nemocenské). Ostatně v uvedeném ustanovení je výslovně uvedeno, že náhrada mzdy náleží jen do dne vyčerpání podpůrčí doby. Zde byla podpůrčí doba vyčerpána ještě před vznikem DPN.

Zaměstnankyně doprovázela manžela k lékařskému vyšetření do zdravotnického zařízení v Německu. Doložila propustku s razítkem německé kliniky, ale nebylo na ní uvedeno, že se jednalo o doprovod. Musíme v tomto případě poskytnout volno s náhradou mzdy?

Zaměstnankyně je v současnosti na neplaceném volnu po rodičovské dovolené. Zdravotní a sociální pojištění se neodvádí, z důvodů nahlášené péče o dítě do věku 4 let. Dítě nyní začalo chodit do školky na 4 hodiny dopoledne. Může si zaměstnankyně na neplaceném volnu přivydělat na dohodu o provedení práce do 10 tis. Kč u stejného zaměstnavatele, jen na jiný druh práce než má sepsanou HPP? Pokud ano, může v DPP pokračovat i po dosažení věku 4 let dítěte nebo musí zaměstnankyně nastoupit zpět do práce na HPP i třeba na kratší pracovní úvazek po dohodě se zaměstnavatelem? Bude se muset nahlásit změna na ZP a SP v případě přivýdělku na DPP za zaměstnance?

Zaměstnanec požádal zaměstnavatele o pracovní volno, neboť byl zaměstnanec předvolán k předběžnému šetření u notáře (zaměstnanec bude dědit). Je zaměstnavatel povinen mu pracovní volno poskytnout, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnance - výkon občanské povinnosti, když jde primárně o zájmy zaměstnance? Pokud nikoli, je řešením tedy buď dohoda se zaměstnavatelem na neplaceném volnu, popř. by si zaměstnanec musel vzít dovolenou. Může si zaměstnanec požádat notáře/soudního komisaře o úhradu ušlého výdělku v souladu s občanským soudním řádem?

Máme zaměstnance, který pravidelně dochází k sezení k psychologovi. Dosud vše řešil mimo pracovní dobu, nyní však přišel s tím, že návštěvy psychologa má v pracovní době. Návštěvy jsou v pravidelných týdenních intervalech, kdy zaměstnanec chybí min. 1/2 pracovní doby. Ráda bych se zeptala, zda zaměstnavatel musí tuto absenci omluvit, a pokud ano, zda zaměstnanci náleží náhrada mzdy za čas strávený u psychologa.

Zaměstnance žije v jedné domácnosti s družkou a její dcerou. Zaměstnanec tuto nevlastní dceru doprovodil k lékaři na nezbytný zákrok. Bude mít tuto překážku v práci placenou nebo nikoliv? Pokud by tato nevlastní dcera onemocněla, měl by nárok na ošetřovné?

Máme zaměstnance, který má zkrácený úvazek 20 hod./týdně formou pružné pracovní doby. Má nárok na náhradu mzdy, pokud půjde k lékaři?

Zaměstnankyně přišla s žádostí o rodičovskou dovolenou, že ji chce čerpat jen ve čtvrtek a pátek do tří let věku ditěte. Toto jí měli poradit v nějaké neziskové organizaci. My jsme její žádost posoudili podle obsahu jako žádost o kratší pracovní dobu. Takto jsme její žádosti vyhověli a vyřídili. Rodičovskou dovolenou nečerpá. Nicméně, pokud by byly vážné provozní důvody na naší straně, není podle našeho názoru možné čerpat dva dny rodičovskou dovolenou nebo kdykoliv si zaměstnankyně či zaměstnanec rozhodne. 

Jak posoudit nepřítomnost zaměstnance v práci, který byl v polovině srpna po dobu dvou dnů hospitalizován z důvodu prováděných vyšetření potřebných k operaci srdce plánované na září? Jedná se o překážku v práci dle bodu 1 přílohy k NV č. 590/2006 Sb.? Lze i v případě, že se jednalo o dva dny tuto dobu považovat jako dobu nezbytně nutnou? Dočasná pracovní neschopnost zaměstnanci vystavena nebyla. Nelze však vyloučit, že ji zaměstnanec odmítl vystavit a nechce tuto skutečnost sdělit. Do mzdové účtárny přinesl potvrzení z nemocnice o hospitalizaci z důvodu vyšetření. Proto jsme vznesli dotaz, zda lze vůbec dvoudenní vyšetření v nemocnici považovat za překážku v práci ve smyslu NV č. 590/2006 Sb.

Zaměstnankyně je od začátku roku do 14. 4. 2019 v pracovní neschopnosti. Dne 15. 4. nastupuje na mateřskou dovolenou. Poté bude čerpat dovolenou a pak na rodičovskou dovolenou. Máme 4 týdny dovolené - bude se jí dovolená krátit? Na kolik dnů dovolené bude mít nárok? 

Zaměstnanec s osmihodinovou pracovní dobou odpracuje 3 hodiny ze své směny, pak je 2 hodiny u lékaře, který ho uzná dočasně práce neschopným již od tohoto dne, pak odpracuje další 2 hodiny (dodělá svou práci) a hodinu před koncem směny odejde na nemocenskou. Kolik hodin mu má být tento první den nemoci zaplaceno - 5 (jen odpracované) nebo 7 (tedy včetně lékaře jakožto překážka v práci)? 

Zaměstnankyně je na mateřské dovolené (pobírá rodičovský příspěvek) u původního zaměstnavatele, nemá zde podepsáno prohlášení poplatníka, zároveň si sehnala brigádu na dohodu o provedení práce u jiného zaměstnavatele, má zde podepsáno prohlášení, může jí tento druhý zaměstnavatel provést zúčtování daně za rok 2018, když od původního zaměstnavatele nemá žádné příjmy?

Zaměstnanec pracuje v denním provozu od 7.00 do 15.30 hod. Dne 14. 2. se v docházce přihlásil příchodem v 6.43 hod. V 9.31 odešel k lékaři a již se nevrátil. Druhý den mi doložil propustku k lékaři. V zákoníku práce je doba nezbytně nutná a nejblíže dostupné z místa jeho bydliště. Lékaře má od bydliště i od pracoviště cca 20 minut s dopravou MHD. Jak mám u něj postupovat s evidencí pracovní doby a může být evidována návštěva lékaře tak dlouho? Dělá to pravidelně, kdy si eviduje odchod v 11 a už se nevrací. 

Zaměstnankyně, vdaná, žila 6 let v jedné domácnosti s přítelem. Zařizuje jeho pohřeb (pohřeb není v pracovní den). Má nárok v tomto případě na 1 placeného volna jako překážku na straně zaměstnance?

Spadá návštěva soukromé kliniky asistované reprodukce pod překážky na straně zaměstnance, za které náleží náhrada mzdy? 

Manželka zaměstnance utrpěla úraz a po návratu z nemocnice je odkázaná dlouhodobě (cca 3 měsíce) na péči svého manžela. Zaměstnanec měl od praktické lékařky svojí manželky vystavené OČR od 6. 11. Od 16. 11. do 1. 12. si vybral dovolenou, přičemž dovolená vybíraná v listopadu byla již zaměstnanci proplacená ve mzdě za listopad. Protože ale stále trvá potřeba ošetřování jeho manželky, rád by od 2. 12. pokračoval v původně vystaveném rozhodnutí o potřebě ošetřování. Na OSSZ mi ale sdělili, že není možné OČR přerušit a vyčerpat si dovolenou. Jaké má zaměstnanec možnosti, aby mohl nadále (ještě asi 2 měsíce) pečovat o svoji manželku a nemusel si přitom doplácet zdravotní pojištění? Původně vystavené OČR dne 6. 11. nemá zaměstnanec dosud oficiálně ukončené. Z hlediska lékařky potřeba péče o manželku stále trvá. Jaké tedy máme možnosti, když si po deseti dnech OČR zaměstnanec vyčerpal dovolenou a poté by rád pokračoval v OČR? 

Zaměstnanec, Slovák, pracuje v ČR u českého zaměstnavatele, přihlášený u české zdravotní pojišťovny (VZP) neodpracoval jednu celou naplánovanou směnu. Následně bylo dodáno potvrzení slovenského lékaře, že byl vyšetřen na Slovensku v nemocnici (tam, kde má trvalé bydliště). Zaměstnavatel je připraven mu celou směnu, ale co se týče náhrady mzdy, tady si jistí nejsme. 1) Nebyl ošetřen ve zdr. zařízení, které je smluvní k VZP, kde je aktuálně pojištěn. 2) Nebyl ošetřen ve zdr. zařízení, které je nejblíže zaměstnavateli nebo bydlišti. Předpokládáme, že nemůžeme brát jako bydliště jeho trvalý pobyt, ale jeho skutečný pobyt, tj. přechodné bydliště v ČR (jak by se to jinak dělalo u zaměstnanců s trvalým bydlištěm někde v třetí zemi)? 3) Na potvrzení není uvedeno, jaké vyšetření podstoupil, ani jak dlouho trvalo. Časový údaj chybí, domníváme se tedy, že pokud už lékaře skutečně navštívil, pak na ma. 30 min. a to je doba, kterou reálně proplatíme. Prosíme o Vaše stanovisko, názor. 

Dcera naší zaměstnankyně podstoupí přijímací zkoušky na střední školu, a zaměstnankyně by ji chtěla doprovodit. Má nárok na pracovní volno?

Má vnučka nárok na volno s náhradou mzdy při pohřbu dědečka v pracovní den nebo jen omluvené volno (pohřeb nezařizovala)? Musela žít ve společné domácnosti? Někteří zaměstnavatelé trvají na podmínce žití ve společné domácnosti s dědečkem. My se ale domníváme, že dle přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. bod 7. úmrtí, písm. c) má nárok na 1 den na placené volno s náhradou mzdy. Platí podmínka společné domácnosti jen pro osoby jiné než v příbuzenském vztahu?