Novinky

Už 1. 4. 2026 zpřístupní Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v součinnosti s Ministerstvem práce a sociálních věcí zaměstnavatelům na ePortálu ČSSZ nové služby pro podání Jednotného měsíčního hlášení (JMH). Technická příprava probíhá podle plánu a zaměstnavatelé tak mohou v klidu dokončit vše potřebné. JMH přinese zásadní zjednodušení – místo až 25 různých hlášení budou zaměstnavatelé podávat jediné elektronické měsíční hlášení. Nový systém tak sjednocuje a automatizuje procesy mezi zaměstnavateli a státními institucemi. Plně v souladu s mottem projektu: „Jedno podání, jedno místo, jeden termín.“ „Nový systém je rozsáhlý a dotkne se všech zaměstnavatelů. Už nyní je zcela jasné, že druhé čtvrtletí bude hlavně o postupném zaběhnutí, řešení detailů a metodické podpoře. Naší prioritou rozhodně není někomu ukládat sankce, hlavní a klíčovou prioritou je, aby všichni zaměstnavatelé úspěšně zvládli přechod na nový systém ideálně v průběhu druhého čtvrtletí. Klíčem k úspěchu je vzájemná spolupráce a pochopení, nikoliv represe,“ uvedl František Boháček, ústřední ředitel ČSSZ. Co doporučujeme udělat už teď? V této chvíli se nejedná o nic složitého, naopak několik jednoduchých kroků dokáže významně snížit riziko chyb při pozdějších podáních: 1. Stáhnout ze služby „Seznam zaměstnanců“ aktuální přehled a zkontrolovat údaje v evidenci zaměstnanců Na ePortálu ČSSZ je dostupná služba, kde si zaměstnavatelé mohou ověřit, zda mají v registru přihlášeny všechny zaměstnance. Pokud někdo chybí, je potřeba jej doplnit. Pokud je na seznamu naopak někdo, kdo pro vás již nepracuje, je třeba ho odhlásit. Zaměstnavatele jsme o tomto kroku včas informovali do datových schránek. Službu „Seznam zaměstnanců“ od začátku března, kdy byla spuštěna, využilo už 115 tisíc zaměstnavatelů. 2. Prověřit připravenost mzdového/personálního softwaru Dodavatelé softwaru již dokončují implementace. Pokud se zaměstnavatel nespoléhá na software, může JMH vyplnit přímo na ePortálu ČSSZ. „Projekt Jednotného měsíčního hlášení je jedním z největších digitalizačních kroků ve veřejné správěv novodobé historii České republiky. Všechny zapojené instituce, ČSSZ nevyjímaje, udělaly maximum pro to, aby byl systém připraven a zaměstnavatelé měli v prvních měsících k dispozici plnou podporu. Pokud se společně propracujeme během druhého čtvrtletí 2026 k tomu, že zvládneme zcela hladký průběh hlášení za červenec, tedy do 20. srpna, bude to ideální výsledek, který potvrdí, že JMH funguje, jak má,“ doplnil František Boháček. Do prvního ostrého podání zbývá ještě několik týdnů, takže není nutné mít všechny procesy hotové právě k 1. 4. 2026. Připomenutí harmonogramu pro nejbližší období: 1. 3. – 31. 3. 2026 – kontrola evidence zaměstnanců, doplnění nových identifikátorů a příprava na JMH 1. 4. 2026 – spuštění služby na ePortálu ČSSZ a zahájení možnosti podání JMH 1. 4. – 30. 4. 2026 – doplnění údajů o zaměstnavateli a jeho zaměstnancích 1. 4. – 30. 6. 2026 – doposílání JMH za leden, únor a březen 1. 5. – 20. 5. 2026 – první standardní podání (za duben) Checklist pro zaměstnavatele (najdete v Příručce k JMHZ) PŘED 1. 4. 2026 ☐ Zkontroloval/a jsem, že mám aktuální mzdový/personální software. ☐ Stáhl/a jsem ze služby „Seznam zaměstnanců“ aktuální přehled zaměstnanců a identifikátorů. ☐ Vyčistil/a jsem evidenci zaměstnanců (přihlášení/odhlášení). ☐ Mám připraveny údaje potřebné pro doplnění do systému JMH. OD 1. 4. DO 30. 6. 2026 ☐ Dohlásil/a jsem údaje o zaměstnavateli. ☐ Dohlásil/a jsem údaje o zaměstnancích včetně těch, kteří dosud nebyli v registru. ☐ Odeslal/a jsem JMH za leden, únor, březen (pokud jsem zaměstnával/a v tomto období). OD KVĚTNA 2026 DÁLE ☐ Podal/a jsem JMH za duben 2026 do 20. května. ☐ Začínám pravidelně podávat jednotné měsíční hlášení každý měsíc.   Příručka k JMHZ                                         Videoukázka podávání JMH od 1. dubna 2026                  

Standardní součástí dat předávaných v rámci jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) budou rovněž údaje o výsledcích ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění podle zákona o daních z příjmů. Tyto údaje jsou nezbytné především pro správné stanovení a samovyměření daně z příjmů ze závislé činnosti na straně plátce daně. Výsledky ročního zúčtování totiž přímo ovlivňují výši daňové povinnosti plátce daně za příslušné období. Přechodné řešení při spuštění systému JMHZ v roce 2026V souvislosti se spuštěním systému JMHZ v roce 2026 finanční správa akceptuje přechodné řešení, podle kterého nebude po zaměstnavatelích v počáteční fázi vyžadováno vykazování údajů o ročním zúčtování za zaměstnance, jejichž pracovní poměr skončil v roce 2025 a kteří tedy nejsou v systému evidováni prostřednictvím registrace zaměstnance ani identifikátoru individuálního pracovněprávního vztahu (IDPPV).Finanční správa dále akceptuje z důvodu snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů v souvislosti se spuštěním systému JMHZ skutečnost, že u zaměstnanců, kteří jsou evidováni prostřednictvím registrace zaměstnance, nebudou výsledky ročního zúčtování za rok 2025 reportovány povinně, ale na dobrovolné bázi zaměstnavatelů s ohledem na připravenost mzdových systémů.Toto přechodné řešení je však výhradně technického charakteru a nijak nemění zákonnou povinnost zaměstnavatele provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za splnění zákonných podmínek i u zaměstnanců, jejichž pracovní poměr v průběhu předchozího roku skončil. Hlášení údajů o příjmech zaměstnanců za rok 2025 vyplacených nebo obdržených do 31. 1. 2026 v jednotném měsíčním hlášení za měsíc leden 2026 Finanční správa současně oznamuje, že v souvislosti se spuštěním systému JMHZ a na základě informací od odborné i laické veřejnosti bude akceptovat za rok 2025 absenci údajů o příjmech poplatníků vyplacených nebo obdržených do 31. 1. 2026. V JMHZ se jedná o tyto údaje (atributy): Zdanitelné příjmy v ČR vyplacené nebo obdržené do 31.1. následujícího roku – příjmy zdaněné zálohou na daň celkem Skutečně sražená záloha na daň z příjmů vyplacených nebo obdržených do 31.1. následujícího roku Doplatky příjmů zúčtovaných v minulých zdaňovacích obdobích zdanitelných v ČR zdaněné zálohou na daň, vyplacené nebo obdržené do 31.1. následujícího roku Skutečně sražená záloha na daň z doplatků příjmů zdanitelných v ČR Příjmy podléhající srážkové dani podle zvláštní sazby daně vyplacené nebo obdržené do 31.1. následujícího roku Skutečně sražená daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně. Finanční správa však zdůrazňuje, že pro účely správy daně je nezbytné, aby v rámci jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele byly vykazovány veškeré příjmy ze závislé činnosti, které jsou zaměstnanci vypláceny, a to bez ohledu na skutečnost, zda je zaměstnanec v době výplaty nadále v pracovněprávním vztahu se zaměstnavatelem. Z tohoto důvodu musí být v měsíčním hlášení zaměstnavatele za leden 2027 uvedeny také úhrny příjmů vyplacených všem zaměstnancům do 31. 1. 2027 za rok 2026, tedy i těm zaměstnancům, jejichž pracovní poměr v průběhu roku 2026 již skončil. Stejným způsobem musí být v příslušných měsících roku 2027 vykázány rovněž výsledky ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za rok 2026.  V roce 2027 již nebude tolerance ze strany finanční správy možná z důvodu, že by znemožnila správné stanovení a samovyměření daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Zdroj: Finanční správa

Tak a je to tady - právě bylo zveřejněno dlouho očekávané znění novely zákoníku práce implementující směrnici o transparentnosti v odměňování - s tím, že se potvrdily zvěsti, že by tato novela měla (z velké části) nabýt účinnosti až od 1. 1. 2027, ALE třeba reporting tak reálně začne až v roce 2028, kdy se jako první bude reportovat za rok 2027 (tedy ten, kdo bude patřit mezi větší zaměstnavatele, na které dopadne hned první vlna).Co je ale zajímavé, že posun účinnosti až od 1. 1. 2028 se má týkat i individuálního práva zaměstnanců na informace v oblasti odměňování (dotazy na průměrnou hladinu odměny za práci ve stejné kategorii tak ještě nějakou dobu, zdá se, nebudeme muset řešit).

Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona, který zmírňuje dopady letošního zvýšení odvodů na sociální pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Nově se vrací vyměřovací základ z 40 % zpět na 35 % průměrné mzdy.

Shrnutí Cílem je vytvořit vzdělávací systém, který připraví mladé lidi na skutečný život a ekonomiku budoucnosti. Text navrhuje posílení odborného a technického školství, rozvoj digitálních dovedností a užší propojení firem se školami. Ambicí je, aby české vzdělávání lépe odráželo reálné potřeby průmyslu, IT a služeb — a zároveň ukázalo, že nová vláda chápe hospodářství lépe než ideologicky ladění teoretici. Hlavní body Český vzdělávací systém potřebuje hlubší propojení s trhem práce, zejména prostřednictvím duálního vzdělávání. Obnova prestiže technických a odborných oborů je klíčová pro konkurenceschopnost ČR. Digitální a AI dovednosti musí být základní součástí vzdělávání napříč všemi stupni i obory.

Kurýři, řidiči, lékaři, grafici, hlídačky dětí, pečovatelé a další desítky tisíc lidí, kteří si přivydělávají prostřednictvím digitální platformové práce, využívají moderních technologií, aby pracovali, kdy, jak a pro koho chtějí. Zbytečná evropská regulace by jim neměla brát právo svobodné volby a omezovat úspěšně se rozvíjející digitální ekonomiku. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) jako hlavní reprezentant digitálních platforem v Česku upozorňuje, že je sice užitečné mít jasná pravidla, nicméně rolí Evropské unie ani úředníků není rozhodovat za každého člověka, jak a kdy má pracovat.

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků zůstává jednou z největších výzev současného trhu práce v České republice. Podle průzkumu Talent Shortage Survey společnosti ManpowerGroup má potíže s obsazováním pozic 61 % zaměstnavatelů a globálně více než sedm z deseti firem. Nejčastěji chybí odborníci ve výrobě, inženýrských oborech, IT či obchodu, ale také lidé s klíčovými měkkými dovednostmi, jako je kritické myšlení, adaptabilita a schopnost spolupráce. Firmy proto mění strategie náboru, více investují do rekvalifikací a přehodnocují organizaci práce. Tyto změny stojí za hlavními trendy, které budou formovat trh práce v roce 2026. „Svět práce prochází největší transformací za poslední dekády. Nestačí jen reagovat na jednotlivé změny. Firmy musí přehodnotit samotný koncept pracovních rolí, způsob vedení lidí i to, jak propojují lidský potenciál s technologiemi. O úspěchu rozhodne schopnost adaptability, odvaha investovat do rozvoje dovedností a dlouhodobá práce s talenty,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.

Rok 2026 přináší zaměstnavatelům a HR oddělením zásadní změny v oblasti pracovního práva. Nové povinnosti dopadnou přímo do HR procesů, mzdové agendy i každodenní práce vedoucích zaměstnanců. Transparentní odměňování, rozšířené informační povinnosti a práce s daty se stanou běžnou součástí řízení zaměstnanců. Právě těmto tématům se věnuje 15. ročník Konference k pracovnímu právu, kterou tradičně pořádají Wolters Kluwer ČR ve spolupráci s Asociací pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů (AKV). Konference přináší praktický pohled na nové povinnosti a konkrétní doporučení pro jejich zvládnutí v personální a mzdové praxi. Co si z konference odnesete? Program letošního ročníku se zaměřuje na oblasti, které budou mít v roce 2026 přímý dopad na fungování zaměstnavatelů, zejména: transparentní odměňování a nové informační povinnosti vůči zaměstnancům i uchazečům o zaměstnání, praktické dopady nové úpravy na nastavení mzdových systémů a interních procesů, využití dat z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) a jejich vliv na práci mzdových a HR týmů, regulace platformové práce a její vliv na zaměstnavatele, aktuální poznatky z kontrolní praxe inspekce práce a doporučení, jak se na kontroly připravit, jak se vyhnout nejčastějším chybám, které mohou mít personální, finanční i reputační dopady. Konference klade důraz na srozumitelný výklad, konkrétní příklady a sdílení zkušeností, které účastníkům pomohou změny nejen pochopit, ale také je efektivně zavést do praxe. Pro koho je konference určena? Konference je určena zaměstnavatelům a jejich specialistům, kteří potřebují převést nové evropské požadavky na transparentní a legální zaměstnávání do každodenní praxe. Osloví zejména HR manažery, personalisty, reward manažery, mzdové účetní, firemní právníky a pracovněprávní advokáty, stejně jako manažery z byznysu v regulovaných oblastech. Kdy a kde? Termín konání: 22. 6. 2026 Kde: Hotel DAP, Praha / MS Teams To si nechci nechat ujít  

Boj proti nelegálnímu zaměstnávání získal nový rozměr. Ministerstvo financí společně s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem vnitra a podřízenými organizacemi  uzavřeli memorandum o spolupráci, která významně omezí nelegální a zastřenou práci. Cílem je získat desítky miliard do státního rozpočtu ročně zejména na sociálním pojistném, omezit zneužívání sociálních dávek, posílit sociální jistoty občanů a zlepšit podnikatelské prostředí v České republice.

Psychosociální rizika a jejich dopady na duševní i fyzické zdraví zaměstnanců patří podle Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU‑OSHA) mezi nejzávažnější výzvy současnosti. Téměř 45 % evropských pracovníků uvádí, že se potýkají s faktory, které mohou negativně ovlivnit jejich duševní zdraví. Stres, úzkosti a deprese jsou dokonce druhým nejčastějším pracovně souvisejícím zdravotním problémem v Evropě.

Svět digitálních platforem čekají v příštích letech zásadní změny. EU reaguje na rychlý rozmach gig ekonomiky, rostoucí roli algoritmického řízení práce a dlouhodobou nejistotu ohledně pracovního statusu osob, které prostřednictvím platforem pracují.   Připravili jsme pro vás přehled z MPSV i vlastní sérii článků:

Rozvedení rodiče nemohou nárok na daňové zvýhodnění na děti odvozovat pouze od toho, jak jim styk s nimi upraví opatrovnický soud. Ani to, že děti tráví u jednoho z rodičů 40 procent času, nemusí znamenat nárok na daňovou úlevu. Potvrdil to Nejvyšší správní soud.

Zákon č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, ukládá České správě sociálního zabezpečení zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup identifikátor datové schránky určené k činění podání podle tohoto zákona. Aktuálně byla tato datová schránka zřízena, veškerá podání týkající se výhradně jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele tak budou muset být vůči České správě sociálního zabezpečení činěna pouze elektronicky a v případě, že za tím účelem bude užito informačního systému datových schránek, pak do datové schránky s tímto identifikátorem (ID): Identifikátor (ID): iie254d.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) připravilo návrhy dvou legislativních změn, které reagují na nové evropské předpisy o transparentním odměňování a platformové práci. V obou případech se resort rozhodl pro tzv. minimalistickou transpozici, aby splnil požadavky EU, ale zároveň co nejméně zatížil české zaměstnavatele a průmysl.  

Statistici minulý týden zveřejnili zprávu o tom, jak se ve 4. čtvrtletí roku 2025 vyvíjely mzdy. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v závěru minulého roku dosáhla 52 283 Kč. Poprvé v historii tak průměrná mzda pokořila psychologickou hranici 50 000 Kč. Z ekonomického hlediska ale není důležitá absolutní hodnota, ale meziroční změna velikosti mzdy. Ta v nominálním vyjádření narostla o 7,4 %. Ve stejném období rostly také ceny, ale tempo jejich růstu proti třetímu čtvrtletí zesláblo. Spotřebitelské ceny se za uvedené období zvýšily o 2,2 %. I díky slabší inflaci tak mzdy ve 4. čtvrtletí reálně vzrostly o výrazných 5,1 %. To znamenalo jednoznačné zrychlení z 4,5% tempa ze třetího kvartálu. Navíc byl tento růst vyšší, než čekal trh. Když půjdeme po jednotlivých odvětvích, tak nejvyšší růst průměrné mzdy hlásí výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (15,8 %). Znovu výrazně rostly mzdy v oblasti profesní, vědecké a technické činnosti (11,8 %) a v zemědělství, lesnictví a rybářství (11,5 %). Nejméně se přidávalo v ostatních činnostech (3,4 %) a peněžnictví a pojišťovnictví (3,7 %). Nezapomínejme ani na prostřední mzdu v ekonomice. Medián mezd (45 523 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 8,8 %. Po dlouhé době vidíme rychlejší růst mediánu proti průměrné mzdě. To svědčí o tom, že tahounem růstu mezd tentokrát nebyli vysoce placení zaměstnanci s jindy štědrými vánočními bonusy. Naopak růst mezd tentokrát táhli nízkopříjmoví zaměstnanci. Když sečteme celý minulý rok, tak nominální růst mezd dosáhl 7,2 %. Reálně se tedy mzda zvýšila o 4,6 %. Když se podíváme na postupný růst míry nezaměstnanosti, je zřejmé, že v řadě odvětví trh práce chladne. Nezaměstnaných bylo během ledna nejvíce od února roku 2017. I proto budeme sledovat velmi postupné zvolňování růstu mezd v nominálním vyjádření. Jenže na druhé straně také slábnou inflační tlaky. Tempo inflace klesá stále hlouběji pod 2% cíl České národní banky. Aktuální 1,4% inflace znamená nejslabší tempo růstu cen od podzimu roku 2016. Právě proto bude zpomalení růstu reálné mzdy letos proti loňsku jen kosmetické. Za rok 2026 čekáme růst reálných mezd v průměru o 4,5 %. Růst mezd bude i nadále podporovat spotřebu domácností. Právě ta zůstane hlavním sponzorem růstu české ekonomiky. Zdroj: Eurodeník

Digitalizace HR procesů zásadně mění způsob, jakým organizace pracují s dokumenty. Jednou z nejpřínosnějších oblastí je hromadné podepisování, které nahrazuje časově náročné ruční podepisování desítek smluv, dodatků či interních předpisů. Personalisté tak mohou využít řízené workflow a celý proces výrazně zrychlit a zpřehlednit.

České firmy plánují pro rok 2026 typické navýšení mezd v pásmu 3–5 % (medián 4 %). Data z průzkumu Pay-Fair, který zahrnuje 77 společností s celkem téměř 60 tisíci zaměstnanci, zároveň ukazují sílící tlak na systematičtější práci s celkovým odměňováním: od variabilní složky přes benefity až po připravenost na směrnici EU o transparentnosti odměňování.

Opoziční poslanci předložili návrh na prodloužení dlouhodobého ošetřovného z dosavadních 90 na 180 dní. Novela se týká dlouhodobého ošetřovného, tedy dávky z nemocenského pojištění pro lidi, kteří musí zůstat doma a dlouhodobě pečovat o vážně nemocného člena rodiny (typicky seniora, dítěte, partnera), a kvůli tomu nemohou chodit do práce.Novela počítá s povinností nového lékařského potvrzení o nutnosti domácí péče a odhaduje navýšení ročních výdajů o 100 až 140 milionů korun. Návrh nyní směřuje k posouzení vládou.

Hospodářská komora České republiky (HK ČR) upozorňuje na rizika spojená s nedávným rozsudkem Nejvyššího soudu (sp. zn. 21 Cdo 351/2024), který se týká srovnávání mzdových a pracovních podmínek agenturních a kmenových zaměstnanců. Rozhodnutí soudu popírá dosavadní dlouholetou praxi i metodické pokyny státních orgánů a vytváří nebezpečný precedens, který může destabilizovat trh práce a poškodit zaměstnavatele i samotné zaměstnance. Jádrem problému je výklad, podle kterého by agentury práce měly odpovídat za poskytování specifických benefitů (např. příspěvků na penzijní připojištění) stejně jako uživatelé, ke kterým jsou zaměstnanci přiděleni. Nejvyšší soud tímto rozhodnutím fakticky povýšil teoretický konstrukt rovnosti nad realitu fungování trhu, aniž by zohlednil praktické dopady. „Rozsudek je ukázkovým příkladem toho, jak se dá dobrý úmysl proměnit v nelogický paradox. Agentury se dostávají do role univerzálního přenašeče všech benefitních systémů svých klientů, které samy nijak netvoří ani neřídí a často o nich nemají ani kompletní informace. Přenáší se tak odpovědnost za cizí personální politiku na subjekt, který k jejímu ovlivnění nemá žádné nástroje,“ uvádí Jaroslava Rezlerová předsedkyně sekce zaměstnanosti a trhu práce Hospodářské komory ČR. Pro personální agentury i zaměstnavatele využívající dočasné přidělení to znamená zásadní problém. Agentura nemá možnost ovlivnit, zda a v jaké výši uživatel poskytuje svým kmenovým zaměstnancům benefity, přesto by za jejich dorovnání měla nést odpovědnost. Benefitní systémy přitom nejsou pouhou součástí ceny práce, ale slouží jako nástroj dlouhodobé stabilizace a retence kmenových zaměstnanců, což se u dočasného přidělení míjí účinkem. Hospodářská komora rovněž v této souvislosti kritizuje nepředvídatelnost právního prostředí. Rozhodnutí soudu jde přímo proti dosavadnímu metodickému pokynu Státního úřadu inspekce práce i výkladu Ministerstva práce a sociálních věcí, podle nichž nadstandardní příspěvky nad zákonný rámec nebyly považovány za srovnatelnou mzdovou podmínku. „Stát nemůže zaměstnavatelům něco metodicky vysvětlovat, roky je podle toho kontrolovat a následně to jedním rozsudkem celé popřít. To je nešťastný precedens, který podkopává důvěru v předvídatelnost práva v České republice,“ doplňuje Jaroslava Rezlerová. Agenturní zaměstnávání je klíčovým nástrojem flexibility v ekonomice, která se potýká s chronickým nedostatkem pracovníků. V Česku tento model využívají statisíce lidí a agentury zaměstnávají zhruba 300 tisíc pracovníků. Omezování tohoto nástroje dopadne na schopnost firem reagovat na výkyvy poptávky. „Nastalou situaci je třeba legislativně ošetřit. Navrhujeme proto využít probíhající transpozici směrnice o transparentním odměňování jako příležitost k vyjasnění všech nejistot, které Nejvyšší soud svým rozsudkem do problematiky vnesl. Není možné, aby zaměstnavatelé dopláceli na zpětnou změnu výkladu pravidel, která léta dodržovali. Je nezbytné zajistit stabilní a předvídatelné právní prostředí,“ uzavírá prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Poslanecké sněmovně bude v nejbližší době předložen poslanecký návrh, který reaguje na problém tzv. uzamčených účastníků penzijního spoření – tedy lidí, kteří po přiznání starobního důchodu ztratili nárok na státní příspěvek a kvůli nastavení pravidel nemohli ze systému odejít bez finančních ztrát. Návrh počítá s tím, že těmto účastníkům umožní bez sankcí ukončit smlouvu, případně jim zpětně vrátí prostředky, o které při dřívějším výstupu přišli, a současně upraví daňová pravidla tak, aby tato mimořádná plnění nepodléhala zdanění a systém spoření na stáří zůstal daňově podporovaným produktem.