Novinky

Od roku 2027 se zvýší rodičovský příspěvek z 350 000 Kč na 400 000 Kč, u vícerčat na 800 000 Kč. Současně se od října 2026 upraví parametry dávky státní sociální pomoci, které posílí podporu samoživitelů a přesněji zohlední regionální náklady na bydlení. Pro HR a mzdovou praxi jde především o změny, které mohou ovlivnit finanční situaci zaměstnanců na rodičovské dovolené, samoživitelů i zaměstnanců s nízkými příjmy. Rodičovský příspěvek Dosud: 350 000 Kč na dítě narozené od 1. ledna 2024, 700 000 Kč u dvojčat a vícerčat. Nově od 1. ledna 2027: 400 000 Kč na nejmladší dítě v rodině, 800 000 Kč u dvojčat a vícerčat. Změna se bude vztahovat pouze na děti narozené nebo převzaté do péče od 1. ledna 2027. Podmínky nároku, okruh oprávněných osob ani pravidla čerpání příspěvku se nemění. Dávka státní sociální pomoci (superdávka) U dávky státní sociální pomoci dochází ke dvěma významným úpravám: Dosud: za zranitelné domácnosti byli považováni samoživitelé s dítětem do 7 let. Nově: zvýšená ochrana se rozšíří na samoživitele s dítětem do 15 let. To může znamenat vyšší podporu a příznivější posuzování nákladů na bydlení. Současně se mění způsob stanovení uznatelných nákladů na bydlení. Místo tří obecných kategorií budou normativy nově určovány podle jednotlivých okresů, což má lépe reflektovat skutečné ceny nájemního bydlení v konkrétních regionech. Klíčové argumenty a souvislosti Zvýšení rodičovského příspěvku reaguje především na růst životních nákladů a inflaci. Vyšší podpora má rodinám poskytnout větší finanční jistotu v období péče o malé dítě a částečně kompenzovat pokles reálné hodnoty dávky. Úpravy superdávky vycházejí z prvních zkušeností s fungováním nového systému. Data ministerstva ukázala zejména vyšší zranitelnost samoživitelů se školními dětmi a nedostatečné zohlednění regionálních rozdílů cen nájemního bydlení. Pro zaměstnavatele je důležité, že změny mohou ovlivnit rozhodování zaměstnanců o délce rodičovské dovolené, návratu do práce nebo využívání zkrácených úvazků. Vyšší podpora samoživitelů může současně zmírnit sociální a finanční tlak na část pracovní síly. Praktický dopad HR a payroll specialisté nebudou muset upravovat mzdové výpočty, protože rodičovský příspěvek ani superdávka nejsou mzdovou složkou. Změny však mohou zvýšit počet dotazů zaměstnanců na rodičovskou dovolenou, flexibilní formy práce a sociální podporu. Personalisté by měli aktualizovat interní informační materiály pro rodiče a pečující osoby, zejména v souvislosti s nástupy na rodičovskou dovolenou od roku 2027. Zaměstnavatelé s vyšším podílem samoživitelů by zároveň měli sledovat dopady nových pravidel na zaměstnance a zohlednit je při nastavování benefitů, flexibilních úvazků a programů podpory návratu do práce.

Česká správa sociálního zabezpečení vydala novou příručku pro osoby samostatně výdělečně činné, která přehledně vysvětluje pravidla důchodového a nemocenského pojištění. Reaguje tak na rostoucí počet podnikatelů, kterých ke konci roku 2025 bylo v Česku více než 1,17 milionu, a nabízí praktické informace k povinnostem OSVČ i využívání elektronických služeb ČSSZ.

Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo vládě novelu zákona o důchodovém pojištění. Návrh obsahuje několik praktických změn, které reagují na potřeby seniorů, zkušenosti z praxe i na současnou situaci na trhu práce a v ekonomice. Zavádí pravidelné navyšování důchodů od 80 let věku, posiluje motivaci u pracujících seniorů a upřesňuje pravidla pro výplatu důchodů do zahraničí.

Dne 3. června 2026 byl zahájen mezirezortní proces k návrhu novely zákona o doplňkovém penzijním spoření, jehož cílem je zatraktivnit a zefektivnit III. penzijní pilíř a posílit jeho roli jako doplňku ke státním důchodům. Návrh reaguje zejména na nízkou účast mladších ročníků a snaží se zvýšit jejich motivaci k dlouhodobému spoření na stáří. Mezi klíčové změny patří zvýšení státní podpory pro mladé a nezletilé, a to až na 40 % příspěvku, dále nově zavedená možnost částečného výběru prostředků (bez státní podpory) pro osoby ve věku 18 až 36 let, což má zvýšit flexibilitu systému. Návrh současně počítá se snížením poplatků penzijních společností a zavedením povinné strategie životního cyklu, která automaticky přizpůsobí investiční riziko věku účastníka. Zásadní změnou je také postupné ukončení stávajících transformovaných fondů v rámci penzijního připojištění, a to nejpozději do 31. prosince 2036, čímž má dojít k přechodu na dynamičtější a výnosovější formy spoření. Návrh tak reaguje na současný stav, kdy ve třetím pilíři spoří přibližně 3,9 milionu účastníků, avšak podíl mladších osob zůstává nízký. Připomínkové řízení probíhá do 17. června 2026.

Novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení prošla legislativním procesem a po podpisu prezidenta dne 5. června 2026 směřuje k účinnosti; jejím cílem je zastavit další růst měsíčního vyměřovacího základu OSVČ vykonávajících hlavní činnost a zachovat jej od roku 2026 na úrovni 35 % průměrné mzdy.

Poslanci dnes řeší několik zásadních změn s dopadem na důchodce i chod státní správy. Sněmovna má na programu novelu týkající se doplňkového penzijního spoření, která by mohla část penzistů zbavit sankcí při předčasném ukončení smlouvy. Týkat se má těch, kteří si spoření sjednali ještě před koncem roku 2023. Nově by mohli odejít bez povinnosti splnit minimální dobu spoření a někteří by zároveň měli šanci získat zpět část peněz, o které kvůli dřívějším změnám přišli. Úprava reaguje na situaci z loňska, kdy stát přestal vyplácet příspěvky důchodcům. Řada z nich pak smlouvy ukončila a přišla nejen o státní podporu, ale někdy i o část vlastních úspor. Předkladatelé návrhu krok označují za napravení nespravedlnosti a chtějí umožnit, aby si dotčení mohli o kompenzaci požádat. Vedle penzí se Sněmovna zabývá i změnou pravidel pro státní zaměstnance. Na stole je návrh na zrušení dosavadního služebního zákona a jeho nahrazení novou úpravou. Podle autorů má přinést větší flexibilitu při obsazování úřednických pozic, což ale kritici vnímají jako riziko pro stabilitu a nezávislost státní správy. Program doplňuje také volba čtvrtého místopředsedy Sněmovny, kde se opakovaně nedaří obsadit místo určené pro hnutí STAN, a pokračování projednávání novely stavebního zákona. Ta má mimo jiné vrátit do systému centralizovaný model stavební správy s novým hlavním úřadem.  

Vláda schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky na zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku. Nově by měl činit 400 000 korun. U dvojčat nebo vícerčat by se částka zvýšila na 800 000 korun. Navýšení se bude týkat dětí narozených po 1. lednu 2027. Návrh nyní zamíří do Poslanecké sněmovny. „Rodičovský příspěvek je jedním z klíčových nástrojů podpory rodin s dětmi. Jsem rád, že vláda podpořila jeho navýšení tak, aby lépe odpovídal současným životním nákladům a pomohl rodinám v období péče o malé děti. Tím zároveň naplňujeme programové prohlášení vlády,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Schválený návrh počítá se zvýšením celkové částky rodičovského příspěvku z dosavadních 350 000 korun na 400 000 korun pro domácnost s jedním nejmladším dítětem. V případě rodin, ve kterých se současně narodí dvě nebo více dětí, by se celková částka zvýšila ze současných 700 000 korun na 800 000 korun. Zvýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027 nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů po dni nabytí účinnosti zákona. Účinnost novely se navrhuje od 1. ledna 2027. Navrhovaná změna upravuje pouze výši rodičovského příspěvku. Právní konstrukce dávky, její účel, okruh oprávněných osob, procesní pravidla ani administrativní postupy se nemění. Návrh zároveň nezavádí žádné nové povinnosti ani omezení. Cílem návrhu je zmírnit dopady inflace na rodiny s dětmi, zlepšit jejich finanční situaci a podpořit lepší sladění rodinného a pracovního života. V současnosti se podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, rodičovský příspěvek poskytuje: v celkové částce 350 000 korun rodiči, který pečuje o nejmladší dítě v rodině narozené od 1. ledna 2024, nejdéle do 3 let jeho věku, v celkové částce 300 000 korun rodiči, který pečuje o nejmladší dítě v rodině narozené před 1. lednem 2024, nejdéle do 4 let jeho věku.

Návrh skupiny koaličních poslanců, aby někteří důchodci mohli bez sankce ukončit penzijní spoření, by měla Sněmovna schválit v předložené podobě bez úprav. Sněmovní rozpočtový výbor nedoporučil schválit žádný ze tří vznesených pozměňovacích návrhů. Přišli s nimi opoziční poslanci z klubů TOP 09 a Pirátů. Stojí to v usnesení výboru. S návrhy nesouhlasil za předkladatele místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO). Negativní postoj mělo i ministerstvo financí.

Odbory trvají na zastropování důchodového věku na 65 letech. Nesouhlasí s tím, aby se penze náročných profesí řešila spořením zaměstnavatelů. Za práci v riziku žádají dřívější důchod od státu. Novinářům to dnes před jednáním tripartity řekli předáci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a nejpočetnějšího svazu KOVO Roman Ďurčo. Podle nich by vláda měla změny prosadit co nejdříve, tedy už v letošní důchodové novele. O důchodovém věku a penzi náročných profesí jedná dnes tripartita.

Snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň, které chce prosadit vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, Senát odmítl. K důvodům patřila obava z výpadku příjmů důchodového systému i to, že živnostníci budou mít zajištěné menší důchody od státu. Novelu nyní dostane k novému projednání Sněmovna, která koaliční většinou bude moci veto Senátu přehlasovat.

OSVČ, která alespoň po část roku 2025 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost (činnost), je povinna předložit Přehled o příjmech a výdajích OSVČ (přehled) za tento rok nejpozději do: 4. 5. 2026 pokud bylo daňové přiznání podáno OSVČ nebo daňovým poradcem ve lhůtě 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období, bez ohledu na to, zda bylo podáno elektronicky či v papírové podobě, 1. 6. 2026 (prodloužená lhůta) pokud OSVČ podala daňové přiznání elektronicky po 1. 4. 2026, 3. 8. 2026 pokud daňové přiznání podal daňový poradce po 1. 4. 2026. S blížícím se koncem lhůt pro podání přehledů také vzrůstá počet přehledů, které OSVČ ve spěchu vyplní chybně. Některé chyby, ale již následně nelze napravit a mají na OSVČ nepříznivý finanční dopad. K nejčastějším chybám se řadí dvě: neuvedení informace o vedlejší činnosti v části B., C. a D. přehledu. Řada OSVČ svoje podnikání považuje za vedlejší činnost při zaměstnání, pobírání důchodu, studiu nebo při péči o dítě do 4 let věku či o osobu závislou na péči jiné osoby. Pokud ale OSVČ v přehledu činnost za vedlejší neoznačí, považuje se její činnost v daném kalendářním roce za hlavní. Pak vždy vzniká povinnost platit pojistné na důchodové pojištění a často výrazně vyšší než z vedlejší činnosti. Charakter činnosti (hlavní/vedlejší) uvedený na řádném přehledu po jeho podání není možné dodatečně změnit, a to ani podáním opravného přehledu. OSVČ vykonávající vedlejší činnost na přehledu v části E. nesprávně zaškrtne křížkem variantu „ano“, a tím se přihlásí k účasti na důchodové pojištění, přestože by jinak, vzhledem k nízkým příjmům z podnikání, neměla povinnost platit pojistné a toto pojistné platit ani dobrovolně nechce. Přihlášku k účasti na důchodovém pojištění po podání přehledu rovněž nelze vzít zpět, a to ani podáním opravného přehledu. Podáním přihlášky vždy vzniká povinnost uhradit pojistné na důchodové pojištění! Doporučujeme všem OSVČ zkontrolovat, jaké údaje do přehledu vyplnily, zejména pak výši vypočítaného vyměřovacího základu v řádcích č. 27. a 28. a doplatku nebo přeplatku v řádku č. 34. Správa sociálního zabezpečení při stanovení pojistného vychází z údajů, které OSVČ v přehledu uvedla. Vzniklý doplatek na pojistném je OSVČ povinna uhradit příslušné správě sociálního zabezpečení. Nepozornost se tak nemusí vyplatit. Tiskopis přehledu je zveřejněný zdarma na ePortále ČSSZ a je k dispozici zde: Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2025. Přihlášeným uživatelům ePortálu ČSSZ jsou nabídnuty předvyplněné údaje:  základní identifikační údaje (správný variabilní symbol důchodového pojištění);  údaje o době výkonu a charakteru činnosti v daném roce, pokud je předtím správě sociálního zabezpečení OSVČ oznámila; částka úhrnu zaplacených záloh na pojistné na daný rok, které mají vliv na stanovení správné výše doplatku na pojistném na důchodové pojištění aj. Podání přehledu je tak výrazně jednodušší. Vyúčtování přehledu a další informace o stavu pohledávek OSVČ budou po zpracování přehledu dostupné v online službě(nejsou zasílány tištěnou formou): Stav pohledávek na pojistném, penále a pokutách OSVČ | ePortál ČSSZ, informace o možnostech a způsobech přihlášení se do ePortálu ČSSZ získáte zde.

Milí uživatelé, dnešní novinka se věnuje chystané důchodové novele, která má změnit způsob navyšování penzí ve vyšším věku, vrátit valorizace blíž k růstu reálných mezd a výrazněji zohlednit práci v důchodu; článek přehledně popisuje navrhované částky, načasování i očekávané rozpočtové dopady těchto změn.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zaznamenala několik dotazů zaměstnavatelů, z nichž vyplývá, že zaměstnavatelé mají určitou pochybnost, jakým způsobem uplatňovat v rámci JMHZ slevu na pojistném zaměstnavatele, na niž má zaměstnavatel nárok za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru, kteří splňují zákonem stanovené podmínky. Níže uvádíme shrnutí problematiky.

Zaměstnavatelé mají povinnost provést dohlášení údajů o zaměstnancích prostřednictvím podání REGZEC Akce 3 – Změna, a to nejpozději do 30. 4. 2026.

Ministerstvo financí nebude souhlasit se zvýšením rodičovské, pokud si na něj resort práce nenajde peníze ve svém rozpočtu díky úsporám. Odmítá zvedat v příštích letech výdaje státu. Poukazuje i na to, že bez dalších úprav by přidání mohlo oslabit motivaci matek k dřívějšímu návratu do práce. Podle zmocněnkyně vlády pro lidská práva a šéfky poslanců ANO Taťány Malé by se měla zvednout měsíční pobíraná částka rodičům s nízkým výdělkem, jinak se rodičovské volno protáhne o víc než čtvrt roku. Vyplývá to z připomínek k chystané novele se zvýšením rodičovské z 350.000 na 400.000 korun od ledna pro nově narozené děti.   Vláda ANO, SPD a Motoristů ve svém programu slibuje růst rodičovské na 400.000 korun. Píše také, že umožní flexibilní čerpání částky a rodičům dětí do tří let nabídne možnost volby mezi "klasickou rodičovskou dovolenou a rodičovským režimem". Novelu připravilo ministerstvo práce. Zvedá v ní podporu z 350.000 na 400.000 korun a u dvojčat a vícerčat ze 700.000 na 800.000 korun na děti, které se narodí po 1. lednu. Výdaje by postupně rostly. Příští rok by činily 230 milionů korun, v roce 2029 na konci volebního období 2,9 miliardy korun. Podle ministerstva financí v době nutnosti maximální konsolidace a zefektivňování je to výrazný výdajový růst. "Je nezbytné trvat na tom, aby veškerá navrhovaná opatření byla realizována s ohledem na aktuální stav a možnosti státního rozpočtu," uvedlo ministerstvo financí. Podle něj si má resort práce stanovit priority a na ně si najít peníze ve své pokladně díky úsporám. Česko má podle ministerstva financí ve srovnání s jinými zeměmi nižší zaměstnanost žen mezi 25 a 40 lety. "Ta je úzce spojena s dlouhou rodičovskou dovolenou," uvedlo v připomínkách ministerstvo. Podle něj je kvůli stárnutí a nedostatku pracovních sil nutné podporovat co nejvyšší zapojení žen na trhu práce. Přidání bez flexibilnějšího čerpání by motivaci k dřívějšímu návratu do práce mohlo dál oslabovat, napsal resort financí. Podle Malé vyšší částka nízkou porodnost nevyřeší a potřeba jsou i školky, dostupné bydlení a větší zapojení otců. Zmocněnkyně doporučuje zvýšit rodičům s nízkým výdělkem či na studiích maximální měsíční příspěvek z 15.000 na 17.500 či 20.000 korun. Pokud by se hranice nezvedla, rodičovská by se prodloužila o víc než čtvrt roku z 23,3 na 26,7 měsíce. Nynější dávka je také pod minimální čistou mzdou, takže část samotných rodičů či chudších rodin musí ještě pobírat dávky, podotkl tým zmocněnkyně. Podle některých ministerstev i odborářů by vyšší rodičovskou měly mít všechny děti do tří let, nejen nově narozené. Národní rozpočtová rada očekává, že to poslanci ve Sněmovně budou prosazovat. Chce proto znát výdaje i u této varianty. Navrhuje také to, aby podklady k novele obsahovaly i reálnou hodnotu příspěvku či jeho podíl na průměrné hrubé mzdě.

Vláda dál počítá se zastropováním důchodového věku na 65 letech. Strop zavede spolu s úpravou dřívějších penzí pro náročné profese. V nedělní debatě České televize to dnes řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle lidoveckého poslance a bývalého ministra práce Mariana Jurečky by kabinet měl také říct, zda se zvýšené důchodové výdaje pak pokryjí na dluh, nebo se zvednou odvody, či sníží penze. Podotkl, že Česko bude navíc potřebovat výrazné prostředky na zajištění péče kvůli stárnutí.

Od 1. dubna 2026 se u navazujících zaměstnání stejného druhu mění dosavadní postup hlášení. Změna souvisí se zavedením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, které přináší zásadní odklon od dosavadní praxe. Zatímco dříve se zaměstnavatelé prostřednictvím oznámení o nástupu do zaměstnání (ONZ) hlásili pouze pojistné vztahy zakládající účast na nemocenském pojištění, nově se v rámci JMHZ eviduje každé zaměstnání jako samostatný vztah bez ohledu na vznik či trvání účasti na pojištění. Z tohoto důvodu je nyní nezbytné hlásit vznik a trvání každého jednotlivého zaměstnání i v případech, kdy je zachována nepřetržitá účast na nemocenském pojištění. S ohledem na uvedené je tak i u běžných navazujících zaměstnání, u kterých tato skutečnost nastala od 1. 4. 2026 (PP navazuje na PP, DPP na DPP a DPČ na DPČ), nezbytné hlásit skončení prvního zaměstnání a nástup do druhého zaměstnání. Z hlediska účasti na nemocenském pojištění pak dojde k vyhodnocení nepřetržitě trvající účasti na pojištění, neboť v těchto případech lze § 10 odst. 6 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, aplikovat. V těchto případech tak dochází ke změně postupu, a to následovně: Je-li bezprostředně od 1. 4. 2026 navazován stejný druh pracovněprávního vztahu a platí-li pro něj stejné podmínky účasti na pojištění – např. je skončen pracovní poměr a od následujícího dne uzavřen nový pracovní poměr –, přičemž se neaplikuje, je-li jedno ze zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu nebo dohodou o provedení práce, doba pojištění trvá bez přerušení (§ 10 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění), pak se podání „Registrace zaměstnance - Skončení zaměstnání“ a podání „Registrace zaměstnance - Nástup do zaměstnání“ podává i v těchto případech. Zaměstnavatel tak má povinnost podat za zaměstnance podání týkající se skončení doby původního zaměstnání „Registrace zaměstnance - Skončení zaměstnání“ a následně podání týkající se nástupu do nového zaměstnání „Registrace zaměstnance - Nástup do zaměstnání“. Podání „Registrace zaměstnance - Nástup do zaměstnání“ a „Registrace zaměstnance - Skončení zaměstnání“ se podává i v případě, že se jedná o opakovaně bezprostředně navazující stejný druh pracovněprávního vztahu. Protože nemohou být navazována zaměstnání, u nichž by byla přerušená registrace, bude se v těchto situacích za den nástupu do zaměstnání u navazujících zaměstnání považovat vždy den vzniku pracovní smlouvy, tzn. den bezprostředně následující po ukončení první smlouvy, tedy po ukončení prvního zaměstnání. Den vzniku zaměstnání a den nástupu do zaměstnání bude v těchto situacích, tedy v případě navazujícího zaměstnání, vždy shodný. Zdroj: ČSSZ

Poslanecké sněmovně bude v nejbližší době předložen poslanecký návrh, který reaguje na problém tzv. uzamčených účastníků penzijního spoření – tedy lidí, kteří po přiznání starobního důchodu ztratili nárok na státní příspěvek a kvůli nastavení pravidel nemohli ze systému odejít bez finančních ztrát. Návrh počítá s tím, že těmto účastníkům umožní bez sankcí ukončit smlouvu, případně jim zpětně vrátí prostředky, o které při dřívějším výstupu přišli, a současně upraví daňová pravidla tak, aby tato mimořádná plnění nepodléhala zdanění a systém spoření na stáří zůstal daňově podporovaným produktem.

Důchodový účet se po několika ztrátových letech překlápí do přebytku, letos by podle odhadů mohl skončit v plusu o více než patnáct miliard korun. Zároveň se znovu rozbíhá debata o úpravách penzijního systému. Ministr práce Aleš Juchelka má návrhy připravené, část koalice i odborníků však varuje před jejich dopady a žádá důkladné vyhodnocení.

Česká správa sociálního zabezpečení ve spolupráci s institucemi důchodového pojištění ze Slovenska, Německa a Rakouska, pořádá každoročně dvoustranné mezinárodní poradenské dny k důchodům. Cílem je poskytnout na jednom místě od odborníků z obou stran informace týkající se důchodového pojištění osobám, které pracovaly/pracují v České republice (ČR) a na Slovensku nebo v Německu či v Rakousku. Je zajištěno tlumočení. Poradenské dny jsou vhodné především pro občany, kteří se blíží důchodovému věku a potřebují zjistit informace související s jejich budoucím důchodem (v případě mezinárodních poradenských dnů z obou států). Klientům jsou zodpovězeny dotazy týkající se podmínek jejich nároku na důchod, dob pojištění, důchodového věku, postupu při uplatňování žádostí o důchod nebo informace o stavu probíhajícího důchodového řízení. Mezinárodní dvoustranné poradenské dny k důchodům v r. 2026: Česko-slovenské poradenské dny: Liptovský Mikuláš – 23. dubna 2026 Brno – 26. listopadu 2026 Česko-německé poradenské dny: Norimberk – 17. – 18. března 2026 Praha, Klientské centrum ústředí ČSSZ – 17. – 18. června 2026 Pasov – 22. září 2026 Karlovy Vary – 13. – 14. října 2026 Česko-rakouský poradenský den: Znojmo – 19. - 20. května 2026 Důležité je, aby se klienti předem objednali. Podrobnější informace k jednotlivým poradenským dnům budou cca měsíc před konáním akce zveřejněny v části Aktuality webu ČSSZ. Zdroj: ČSSZ