Novinky

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) upozorňuje své klienty, kterým jsou důchody vypláceny na jejich osobní účet nebo na účet jejich manžela/manželky, partnera/partnerky či registrovaného partnera/registrované partnerky, že v únoru 2026 obdrží na účet jinou částku důchodu než v lednu 2026. Neznamená to ale, že by se jejich pobíraný důchod snížil. Proč je únorová částka nižší? V lednu 2026 vám byla na účet vyplacena vyšší částka, protože v jedné platbě byly zahrnuty dvě položky najednou: pravidelná lednová splátka důchodu ve zvýšené (zvalorizované) výši, jednorázový doplatek za období od 1. 1. 2026 do dne před lednovým výplatním termínem důchodu. Tyto dvě částky byly sloučeny do jedné lednové platby, a proto byla lednová výplata vyšší než obvykle. Informace o tom byla uvedena i ve zprávě pro příjemce u lednové platby. Co se změní od února 2026? Od února 2026 už vám bude poukazována: běžná měsíční splátka důchodu ve správné výši po valorizaci, bez jednorázového doplatku, který náležel jenom v lednu 2026. Proto je únorová částka náležejícího důchodu nižší než lednová – jde už jen o standardní měsíční výplatu. Příklad: Paní Jana pobírá starobní důchod. V prosinci 2025 jí bylo na účet připsáno 19 438 Kč. V lednu byl její důchod zvalorizován na 20 063 Kč. Na její osobní účet však bylo připsáno 20 125 Kč. Tato částka obsahuje zvalorizovanou výši důchodu 20 063 Kč a valorizační doplatek ve výši 62 Kč. V únoru jí bude na účet poukázáno 20 063 Kč, což je výše běžné měsíční splátky důchodu náležející po valorizaci provedené v lednu 2026. U výplat důchodů v hotovosti prostřednictvím České pošty, s. p., byly tyto dvě částky sloučeny do jedné již dříve. Informace je uvedena na ústřižku výplatního dokladu, který poživatelé důchodu obdrží od poštovního doručovatele při výplatě svého důchodu.  Zdroj: ČSSZ

Od 1. ledna 2026 vstoupila v platnost zásadní změna, která se dotkne některých držitelů neduálních zaměstnaneckých karet. Ti budou nově zahrnuti do systému veřejného zdravotního pojištění i v případě jejich dočasné nezaměstnanosti. Tato změna přináší výrazné rozšíření jejich práv a současně posiluje princip rovného zacházení. Co se mění? Čerstvé stanovisko Ministerstva zdravotnictví (č. j. MZDR 32731/2025-1/DZP) vysvětluje, že zaměstnanecká karta je povolením k dlouhodobému pobytu, které vychází z evropské směrnice o jednotném povolení (2011/98/EU). Tato směrnice zaručuje cizincům stejná práva v oblasti sociálního zabezpečení jako občanům členského státu, včetně nároku na dávky v době nezaměstnanosti. Proto musí být podmínky veřejného zdravotního pojištění pro držitele zaměstnaneckých karet nastaveny nediskriminačně, stejně jako pro občany ČR, bez ohledu na to, zda je o kartu duální či neduální. Zde je důležité upozornit, že se tato směrnice nevztahuje na vyslané státní příslušníky třetích zemí. Zákon o pobytu cizinců, č. 326/1999 Sb. rozlišuje dvě formy zaměstnanecké karty: Duální karta: Zahrnuje jak povolení k pobytu, tak i k výkonu zaměstnání. Neduální karta: Slouží pouze k legálnímu pobytu za účelem práce, přičemž povolení k zaměstnání závisí na jiném právním titulu (nejčastěji volný přístup na trh práce podle § 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Do této skupiny patří například studenti, kteří v České republice studují nebo zde úspěšně ukončili svá studia. Pokud cizinec, který je držitelem duální zaměstnanecké karty, ukončí pracovní poměr, má 90 dnů na to najít si nového zaměstnavatele nebo požádat o jiný typ pobytového oprávnění. Během tohoto ochranného období měl a nadále má nárok na to být registrován na místním úřadu práce v evidenci uchazečů o zaměstnání, pobírat podporu v nezaměstnanosti, splní-li zákonné podmínky, a zároveň zůstat ve veřejném zdravotním systému. V tomto období za cizince platí pojistné stát. Stejné možnosti měli i držitelé neduálních zaměstnaneckých karet, až na to, že nemohli zůstat ve veřejném zdravotním systému a museli si pojištění během své nezaměstnanosti hradit sami. Tento přístup byl nyní Ministerstvem zdravotnictví upraven a od ledna mají i držitelé neduální zaměstnaneckých karet, kteří zároveň v České republice pracovali na základě lokálně uzavřené pracovní smlouvy, nárok během své dočasné nezaměstnanosti být zahrnuti do veřejného zdravotního pojištění placeného státem. Zdravotní pojišťovny těmto držitelům nově vystaví náhradní doklad o pojištění, který bude platný právě po dobu těchto 90 dnů. Pokud držitel zaměstnanecké karty během této lhůty nenajde nové zaměstnání, může za určitých podmínek žádat o prodloužení pojištění individuálně. Co musí držitelé zaměstnaneckých karet udělat? Držitelé zaměstnaneckých karet, kterých se tato změna dotkne, nemusí podnikat žádné složité kroky. Po ukončení pracovního poměru je klíčové zaregistrovat se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, aby mohli být zahrnuti do 90denního zdravotního pojištění hrazeného státem. Tato změna přináší větší rovnost v přístupu k veřejnému zdravotnímu pojištění pro lokálně zaměstnané držitele neduálních zaměstnaneckých karet. Ti nově získávají nárok na pojištění hrazené státem i během dočasné nezaměstnanosti, což posiluje jejich sociální ochranu.  Zdroj:  dReport.cz (z 21. ledna 2026)

Ministerstvo práce připraví v brzké době návrh důchodové novely se zastropováním penzijního věku na 65 letech, návratem k valorizaci o polovinu růstu reálných mezd místo třetiny, navyšováním důchodu za práci v penzi a se zvednutím penze podle věku. Norma by mohla platit od příštího roku. Novinářům to řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda ANO, SPD a Motoristů slíbila změny v programovém prohlášení. Zrušila by tak část důchodové reformy k udržitelnosti systému penzí, kterou prosadila minulá vláda. „Budeme připravovat novelu, která bude mít uvnitř zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech. Bude tam změna ve valorizaci z jedné třetiny na jednu polovinu reálných mezd. Budeme chtít rozšířit věkově podmíněné valorizace u nejstarších seniorů, a to v osmdesáti letech věku o pětistovku. Potom chceme přijít s masivní podporou pracujících seniorů,“ uvedl Juchelka. Důchodový věk se zvedá už léta, a to ročně u mužů o dva měsíce a u žen o čtyři i o šest měsíců. Na 65 let se dostane ve třicátých letech. Podle reformy minulé vlády by mělo posouvání věku pokračovat do 67 let pomalejším tempem než dnes, tedy o měsíc ročně. V 67 letech by se tak šlo do důchodu poprvé v roce v roce 2057. Ministerstvo práce připraví v brzké době návrh důchodové novely se zastropováním penzijního věku na 65 letech, návratem k valorizaci o polovinu růstu reálných mezd místo třetiny, navyšováním důchodu za práci v penzi a se zvednutím penze podle věku. Norma by mohla platit od příštího roku. Novinářům to řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda ANO, SPD a Motoristů slíbila změny v programovém prohlášení. Zrušila by tak část důchodové reformy k udržitelnosti systému penzí, kterou prosadila minulá vláda. „Budeme připravovat novelu, která bude mít uvnitř zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech. Bude tam změna ve valorizaci z jedné třetiny na jednu polovinu reálných mezd. Budeme chtít rozšířit věkově podmíněné valorizace u nejstarších seniorů, a to v osmdesáti letech věku o pětistovku. Potom chceme přijít s masivní podporou pracujících seniorů,“ uvedl Juchelka. Důchodový věk se zvedá už léta, a to ročně u mužů o dva měsíce a u žen o čtyři i o šest měsíců. Na 65 let se dostane ve třicátých letech. Podle reformy minulé vlády by mělo posouvání věku pokračovat do 67 let pomalejším tempem než dnes, tedy o měsíc ročně. V 67 letech by se tak šlo do důchodu poprvé v roce v roce 2057. Sleva na sociálním pojištění se rušit nebude Podle Juchelky se sleva na sociálním pojištění rušit nebude. „Ano, to zůstává. Já jsem s tím modelem nesouhlasil, protože nenavyšuje důchod za odpracované dny, ale bohužel v tuto chvíli už je na něj napojena celá řada lidí,“ řekl ministr. S argumentem, že si člověk může odpuštěné tisíce korun z odvodů odložit a vylepšit si jimi v pozdějším věku důchod, nesouhlasí. „Je to velmi nejisté, protože pokud si to neušetří a utratí to, tak stejně bude mít nízký důchod a spadne nám do systému dávek,“ řekl Juchelka. Započítávání práce v penzi kvůli navýšení by mělo usnadnit jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Novela by mohla začít platit od příštího roku, některá opatření by se pak mohla zavádět postupně. Zaměstnavatelé se stropem na důchodový věk nesouhlasí. Poukazují na obří výpadek pracovních sil s odchodem silné generace Husákových dětí do důchodu. Slabší generace je nenahradí. Ekonomové zase varují před růstem výdajů a zadlužováním. Zdroj: ČT24

Informace k zákonu o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří  Dne 1. ledna 2026 nabyl účinnosti nový zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, podle něhož jsou zaměstnavatelé povinni platit zaměstnancům, kteří u nich vykonávají rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek, povinný příspěvek na jejich penzijní připojištění se státním příspěvkem (dále jen „penzijní připojištění“) nebo na doplňkové penzijní spoření. Cílem nového zákona je přispět k tomu, aby tito zaměstnanci na svých produktech III. penzijního pilíře nashromáždili dodatečné peněžní prostředky, z nichž by mohli financovat své životní potřeby v letech před dosažením důchodového věku.  V souvislosti s novou právní úpravou uvádíme odpovědi na nejčastěji kladené otázky:  Kterým zaměstnancům se povinný příspěvek platí?  Právo na povinný příspěvek mají zaměstnanci, kteří vykonávají práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek, kterými jsou vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami. O skutečnosti, že osoba vykonává práci zařazenou ve třetí kategorii rizika pro stanovené faktory, rozhoduje krajská hygienická stanice. Jaké jsou podmínky vzniku práva na povinný příspěvek?  Základní podmínkou vzniku práva na povinný příspěvek je skutečnost, že zaměstnanec v daném kalendářním měsíci odpracoval alespoň tři směny rizikové práce. Další podmínkou je, že zaměstnanec právo na povinný příspěvek u zaměstnavatele uplatnil a oznámil mu údaje o svém penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření. V takovém případě vzniká právo na povinný příspěvek od začátku následujícího kalendářního měsíce.  Co je směna rizikové práce?  Směnou rizikové práce se rozumí taková směna, při které zaměstnanec vykonává rizikovou práci definovanou v zákoně po její převážnou část, tedy déle než její polovinu. Nerozlišuje se, zda jde o plánovanou práci nebo o práci přesčas. Směny, které trvají delší nebo kratší dobu než 8 hodin, se zohledňují poměrně tak, že za každou započatou hodinu takové směny se do celkového počtu směn započítá jedna osmina směny.   Příklady: Jestliže směna trvala 10 hodin, z nichž byla 7 hodin vykonávána riziková práce, vyhodnotí se celá směna jako směna rizikové práce a do celkového počtu směn rizikové práce se tato směna započítá jako 1,25 (deset osmin) směny rizikové práce. Obdobně jestliže směna trvala 3,5 hodiny, přičemž po celé 3,5 hodiny byla vykonávána riziková práce, započítá se tato směna do celkového počtu směn rizikové práce jako 0,5 (čtyři osminy) směny rizikové práce (zohledňuje se každá započatá hodina). Jestliže však směna trvala 8 hodin, přičemž riziková práce byla vykonávána pouze 3 hodiny, nezapočítá se tato směna ani její část do celkového počtu směn rizikové práce vůbec, protože podle definice nejde o směnu rizikové práce. V případě souběhu výkonu práce v kategorii 4. s výkonem práce ve 3. kategorii (podle zákona č. 324/2025 Sb.) se neplatí zvýšené pojistné na důchodové pojištění. Jsou hodiny odpracované v rizikovém zaměstnání (4. kategorie, podnikový hasič, záchranář) zohledněny pro dřívější odchod do starobního důchodu? Zaměstnanec má tedy v tomto případě 2 výhody – obdrží povinný příspěvek a ještě má hodiny zohledněny pro dřívější odchod do důchodu? V případě souběhu výkonu rizikové práce (4. kategorie, podnikový hasič, záchranář) s výkonem práce zařazené ve 3. kategorii (podle zákona č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů) v daném kalendářním měsíci, je dána zaměstnavateli povinnost taktéž evidovat a vykazovat odpracované směny výkonu rizikové práce (4. kategorie, podnikový hasič, záchranář) s tím, že takto získané směny budou zahrnuty do celkově získaných směn pro vznik nároku na snížený důchodový věk. Jedná se o výjimku zápočtu odpracovaných směn bez toho, že bylo za tyto směny uhrazeno zvýšené pojistné na důchodové pojištění. Ano, zaměstnanec v tomto případě bude čerpat dva benefity. Jakým způsobem bude zaměstnavatel vykazovat směny horníkům pracujícím v hlubinném hornictví, na které současně působí rizikové faktory zařazené v kategorii 4 a 3 (podle zákona č. 324/2025 Sb.)? Souběh výkonu rizikové práce (4. kategorie) a výkonu práce v kategorii 3 je popsán v odpovědi na předchozí dotaz. Zaměstnanec v tomto případě čerpá dva benefity, tedy jak z titulu nároku na příspěvek zaměstnavatele, tak z titulu hodnocení směny pro snížení důchodového věku. Totéž platí pro souběh práce v hlubinném hornictví a práce zařazené do kategorie 3. Zaměstnavatel má povinnost evidovat zvlášť směny v hlubinném hornictví, zvlášť směny rizikové práce (4. kategorie) a zvlášť směny ve 3. kategorii, protože každá evidence má význam pro jiný účel. Směny odpracované v hlubinném hornictví mohou (ale nemusí) založit samostatný nárok na snížený důchodový věk, který je nejvýhodnější. Pokud však nezíská potřebný počet směn v tomto zaměstnání, může (ale rovněž nemusí) získat alespoň možnost snížení důchodového věku z vykonané práce v kategorii 4. Směny ve 3. kategorii je nutno evidovat pro kontrolu odvedeného příspěvku zaměstnavatele. Směny v hlubinném hornictví a hodiny rizikové práce (4. kategorie) se vykazují od roku 2026 prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele.  Jaká je výše povinného příspěvku?  Výše povinného příspěvku činí 4 % z vyměřovacího základu zaměstnance na pojistné na sociální zabezpečení. Jak se počítá vyměřovací základ? Způsob výpočtu vyměřovacího základu upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Do vyměřovacího základu se započítává jen příspěvek nebo jeho část, která není od daně osvobozená. Samotný povinný příspěvek se z logiky věci vypočítává z vyměřovacího základu před započtením příspěvku. Pro účely povinného příspěvku se nepřihlíží k ustanovením o maximálním vyměřovacím základu.  Jaká je lhůta pro zaplacení povinného příspěvku?  Právo na povinný příspěvek vzniká poprvé za kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec uplatnil právo na příspěvek. Vyplatit povinný příspěvek zaměstnavatel musí do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního měsíce, za který se povinný příspěvek platí.  Příklad: Zaměstnanec oznámí zaměstnavateli, že uplatňuje právo na povinný příspěvek v březnu. Právo na povinný příspěvek mu může vzniknout poprvé za měsíc duben. Pokud zaměstnanec během měsíce dubna odpracuje alespoň tři směny rizikové práce, vznikne mu nárok na povinný příspěvek, který zaměstnavatel zaplatí do konce května. Výše povinného příspěvku bude uvedena na mzdovém listu zaměstnance za měsíc duben.  Kam se povinný příspěvek platí? Povinný příspěvek platí zaměstnavatel na zaměstnancem určené penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Na dlouhodobý investiční produkt, soukromé životní pojištění nebo jiné finanční produkty nelze povinný příspěvek platit. Jaké další povinnosti má zaměstnavatel?  Zaměstnavatel má povinnost o právu na povinný příspěvek písemně informovat zaměstnance prokazatelným způsobem, a to předtím, než zaměstnanec začne vykonávat rizikovou práci. U stávajících zaměstnanců musí splnit informační povinnost do 15. ledna 2026. Dále musí zaměstnavatel zaměstnanci vydat jednorázové potvrzení o zaplacení povinného příspěvku, a to do konce kalendářního měsíce, kdy příspěvek zaplatil poprvé. Následující měsíce již potvrzení nevydává. Rovněž musí zaměstnavatel vést evidenci rizikových směn, nároků na příspěvek a výši zaplacených příspěvků. Kontrolu povinností zaměstnavatele provádí místně příslušná územní správa sociálního zabezpečení. Jak má postupovat zaměstnavatel, který již dnes dobrovolně platí zaměstnancům příspěvky na daňově podporované finanční produkty ve výši požadované novým zákonem?  Zaměstnavatel, který zaplatil za kalendářní měsíc na účet zaměstnance u penzijní společnosti vyšší částku, než činí povinný příspěvek, splnil podmínku zaplacení povinného příspěvku. Částka zaplacená nad výši povinného příspěvku je dobrovolným příspěvkem na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření.  Příklad: Zaměstnavatel přispívá od roku 2023 všem zaměstnancům v pracovním poměru příspěvek na penzijní připojištění ve výši 1 000 Kč měsíčně. Jeden zaměstnanec požádal v lednu 2026 o poskytování povinného příspěvku. V únoru splnil podmínky pro nárok na tento příspěvek ve výši 1 000 Kč (z vyměřovacího základu 25 000 Kč). Zaměstnavatel zaplatil v březnu penzijní společnosti 1 000 Kč. Za měsíc únor splnil zaměstnavatel povinnost zaplatit povinný příspěvek.  Zákon nevylučuje, aby zaměstnavatel plnil svoji povinnost poskytnout povinný příspěvek i tím, že bude nadále poskytovat příspěvek, který dosud poskytoval dobrovolně. Z povahy věci připadá tato možnost v úvahu pouze u příspěvků placených na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření.  Zároveň je vždy třeba přesně odlišovat, kdy je příspěvek placen na základě povinnosti stanovené zákonem a kdy je placen dobrovolně, protože s oběma druhy příspěvku jsou spojeny různé právní důsledky. Proto i v případě, kdy zaměstnavatel platí příspěvek dobrovolně, musí zaměstnance informovat o právu uplatnit právo na povinný příspěvek a v případě, že zaměstnanec toto právo uplatní, musí mu zaměstnavatel vydat o placení povinného příspěvku potvrzení a vést záznamy o povinném příspěvku. Pokud celkový příspěvek placený zaměstnavatelem převyšuje výši povinného příspěvku stanovenou zákonem, potom se na takto placený příspěvek hledí v části do výše stanovené zákonem jako na povinný příspěvek a ve zbývající části jako na příspěvek placený dobrovolně (nebo na základě jiného právního důvodu). Vztahuje se limit 50 000 Kč pro daňově osvobozené benefity i na povinný příspěvek? Ano, limit 50 000 Kč je společný pro povinný příspěvek i dobrovolné benefity poskytované zaměstnavatelem na ostatní daňově podporované finanční produkty.  

Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se od ledna zvýší o 240 korun a k tomu se u většiny zvedne i zásluhová procentní část ještě o 2,6 procenta. Průměrný starobní důchod by tak měl podle ministerstva práce vzrůst o 668 Kč na 21.786 korun. Zavedou se i minimální důchody, ten starobní bude činit 9800 korun. Počítá s tím nařízení o valorizaci i část důchodové reformy, které začnou platit na Nový rok.

Výplata důchodu v hotovosti prostřednictvím České pošty je zpoplatněna a za každou splátku důchodu zaplatí klient od 1. ledna 2026 částku 94 Kč namísto původních 78 Kč. Tento poplatek je odečten z vyplácené částky důchodu. ČSSZ doporučuje zvážit možnost změny způsobu výplaty důchodových dávek na bankovní účet, díky čemuž ušetříte a důchod bude vyplacen bezhotovostně, tedy operativnějším způsobem. Jedná se o bezpečnou formu výplaty, kterou využívá stále více klientů. Zvýšení poplatku za výplatu důchodu v hotovosti se nevztahuje na poživatele důchodů, jimž byl důchod přiznán před 1. 1. 2010 a od 31. 12. 2009 jim nepřetržitě trvá nárok na alespoň jeden důchod (např. vdovský a nově je přiznáván po 31. 12. 2009 důchod starobní), jelikož výdaje za hotovostní výplatu důchodu v tomto případě hradí ČSSZ. U důchodů přiznaných od 1. 1. 2010 hradí náklady příjemce důchodu – částka je odečtena z důchodu. Pokud nechcete platit poplatky za hotovostní výplatu důchodu, je možné si zažádat o změnu způsobu výplaty na bezhotovostní zasílání na bankovní účet. Pro změnu způsobu výplaty je potřeba vyplnit tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice – majitel účtu“. Vyplněný, vlastnoručně podepsaný a bankou potvrzený tiskopis můžete podat u kterékoliv OSSZ. Další možností je zasílání důchodu na účet manžela/manželky, partnera/partnerky. V tomto případě vyplníte tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela (manželky) / partnera (partnerky) v České republice“. Žádost musí být podepsána vámi oběma (manželem i manželkou, partnerem i partnerkou), podat ji můžete u kterékoliv OSSZ. U každé změny způsobu výplaty platí, že bude provedena co nejdříve po doručení žádosti, zpravidla od druhého výplatního měsíce po datu doručení žádosti, a to i přesto, že zákon poskytuje ČSSZ na provedení změny lhůtu ještě delší (nejpozději od třetího výplatního měsíce po datu jejího doručení). Výplata důchodu na účet jiné osoby než manžela/manželky, partnera/partnerky je možná pouze v případě, že je tato osoba zákonným zástupcem nebo byla ustanovena opatrovníkem či zvláštním příjemcem, popř. zastupuje-li oprávněného jako tzv. člen domácnosti dle ust. § 49 a § 50 občanského zákoníku. Výplatu důchodu tak nelze bez dalšího zasílat např. na účet dětí, vnoučat, druha nebo družky. Případné nesrovnalosti s hotovostní výplatou důchodu musíte vždy řešit na příslušné pobočce České pošty. Pokud si zakládáte nový účet v bance, zeptejte se, zda má s ČSSZ uzavřená tzv. pravidla pro poukaz výplat důchodů na účty. Zdroj: ČSSZ

Valorizace plateb za státní pojištěnce nad rámec současného automatického navýšení podle možného budoucího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) příští rok nebude. Návrh rozpočtu to neumožňuje, uvedl na odborné pražské konferenci Efektivní nemocnice. Ministerstvo zdravotnictví příští rok počítá s výdaji veřejného zdravotního pojištění necelých 563 miliard korun, příjmy by měly být zhruba o 15 miliard korun nižší.

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Česká správa sociálního zabezpečení ve spolupráci s institucemi důchodového pojištění ze Slovenska, Německa a Rakouska, pořádá každoročně dvoustranné mezinárodní poradenské dny k důchodům. Cílem je poskytnout na jednom místě od odborníků z obou stran informace týkající se důchodového pojištění osobám, které pracovaly/pracují v České republice (ČR) a na Slovensku nebo v Německu či v Rakousku. Je zajištěno tlumočení. Poradenské dny jsou vhodné především pro občany, kteří se blíží důchodovému věku a potřebují zjistit informace související s jejich budoucím důchodem (v případě mezinárodních poradenských dnů z obou států). Klientům jsou zodpovězeny dotazy týkající se podmínek jejich nároku na důchod, dob pojištění, důchodového věku, postupu při uplatňování žádostí o důchod nebo informace o stavu probíhajícího důchodového řízení. Důležité je, aby se klienti předem objednali. Podrobnější informace k jednotlivým poradenským dnům budou cca měsíc před konáním akce zveřejněny v části Aktuality webu ČSSZ. Mezinárodní dvoustranné poradenské dny k důchodům v r. 2025: Česko-slovenské poradenské dny: Martin – 29. dubna 2025 Olomouc –27. listopadu 2025 Česko-německé poradenské dny: Plavno – 11. – 12. března 2025 Praha, Klientské centrum ústředí ČSSZ – 4. – 5. června 2025 Pasov – 23. – 24. září 2025 Ústí nad Labem – 7. – 8. října 2025 Česko-rakouský poradenský den: Vídeň – 11. června 2025 Praha, Klientské centrum ústředí ČSSZ – 9. října 2025

Adam Vojtěch, který by se měl podle záměru hnutí ANO v nové vládě znovu ujmout vedení zdravotnictví, neplánuje v příštím roce měnit valorizaci odvodů za státní pojištěnce ani zvýšit zdravotní pojištění. Novinářům dnes při příchodu na jednání poslaneckého klubu nejsilnější parlamentní strany řekl, že zdravotnictví bude muset vycházet z možností rozpočtu, který vláda do velké míry zdědí, a zopakoval, že formující se kabinet nechce překročit plánovaný schodek.

Poslanecká sněmovna  schválila i změnový zákon k Jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatele (JMHZ), který výrazně sníží administrativní zátěž firem. Namísto až 25 různých formulářů pro pět institucí budou zaměstnavatelé nově podávat jediné elektronické hlášení měsíčně.

Na dnešním zasedání projedná vláda mimojiné další nařízení, podle kterého by se od příštího roku měla zvýšit platba za státní pojištěnce na 2188 korun měsíčně z letošních 2127 korun měsíčně.

Od ledna 2026 dojde k navýšení starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů. MPSV dnes na základě příslušných statistických údajů stanovilo konkrétní hodnoty pro návrh nařízení vlády, které upraví řádnou valorizaci penzí na příští rok. Průměrný starobní důchod se zvýší o 668 korun měsíčně a dosáhne tak hodnoty 21 839 korun. Platí, že podle aktuálních odhadů od roku 2016, tedy během posledních deseti let, vzrostou důchody o přibližně o 18 % více než ceny.

Doba, kterou lidé tráví ve starobním důchodu, se loni zase prodloužila. V průměru trvala 24,74 roku, tedy skoro o 44 dnů déle než v roce 2023. U žen se v minulém roce penze meziročně protáhla průměrně téměř o 55 dnů, u mužů asi o 25,5 dne. Vyplývá to z nové důchodové ročenky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a výpočtu ČTK. Podle údajů se za posledního půl století čas v důchodu víc než zdvojnásobil. Od začátku tisíciletí je delší o pět let. ČSSZ vznikla před 35 lety 1. září sloučením tří někdejších zabezpečovacích úřadů. Podle svého webu je největší finančně-správní institucí v ČR.

Starobní důchod klesne od listopadu 2026 dalším někdejším komunistickým funkcionářům. O 300 korun méně za každý započatý rok ve funkci budou pobírat vysocí činitelé bývalé Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, vedoucí pracovníci komunistických aparátů a vybraní náčelníci národní a Státní bezpečnosti, pohraniční stráže a Lidových milicí. Rozšíření okruhu funkcionářů s nižší penzí přinese novela, která dnes nabyla účinnosti.

Rodiče by v příštím roce mohli do žádosti o rodičovskou začít zapisovat také to, kdy by se rádi vrátili do práce a v jakém místě by chtěli mít pro dítě školku. Údaje budou pak pravidelně dostávat starostové, aby měli přehled o poptávce a stihli včas dostatek míst v zařízeních zajistit. Novinářům to dnes řekl ministr práce a lídr Spolu v Olomouckém kraji Marian Jurečka (KDU-ČSL). Koalice ODS, TOP 09 a lidovců ve volebním programu slibuje dostupné školky a dětské skupiny pro každé dítě. Koaliční politici a političky dnes představili stranické plány v rodinné politice na setkání s novináři. V příštím volebním období by chtěli prosazovat i zvýšení rodičovské či daňové slevy na třetí a další dítě.

Za dítě, seniora nebo nezaměstnaného by měl stát podle návrhu ministerstva financí příští rok na zdravotní pojištění platit měsíčně 2188 korun, tedy o 61 Kč víc než letos. Státní rozpočet to bude stát 4,4 miliardy Kč. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády, který ministerstvo financí vložilo do informačního systému úřadu vlády a na který dnes upozornila Česká televize (ČT). Letos platba za státní pojištěnce obnáší podle dřívějších údajů zhruba 154 miliard korun.

Od 1. ledna 2026 se většiny českých důchodců (klientů ČSSZ), kteří bydlí v zahraničí, bude týkat zjednodušení výplaty jejich důchodu. Převážná část z nich totiž nebude muset zasílat ČSSZ „Potvrzení o žití“ před každou výplatou důchodu, ale pouze dvakrát ročně. Důchod jim bude zasílán v pravidelných měsíčních splátkách, nikoliv zpětně až po zaslání „Potvrzení o žití“, jako dosud. Klientům bydlícím na Slovensku odpadne povinnost zasílat toto potvrzení úplně. Zároveň se ruší výplata důchodů prostřednictvím bankovních šeků. Připomínáme, že zasílání „Potvrzení o žití“ je povinnost klientů prokazovat trvání nároku na výplatu důchodu (tj. informovat ČSSZ, že jsou naživu). Tyto změny souvisejí s přijatou důchodovou reformou.

Rodičovský příspěvek vzroste od ledna při narození dvojčat nebo vícerčat z 525.000 korun na 700.000 korun. Zvýšení celkové částky dnes stvrdil podpisem novely o zdravotních službách prezident Petr Pavel. O jeho podpisu informoval Hrad. Doplnění růstu rodičovské v případě dvojčat či vícerčat prosadil ve Sněmovně do předlohy jen několik měsíců před volbami do dolní komory lidovec Šimon Heller.

Po zrušení takzvané karenční doby přibylo lidí na nemocenské, většina politiků ji ale obnovovat nechce. Už šest let zase zaměstnanci dostávají náhradu mzdy i za první tři dny choroby. Statistiky ale zpočátku ovlivňovala covidová pandemie.