syndrom vyhoření

Změna práce už dávno neznamená automaticky vyšší mzdu ani jasný kariérní posun. Do hry vstupují jiné faktory: kvalita vedení, míra flexibility, duševní pohoda nebo jistota v nejisté době. Právě ty dnes zásadně ovlivňují rozhodování specialistů a manažerů, kteří trh práce nejen sledují, ale aktivně utvářejí. Nový report společnosti Antal přináší pohled přímo od těch, kteří se v této realitě denně pohybují. Na základě odpovědí více než čtyř stovek respondentů mapuje, jak aktivní jsou dnes lidé na trhu práce, co od zaměstnavatelů očekávají a proč už výše mzdy není jediným – ani hlavním – kritériem změny. Ukazuje také, jak se proměňuje pracovní mobilita v době remote režimu a jaký dopad má digitalizace nebo umělá inteligence na každodenní práci. Vedle dat nabízí report i kontext z praxe: komentáře recruiterů pomáhají číst jednotlivé trendy v širších souvislostech a přibližují, co za změnami skutečně stojí. Výsledkem je přehled, který ocení nejen HR, ale každý, kdo řeší nábor, vedení lidí nebo vlastní kariérní směřování. Stáhněte si celý report a zjistěte, jak dnes specialisté a manažeři uvažují o práci – co je motivuje zůstat a co je naopak přiměje odejít? Zdroj: Antal Czech Republic and Slovakia

Vláda představila balík opatření, který má pomoci udržet dostatek zdravotních sester i pracovníků v sociálních službách – od navyšování kapacit ve vzdělávání přes lepší finanční ohodnocení až po nové benefity a podporu psychické odolnosti. Do hry vstupují i netradiční nástroje, jako je využití virtuální reality, a větší zapojení zahraničních pracovníků.    

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků zůstává jednou z největších výzev českého trhu práce. Podle průzkumu Talent Shortage Survey společnosti ManpowerGroup má problémy s obsazováním otevřených pozic 61 procent zaměstnavatelů v České republice a na globální úrovni dokonce více než sedm z deseti firem. Největší poptávka je po odbornících ve výrobě, technických a inženýrských oborech, IT a obchodu, ale zároveň i po lidech vybavených klíčovými měkkými dovednostmi, jako jsou kritické myšlení, adaptabilita či schopnost spolupráce. Firmy proto přehodnocují své náborové strategie, více investují do rekvalifikací a mění způsob organizace práce. Právě tyto posuny stojí za hlavními trendy, které budou formovat trh práce v roce 2026. „Svět práce prochází největší transformací za poslední dekády. Nestačí jen reagovat na jednotlivé změny. Firmy musí přehodnotit samotný koncept pracovních rolí, způsob vedení lidí i to, jak propojují lidský potenciál s technologiemi. O úspěchu rozhodne schopnost adaptability, odvaha investovat do rozvoje dovedností a dlouhodobá práce s talenty,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.

Pokles pracovní motivace, jenž může vyústit až v syndrom vyhoření, postihuje zaměstnance většinou mezi 40 a 50 lety, tedy v době, kdy jejich pracovní schopnosti i výkonnost vrcholí. Ve zvýšené míře postihuje navíc osoby kvalifikované, někdy i zaměstnance zastávající důležitá, výrazně exponovaná místa. Článek se zabývá hlavními příčinami na straně organizace i zaměstnance vedoucími k syndromu vyhoření, i tím, jak tomuto nebezpečí ze strany zaměstnavatele předejít.

Stres na pracovišti ovlivňuje nejen produktivitu, ale může také ovlivnit fyzické a emoční zdraví zaměstnanců. Pokud se tento stres stane „nepřekonatelným“, může způsobit syndrom vyhoření. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí ve své Mezinárodní klasifikaci nemocí (ICD) syndrom vyhoření jako „pracovní fenomén“.

Mentální zdraví zaměstnanců, péče o zaměstnance, pohoda na pracovišti, syndrom vyhoření, šikana na pracovišti – témata v současné době hojně diskutovaná v odborné literatuře, na konferencích i v médiích. Dnešní situace na trhu práce, nízká nezaměstnanost, vysoká poptávka a neustálý boj o zaměstnance nahrávají tomu, že zaměstnavatel musí vynaložit poměrně velké úsilí pro to, aby zaměstnance nejen získal, ale také si ho udržel. K tomu využívá nejrůznější firemní strategie v rámci péče o zaměstnance a soubor tradičních, ale i u nás zatím méně známých zaměstnaneckých benefitů. Na druhé straně jsou však zaměstnanci v důsledku ekonomiky a aktuální situace na pracovním trhu často vystaveni nadměrnému stresu a tlaku na výkon a pracovní výsledky ze strany zaměstnavatele, protože práce je hodně, ale lidí je málo.