sociální dávky

Od 1. července 2026 se mění jedna z klíčových referenčních hodnot pro oblast sociálního zabezpečení. Ministerstvo práce a sociálních věcí nově stanovilo částku odpovídající 50 % průměrné mzdy v národním hospodářství za rok 2025 na 24 600 Kč, která se využívá při výpočtech životního a existenčního minima. Tato částka nevystupuje samostatně jako dávka, ale slouží jako základ pro nastavení hranic příjmů a nároku na vybrané sociální podpory. Změna reflektuje vývoj mezd v ekonomice a promítne se nepřímo do posuzování nároku na některé dávky či jejich výši. V praxi tak může ovlivnit okruh osob, které na podporu dosáhnou, i konkrétní výši pomoci poskytované státem.

MPSV intenzivně řeší situaci českých přeshraničních pracovníků, tzv. „pendlerů“ pracujících v Rakousku, kterých se dotklo zastavení výplaty rodinných dávek ze strany rakouských institucí.Po zavedení Dávky státní sociální pomoci (tzv. „superdávky“) vznikl spor o její povahu z hlediska evropského práva. Jelikož se pohled české a rakouské strany na superdávku rozchází, Rakousko přistoupilo k zastavení výplaty rodinných dávek na děti bydlící v Česku do doby vyjasnění právního výkladu.„Tato situace se přímo dotýká tisíců českých rodin a ministerstvo její řešení považuje za prioritu. Pracujeme na tom jak v rámci přímých jednání s rakouskou stranou, tak i uvnitř ministerstva,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.

Životní minimum, které se mělo původně zvýšit od května, vzroste od října. Potvrzuje to navrhované vládní nařízení, které by měl na svém příštím zasedání projednat a schválit kabinet. Předpis posouvá platnost nynějších minimálních částek z konce dubna na konec září. Životní minimum pro samotného dospělého se pak zvedne ze 4860 na 5500 korun a pro prvního dospělého v rodině ze 4470 na 5000 korun. Ostatním dospělým v domácnosti naopak klesne ze 4040 na 3750 korun. Minimum hraje roli při výpočtu mnohých dávek, odklad tedy znamená také úsporu výdajů.

Dosavadní příjemci sociálních podpor od státu budou dostávat takzvanou superdávku od letošního srpna místo od května. Novelu o odkladu první výplaty o čtvrt roku dnes podepsal prezident Petr Pavel. Oznámila to prezidentská kancelář. Důvodem posunu termínu je podle jejího zdůvodnění náročnost přepočtu podpory. Předloha ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) předpokládá rovněž odklad změn v životním minimu, a to z května na říjen.

Úřady práce by měly dostat více času na zpracování žádostí o výplatu nové superdávky státní sociální pomoci. Vláda Andreje Babiše na zasedání v pondělí 2. února 2026 podpořila návrh novely zákonů o životním a existenčním minimu a o dávce státní sociální pomoci, který jako poslanec předložil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. 

Příjemci příspěvku na bydlení mohou naposledy požádat o přepočet výše pobírané dávky. Pokud se jim ve druhém čtvrtletí (duben až červen) snížily příjmy nebo zvýšily náklady na bydlení, měli by změnu oznámit úřadu práce. Musí tak učinit nejpozději do konce července 2025. Později se již příspěvek na bydlení přehodnocovat nebude, protože v říjnu 2025 začne platit tzv. superdávka, která ho nahradí. Všichni současní příjemci budou ale příspěvek na bydlení dostávat automaticky do konce roku 2025, a to právě ve výši, kterou jim úřad uzná od letošního července.

Od července do konce roku 2025 vstoupí v platnost řada legislativních změn připravených Ministerstvem práce a sociálních věcí. Reforma systému dávek přinese výrazné zjednodušení – čtyři dosavadní dávky (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) nahradí jedna sjednocená dávka státní sociální pomoci, tzv. superdávka. Spuštěn bude také pilotní režim jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů.

Na schůzi, která se bude konat 29. dubna 2025, bude Senát schvalovat reformu sociálních podpor a úpravu ověřování zdravotní způsobilosti držitelů zbraní bude. Zabývat se má rovněž odborářskou peticí proti převodu financování mezd nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje. Informovala o tom Andrea Kubová ze senátního tiskového oddělení.

Studenti a studentky vyšších odborných a vysokých škol s malými dětmi zřejmě budou moci získat od státu novou dávku na jejich hlídání v měsíční částce třetiny minimální mzdy. Vysokoškoláci z chudších rodin by mohli dostávat další novou státní podporu v podobě příspěvku na studium. Uzákonění těchto dávek schválila 26. března sněmovna podle návrhů koaličních poslanců v doprovodné novele k návrhu zákona o reformě sociálních podpor.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o ReVizi dávek, Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, dohodách o provedení práce nebo vracení přeplatku na daních z příjmů.

Významné zjednodušení a zefektivnění celého systému přináší reforma sociálních dávek, kterou dne 26. 3. 2025 schválili poslanci. Dali tak zelenou nové dávce státní sociální pomoci, prostřednictvím níž se čtyři současné dávky (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) sloučí do jedné. Žadatel tak bude podávat pouze jednu žádost místo čtyř. Žádost bude možné vyřídit i online z pohodlí domova. Nové pojetí „superdávky“ ale také znamená lepší zacílení pomoci, zohlednění pracovní aktivity klienta nebo odstranění bodů zlomu.

Česká správa sociálního zabezpečení upozorňuje zaměstnavatele na časté chyby při využívání digitálních služeb a zasílání formulářů v rámci eDávek. Jejich správné používání pomůže urychlit vyřízení žádostí o dávky.

Novela zákona o sociálních službách, kterou podpořila Poslanecká sněmovna, předpokládá, že příspěvky na péči, dávky pro lidi se zdravotním postižením a jejich průkazy bude místo úřadu práce vyřizovat a vyplácet sociální správa. Žádosti by bylo možné podávat elektronicky přes aplikaci Jenda, což by mělo vést k rychlejšímu vyřizování podpor a posílení kontroly využívání příspěvku na péči.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o samorozvrhování pracovní doby, paušální náhradě při práci na dálku, digitalizaci nemocenských dávek atd.

10. – 31. 10. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o nekonečném příběhu změn v DPP, nové dávce státní sociální pomoci, výročí 100 let sociálního pojištění atd.

9. – 19. 9. 2024 V tomto vydání týdeníku se budu zabývat především záležitostmi týkajícími se povodní, tj. informacemi z ČSSZ, Finanční správy a SÚIP.

Jako zaměstnavatel, který vyplňuje svému zaměstnanci Doklad o výši čtvrtletního příjmu, jenž nyní zpracováváme na základě xml dožádání převážně elektronicky, žádáme o upřesnění, zda do čistého příjmu zaměstnance se v daném měsíci zahrnuje i vyplacený měsíční daňový bonus a zda vstupuje do příjmů i vyplacený přeplatek na zálohové dani a doplatek na daňovém bonusu z ročního zúčtování. 

Zaměstnankyně mi donesla formulář z OSSZ pro přiznání přídavků na dítě za rozhodné období 3. Q 2023. V měsíci červenec a srpen byla na rodičovské dovolené, tudíž neměla žádné příjmy. Začala pracovat až v září. Výplatu za září obdržela 12. řijna. Mám do formuláře za 3. Q napsat příjem za září tu částku, která jí byla vyplacena 12. října?

Zaměstnanec chce požádat úřad práce o dávky státní sociální podpory a nyní mu musí zaměstnavatel vystavit potvrzení o rozhodném příjmu. Konkrétně v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, jsme našli v § 5, že se mj. jedná o příjmy ze závislé činnosti po odpočtu daně z příjmů na tyto příjmy. Zaměstnanec má měsíční hrubý příjem ve výši 30 000 Kč, uplatňuje slevu na tři děti, a proto se mu sleva na děti přelije v daňový bonus ve výši 3 517 Kč. Tento zaměstnanec pak po odpočtu sociálního a zdravotního pojištění dostane na účet 30 217 Kč. Jaká částka by měla figurovat v potvrzení pro úřad práce? Částka 30 217 Kč, tj. částka včetně přijatého daňového bonusu nebo částka bez daňového bonusu, tj. částka 26 700 nebo částka „bez celé slevy na děti“ a pak by jeho čistý příjem byl pouze 24 770 Kč? Z ustavení zákona o státní sociální podpoře toto není zcela jasné. 

V návaznosti na první část z předchozího čísla časopisu se bude druhá část věnovat dalším tématům, významným jak z hlediska samotných procesů posuzovaní zdravotního stavu v sociální oblasti, tak z hlediska osob, jejichž zdravotní stav má být posouzen (práva a povinnosti posuzovaných osob), anebo třeba i z hlediska poskytovatelů zdravotních služeb. Tato část je doplněna také o některé praktické příklady.