práva zaměstnanců

Flexinovela zákoníku práce významně změnila pravidla pro zahájení působení odborové organizace u zaměstnavatele a nově vychází z principu, že splnění zákonných podmínek se prokazuje až na žádost zaměstnavatele. Přestože novela odstranila některé dosavadní nejistoty, v praxi otevřela řadu nových interpretačních otázek. Článek Mgr. Zuzany Velkové se zaměřuje na problematické aspekty prokazování podmínky minimálního počtu členů odborové organizace v pracovním poměru, rozsah oprávnění zaměstnavatele požadovat její doložení, možné způsoby prokazování i související limity vyplývající z ochrany osobních údajů a práva na odborové sdružování. Na konkrétních příkladech z praxe analyzuje sporné situace, které se po účinnosti novely objevují, a nabízí výklad vzájemných práv a povinností zaměstnavatelů a odborových organizací.

V předchozím příspěvku jsme vás informovali o prvním zahraničním – švédském – uceleném návrhu transpozice. Od té chvíle postoupily v alespoň částečné transpozici některé další státy – Polsko, Litva, Finsko, Nizozemí, Belgie a Malta, a to především v oblasti týkající se náboru zaměstnanců. V tomto díle se budeme věnovat jednomu z ucelenějších návrhů – transpozici v Litvě, a to za pomoci odpovědí litevských expertů z advokátní kanceláře COBALT z mezinárodní aliance Ius Laboris, která se věnuje pracovnímu právu.

Se skončením pracovního poměru je spojen vznik některých práv a povinností. Mezi tato práva a povinnosti náleží právo zaměstnance a tomu odpovídající povinnost zaměstnavatele na poskytnutí pracovního volna k vyhledání nového zaměstnání ještě před skončením původního pracovněprávního vztahu. Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel dále povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a na žádost zaměstnance také pracovní posudek. V případě skončení pracovního poměru z důvodů přesně zákoníkem práce vymezených náleží také zaměstnanci určité finanční odškodnění z důvodu ztráty zaměstnání bez zavinění zaměstnance, které je označováno jako odstupné nebo jednorázová náhrada. . Při skončení pracovního poměru zaměstnavatel musí také vypořádat se zaměstnancem dovolenou, na níž vznikl zaměstnanci nárok, ale nestihl ji vyčerpat do skončení pracovního poměru.

Základní informace Základem pracovního vztahu je, aby zaměstnanec znal svá práva a povinnosti. Zaměstnavatel je proto povinen je písemně sdělit při nástupu i při každé změně pracovního poměru, včetně vyslání do zahraničí nebo dohod mimo pracovní poměr.

Zaměstnavatelé mohou vydávat různé druhy vnitřních předpisů k úpravě interních pravidel a postupů. Vnitřní předpisy podle § 305 ZP jsou určeny k úpravě práv zaměstnanců výhodněji, než stanoví ZP. Povinnosti zaměstnanců pak upravuje zvláštní druh vnitřního předpisu podle § 306 ZP – pracovní řád. Pro vydání pracovního řádu zaměstnavatel potřebuje souhlas odborové organizace.

Šikana na pracovišti je téma, o kterém se před pár lety ještě mnoho nemluvilo. Přesto se nejedná o žádnou novinku, která by se objevila v českém prostředí až v posledních letech či která by se snad objevila až s příchodem nadnárodních korporací na náš trh. V posledních letech se však mění povědomí o tom, že šikana v zaměstnání je jev nežádoucí a je možné se mu bránit. Z čeho zákaz šikany v pracovněprávních vztazích vyplývá, jaké povinnosti má v tomto ohledu zaměstnavatel a jaké jsou možnosti obrany zaměstnanců, to jsou hlavní otázky, na které hledá odpověď tento článek.

1. Úvod Uklouznutí a zakopnutí jsou častou příčinou pracovních úrazů ve všech sektorech ekonomiky. V Evropské unii přibližně čtvrtina pracovních úrazů vznikne právě při uklouznutí nebo zakopnutí. K uklouznutí...