paušální daň

Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona, který zmírňuje dopady letošního zvýšení odvodů na sociální pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Nově se vrací vyměřovací základ z 40 % zpět na 35 % průměrné mzdy.

Od ledna 2026 se zvyšuje paušální daň v prvním pásmu, což snižuje její výhodnost pro část podnikatelů. Zároveň ale existuje reálná možnost, že se během roku pravidla znovu změní. Pro OSVČ s příjmy na pomezí tak vzniká zásadní dilema: do režimu vstoupit hned, nebo riskovat, že se později ukáže jako výhodný – bez možnosti zpětného vstupu. Daňový poradce Jan Bonaventura ze společnosti BREDFORD Consulting vysvětluje, komu se paušální daň v roce 2026 vyplatí a jak postupovat, pokud se rozhodnutí ukáže jako nevýhodné.

Do Poslanecké sněmovny se dostal návrh zákona, který má zastavit plánované navyšování sociálních odvodů živnostníků. Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů navrhuje ponechat minimální odvody OSVČ v příštím roce na letošní úrovni, tedy v rozporu s dosavadním plánem jejich dalšího růstu. Podle předkladatelů by to drobným podnikatelům znamenalo úsporu v řádu několika tisíc korun ročně. Předloha počítá se zachováním stávajícího minimálního vyměřovacího základu pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost a zahrnuje i zpětný účinek od začátku roku. Pokud by novela vstoupila v platnost později, vyšší zálohy zaplacené na začátku roku by se považovaly za přeplatek, o jehož vrácení by bylo možné požádat. Zatímco předkladatelé mluví o nutném kompromisu, který má živnostníkům ulevit, kritici upozorňují na dlouhodobé dopady do budoucích důchodů. Podle nich riskují OSVČ tím, že si udržují nízké odvody, nižší příjmy ve stáří a větší závislost na státní pomoci. Podnikatelské organizace ale návrh vítají. Podle jejich zástupců dopadaly předchozí změny nejtvrději právě na drobné živnostníky, pro které je další růst povinných odvodů obtížně zvládnutelný. Současně připomínají, že počet podnikatelů v Česku dál roste, i když tempo zakládání nových živností mírně zpomaluje. Předkladatelé usilují o rychlé projednání novely, aby se změna promítla co nejdříve. O jejím osudu tak nyní rozhodne sněmovna i stanovisko vlády.

9. – 12. 9. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o růstu důchodového věku, zvýšení odvodů OSVČ na pojistné atd.

Pravidelnou změnou pro podnikatele k datu 1. 1. je zvýšení minimální zálohy. Jaká je od ledna 2024 minimální záloha osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)? Postupy OSVČ jsou právní úpravou nastaveny i v případě souběžných příjmů. Musí podnikající osoba platit zálohy v situaci, kdy je při souběhu se zaměstnáním samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů? Existuje určitá úleva či zvýhodnění, když se podnikatelsky nedaří? Lze například požádat o snížení měsíčně placené zálohy na pojistné? Které možnosti řešení pojistného vztahu přicházejí v úvahu, když OSVČ svoji činnost ukončí nebo přeruší? Na tyto a další dotazy naleznete odpověď v následujícím textu, kdy se zaměříme na podmínky platné od 1. ledna 2024.

Pokud se na osobu samostatně výdělečně činnou vztahuje ve zdravotním pojištění povinnost placení záloh na pojistné, pak musí být tyto zálohy placeny ve stanovené výši a pravidelně v určeném termínu. Tyto zálohy jsou povinny platit OSVČ tehdy, pokud je jejich samostatná výdělečná činnost jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem příjmů.

Senát schválil kompenzační bonus OSVČ, společníci s. r. o. a osoby vykonávající práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti mohou od ledna žádat o...

Jako každoročně uvádíme přehled parametrických údajů v oblasti mzdového účetnictví. Základem pro jejich výpočet jsou údaje o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020 a přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020. Nařízení vlády č. 356/2021 Sb., které nabývá účinnosti 1. 1. 2022, obsahuje i redukční hranice pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022, základní výměru důchodu pro rok 2022 a zvýšení důchodů v roce 2022.

Osoby samostatně výdělečně činné, jako jediná ze skupin plátců, hradí pojistné formou záloh, je-li to ze zákona povinností, a případného doplatku pojistného. Za osoby samostatně výdělečně činné se z pohledu zdravotního pojištění považují osoby vyjmenované v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jaké podmínky platí pro OSVČ ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2022?

Jednatel má smlouvu o výkonu funkce na 3 000 Kč měsíčně fix. Neučinil ve firmě prohlášení poplatníka a jeho příjem se daní srážkovou daní. Je přihlášen na zdravotní pojišťovně, které se na něj firma odvádí jako za ostatní zaměstnance. Vzhledem k nepřekročení hranice 3 500 Kč není přihlášený na OSSZ. Pokud další rok budou podmínky stejné (odměna bude opět 3 000 Kč každý měsíc). Může se tento jednatel přihlásit do režimu paušální daně a platit paušální daň bez porušení podmínek? Chtěl bych se ujistit, zda není překážkou paušální daně smlouva o výkonu funkce, ze které se platí zdravotní pojištění?

V tomto příspěvku se zaměříme na řešení situací, kdy pojištěnec v roce 2021 začne, resp. ukončí výkon samostatné výdělečné činnosti, přesněji řečeno, když se stane nebo přestane být ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ).

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jako jediná ze skupin plátců ve zdravotním pojištění platí pojistné formou záloh, je-li to povinností OSVČ, a případného doplatku pojistného. Pokud se však u OSVČ jedná o samostatnou výdělečnou činnost jako jediný (případně při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů, pak musejí být pravidelně každý měsíc placeny alespoň minimální zálohy.