osvobození od daně z příjmů

Počet vyhledaných dokumentů: 69
Počet vyhledaných dokumentů: 69
Studentům za praktickou přípravu poskytujeme za produktivní činnost příjem ve výši x % z minimální mzdy (% je nastaveno dle odváděné práce min. však 30% min. mzdy) Podle § 6 odst. 9 písm. k) zákona o dani z příjmů jsou od daně (a následně pojištění) osvobozeny příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy. Z uvedeného důvodu příjem za produktivní činnost u praktikantů nezdaňujeme. Praktikantům současně proplácíme hodnotu odebraného jídla v naší podnikové jídelně. Hodnota jídla se liší podle toho co si praktikant vybere, ale často přesahuje částku 116,2 Kč (hranice pro osvobození příspěvku u zaměstnanců). Společnost náklady na stravu praktikantů považuje za náklady na reprezentaci a vykazuje je jako daňově neúčinný náklad. Je v daném případě možné hodnotu poskytnutého jídla považovat u praktikantů za osvobozený příjem, tak jako vyplácený příjem za produktivní činnost (§6/9/k) ? Prosíme o zhodnocení uvedeného nákladu na stravu praktikantů z pohledu daně z příjmů jak na straně praktikanta, tak na straně zaměstnavatele.
Vydáno: 16. 05. 2024
Existuje v roce 2024 nějaký finanční limit pro situaci, kdy chce zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci nepeněžní dar, aniž by jej musel zaměstnanec zdaňovat? Dříve platila částka 2000 Kč ročně, která ale byla zrušena konsolidačním balíčkem. Nyní je to tedy tak, že zaměstnanec musí zdanit dar v jakékoliv hodnotě?
Vydáno: 06. 05. 2024
Naše firma sjednala s pojišťovnou nové pojištění, součástí kterého je i pojištění odpovědnosti některých zaměstnanců za škody, které by případně způsobili zaměstnavateli. Platbu tohoto pojištění bude zaměstnavatel hradit kompletně na účet pojišťovny. Jedná se o daňově uznatelný náklad u firmy, a u jednotlivých zaměstnanců, kterých se pojištění týká, o příjem osvobozený od daně a odvodů na zdravotní a sociální pojištění? Nebo lze toto pojištění považovat za benefit (do limitu)? 
Vydáno: 15. 04. 2024
Po prostudování Metodické informace ke zdaňování benefitů od 1. 1. 2024 se na Vás obracím s dotazem týkající se uvedené problematiky, a to konkrétně vedení evidence osvobozených nepeněžních plnění, která jsou poskytována zaměstnancům dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP – jedná se např. o příspěvky na sport, kulturu či zdraví zaměstnanců. Dle zákona o daních z příjmů § 38j odst. 2 písm. f) pro účely daně z příjmů musí mzdový list obsahovat mj. za každý kalendářní měsíc též částky osvobozené od daně. Bohužel se aktuálně potýkáme s problémem, že z důvodu časové prodlevy při doložení dokladů k nepeněžním příspěvkům (dodavatelské faktury), ze kterých podle přiloženého seznamu čerpáme informace o těchto plněních v daném měsíci, nemůžeme tyto osvobozené příjmy zaúčtovat ve mzdě v měsíci, ke kterému náleží, protože bychom nebyli schopni dodržet výplatní termín mezd. Je možné evidovat tato osvobozená nepeněžní plnění samostatně, např. formou přílohy? Tato samostatná evidence by byla mimo mzdy, avšak kdykoliv dostupná a vyčíslitelná, za každého zaměstnance zvlášť, nepřesáhla by limit stanovený zákonem. Byla by samostatnou součástí mzdového listu, stejně jako např. roční zúčtování daně. V případě, když by zcela mimořádně byl překročen limit pro osvobozené nepeněžní plnění, zdanil by se tento příjem spolu s výplatou za daný měsíc, příp. za měsíc následující. 
Vydáno: 10. 04. 2024
Společnost poskytuje svým zaměstnancům poukázky Flexi. Fakturována je hodnota poukázek, ale také částka za zprostředkování a za dopravu. Máme sociální fond, celá faktura je hrazena z fondu. Rozpočítávají se veškeré tyto náklady na zaměstnance, tzn. do limitu pro benefity budu započítávat hodnotu poukázky a hodnotu navýším o poměrnou část ceny za zprostředkování a dopravu těchto poukázek?
Vydáno: 07. 03. 2024
Vznikne zaměstnanci nárok na další příspěvek na stravování v případě směnnosti v rámci nepřetržitých pracovních režimů (24/7)? Z důvodu nepřetržitých dodávek energií, obsluhy zařízení pro jejich výrobu, dohledu a kontroly zařízení nelze práce přerušit. Jedná se o práce především na jednočlenných pracovištích, kde nelze v určených směnách zajistit vystřídání zaměstnance v době přestávky a umožnit mu čerpání přestávky. Přiměřená doba na jídlo a oddech poskytovaná těmto zaměstnancům se započítává do pracovní doby. Příklad: Zaměstnanci mají nastavenou pracovní směnu např. od 6.00 h – 18.00 h. Přestávka jim v rámci směny není poskytnuta. Pracovní směna se skládá z: 6.00 h – 17.00 h pracovní doba 17.00 – 18.00 h nařízená práce přesčas v rámci směny, v docházce se používá kód pro přesčasovou práci (hodiny přesahující stanovenou měsíční pracovní dobu jsou dle dohody se zaměstnancem kompenzovány náhradním volnem nebo proplaceny jako práce přesčas). Má zaměstnanec nárok na další příspěvek na stravování v rámci téže směny - odpracovaná doba je delší než 11 hodin?
Vydáno: 06. 03. 2024
Je možné poskytovat zaměstnancům, kteří dosáhnou pracovního výročí či životního jubilea, nepeněžní benefit ze sociálního fondu v souladu se ZDP (tzn. rekreace, vstupenky do divadla, pořízení zboží nebo služeb zdravotního nebo léčebného charakteru atd.) jako daňově uznatelné plnění, samozřejmě při dodržení ročního limitu 21 983 Kč na zaměstnance? Jsme územně samosprávný celek, pravidla FKSP se nás netýkají, máme vytvořen sociální fond, máme uzavřenou kolektivní smlouvu, v té bychom to samozřejmě náležitě ošetřili.
Vydáno: 20. 02. 2024
Zaměstnance vysíláme na krátkodobé zahraniční pracovní cesty. Jak je to s jejich pojištěním na tyto cesty? Jsou povinni jej uzavřít jednotliví zaměstnanci, nebo zaměstnavatel? Jak se bude v případě, kdy pojištění na tyto zaměstnance uzavře a pojišťovně uhradí zaměstnavatel posuzovat tyto náklady? Bude to u zaměstnanců příjem osvobozený od odvodů na daň, sociální a zdravotní pojištění? U zaměstnavatelé se bude jednat o daňový nebo nedaňový náklad? 
Vydáno: 16. 02. 2024
Naše organizace zaměstnancům poskytuje z FKSP příspěvek na stravování ve výši 21 Kč/stravenka, z rozpočtu pak příspěvek ve výši 99 Kč/stravenka. Vzhledem k úpravě pravidel pro osvobození stravování v nepeněžní formě mám dotaz, zda se sčítá příspěvek na stravování poskytnutý z FKSP a z rozpočtu, v našem případě tedy překračuje limit 116,20 Kč, a podléhá u zaměstnance dani z příjmů? 
Vydáno: 01. 02. 2024
Zaměstnavatel pořádá pro své zaměstnance soutěže (např. vědomostní otázky) o vstupenky do divadla, na koncerty. Jedná se o příjem, který se započítává do celkového ročního limitu pro osvobození v úhrnné částce do výše poloviny průměrné mzdy?
Vydáno: 01. 02. 2024
U naší organizace poskytujeme 2 druhy (dvě hodnoty stravenek). Pro 8 hodinovou pracovní dobu (pondělí-pátek) je hodnota stravenky 150 Kč, zaměstnavatel hradí 126 Kč a zaměstnanec 24 Kč. Při směnném provozu 12 hodin poskytujeme stravenku v hodnotě „1,5 stravenky“ za směnu, tj. hodnota 225 Kč, zaměstnavatel hradí 189 Kč a zaměstnanec 36 Kč. Lze „rozdělit“ stravenku v hodnotě 225 Kč jako 1 stravenku a půl stravenky pro účely zdanění benefitu? Pokud by to šlo, všichni zaměstnanci budou danit stejně. Pokud ne, dojde k rozdílu při zdanění stravenek a znevýhodnění zaměstnanců pracujících na směny. 
Vydáno: 10. 01. 2024
Jak se z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele bude chovat poskytnutí nepeněžní poukázky pro volný čas při životním výročí 50 let od 1. 1. 2024? Jak nastavit správně ve vnitřním předpisu? Do limitu 21 983Kč stanoveném pro rok 2024 bychom se vešli. 
Vydáno: 18. 12. 2023
Jak je to s možností poskytovat benefity v roce 2024? Jde nám zejména o možnost poskytovat obědy bývalým zaměstnancům a pak ještě o to, když zaměstnancům nabíjíme benefitní karty, na kterých mají nyní něco „naspořeno“ (a ta částka může být třeba i 30 000 Kč). Jak se to bude od příštího roku počítat? Počítá se jako poskytnutí benefitu den připsání částky na tuto kartu, nebo až když to zaměstnanec vyčerpá? Setkali jsme se s názorem, že je rozdíl v tom, když benefitní společnost fakturuje nabité částky zaměstnavateli ihned po nabití, nebo jestli je fakturuje až v momentě, když je zaměstnanec použije. A jak se budou nově hodnotit částky, které byly poskytnuty v roce 2023? Mohli byste nám tuto oblast osvětlit?
Vydáno: 12. 12. 2023
Konsolidační balíček je nyní zařazen na 18. schůzi Senátu jako senátní tisk č. 161 (číslo sněmovníhu tisku je 488). Z týdeníku Podtrženo sečteno vybíráme, co obsahuje návrh, který se bude projednávat od 8. 11. Návrh znovu zavádí odvod zaměstnanců na nemocenské pojištění (0,6 % z příjmů), v posledních letech zaměstnanec odváděl pouze na důchodové pojištění (6,5 %). Ruší se některé daňové výjimky, například sleva na školkovné nebo na studenta, omezuje se sleva na manželku či manžela bez vlastních příjmů, a to tak, že bude muset pečovat o dítě do tří let věku. U benefitů se zavádí souhrnný roční limit pro osvobození od daně (a tedy i od pojistného) na úrovni poloviny průměrné mzdy (pro rok 2023 by limit představoval částku 20 162 Kč ročně). Snižuje se hranice pro aplikaci daňové sazby ve výši 23 % ze 48 na 36násobek průměrné mzdy. Balíček dále zavádí pouze dvě sazby DPH (12 a 21 %), sazba daně z příjmů právnických osob se zvyšuje z 19 na 21 %, daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8násobek, zvyšuje se i spotřební daň z lihu a dálniční poplatky. OSVČ čeká zvýšení minimálních odvodů na sociální zabezpečení (pro rok 2024 z 2 944 Kč na 3 852 Kč). Přejete si plný přístup k odborným článkům a dostávat týdeník Podtrženo, sečteno s krátkými zprávami do svého e-mailu? Pořiďte si předplatné aplikace Práce a mzda. S námi se v pracovním právu vyznáte.
Vydáno: 23. 10. 2023
Zaměstnavatel poskytuje na základě ujednání v Kolektivní smlouvě zaměstnanci, který nosí při práci dioptrické brýle (zaměstnanci jak v dělnických, tak kancelářských profesích) a tyto si vlivem a charakterem práce poškodí, peněžní plnění - úhradu ve výši max. 5 000 Kč ročně na výměnu skel do brýlí. Čáska 5 000 Kč je zaměstnanci proplacena z pokladny, po předložení dokladu z optiky zaměstnavatel vystaví na jméno zaměstnance výdajový pokladní doklad. Není uvedeno na mzdovém listě, zaměstnavatel nedaní ani neodvádí sociální pojištění. Je postup zaměstnavatele správný?
Vydáno: 22. 06. 2023
Zaměstnáváme osobu na DPP, kde je v dohodě psána pracovní doba 25 hodin měsíčně, uvedena hodinová odměna a konkrétní týdenní rozpis směn bude sdělen 1 týden předem (nikdy není denní pracovní doba kratší než 3 hodiny). Lze předem dohodnutou pracovní dobu uznat jako plánovanou směnu pro poskytování stravenkového paušálu osvobozeného od daně, ZP a SP u zaměstnance i zaměstnavatele? Musí být rozvrh směn dán zaměstnanci písemně? Ve směrnici by bylo ošetřeno.
Vydáno: 19. 06. 2023
Zaměstnanec odpracoval 8 hod. pracovní dobu (08:00 - 16:30) a od 16:30 vyjel na služební cestě na Slovensko (příchod na slovenskou pobočku ve 21 hod.). Vzhledem k odpracování více než poloviny pracovní doby na pracovišti (interní předpis), má nárok v tento den diety i stravenkový paušál? Postupujeme správně nebo na stravenkový paušál nemá nárok? Zároveň kdyby vyjel na služební cestu v 15 hod. má nárok na diety i stravenkový paušál?
Vydáno: 12. 06. 2023
Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům příspěvek na jejich rekreaci. Zaměstnanec poletí do Švýcarska na dovolenou na 5-7 dnů, a protože bude ubytován u známých, nebude kromě letenky hradit nic. Pokud aerolinkám letenku uhradí zaměstnavatel, bude se u zaměstnance jednat o příjem osvobozený dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmu?
Vydáno: 02. 03. 2023
Limit pro stravenkový paušál v roce 2023 je uváděn do 107,10 Kč (částka osvobozená od daně). Je u všech typů zaměstnavatelů, tj. státní správa a statní zaměstnavatelé stejný? Protože výše stravného v limitu 5 až 12 hodin je u státní správy 129 Kč až 153 Kč, což mi odpovídá 70 % z 153 Kč = 107,10 Kč, Ale u skupiny „ostatní zaměstnavatelé“, která má jednu sazbu, a to 129 Kč, by byla částka stravného 70 % = 90,30 Kč. 
Vydáno: 25. 02. 2023
Zaměstnancům se bude vyplácet příspěvek na čistící prostředky-na praní pracovních oděvů. Bude tato částka podléhat zdravotnímu, sociálnímu a dani? Jak se bude tento příspěvek účtovat? Bude se jednat o daňový náklad?
Vydáno: 24. 02. 2023