odčitatelné položky

Náš zaměstnanec chce uplatnit v ročním zúčtování daně odečet úroků z hypotečního úvěru. Předložil smlouvu o úvěru, výpis z listu vlastnictví (je vlastník) a potvrzení o výši zaplacených úroků v roce 2025 z tohoto úvěru ve výši 38 251 Kč. Ve smlouvě o úvěru je účel, na který byl úvěr poskytnut, uveden takto: „Úvěr se poskytuje na vypořádání spoluvlastnických nároků k nemovitosti specifikované v čl. VII odst. 1 písm. a) této smlouvy.“ Zde je uvedeno, že se jedná o rodinný dům na pozemku v obci, jde o spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na pozemku St. 131/2, jehož součástí je budova bez č.p./č.e. zapsaná v katastru nemovitostí. Bytové potřeby dle zákona o dani z příjmů jsou uvedené v § 4b odst. 1 ZDP pod jednotlivými písmeny, ale nejsem si jistá, zda je možné tento účel uvedený ve smlouvě vztáhnout na bytovou potřebu pod písmenem f). O vypořádání společného jmění manželů se nejedná (je svobodný), zřejmě by šlo o vypořádání spoludědiců, má sestru. 

Zaměstnanec předložil zaměstnavateli potvrzení o výši zaplacených úroků z hypotečního úvěru za období leden-prosinec 2025 ve výši 81 705,29 Kč. Také doložil smlouvu o hypotečním úvěru ze dne 25. 10. 2024 - druh úvěru: spotřebitelský úvěr na bydlení - Hypoteční úvěr - celková výše úvěru v Kč - účel: náhrada výdajů za uhrazenou část kupní ceny - bytová jednotka č. X/Y v budově č.p. A na pozemku parc. č. B, katastrální území M, obec M. Lhůta pro čerpání úvěru byla do 12 měsíců od účinnosti smlouvy. Úvěr je zajištěn zástavním právem k nemovitosti uvedené v účelu + pozemek, na kterém se nemovitost (byt) nachází. Zaměstnanec v této nemovitosti bydlí. Dočetla jsem se, že daňová úleva nenáleží na část úroků z úvěru od banky nebo stavební spořitelny, který je poskytnut na účely, které nejsou definovány jako bytová potřeba v zákoně, např. pořízení bytového zařízení, úhradu služného nájemného, za úhradu úvěrového pojištění, na náhradu výdajů vynaložených poplatníkem z vlastních zdrojů apod. Má tedy zaměstnanec v tomto případě nárok na uplatnění úroků z tohoto úvěru?

Máme českého zaměstnance, který je vyslán do Číny, pro českou pobočku vzdáleně ještě občas pracuje, roční příjem do 100 000 Kč v ČR. Dle informací, které jsem našla, může mít i jako nerezident ČR uplatněnou slevu na poplatníka. Kontaktoval mě, že by měl zájem za rok 2025 uplatnit úroky z hypotéky – nemovitost je v ČR a bydlí v ní přímý příbuzný. Předpokládám, že to může udělat jen přes daňové přiznání v ČR. 

Syn má rok hypotéku „na koupi domu“, probíhá velká rekonstrukce. Trvalý pobyt má ještě u nás doma a sám bydlí jinde, protože se tam ještě bydlet nedá. A teď jsem zjistila, že v domě by měl bydlet celý rok, aby mohl potvrzení o zaplacených úrocích daňově využít. Musí tedy splnit podmínku vlastnictví nemovitosti a bydlení po celé období roku 2025, když se nastěhuje do nemovitosti s rodinou v průběhu roku 2026, tak nemá nárok na uplatnění úroků z hypotéky za tento rok. Uplatnění úroků bude možné až od roku 2027, kdy budou splněny veškeré podmínky. Je to skutečně pravda?

Je možné uplatnit úroky z hypotečního úvěru na družstevní byt do RZD za rok 2025 a roky předchozí? Co je k tomu potřeba doložit?

Lze jako nezdanitelnou část základu daně u zaměstnance uplatnit finanční dar ve prospěch spolku, který má podpořit vydání knihy, jako je např. atlas dřevin České republiky? Nejedná se přímo o nějakou učebnici pro školy, ale asi o standardní odbornou literaturu i pro širokou veřejnost. Může něco takového mzdová účetní posoudit a podřadit pod „vědu a vzdělávání“, případně jiný účel dle § 15 odst. 1 ZDP?

Roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění je dobrovolný proces, který zaměstnancům umožňuje po skončení roku optimalizovat svou daňovou povinnost za rok 2025. Zaměstnanci mají možnost uplatnit odpočty a daňové slevy, které nebyly využity během roku, což může vést k vrácení případného přeplatku na dani při nejbližším zúčtování mezd. Zúčtování provádí poslední zaměstnavatel zaměstnance v daném roce, a žádost o jeho provedení musí být předložena nejpozději do 15. 2. následujícího roku, tedy do 16. 2. 2026 za rok 2025.

Zaměstnanci dokládají smlouvy na produkty na stáří, kde není uvedeno, na jak dlouho je smlouva uzavřena. Tedy si myslíme, že není jak ověřit splnění podmínky 120 + 60. Jak v takovém případě máme postupovat. Stačí, že k dané smlouvě doloží potvrzení o vlastních vkladech nebo příspěvcích, na kterém je uvedeno, že daná smlouva splňuje podmínky zákona o daních z příjmů? Ale co v případě příspěvků zaměstnavatele? Tam jde o příspěvky v průběhu roku. Co znamená v § 15b odst. 1 zákona o daních z příjmů, že produkt je daňově podporovaný, pokud je „sjednáno nebo jinak určeno“? A jestliže přinesl zaměstnanec, že v průběhu roku 2024 převedl svoje penzijní připojištění se státním příspěvkem na doplňkové penzijní spoření, tak toto nové doplňkové spoření se chová jako nová smlouva s podmínkou 120+60 a předchozí doba spoření na penzijním připojištění se do limitu 120 měsíců nepočítá? A toto nové doplňkové PS bude uváděno na Potvrzení o zdanitelných příjmech na řádku 10?

Zaměstnanec uzavřel smlouvu o hypotečním úvěru 25. 2. 2024 (smlouva doložena), od 11. 6. 2024 hypotéku splácí, vklad na katastr proběhl na základě kupní smlouvy ze dne 8. 8. 2024, právní účinky zápisu jsou k 29. 8. 2024. V hypoteční smlouvě je uvedena rozestavěná jednotka, ve výpistu z katastru již byt. Zároveň doložil potvrzení o zaplacených úrocích na částku cca 180 000 Kč. Jakou část úroků může v ročním zúčtování uplatnit?

Zaměstnankyně uzavřela s PF ČS smlouvu o životním pojištění. Poslední 2 roky jsem jí roční zúčtování neprováděla, protože byla na rodičovské dovolené. Nyní doložila potvrzení o platbách životní pojištění s hlavičkou pojišťovny Kooperativa. Tvrdila, že nikdy nic neměnila a potvrzení si vytiskla z mobilní aplikace Geoerge. Číslo smlouvy je stejné. Na obou pojišťovnách paní řekli, že došlo ke sloučení těchto pojistek a že to je standardní postup a žádné potvrzení jí také vystavovat nebudou. Pokud bych se měla řídit číslem smlouvy, tak je vše v pořádku, ale pokud bych se měla řídit samotnou smlouvou, tak bych jí to podle mne neměla přijmout. Jak to tedy je? Mj. ke sloučení různých pojišťoven nebo jen produktů dochází v poslední době často a potřebovala bych názor, jak máme jako mzdové účetní v těchto případech postupovat. 

Poplatník uhradil v roce 2022 částku ve výši 9 000 Kč za zkoušku DVPP- Studium pedagogiky pro asistenty pedagoga podle § 20 odst. e) zákona č. 563/2004 Sb. a § 4 vyhlášky č. 317/2005 Sb. Lze tuto úhradu za zkoušku považovat za nezdanitelnou částku základu daně dle § 15 odst. 8 ZDP a odečíst ji od základu daně? Dále si poplatník platí školné na soukromé obchodní akademii - kombinované studium. Lze tuto částku odečíst od základu daně v daňovém přiznání?

Zaměstnankyně v roce 2022 uzavřela smlouvu o úvěru na bydlení společně se svým přítelem. Vlastníkem bytu jsou oba v poměru 50 : 50. Potvrzení přišlo na celou výši úroků z úvěru pouze jednoho z nich – adresované na naši zaměstnankyni. Kolik si může každý uplatnit?

Tři roky zpětně, tj. v roce 2017, 2018 a 2019 jsem si uplatňovala odpočet od základu daně ve výši 3 400 Kč, 3 600 Kč a 3 600 Kč na životní pojištění. V letošním roce 2021 jsem smlouvu vypověděla a dostala odbytné atd. Za rok 2020 jsem již žádný odpočet od základu daně neuplatnila. Zdaním v roce 2021 v přiznání, které podám na začátku roku 2022, částku součtu uplatněných odpočtů, tj. částku 10 600 Kč jako příjem dle § 10 - ostatní příjem? K tomuto zdanění ostatního příjmu musím FÚ doložit nějakou kopii výpovědi, či nic se doložit nemusí? 

Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání lze při splnění zákonných podmínek odečíst od základu daně. Tyto odpočty jsou bohužel často prováděny v rozporu se zákonnými podmínkami. Zkušenosti z praxe finančních úřadů ukazují, že devět z deseti případů uplatnění této úhrady je provedeno neoprávněně. Jedná se tak o jednu z nejčastějších chyb při uplatnění nezdanitelných částí základu daně.

Fyzická osoba vlastní rodinný dům, užívá jej pro vlastní bydlení, dům je financován hypotečním úvěrem. Nyní je zvažován bezúplatný převod 80 % vlastnického podílu na domě na rodiče stávajícího majitele s tím, že rodiče budou v domě bydlet a stávající majitel bude nadále hradit hypoteční úvěr a zůstane mu vlastnický podíl na domě ve výši 20 % (bydlet bude po převodu jinde). Předpokládám, že bezúplatný převod vlastnického podílu na rodiče bude od daně z příjmů osvobozen (s případnou oznamovací povinností osvobozeného příjmu, pokud tento přesáhne 5 mil. Kč). Bude stávající majitel moci nadále uplatňovat odpočet úroků z hypotečního úvěru v plné výši, přestože již nebude vlastnit 100 % dané nemovitosti, ale pouze 20 %? 

Bydlím v bytě, na který mám hypotéku a uplatňuji odečet úroků již několik let, a rozhodla jsem se jej letos od srpna pronajímat. Budu mít nárok na odpočet úroků za 7 měsíců roku? Při potvrzení úroků za celý rok bude jeho poměrná část k mému uplatnění 7/12 z celkově potvrzených úroků?  

Poplatník podává každý rok daňové přiznání k DPFO a v něm uplatňuje zaplacené úroky. Jsou to přibližně částky 10 000 Kč. Jsou mu strhávány každý měsíc okolo desátého v měsíci. Od 20. 3. 2019 bude byt, na který úroky uplatňuje, pronajímat a již nebude moci úroky uplatnit jako odpočet od základu daně. Za měsíc leden a únor bude moci úroky uplatnit v plné výši? A za březen nějak poměrně? Např. zaplatí-li v březnu 10 000 Kč, pak bude moci uplatnit 1/3 (pronájem od 20. 3.), nebo jak se toto správně určí nebo již za celý březen uplatní/neuplatní?

Může si fyzická osoba odečíst z daně z příjmu dar obci, kterým přispěla na opravu obecní kanalizace?

Může si poplatník - FO, který podává přiznání, uplatnit dar školce - příspěvkové organizaci -, kterou provozuje město? Lze podmínky daru školce zařadit do organizačních složek státu dle § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů? Dar je ve výši 20 000 Kč. Kdyby daroval tento dar školce - s.r.o.-, pak si také může uplatnit odpočet? Jaké potvrzení musí poplatník k přiznání dodat? Stačí kopie smlouvy, kterou uzavřel se školkou, nebo potřebuje speciální potvrzení o přijetí daru školkou? Najdu toto někde v zákoně upraveno, případně kde - jaké podklady k daru musím do přiznání přiložit? 

Od roku 2015 je stanovena lhůta 10 let pro dodanění dosud uplatněných odčitatelných položek od základu daně v DPFO. 1) Pokud OSVČ v roce 2018 předčasně ukončí smlouvu s výplatou odbytného, znamená to tedy, že dodaní v DPFO za rok 2018 v § 10 odčitatelné položky uplatněné v DPFO za roky 2008-2017 a v roce 2018 již žádnou odčitatelnou položku neuplatní? Zároveň k tomu zdaní i odbytné vyplacené za roky 2015-2018? 2) Pokud je OSVČ zároveň zaměstnancem a zaměstnavatel mu přispívá na životní pojištění, bude se lhůta 10 let také týkat dodanění příspěvku zaměstnavatelů? V případě, že by zaměstnanec předčasně vypověděl smlouvu s výplatou odstupného v roce 2026, dodaňoval by v takovém případě příspěvky od zaměstnavatele pouze za rok 2016-2026, i kdyby mu zaměstnavatel přispíval od roku 2008?