nepeněžitý příjem zaměstnance

6. – 27. 6. 2024 Další číslo tohoto týdeníku vyjde až 25. 7. 2024. V tomto vydání týdeníku se zmíním o změnách konsolidačního balíčku, letních brigádách, právu zaměstnance určit si čerpání dovolené atd.

Existuje v roce 2024 nějaký finanční limit pro situaci, kdy chce zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci nepeněžní dar, aniž by jej musel zaměstnanec zdaňovat? Dříve platila částka 2000 Kč ročně, která ale byla zrušena konsolidačním balíčkem. Nyní je to tedy tak, že zaměstnanec musí zdanit dar v jakékoliv hodnotě?

V naší společnosti máme sociální fond, ze kterého bychom chtěli poskytnout dar (batoh) za výhru v soutěži o nejhezčí fotografii. Je možné toto nepeněžní plnění z tohoto fondu poskytnou a pokud hodnota daru bude do 2000 Kč je osvobozena u zaměstnance dle § 6 zákona o daních z příjmů od daně? 

Dlouholetý zaměstnanec společnosti vykonal zkoušku autorizovaného technika a stal se členem České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Byl mu vystaven certifikát. Společnost potřebuje činnost autorizovaného technika pro provozování předmětu podnikání a zaměstnanec zkoušku vykonal na žádost zaměstnavatele. Poplatky za odbornou literaturu a za složení zkoušky uhradil zaměstnavatel z firemního účtu. Tyto náklady má společnost zaúčtované jako daňově uznatelné náklady na straně zaměstnavatele a jako nepeněžní osvobozený příjem na straně zaměstnance. Společnost uhradila za zaměstnance také povinný členský poplatek Komoře autorizovaných inženýrů a techniků. Protože je to příspěvek hrazený zaměstnavatelem za zaměstnance a je podmínkou pro provozování činnosti zaměstnavatele, bude i tento příspěvek pro zaměstnavatele daňově účinný. Pro zaměstnance je to nepeněžní příjem, který podléhá zdanění a platbě sociálního a zdravotního pojištění. Je tento postup správný? Protože se zaměstnanec stal členem Komory (a musí platit členské příspěvky každoročně) na přání zaměstnavatele, chtěl by zaměstnavatel, aby jeho zaměstnanec nemusel toto nepeněžní plnění zdaňovat. Existuje nějaká možnost? Kdyby se například rozhodl hradit tyto příspěvky ze zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových nákladů, bude i v tomto případě nepeněžní příjem zaměstnance podléhat zdanění? 

Na základě uzavřené pracovní smlouvy má zaměstnanec nastoupit do zaměstnání 1. 6. 2021. Do této doby (tj. před vstupem do zaměstnání) absolvuje zaměstnanec kurz k prohloubení kvalifikace. Kurz uhradí zaměstnavatel. Lze náklady na tento kurz považovat za daňově účinný náklad a bude pro budoucího zaměstnance tento nepeněžní příjem osvobozen od daně?

Ačkoliv není zaměstnavatel povinen přispívat na stravování svých zaměstnanců, patří příspěvek na stravování mezi nejfrekventovanější benefity. Kromě dosud používaných forem příspěvku na stravování v nepeněžní formě se nově objevuje od roku 2021 i peněžitý příspěvek označovaný jako stravovací paušál.

Firma do 50 zaměstnanců nakoupí v lékárně antigenní testy na SARS-CoV-2 pro své zaměstnance, které chce dobrovolně otestovat z preventivních důvodů - pro ochranu celého pracovního kolektivu. Jedná se o daňově uznatelný náklad u zaměstnavatele a o osvobozený nepeněžní příjem u zaměstnance? Jak by to bylo v případě nákupu protilátkových testů?

V rámci nouzového stavu do fakultní nemocnice nastoupili dobrovolníci, kteří nám pomáhají zvládnout a překlenout krizovou situaci (není asi třeba blíže specifikovat, všichni on-line sledujeme, jak zdravotníci se snaží zvládnout toto období s nasazením všech sil). Těmto dobrovolníkům (zaměstnancům) chceme zajistit alespoň stravování zdarma (obědy připravované naším stravovacím zařízením ve studené podobě, které lze ohřát v mikrovlnné troubě). Existuje (vzhledem k mimořádné situaci) možnost zúčtovat hodnotu neuhrazené pohledávky za těmito zaměstnanci (v hodnotě pořizovací ceny surovin - potravin) do daňově uznatelných nákladů?

Dosud zaměstnavatel rozdával svým zaměstnancům stravenky, které nakupoval od jednoho dodavatele. Zaměstnancům dával stravenky (dle rozhodnutí firmy v hodnotě 120,00 Kč) ve více kusech - tzn. denní hodnotu jedné stravenky pokryl dvěma kusy stravenek - ( nominální hodnota 80,00 + 40,00 Kč). 1) je možné, aby denní hodnota jedné stravenky byla pokryta více stravenkami v různých hodnotách? 2) Zaměstnavatel uvažuje o dvou dodavatelích stravenek s tím, že by jeden zaměstnanec dostával určitou část stravenek od jednoho dodavatele a zbytek od druhého. Je toto možné?

Společnost podle vnitřního předpisu o sociálním fondu přispívá svým zaměstnancům na sportovní a kulturní akce. Probíhá tak, že zaměstnanec si koupí vstupenku a předloží ji do pokladny, kde mu je částka za vstupenku proplacena. V takovém případě nejde dle našeho názoru o nepeněžní plnění a zaměstnavatel musí částku zdanit ve mzdě zaměstnance a odvést pojistné jak za zaměstnance, tak za podnik. Jak by byla posuzována situace z hlediska peněžního nebo nepeněžního plnění, pokud by společnost poskytla (půjčila) zaměstnanci podnikovou platební kartu a zaměstnanec by provedl platbu za vstupenku při jejím nákupu touto kartou? 

Účetní jednotka (s. r. o.) si krátkodobě pronajme byt, který poskytne svému zaměstnanci po dobu rekonstrukce jeho vlastního bytu. Bude se u účetní jednotky jednat o nedaňový náklad? Bude zaplacený měsíční pronájem nepeněžním příjmem zaměstnance, ze kterého budou provedeny odvody na ZP a SP (11 %) a u zaměstnavatele se také částka měsíčního pronájmu zahrne do odvodů na ZP a SP ve výši 33,8 %? 

Společnost s ručením omezeným má se zaměstnancem uzavřenu kvalifikační dohodu. Zaměstnanec má se školou uzavřenu smlouvu o studiu - škola posílá zaměstnanci faktury na školné, na těchto fakturách však nikde není uvedeno jméno zaměstnavatele. Může zaměstnavatel i v tomto případě fakturu proplatit? Budou náklady pro společnost daňově uznatelné? Studium zaměstnance je v zájmu zaměstnavatele.

V současné době, kdy je na trhu práce převažující nabídka volných pracovních míst a nedostatek pracovních sil, se zaměstnavatelé snaží získat nové zaměstnance poskytováním nejrůznějších výhod. Současně však hledají cesty, jak udržet stávající zaměstnance, kteří jsou lákáni vyššími mzdami a nejrůznějšími zaměstnaneckými výhodami k jiné společnosti.

Zaměstnavatel umožní svému zaměstnanci vzdělávání formou školení, kurzů, nákupem odborné literatury, apod. a uhradí za něj také poplatek za vykonání zkoušky daňového poradce. Je tento poplatek u zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem a u zaměstnance osvobozeným příjmem ve smyslu § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů?

Firma se rozhodla poskytovat zaměstnancům benefity na kulturu, tělovýchovu, zdravotní potřeby apod. co jsou vyjmenované v § 6 odst. 9 zákona o dani z příjmu a tento nepeněžní příjem zaměstnance je osvobozen od daně. Formou poskytování těchto benefitů je zakoupení Flexi pasů Sodexo, kterými pak může zaměstnanec tyto benefity hradit. Já jako účetní vidím faktury od Sodexo, že každému zaměstnanci je každý měsíc připsán na jeho Flexi pas příspěvek zaměstnavatele ve výši 1500 Kč měsíčně. To zatím považuji za nákup cenin a účtuji na 213. Ale vůbec nemám žádné vyúčtování, kdy, v jaké hodnotě a za jaké položky bylo těmito Flexi pasy placeno. Manažer, který jednal se zprostředkovatelem ze Sodexo uvádí, že Sodexo sdělilo, že Flexi pas nelze použít k úhradě jiných benefitů než těch, které zákon vyjmenovává v § 6 odst. 9 a tedy že není třeba žádné vyúčtování a bez ohledu na to, kdy byl Flexi pas skutečně použit k úhradě zdravotnického zboží nebo rekreace apod, tak že připsání příspěvku zaměstnavatele na ten Flexi pas už je poskytnutím příspěvku, žádnou ceninou, jejíž čerpání by se mělo dále sledovat. To se mi moc nezdá, tak se raději ptám, zda skutečně faktura od Sodexo za připsání příspěvku na Flexi pas je už tím nedaňovým nákladem firmy na zaměstnanecký benefit, který je u zaměstnance osvobozen od daně z příjmu a není třeba toto použití příspěvku dále dokládat, a ustojí se při případné kontrole, že to byl u zaměstnance opravdu osvobozený příjem. 

Dobrý den, je možné, aby společnost v některých situacích či některé profesi poskytla zaměstnanci „služební byt“? Konkrétně hradila za něho nájem, poplatky internet atd.? Nebo je to vždy považováno za nepeněžní příjem, který se dodaňuje a odvádí se pojistné? (nejedná se o přechodné ubytování zaměstnance, který má trvalý pobyt v jiné obci než je výkon práce)

Můj klient se rozhodl, že od ledna 2019 nebude zaměstnancům dávat stravenky. Rozhodl se, že si zaměstnanci dojdou do restaurace na oběd, který si sami zaplatí a předají mu účtenku do účetnictví. On jim ji proplatí a oni mu vrátí 45 % z ceny. A podle něj je to daňově pro firmu a pro zaměstnance v pořádku. Podle mne ale to v pořádku není. Mohli byste mi poradit, abych to mohla klientovi vysvětlit?

Zaměstnavatel zaplatil za své zaměstnance registrační poplatek za účast v soutěži Do práce na kole. Je možné tento náklad dát do daňově uznatelných nákladů? Je možné si nárokovat odpočet DPH? Firma se zabývá poradenstvím a její zaměstnanci vykonávají kancelářskou práci.

Lze považovat využití sauny a páry za využití tělovýchovného a sportovního zařízení dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, bude-li jinak dodržena forma nepeněžního plnění? Máme na mysli jen taková zařízení, které nejsou součástí registrovaného zdravotnického zařízení či vyloženě součástí sportovních zařízení jako jsou bazény, fitcentra apod., ale jsou provozována zcela samostatně. K provozování sauny je nutné živnostenské oprávnění s názvem „Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti“. V definici této živnosti se však dále uvádí, že obsahem této živnosti je „Zabezpečování provozu tělovýchovných zařízení a zařízení sloužících k regeneraci a rekondici (například atletických a zimních stadionů, tělocvičen, plaveckých bazénů, koupališť, fit-center, saun...). V bližší obsahové definici se tedy už nepoužívá jen pojem tělovýchova a sport, ale i pojem rekondice a regenerace, což je pro nás zavádějící.

Zaměstnanec pracuje souběžně u dvou zaměstnavatelů. Oba mu poskytují benefit v podobě nepeněžního plnění na rekreaci ve výši 20 000 Kč. V případě, že zaměstnanec tento benefit využije u obou zaměstnavatelů, posuzuje se limit 20 000 Kč u každého zaměstnavatele samostatně, a zaměstnanec tak má osvobozenou částku ve výši 2 x 20 000 Kč za zdaňovací období?