nepeněžitý příjem zaměstnance

S příchodem roku 2026 došlo k úpravám vybraných zákonných limitů v oblasti zaměstnaneckých benefitů a odvodů. Níže najdete přehled částek, které mají dopad jak na zaměstnance, tak na zaměstnavatele. Uvedené limity se týkají benefitů, které jsou za splnění zákonných podmínek považovány za osvobozený příjem zaměstnance a nepodléhají odvodům na pojistné. Zaměstnavatel může poskytnout i vyšší plnění, avšak částka nad stanovený limit už není daňově osvobozena. Z pohledu zaměstnavatele je pro daňovou uznatelnost zásadní, aby byl nárok na benefit jasně upraven v pracovní smlouvě, interní směrnici nebo jiném obdobném dokumentu. Zároveň platí, že nepeněžní benefity poskytované do zákonného limitu jsou na straně zaměstnavatele vždy daňově neuznatelné. Přehled zákonných limitů z oblasti benefitů a mezd 2025 2026 Limit pro osvobození příspěvku na stravování (stravenkový paušál, hodnota jídla, náklad zaměstnavatele na stravenku) – za jednu směnu (min. 3 hod.) 123,90 Kč 129,50 Kč Náhrada nákladů při práci z domova (pokud je sjednána) 4,80 Kč / hod. 4,70 Kč / hod. Limit pro osvobození zdravotních nepeněžních benefitů (od roku 2025 sledovány samostatně) 46 557 Kč 48 967 Kč Limit pro osvobození nepeněžních benefitů (sport, zdraví, vzdělávání, kultura, knihy, rekreace, zájezdy apod.) 23 278 Kč 24 483,50 Kč Příspěvky zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření na stáří nebo pojištění dlouhodobé péče 50 000 Kč 50 000 Kč Hranice příjmu pro uplatnění druhé sazby daně (23 %) 1 676 052 Kč / rok 139 671 Kč / měsíc 1 762 812 Kč / rok 146 901 Kč / měsíc Maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení 2 234 736 Kč 2 350 416 Kč Měsíční příjem pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění 4 500 Kč 11 500 Kč (DPP) 4 500 Kč 12 000 Kč (DPP) Zdroj: Accace

Na stránkách finanční správy je uvedena „Informace k ‚identifikaci‘ nízkoemisního vozidla pro účely § 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů“, kde je uvedeno v předposledním sloupci, že od 1. 1. 2026 se za nízkoemisní vozidlo považuje pouze výhradně bateriové elektrické vozidlo: „S odkazem na důvodovou zprávu k návrhu zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících splňují do konce roku 2025 požadavek emisního limitu CO2 ve výši 50 g/km a 80 % emisních limitů pro látky znečišťující ovzduší v reálném provozu bateriová elektrická vozidla (BEV), vozidla s palivovým článkem (tj. vodíková vozidla) a dále pak plug-in hybridy, případně elektrická vozidla s prodlouženým dojezdem (E-REV), a to za předpokladu, že splňují výše uvedené parametry. Pro období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2030 se za nízkoemisní vozidlo považuje vozidlo s nulovými emisemi CO2, což již splňují výhradně bateriová elektrická vozidla a vozidla s palivovým článkem.“ V zákoně o dani z příjmů 586/1992 Sb. je uvedena v § 21b odst. 6 a 7 definice nízkoemisního vozidla a zároveň v § 6 odst. 6 zůstala procenta pro účely dodaňování v nezměněném stavu, tj. a) 0,25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo, b) 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo, c) 1 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem. Zůstávají od 1. 1. 2026 plug-in hybridy a vozidla s emisním limitem CO2 ve výši 50 g/km ve variantě 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo?

Máme v plánu poskytnout zaměstnanci ubytování ve služebním bytě zdarma. Jaké jsou s tím spojené povinnosti, především daňové? Platí se z poskytnutého benefitu pouze daň z příjmu nebo i odvody na zdravotní a sociální pojištění? Obvyklé tržní nájemné v okolí je cca 15 000 Kč. Musíme jako poskytnutý benefit počítat celou tuto částku, nebo se může krátit? Jak by se řešilo, pokud by byl zaměstnanec např. celý měsíc nemocný? 

Už jste zkusili chytré podcasty služby Update? Do 15 minut vám v nich vysvětlíme důležité novinky ze světa práva, daní, účetnictví nebo personalistiky. Z nejnovějších podcastů doporučujeme k poslechu:

11. – 5. 12. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o změnách ve mzdových limitech pro rok 2025, daňových souvislostech vánočních večírků, průměrné mzdě 45 412 Kč atd.

Jako firma platíme za některé zaměstnance Pojištění odpovědnosti při výkonu povolání, zaměstnanec si z toho pak sám hradí zdravotní pojištění. Je toto pojištění součástí benefitů, které firma musí evidovat u každého zaměstnance, aby teď třeba konkrétně v roce 2024 nepřesáhl částku 21 983 Kč? 

6. – 27. 6. 2024 Další číslo tohoto týdeníku vyjde až 25. 7. 2024. V tomto vydání týdeníku se zmíním o změnách konsolidačního balíčku, letních brigádách, právu zaměstnance určit si čerpání dovolené atd.

Existuje v roce 2024 nějaký finanční limit pro situaci, kdy chce zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci nepeněžní dar, aniž by jej musel zaměstnanec zdaňovat? Dříve platila částka 2000 Kč ročně, která ale byla zrušena konsolidačním balíčkem. Nyní je to tedy tak, že zaměstnanec musí zdanit dar v jakékoliv hodnotě?

V naší společnosti máme sociální fond, ze kterého bychom chtěli poskytnout dar (batoh) za výhru v soutěži o nejhezčí fotografii. Je možné toto nepeněžní plnění z tohoto fondu poskytnou a pokud hodnota daru bude do 2000 Kč je osvobozena u zaměstnance dle § 6 zákona o daních z příjmů od daně? 

Dlouholetý zaměstnanec společnosti vykonal zkoušku autorizovaného technika a stal se členem České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Byl mu vystaven certifikát. Společnost potřebuje činnost autorizovaného technika pro provozování předmětu podnikání a zaměstnanec zkoušku vykonal na žádost zaměstnavatele. Poplatky za odbornou literaturu a za složení zkoušky uhradil zaměstnavatel z firemního účtu. Tyto náklady má společnost zaúčtované jako daňově uznatelné náklady na straně zaměstnavatele a jako nepeněžní osvobozený příjem na straně zaměstnance. Společnost uhradila za zaměstnance také povinný členský poplatek Komoře autorizovaných inženýrů a techniků. Protože je to příspěvek hrazený zaměstnavatelem za zaměstnance a je podmínkou pro provozování činnosti zaměstnavatele, bude i tento příspěvek pro zaměstnavatele daňově účinný. Pro zaměstnance je to nepeněžní příjem, který podléhá zdanění a platbě sociálního a zdravotního pojištění. Je tento postup správný? Protože se zaměstnanec stal členem Komory (a musí platit členské příspěvky každoročně) na přání zaměstnavatele, chtěl by zaměstnavatel, aby jeho zaměstnanec nemusel toto nepeněžní plnění zdaňovat. Existuje nějaká možnost? Kdyby se například rozhodl hradit tyto příspěvky ze zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových nákladů, bude i v tomto případě nepeněžní příjem zaměstnance podléhat zdanění? 

Na základě uzavřené pracovní smlouvy má zaměstnanec nastoupit do zaměstnání 1. 6. 2021. Do této doby (tj. před vstupem do zaměstnání) absolvuje zaměstnanec kurz k prohloubení kvalifikace. Kurz uhradí zaměstnavatel. Lze náklady na tento kurz považovat za daňově účinný náklad a bude pro budoucího zaměstnance tento nepeněžní příjem osvobozen od daně?

Ačkoliv není zaměstnavatel povinen přispívat na stravování svých zaměstnanců, patří příspěvek na stravování mezi nejfrekventovanější benefity. Kromě dosud používaných forem příspěvku na stravování v nepeněžní formě se nově objevuje od roku 2021 i peněžitý příspěvek označovaný jako stravovací paušál.

Firma do 50 zaměstnanců nakoupí v lékárně antigenní testy na SARS-CoV-2 pro své zaměstnance, které chce dobrovolně otestovat z preventivních důvodů - pro ochranu celého pracovního kolektivu. Jedná se o daňově uznatelný náklad u zaměstnavatele a o osvobozený nepeněžní příjem u zaměstnance? Jak by to bylo v případě nákupu protilátkových testů?

V rámci nouzového stavu do fakultní nemocnice nastoupili dobrovolníci, kteří nám pomáhají zvládnout a překlenout krizovou situaci (není asi třeba blíže specifikovat, všichni on-line sledujeme, jak zdravotníci se snaží zvládnout toto období s nasazením všech sil). Těmto dobrovolníkům (zaměstnancům) chceme zajistit alespoň stravování zdarma (obědy připravované naším stravovacím zařízením ve studené podobě, které lze ohřát v mikrovlnné troubě). Existuje (vzhledem k mimořádné situaci) možnost zúčtovat hodnotu neuhrazené pohledávky za těmito zaměstnanci (v hodnotě pořizovací ceny surovin - potravin) do daňově uznatelných nákladů?

Dosud zaměstnavatel rozdával svým zaměstnancům stravenky, které nakupoval od jednoho dodavatele. Zaměstnancům dával stravenky (dle rozhodnutí firmy v hodnotě 120,00 Kč) ve více kusech - tzn. denní hodnotu jedné stravenky pokryl dvěma kusy stravenek - ( nominální hodnota 80,00 + 40,00 Kč). 1) je možné, aby denní hodnota jedné stravenky byla pokryta více stravenkami v různých hodnotách? 2) Zaměstnavatel uvažuje o dvou dodavatelích stravenek s tím, že by jeden zaměstnanec dostával určitou část stravenek od jednoho dodavatele a zbytek od druhého. Je toto možné?

Společnost podle vnitřního předpisu o sociálním fondu přispívá svým zaměstnancům na sportovní a kulturní akce. Probíhá tak, že zaměstnanec si koupí vstupenku a předloží ji do pokladny, kde mu je částka za vstupenku proplacena. V takovém případě nejde dle našeho názoru o nepeněžní plnění a zaměstnavatel musí částku zdanit ve mzdě zaměstnance a odvést pojistné jak za zaměstnance, tak za podnik. Jak by byla posuzována situace z hlediska peněžního nebo nepeněžního plnění, pokud by společnost poskytla (půjčila) zaměstnanci podnikovou platební kartu a zaměstnanec by provedl platbu za vstupenku při jejím nákupu touto kartou? 

Účetní jednotka (s. r. o.) si krátkodobě pronajme byt, který poskytne svému zaměstnanci po dobu rekonstrukce jeho vlastního bytu. Bude se u účetní jednotky jednat o nedaňový náklad? Bude zaplacený měsíční pronájem nepeněžním příjmem zaměstnance, ze kterého budou provedeny odvody na ZP a SP (11 %) a u zaměstnavatele se také částka měsíčního pronájmu zahrne do odvodů na ZP a SP ve výši 33,8 %? 

Společnost s ručením omezeným má se zaměstnancem uzavřenu kvalifikační dohodu. Zaměstnanec má se školou uzavřenu smlouvu o studiu - škola posílá zaměstnanci faktury na školné, na těchto fakturách však nikde není uvedeno jméno zaměstnavatele. Může zaměstnavatel i v tomto případě fakturu proplatit? Budou náklady pro společnost daňově uznatelné? Studium zaměstnance je v zájmu zaměstnavatele.

V současné době, kdy je na trhu práce převažující nabídka volných pracovních míst a nedostatek pracovních sil, se zaměstnavatelé snaží získat nové zaměstnance poskytováním nejrůznějších výhod. Současně však hledají cesty, jak udržet stávající zaměstnance, kteří jsou lákáni vyššími mzdami a nejrůznějšími zaměstnaneckými výhodami k jiné společnosti.

Zaměstnavatel umožní svému zaměstnanci vzdělávání formou školení, kurzů, nákupem odborné literatury, apod. a uhradí za něj také poplatek za vykonání zkoušky daňového poradce. Je tento poplatek u zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem a u zaměstnance osvobozeným příjmem ve smyslu § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů?