mzdové nároky

Evropská směrnice o transparentnosti odměňování by měla mimo jiné zastavit praxi, kdy si nově přicházející zaměstnanci za stejnou práci vyjednají vyšší mzdu než ti stávající. „Otázka zní, co je stejná práce,“ říká Tereza Erenyi, advokátka PRK Partners.

Ručení dodavatele za mzdové nároky zaměstnanců poddodavatele ve stavebnictví je již od svého začátku mezi odbornou veřejností často kritizovaný právní institut, se kterým je spojena celá řada nejasností a výkladových problémů. V našem příspěvku se dozvíte, jak institut funguje nebo by fungovat měl, co ručení obnáší, jak se zaměstnanci mohou domoci nezaplacených mezd, kolik peněz dostanou, kdy může dodavatel platbu odmítnout a mnoho dalších důležitých otázek. Věnujeme se také některým výkladovým a praktickým problémům institutu.

29. 3. – 4. 4. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o ukončení nutnosti vytvářet rozvrh dovolené, nevyplacených mzdách ve stavebnictví, ročním zúčtování záloh atd.

V současné době vzhledem k aktuální ekonomické situaci a související finanční situaci zaměstnavatelů se množí dotazy ze strany zaměstnanců týkající se problematiky platební neschopnosti zaměstnavatele, resp. jaká práva a nároky mají zaměstnanci v případě, že jejich zaměstnavatel se ocitl v platební neschopnosti.

V prosinci loňského roku bylo vydáno zcela průlomové rozhodnutí zvláštního senátu zřizovaného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů1), a to ve věci sporu o věcnou příslušnost mezi soudy civilními a soudy správními při rozhodování žalob proti rozhodnutím vydávaným krajskými pobočkami Úřadu práce ČR v prvním stupni a Ministerstvem práce a sociálních věcí jako odvolacím orgánem2) v oblasti zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.3)

Dne 29. 7. 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů1), na jejímž základě došlo k přímé novelizaci některých ustanovení zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOchrZ“).

V souvislosti s aktuální situací společnosti OKD, a.s. (dále jen „dlužník“ nebo také „zaměstnavatel“), jsou často zmiňovány sociální dopady její platební neschopnosti, včetně obavy zaměstnanců o výplatu jejich mezd. Určitou hmotnou pomoc v takových případech může dotčeným zaměstnancům nabídnout Úřad práce České republiky (dále jen „úřad práce“) prostřednictvím zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně zaměstnanců či ZOchrZ“).