částečná nezaměstnanost

Jak správně zařadit zaměstnance do Programu Antivirus, pokud zaměstnavatel vyrábí cukrářské výrobky a následně je prodává ve vlastní cukrárně s obsluhou? Zaměstnává cukrářky ve výrobě a servírky v cukrárně, pouze v době 6-18h. Od 14. 10. 2020 jde jen o prodej výrobků – potravin s sebou, zákaz přítomnosti veřejnosti ve stravovacích službách a zároveň pokles odbytu. Může již od 14. 10. 2020 zařadit servírky, kterým vyplácí dle § 208 zákoníku práce 100% náhrady mzdy zařadit do Antiviru A Plus? A je správné ostatním (cukrářky, popř. úklid) uvedeným zaměstnancům také od 14. 10. 2020 vyplácet 100 % náhrad dle § 208, ale zařadit je do programu Antivirus B a žádat pouze o 60% náhrady? Nebo lze těmto zaměstnancům vnitřním předpisem stanovit částečnou nezaměstnanost s 60 % náhradou pro ně a od ÚP zaměstnavateli? 

Z důvodu nařízení vlády a situace, která nastala v březnu z důvodu Covid-19, se naše družstvo uzavřelo od 16. 3. 2020. Jsme družstvo, které z tohoto omezení ubyly zakázky a zaměstnanci čerpají částečnou nezaměstnanost. Do zaměstnání se chodí dle zakázek. Ale je tady část zaměstnanců, pro které práce nebyla, nebo v omezeném množství. A z toho důvodu, má část zaměstnanců neodpracováno více jak 100 pracovních dnů. Máme dovolenou z tohoto důvodu krátit o poměrnou část nebo nato máme nahlížet jako na náhradu, a nekrátit? Částečnou nezaměstnanost vyplácíme 60 % z průměru.

V rámci částečné nezaměstnanosti určil zaměstnavatel zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy ve výši 60% prům. výdělku (dohoda s odbory) vždy v pátek každý týden až do konce příštího měsíce. Zaměstnanec přišel s dotazem, že je v pátek objednán na vyšetření k lékaři a zda v tento den tedy bude mít překážku na straně zaměstnance (100 % prům.výdělku) nebo překážku na straně zaměstnavatele (60 % výdělku). Je správný postup, když se bude jednat o překážku na straně zaměstnavatele a je na zaměstnanci, jak pracovní volno stráví (třeba i návštěvou lékaře)?

Na co se v současné době zaměstnavatelé (a vlastně i zaměstnanci) ptají vůbec nejvíce, jsou samozřejmě otázky vztahující se k problémům, které do pracovněprávní praxe přinesla pandemie COVID-19. Mezi těmito otázkami vévodí (alespoň tedy u zaměstnavatelů z tzv. mzdové sféry) logicky ty, které se týkají finanční podpory zaměstnavatele prostřednictvím cíleného programu podpory zaměstnanosti příznačně nazvaného „Antivirus“ a v té souvislosti povahy překážek v práci, jejichž existence může – za splnění dalších podmínek – právo na takovou podporu založit.

Chtěla bych poprosit o radu k vytvoření vnitřního předpisu na částečnou nezaměstnanost (překážka v práci na straně zaměstnavatele dle § 209 ZP). Zaměstnavatel (s. r. o.) poskytující služby (servisy strojů) má dva zaměstnance a z důvodu protikoronavirových opatření má výrazný pokles poptávky po službách. Z tohoto důvodu chce využít možnosti náhrady mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku pro případy prostojů. Prostoje se ale nedají dopředu naplánovat/odhadnout, závisí to na konkrétních v budoucnu obdržených objednávkách servisů. Chápu správně, že vnitřní předpis je důležitý pro stanovení procenta té náhrady mzdy a že ostatní ustanovení mohou být volnější dle potřeby zaměstnavatele? Anebo Je nutné (jak to vidím v různých vzorech) vymezit období částečné nezaměstnanosti a určit konkrétně kdy a kdo (jaká skupina zaměstnanců) bude mít překážku v práci? Resp. mohu jenom obecně vymezit, že v období od ... do mohou nastat překážky a že zaměstnanec, kterého se budou týkat, bude obeznámen např. 3 dni předem?

Jsme právnická osoba a máme zaměstnankyni, která pracuje na 6 hodin denně, pondělí - pátek. Zaměstnankyně není zaměstnána u jiného zaměstnavatele, není OSVČ, nepatří mezi osoby, za které platí pojistné na zdravotní pojištění stát ani není osoba bez zdanitelných příjmů, tzn. doplatky do min. vyměřovacího základu ZP jí srážíme. V dubnu měla pokračující pracovní neschopnost z března (od 17. 3. 2020), tedy od 1. 4. do 5. 4., od 6. 4. do 19. 4. chodí do práce a od 20. 4. do 30. 4. bude pobírat náhradu mzdy ve výši 60 % v důsledku překážky v práci na straně zaměstnavatele - částečná nezaměstnanost. Za měsíc duben by si měla vydělat: - hrubá mzda za 8 pracovních dní (48 hodin): 3 648,- Kč - prémie 15 %: 547,- Kč - náhrada za svátky: 1 328,- Kč - překážka na straně zaměstnavatele - náhrada 60 %: 3 584,- Kč. Kolik korun bude sraženo zaměstnankyni na zdravotním pojištění a kolik uhradí zaměstnavatel?

V dubnu budeme platit zaměstnancům za období od 20. 4. do 30. 4. náhradu mzdy ve výši 60 % - tzv. částečná nezaměstnanost. U některých zaměstnanců bude třeba provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění - tento doplatek bude hradit zaměstnavatel v celé výši 13,5 %. Bude se při výpočtu zálohy na daň z příjmu zahrnovat do superhrubé mzdy i tento doplatek zdravotního pojištění, které platí zaměstnavatel za zaměstnavatele ve výši 9 %( popř. 13,5 %) ?

Poslední týdny se bez jakékoliv nadsázky nacházíme v době koronavirové. Koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID-19 je téma, které nás všechny obklopuje a narušuje nejen veškeré soukromé aktivity, ale také zaměstnání, podnikání či výkon samostatné výdělečné činnosti. V tomto článku vám přinášíme krátké shrnutí, jak se v této problematice zorientovat zejména z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele, neboť v záplavě mnoha státních opatření a ještě více článků mnohdy není jasné, jaká úprava se bude na zaměstnavatele vztahovat, jak vysokou náhradu mzdy mají zaměstnanci dostat a zda stát poskytne zaměstnavateli na vyplacené náhrady mzdy nějaký příspěvek.