AI (umělá inteligence)

Výroční zpráva ÚOOÚ za rok 2025 naznačuje jasný posun v kontrole pracovněprávní praxe. Do centra pozornosti se dostává využívání biometrických technologií, rozsah zpracování údajů o zaměstnancích i schopnost zaměstnavatelů obhájit, proč data vůbec sbírají. Důraz se přitom přesouvá od formální dokumentace ke skutečnému fungování procesů – a to včetně každodenní HR a mzdové agendy.

Meta spustila 20. května první fázi rozsáhlé restrukturalizace, která znamená propouštění zhruba deseti procent globální pracovní síly, tedy přibližně 8 000 zaměstnanců. Jde o největší zásah do organizace firmy od období let 2022–2023 a zároveň o první krok širší transformace, o níž se ve vedení mluví už několik měsíců.  Už dřívější interní plány počítaly s tím, že květnová vlna nebude jediná a že další škrty mohou následovat ve druhé polovině roku. Jejich konkrétní rozsah ani načasování ale zatím nebyly pevně stanoveny a podle dostupných informací se mohou upravovat podle toho, jak se bude vyvíjet technologický posun v oblasti umělé inteligence.  Klíčové je, že nejde o reakci na oslabení byznysu. Meta vstupuje do změn z relativně silné pozice, ale rozhodla se zásadně přesměrovat zdroje do rozvoje AI. Firma investuje rekordní objemy peněz do datových center, vývoje modelů a budování infrastruktury, která má umožnit široké nasazení autonomních systémů napříč produkty i vnitřním fungováním společnosti. Propouštění přitom představuje jen jednu část celé proměny. Současně dochází k rozsáhlému přeskládání uvnitř firmy: tisíce zaměstnanců se přesouvají do nových AI týmů, ruší se část manažerských pozic a organizační struktura se zjednodušuje. Cílem je méně vrstev řízení, menší týmy a rychlejší rozhodování. Celkový dopad těchto změn tak výrazně přesahuje samotné propouštění. Kombinace rušených míst, interních přesunů a zastavení náboru může zasáhnout až pětinu pracovní síly. Firma tím reaguje na rychlý vývoj technologií, které podle jejího vedení zásadně mění způsob práce – úkoly, jež dříve vyžadovaly početné týmy, dnes zvládnou menší skupiny lidí podporované AI nástroji. Zároveň ale do celé situace vstupuje aktuální korekce očekávání. Mark Zuckerberg po spuštění restrukturalizace zaměstnancům sdělil, že další plošné propouštění napříč celou firmou letos neočekává. Tento výrok částečně zmírňuje dřívější spekulace o pokračujících vlnách škrtů, zároveň však nechává prostor pro dílčí změny podle vývoje transformace. Kroky Mety zapadají do širšího trendu v technologickém sektoru, kde velké firmy kombinují masivní investice do umělé inteligence s redukcí počtu zaměstnanců. Nejde tak jen o jednorázové šetření, ale o hlubší proměnu fungování – od organizační struktury až po samotnou povahu práce. To, co Meta spouští v roce 2026, tak může naznačovat, jak bude vypadat model fungování velkých technologických společností v následujících letech.

Platformová práce se během několika let stala pevnou součástí trhu práce – pro jedny flexibilním přivýdělkem, pro jiné hlavním zdrojem obživy. Zároveň vyvolává silné otázky o ochraně pracujících, roli algoritmů i odpovědnosti digitálních platforem. Evropská unie dnes nastavuje nová pravidla a státy včetně Česka hledají rovnováhu mezi podporou inovací a pracovně-právní jistotou. O tom, kde končí flexibilita a začíná odpovědnost, mluvíme s paní Veronikou Bush, která vede agendu veřejné politiky pro střední a východní Evropu ve společnosti Wolt.

Digitalizace personalistiky už dávno nepředstavuje jen přechod z papírových šanonů na excelovské tabulky nebo nasazení moderního docházkového systému. S nástupem pokročilé umělé inteligence (AI) se nacházíme v bodu zlomu, který mění samotnou DNA oboru. Činnosti, které dříve personalistům požíraly desítky hodin drahocenného času, lze dnes díky algoritmům odbavit během okamžiku, a to bez ztráty kvality – ba naopak. Článek nabízí praktický pohled na to, kde má AI v náboru a onboardingu největší přínos, jak začít bez zbytečných rizik a jaké změny čekají HR týmy.