Shadow AI se stává jedním z největších právních a bezpečnostních rizik současných firem. Zaměstnanci využívají generativní AI často bez vědomí zaměstnavatele a do veřejných nástrojů přitom mohou vkládat osobní údaje, důvěrné dokumenty i obchodně citlivé informace. Jaké povinnosti z toho vyplývají podle GDPR , AI Actu a pracovního práva a jak na novou situaci reagovat v praxi? Podrobně se tématu věnuje Barbara Roubíčková z advokátní kanceláři Borovec legal v následujícím článku.
Shadow AI aneb nový strašák zaměstnavatelů (a HR oddělení)
Barbara
Roubíčková
Všimli jste si v poslední době, že vaši zaměstnanci najednou píší e-maily jako vystřižené z novin? Jejich výstupy působí, jako by je připravoval člen Akademie věd, nebo naopak obsahují až překvapivé množství smajlíků a bullet pointů? Je dost možné, že se i ve vaší společnosti projevuje fenomén tzv. Shadow AI (používání AI zaměstnanci bez jasných pravidel, kontroly nebo schválení zaměstnavatele1)).
Zaměstnanci dnes používají nástroje generativní AI rychleji, než na to stíhají reagovat interní pravidla společností. Podle globální studie KPMG z roku 2025 téměř každý druhý zaměstnanec nahrává do veřejných AI nástrojů citlivé firemní informace, včetně finančních dat, zákaznických údajů nebo materiálů chráněných autorským právem2).
Ukazuje se, že samotné zákazy používání AI nejsou efektivním řešením a že klíčovou otázkou se stává praktické nastavení interních pravidel. Tento článek se proto zaměřuje na specifické právní aspekty fenoménu Shadow AI a jejich (možné) řešení.
AI a GDPR
Personalista vloží životopis uchazeče do ChatGPT a požádá o vytvoření pořadí kandidátů. Za několik vteřin získá přehledný výstup, avšak aniž by si to musel nutně uv