Co dnes zaměstnavatele stojí nejvíc peněz? Rozhovor s Irenou a Adamem Valíčkovými

Paní doktorko, nejprve nám dovolte pogratulovat k zařazení mezi TOP 100 žen českého právního byznysu pro rok 2026. Čím je pro vás toto ocenění výjimečné?

Irena Valíčková: Udělalo mi opravdu radost. Asi hlavně proto, že člověk při běžné práci moc nepřemýšlí nad tím, kam se za ty roky posunul. My jsme s Adamem začínali úplně od začátku, v podstatě doma, a dnes máme kancelář, tým a klienty po celé republice. Takže jsem to vnímala i jako takové malé zastavení a zamyšlení se nad tím, že ta cesta měla smysl. Za celou kancelář mě však těší také pravidelné ocenění v soutěži Právnická firma roku, kde se pravidelně umisťujeme jako velmi doporučovaná advokátní kancelář v oblasti pracovního práva.

Pane doktore, ocenění paní doktorky je bezpochyby jejím osobním úspěchem. Lze jej ale vnímat také jako potvrzení odborné úrovně a směru, kterým se kancelář dlouhodobě ubírá?

Adam Valíček: Určitě ano. Růstem kanceláře jako majitelé brzo zjistíte, že právo a byznys spolu velmi úzce souvisí, jelikož naprostá většina právních záležitostí ve firmě ovlivňuje přímo či nepřímo byznys klienta. Od začátku jsme chtěli dělat právo hlavně prakticky, a manželka má úžasný přesah znalostí i do byznysu. Klient většinou nepotřebuje slyšet deset paragrafů, ale chce vědět, co má udělat, jaké má varianty a jaké jsou důsledky. A pokud je podobné ocenění potvrzením, že tenhle přístup funguje, tak je to pro nás samozřejmě příjemné.

Aktuální trendy

Se kterými pracovněprávními otázkami se na vás dnes klienti obracejí nejčastěji?

Irena Valíčková: Je toho opravdu hodně. Zaměstnavatelé řeší změny zákoníku práce, kontroly inspekce, švarcsystém, odměňování, práci na dálku a poslední dobou čím dál víc i umělou inteligenci. Co ale vnímám jako pozitivní, je to, že už se neozývají jen ve chvíli, kdy je problém. Čím dál častěji chtějí věci nastavit dopředu a mít jistotu, že jejich procesy dávají smysl. Já osobně se věnuji čistě právu pracovnímu, ale klienti se dnes obrací na naši kancelář s komplexní právní agendou v různých oblastech.

Kdybyste měl vybrat dva nebo tři nejvýraznější trendy, které dnes formují oblast pracovního práva, které by to byly a proč?

Adam Valíček: Určitě oblast nelegálního zaměstnávání a AI. S ohledem na nízkou nezaměstnanost a rostoucí mzdové náklady zaměstnavatelé nezřídka kdy řeší spolupráci na základě jiné formy než pracovního vztahu. Vzhledem k blížící se změně znaků závislé práce jde o velmi diskutované téma. Další oblastí je bezesporu AI. V oblasti pracovního práva jde zejména o vysoké nároky na znalost těchto jazykových modulů pro práci, a zaměstnavatele AI často vede k úvahám, jaká pracovní místo zachovat.

Stranou by neměla zůstat i oblast rovnosti odměňování a tzv. „pay-gap“ s nárůstem tlaku na to, aby firmy měly svoje procesy skutečně nastavené a uměly je obhájit. Dřív se řada věcí řešila poměrně neformálně. Dnes už to nestačí. Zaměstnavatel bude muset umět vysvětlit, proč je někdo odměňovaný tak a jiný jinak, jak pracuje s daty zaměstnanců nebo jaké nástroje používá při náboru.

Když prevence selže

Jakou chybu považujete z pohledu prevence za nejdražší?

Irena Valíčková: Asi nejvíc nás děsí věta: „My to takhle děláme už deset let.“ Protože to, že něco deset let nikdo nezpochybnil, ještě neznamená, že je to správně. Často nejde ani o nic složitého. Firma má jen roky stejné smlouvy, stejný systém odměn nebo stejný způsob spolupráce s externisty a nikdo se na to znovu nepodíval.

S jakými následky se následně setkáváte?

Adam Valíček: Nejhorší bývá, když se drobná chyba násobí počtem lidí a několika lety zpětně. Najednou už neřešíte jeden dokument, ale třeba desítky zaměstnanců, doplatky, sankce a spory.

Transparentní odměňování

Co je dnes v této souvislosti zaměstnavatele zajímá nejvíce?

Irena Valíčková: Nejčastěji se nás ptají, co vlastně budou muset zaměstnancům sdělovat. A hned potom přichází otázka, jestli zaměstnanci uvidí mzdu kolegy. Kolem toho je pořád spousta obav.

Může mít transparentnost odměňování vedle nových povinností i pozitivní dopad?

Adam Valíček: Podle mě ano. Některé firmy to možná přinutí konečně si udělat pořádek v tom, jak mzdy vlastně určují. Co se hodnotí, kdo o tom rozhoduje, jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými pozicemi.

Umělá inteligence v HR

Jaké přínosy podle vás AI do personální praxe přináší?

Irena Valíčková: Hlavně šetří čas. To podle mě nikdo nemůže přehlížet. Může pomoct s inzeráty, interní komunikací, přípravou podkladů nebo zpracováním většího množství informací.

Která rizika by firmy neměly podcenit?

Adam Valíček: Problém je ve chvíli, kdy firma vlastně ani neví, jak AI používá a kdo ji používá. Stále častěji se setkáváme i se zákazem používání AI ve firmách, jelikož zaměstnanci ji neumí správně používat a hrozí únik citlivých dat.

Pohled do budoucna

Na jaké změny by se podle vás měli zaměstnavatelé začít připravovat už nyní?

Irena Valíčková: Určitě bych nečekala na poslední chvíli. Firmy by si už dnes měly projít odměňování, pracovní dokumentaci, spolupráci s externisty a také to, jak používají AI.

Pokud byste měl odhadnout, jaká bude podoba pracovního práva za pět let, co podle vás zaměstnavatele překvapí nejvíce?

Adam Valíček: Myslím, že hlavně to, jak moc se pracovní právo propojí s technologiemi. Dnes řešíme s velkým zpožděním elektronické podepisování a doručování. Za pár let budeme úplně běžně řešit, kdo kontroluje algoritmus, který hodnotí zaměstnance, nebo jestli už nějaký systém zaměstnance nesleduje příliš.

Kde se o těchto tématech dozvíte víc?