Srážky ze mzdy - strana 3

Zaměstnanec má exekuci na výživné, které se strhává, dosud nenabylo právní moci, takže se deponuje. Teď přišla exekuce nepřednostní, bude čekat dokud nebude zaplacené dlužné výživné? Pak se zároveň bude strhávat běžné výživné. Takže se bude moci strhávat běžné výživné plus exekuce nepřednostní? Nebo jak tedy postupovat?

Vyplácíme zaměstnanci ušlý výdělek za několik měsíců najednou. Zaměstnanec má exekuce a OSSZ mu každý měsíc z dávek nechává nezabavitelné minimum. Pokud vyplácíme ušlý výdělek např. za šest posledních měsíců, musíme i vynásobit již uplatněné nezabavitelné minimum počtem měsíců, za které je ušlý výdělek, nebo se počítá pouze nezabavitelné minimum jednou, v daném měsíci výplaty? Je povinen zaměstnavatel vyplácet ušlý výdělek každý měsíc, když zaměstnanec nespolupracuje při dokládání potřebných dokumentů pro pojišťovnu, která tím firmě tyto ušlé výdělky nechce proplácet?

Zaměstnanec se dostal do insolvence. Loni mu byla ze mzdy prováděna srážka, letos mu na srážku nestačí příjem, takže se nebude strhávat nic. Je nutné to nějak hlásit či odůvodňovat? 

Na základě neschopenky jsme vyplatili izolačku. Diagnóza ale byla následně změněna a zaměstnanci na jeho základě izolačka nenáleží. Můžeme provést srážku mzdy bez dohody o srážce ze mzdy?

V měsíci 1/2022 jsme nastavili nezabavitelné minimum pro výpočet exekucí a insolvencí platné od 1. 1. 2022. Vypočítali jsme mzdy za leden a srážky odeslaly. Změnu nezabavitelného minima schválenou 28.1. 2022 s platností od 1.1. 2022 jsme zaregistrovali až po odeslání mzdy. Jak teď správně pokračovat? Přepočítat všechny srážky za leden a rozdíl v dalším měsíci vrátit? Jedná se třeba o 50 zaměstnanců.

Pro exekuce srážkami ze mzdy dosud platilo, že srážky provádí zaměstnavatel, u kterého je povinný z exekuce zaměstnaný, na vlastní náklady. To se nyní pro exekuce nařízené po 1. 1....

V lednu 2022 byla schválena novela zákona o státní sociální podpoře (zákon č. 17/2022 Sb.), která výrazně navýšila normativní náklady na bydlení pro rok 2022 (z důvodu zvýšení cen energií),...

Zaměstnanec nastoupil do práce v lednu 2022. Dne 28. 1. 2022 došlo do datové schránky zaměstnavatele usnesení od exekutora, kde je mimo jiné uvedeno, že se jedná o exekuční příkaz z roku 2015, který nabyl právní moci 15. 6. 2015. Rozumí se tím, že toto usnesení je exekučním příkazem vydaným po 1. 1. 2022, a tudíž má zaměstnavatel vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného dle § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1?

Jako každý rok se i od 1. ledna letošního roku změnila vlivem zvýšení normativních nákladů na bydlení (nařízení vlády č. 580/2021 Sb.) základní nezabavitelná částka na osobu dlužníka i na vyživované osoby (manželka, nezaopatřené děti) a částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení. Nové parametry se použijí poprvé při srážkách za leden 2022, které se provádí v průběhu února 2022. Zcela novou záležitostí je pak zavedení nároku plátce mzdy (zaměstnavatele) na paušální náhradu nákladů za provádění srážek ze mzdy.

Od 1. 1. 2022 se jako každý rok změní parametry rozhodné pro výpočet srážek ze mzdy. Částka normativních nákladů na bydlení se podle návrhu nařízení vlády zvýší z 6 637...

1) Exekuční srážky v současné době zadáváme do programu mezd v celých korunách, i když může být tato exekuce stanovena i v desetinných částkách. Např. je stanovena exekuce ve výši 15.149,32 Kč, ale do mezd tuto pořizujeme ve výši na celé koruny, tedy v částce 15.150,- Kč. Částka je uvedena v celých Kč s ohledem na skutečnost, že zaměstnanec může mít výplatu v hotovosti, a tedy je nutné zabezpečit výplatu v celých Kč, přičemž při výpočtu exekuční srážky v desetinné části by mohlo dojít k situaci, kdy by zaměstnanci náležela výplata v hotovosti s desetinnou částí, což není možné při výplatě v hotovosti zabezpečit. Je akceptovatelné provádět z tohoto důvodu srážku nad stanovený exekuční výměr, tedy ve výši rozdílu max. o necelou korunu? Je možné se případně, pokud bude ze strany zaměstnance napadeno srážení částky nad stanovený exekuční výměr o necelou jednu korunu, nějakým způsobem odkázat na legislativu ohledně správnosti tohoto postupu? 2) Zahrnutí přeplatku ročního zúčtování daně do výpočtu exekučních srážek – v současné době provádíme zahrnutí přeplatku z ročního zúčtování daně (mimo daňový bonus) do čistého příjmu pro výpočet exekučních srážek. Některé výklady však uvádí, že by se u ročního zúčtování daně mělo postupovat tak, že by tento příjem měl být postihnut jako jiná peněžitá pohledávka. Je tento postup správný nebo je nutné roční zúčtování daně (bez daňového bonusu) vyloučit z čistého příjmu pro výpočet exekučních srážek a pro přeplatek daně na základě provedeného ročního zúčtování daně tak poukázat pouze ve prospěch vystavené jiné peněžité pohledávky? 

Nově u nás nastoupili dva zaměstnanci, kteří žijí ve společné domácnosti a mají spolu dvě děti, které s nimi žijí ve společné domácnosti (ještě studují). Oba zaměstnanci mají exekuce. Muž nastoupil v dubnu 2021 a obě děti (vlastní - je jejich otec v rodném listě) uplatnil jako osoby vyživované, protože má několik exekucí. Potom v červnu nastoupila jeho přítelkyně, se kterou žije ve společné domácnosti a mají spolu 2 děti, které uplatnil on jako vyživované osoby. Může i žena uplatnit děti jako osoby vyživované, protože i ona má několik exekucí? Nebo může děti uplatnit jako osoby vyživované pouze jeden? Samozřejmě slevu na dani na děti uplatňuje pouze jeden.

Zákon č. 38/2021 Sb. rozšířil právní materii občanského soudního řádu (OSŘ) v části výkonu rozhodnutí o nový institut, kterým je chráněný účet. Původní účinnost od 1. 4. 2021 byla prostřednictvím zákona č. 155/2021 Sb. (tzv. lex COVID justice III) odložena až na 1. 7. 2021.

Vztahuje se na smlouvu o výkonu funkce statutárního ředitele výkon exekučního příkazu k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů? V § 299 občanského soudního řádu ji vyjmenovanou nevidím. 

Zaměstnavatel nám poskytuje jednou ročně možnost nakoupit jako benefit akcie firmy. Přičemž s nimi nemůžeme nakládat v průběhu dalších 3 let s výjimkami stanovenými vnitřním předpisem (úmrtí, výpověď z organizačních nebo zdravotních důvodů apod.). Po uplynutí 3 let nám poskytne prémiové podíly ve výši 2 ks za každý 1 ks zakoupený. Tyto prémiové podíly jsou zahrnuty do vyměřovacího základu v měsíci přidělení a odvedeno SP, ZP a daň z příjmu. Dále má zaměstnanec možnost se rozhodnout, zda chce v tom samém měsíci vše prodat nebo nikoliv. Můj dotaz je, zda tento příjem z prodej podléhá srážkám na insolvenci či exekuci. Příklad: v 6/2018 nákup 30 ks za 60 000 Kč, v 7/2021 příděl 60 ks zdarma, tj. benefit 120 000 Kč o který je navýšen VZ, prodej všeho celkem 180 000 Kč. Čistá mzda zaměstnance v 7/2021 činí po zúčtování a po zákonných srážkách např. 1 000 Kč (nízká ČM z důvodu vysokého VZ), celkem k výplatě 150 000 Kč. Jedná se o příjem, který se vztahuje k vykonávané práci nebo o jiný příjem, který musí zaměstnanec sám insolvenčnímu správci/exekutorovi přiznat, příp. zda srážku z tohoto příjmu musí provést zaměstnavatel? Podle našeho názoru musíme podle zákona provést srážku vztahující se k čisté mzdě, která ale nepostačí na srážku žádnou a zároveň budeme informovat zaměstnance i insolvenčního správce/exekutora o tomto příjmu.

Zákon č. 38/2021 Sb., kterým se mění občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb., dále jen „OSŘ"), nabývá účinnosti 1. 7. 2021. Právní úprava chráněného účtu je uvedena v ustanoveních § 304c až § 304e OSŘ. Chráněný účet má fungovat jako jiný běžný účet v bance, ovšem soudní exekutor nebude moci finanční prostředky na tomto účtu zabavit. Finanční prostředky na chráněném účtu tak budou po celou dobu plně k dispozici jeho vlastníkovi.

V současné době není výjimečné, že zaměstnancům, kterým již byly provedeny srážky ze mzdy a nezabavitelná část mzdy zaslána zaměstnavatelem na jejich účet, byl tento účet (včetně nezabavitelné části...

V jaké maximální výši a na základě jakého zákona je možné provádět srážky ze mzdy na základě dohody?

Zaměstnankyně obdržela od insolvenčního správce "Výzvu insolvenčního správce dlužníka k součinnosti" s tím, že tuto výzvu měla odevzdat do mzdové účtárny. Mimo jiných povinností, které uložil insolvenční správce dlužnici, je ve výzvě uvedeno, že žádá mzdovou účtárnu o pravidelné zasílání výplatních pásek dlužnice na uvedený e-mail, a to od měsíce vydání usnesení. Zaměstnavatel ale dosud žádné usnesení ani výzvu k součinnosti neobdržel. Prosím o odpověď na otázku, zda máme i v takovém případě zasílat výplatní pásky dlužnice insolvenčnímu správci a zda vůbec máme povinnost takovýmto způsobem, tj. na e-mail, pásky po každém zúčtování mezd, zasílat. Zdůrazňuji, že ještě není insolvenční řízení ukončeno a ani v insolvenčním rejstříku není zveřejněno Usnesení, kterým by insolvenční správce ukládal zaměstnavateli povinnost provádění srážek ze mzdy. Vzhledem k ochraně osobních údajů si nejsme jisti, zda vůbec můžeme výplatní pásky zasílat především z důvodu dalších údajů, které jsou na nich uvedené (hodinové průměry, zůstatky dovolené, výše odměn apod.).

Vzhledem k mimořádné dotaci na odměnu ke mzdě a platu za výkon profese při probíhající epidemii onemocnění covid-19 dle zákona č. 218/200 Sb., o rozpočtových pravidlech, vztahující se k II vlně epidemického onemocnění covid-19 se chci zeptat, zda se tato odměna zahrnuje do čisté mzdy a budou se z ní provádět zákonem stanovené srážky na exekuce a insolvence.