Slevy a zvýhodnění - strana 7

Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání lze při splnění zákonných podmínek odečíst od základu daně. Tyto odpočty jsou bohužel často prováděny v rozporu se zákonnými podmínkami. Zkušenosti z praxe finančních úřadů ukazují, že devět z deseti případů uplatnění této úhrady je provedeno neoprávněně. Jedná se tak o jednu z nejčastějších chyb při uplatnění nezdanitelných částí základu daně.

1) OSVČ, která požádala za období 12. 3.-30. 4. 2020 o kompenzační bonus v době podání žádosti měla snížené příjmy, v některých dnech nulové. O některé zakázky do konce dubna úplně přišla. V druhé polovině dubna se však podnikání OSVČ opět rozjelo a vzhledem k jiným sjednaným podmínkám si za část měsíce vydělala víc než obvykle. Jak naložit s kompenzačním bonusem, když byl již vyplacen i za dny, v kterých už měla OSVČ příjmy? 2) OSVČ, kadeřnice požádala o kompenzační bonus do 24. 5. 2020, kdy se předpokládalo otevření. Nyní však došlo ke změně a otevřeno bylo 11. 5. 2020. Co s vyplaceným bonusem za tyto dny kdy už opět podnikala?

Jak postupovat v případě chybně vyplaceného daňového bonusu ve dvou případech : a) Daňový bonus byl chybně vyplacen zaměstnanci, jehož měsíční mzda nedosahuje poloviny minimální mzdy – jedná se o zkrácený pracovní úvazek, jehož hrubá mzda bez odměn nikdy nepřekročí polovinu minimální mzdy. Můžeme tento chybně proplacený bonus zaměstnanci předepsat formou menších měsíčních srážek ze mzdy? Je k tomu nutný jeho souhlas? b) Daňový bonus byl chybně vyplacen zaměstnanci, jehož měsíční mzda běžně dosahuje poloviny minimální mzdy, ale z důvodu OČR mzda za březen poloviny minima nedosáhla. Je možné chybně vyplacený daňový bonus započíst v některé z budoucích mezd, kde budou splněny podmínky výplaty daňového bonusu? Jak je daňový bonus řešen v ročním zúčtování, pokud zaměstnanci v některých měsících vznikl nárok na měsíční daňový bonus, ale v ročním zúčtování bude zjištěno, že celkově jeho příjmy za uplynulý rok nedosáhly 6ti násobku minimální mzdy? Je možné takovému zaměstnanci roční zúčtování provést? Má zaměstnanec povinnost přeplatek vracet?  

Budou se dotace na podnikání OSVČ z důvodu COVID-19 zdaňovat nebo budou osvobozené od zdanění? 

Jsem účetní. S ohledem na Koronavirus a sdělení vlády, že lze podat daňová přiznání až do konce června, mi někteří klienti předávají doklady a další podklady pro rok 2019 až nyní v květnu. Mám nárok na Kompenzační bonus pro OSVČ za období 12. 3. - 30. 4., když vlastně budu moci dodělat nebo udělat zcela DP za rok 2019 až v průběhu května a června? Má činnost byla v tomto období dle mého omezena proti tomu, co jsem měl všechno udělat a v minulých letech dělal.

OSVČ, která má Živnostenský list mimo jiné i na Výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků a tuto činnost vzhledem k nařízení vlády nemohla vykonávat - musela přestat brát objednávky = nemohla šít, ale měla : 1) příjem ze solárních panelů od E-Onu, asi ve výši 10 000 Kč měsíčně , 2) ještě příjem z provize, za odebrané zboží dalších lidí od dodavatele (Avon kosmetika), má nárok na Kompenzační bonus pro OSVČ?

Můj klient je aktivním důchodcem a přes své staří má tyto příjmy: a) starobní důchod, b) je spolupracující osobou svého syna, s kterým má společnou domácnost (nemá tedy vlastní IČO), přehled na ČSSZ podává každý rok, i když je většinou nulové, na VZP platí pojištění jako "vedlejší", c) má uzavřenou DPP do 10 000 Kč ve společnosti své dcery, Měl by mít nárok na kompenzační bonus jako spolupracující osoba OSVČ.

OSVČ podniká od roku 1996. Před dvěma lety si založil s. r. o., kde je jediným jednatelem a společníkem. Současně je v s. r. o. zaměstnán. Kromě toho je v s. r. o. jeden zaměstnanec v trvalém pracovním poměru a jedna studentka na DPP do 5 000 Kč. Pracovní smlouvu podepsal na jedné straně jako jednatel a na druhé straně jako zaměstnanec. Bude mít nárok na kompenzační bonus? I když podniká dál z důvodu, aby rozprodal sklad zboží, domnívám se, že podléhá-li jeho příjem sociálnímu pojištění, nemá na tzv. "25" nárok. Současně mám obavu, že nebude mít nárok na případně schválený bonus pro s. r.  o. jen proto, že je jednatelem. Jaký máte názor?

Momentálně vykonávám svojí samostatně výdělečnou činnost vedení účetnictví takřka v plném, obvyklém rozsahu. Mám dítě ve střídavé péči, když matka dítěte je po celé období nouzového stavu na dlouhodobé nemocenské (nečerpá ošetřovné na základě pracovněprávního vztahu, ani nemůže). Svoji činnost musím místo v kanceláři v denní dobu vykonávat po večerech improvizovaně z domova, a souběžně se starám o své dítě v této střídavé péči (střídáme cca po 4 dnech). Je otázkou, zda z hlediska ošetřovného OSVČ je zde u mě nárok i s aspektem, kdy v žádosti o toto ošetřovné mám prohlásit " že po celou dobu čerpání dotace jsem OSVČ na hlavní činnost a v důsledku péče o předmětnou osobu v období, za něž žádám o dotaci, jsem tuto činnost nemohl/a vykonávat". Na stránkách MPO je odpověď č.26 na podobný dotaz, ale stále si nejsem jist (odpověď č. 26 :Mohu jako OSVČ v době ošetřovného vykonávat výdělečnou činnost (brigáda, práce z domu, fakturace, správa eshop, paušální příjmy)? Pokud by dítě standardně navštěvovalo školu a ta se zavřela a rodič s dítětem zůstal doma, je možno ošetřovné pro OSVČ pobírat a zároveň pokračovat ve své ekonomické aktivitě, jako jsou fakturace, provoz e-shopu a další formy práce z domova. Naopak rodiče, kteří své děti standardně samovzdělávají doma, na ošetřovné pro OSVČ nárok nemají.). Já činnost v podstatě můžu vykonávat a vykonával v plném rozsahu, ale za cenu značných omezení, práce v noci, kdy dítě spí atd... Stejně tak v tomto případě je problematický kompenzační bonus, kde zase je podmínkou, že jsem nemohl vykonávat činnost nad míru obvyklou v důsledku opatření... Což podle mě nemohl v podstatě ze stejných důvodů. Ptám se z opatrnosti, nicméně jaký je Váš názor?  

Jak dle zákona chápat tzv. míru obvyklou? Má nárok na daňový bonus OSVČ, která vykonává nadále svou činnost, ale byly jí odmítnuty některé zakázky? Jak se posuzuje "míra obvyklá"? Existuje kromě zákona ještě nějaký metodický pokyn, stanovisko komory daňových poradců apod.?

OSVČ má souběžně s podnikáním také hlavní pracovní poměr s tím, že HPP je hlavním zdrojem příjmů. Zároveň ale pobírá rodičovský příspěvek, takže z hlavního pracovního poměru žádné příjmy nemá. Na OSVČ má zavřenou provozovnu (kadeřnictví). Má OSVČ nárok na poskytnutí kompenzačního bonusu ve výše uvedeném případě? 

Je považován společník v. o. s. za OSVČ pro žádost o kompenzační bonus 25 000 Kč pro OSVČ ekonomicky zasažené šířením koronaviru? Jiné příjmy nemá.

Může si poplatník uplatnit daňové zvýhodnění na 22 leté dítě, které studuje mimo ČR? 

Základní informace Problematika daňového zvýhodnění pro poplatníky na děti je řešena v § 35c ZDP. Nárok na daňové zvýhodnění má poplatník (rezident i nerezident) na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti (§ 21e ZDP) na území členského státu EU/EHP (dále jen „daňové zvýhodnění“), pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b (příslib investiční pobídky). Výše zvýhodnění činí: 1. dítě – 15 204 Kč ročně, 1 267 Kč měsíčně 2. dítě – 22 320 Kč ročně, 1 860 Kč měsíčně a každé další dítě – 27 840 Kč ročně, 2 320 Kč měsíčně O výši daňového zvýhodnění sníží poplatník daň vypočtenou podle § 16, případně sníženou podle § 35 nebo § 35ba. Daňové zvýhodnění lze uplatnit buď formou slevy na dani, daňového bonusu, nebo slevy na dani a daňového bonusu. Pokud je v jedné společně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí poplatníka, posuzují se pro tyto účely dohromady. Poplatník může slevu na dani uplatnit až do výše daňové povinnosti vypočtené podle ZDP za příslušné zdaňovací období. Pokud je nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než vypočítaná daňová povinnost za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Daňový bonus je možné uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč. Maximální dříve zastropovaná výše daňového bonusu 60 300 Kč ročně byla zrušena v roce 2021. Na daňový bonus má nárok poplatník (zaměstnanec i podnikatel), který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 nebo § 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (viz tabulka).

Základní informace Daňové zvýhodnění na dítě ZTP je upraveno v § 35c odst. 7 ZDP. Zde je uvedeno: „Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek (viz tabulka). Maximální výše daňového bonusu podle § 35c odst. 3 ZDP zůstává zachována (v současné době částka 60 300 Kč).“ Přehled daňového zvýhodnění pro rok 2019 Daňové zvýhodnění na děti 2019 Roční Měsíční Na 1. dítě 15 204 1 267 Na 2. dítě 19 404 1 617 Na 3. a každé další dítě 24 204 2 017 Na 1. dítě (pokud má ZTP/P) 30 408 2 534 Na 2. dítě (pokud má ZTP/P) 38 808 3 234 Na 3. a každé další dítě (pokud má ZTP/P) 48 408 4 034 V ZDP není striktně definováno, v jakém pořadí musí daňový poplatník zvýhodnění na dítě uplatnit. Není povinnost řadit děti podle jejich věku, tak jak se narodily, tj. že nejstarší dítě bude uvedeno jako první dítě. Pokud má poplatník dítě se ZTP/P, pak je vhodné, pro účely dosažení co největšího daňového zvýhodnění, je uvést jako poslední v pořadí. Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Poznámka Definice pojmu vyživované dítě je shodná s předchozí situací. Pokud má poplatník dítě, které není schopné z důvodu dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu vykonávat soustavnou výdělečnou činnost a není mu přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, pak vzniká nárok na daňové zvýhodnění, pokud plátci předloží potvrzení (jedná se o formulář č. 25 5458 MFin 5458 – vzor č. 10) správce daně (podle místa bydliště poplatníka) o tom, že takové dítě (zletilé dítě až do dovršení 26 let věku) ve společné domácnosti vyživuje [§38l odst. 3 písm. e) ZDP].

Zaměstnankyně - ukrajinka s povolením k trvalému pobytu v ČR uplatňuje měsíčně slevu na dvě děti, které s ní žijí ve společné domácnosti v ČR. Může si uplatňovat slevu i na dítě, které studuje na Ukrajině ?

Podmínky pro uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění při výpočtu daně z příjmů fyzických osob jsou upraveny v příslušných ustanoveních zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), a s výjimkou změny výše slevy za umístění dítěte a změny rozhodné výše příjmu pro uplatnění daňového zvýhodnění formou daňového bonusu nebyly změněny ani pro rok 2019, ani pro stávající zdaňovací období roku 2020. Maximální výše slevy za umístění dítěte a stejně tak i podmínka určité výše příjmů pro uplatnění daňového zvýhodnění formou měsíčního nebo ročního daňového bonusu jsou odvozeny od vyhlášené minimální mzdy účinné k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období, a ta byla změněna jak s účinností od 1. ledna 2019 (13 350 Kč), tak i s účinností od 1. ledna 2020 (14 600 Kč).

Pro vyplnění formuláře Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za zdaňovací období 2019 je třeba použít tiskopis - vzor č. 27, pro...

Pracovník uplatnuje slevu na dítě, může uplatňovat slevu na dítě, které bude mýt jiné trvalé bydliště než on? V rámci studia, si dcera bude pronajímat byt. 

Bezdětní zaměstnanci odvádí v Česku více na dani z příjmu fyzických osob než kolegové uplatňující daňové zvýhodnění na děti. Rodiny s dětmi jsou v Česku podporovány právě vysokým daňovým zvýhodněním na děti, které výrazně snižuje rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou.