Pracovní doba - strana 1

Skutečně již 24hodinové směny, nikoliv „pouze 24hodinová kombinace směny a práce přesčas. Dále zákonné zakotvení možnosti odkladu čerpání nepřetržitého odpočinku v týdnu až o 3 týdny, a to nikoliv jen dočasně, ale na dobu neurčitou. A konečně úplně nově zvláštní zákonný příplatek za výkon práce v dlouhé směně a nová práva v souvislosti se zvyšováním a prohlubováním kvalifikace. To vše tzv. zdravotnický balíček do oblasti zdravotnictví s účinností od 1. 8. 2024 přináší.

Kdy končí druhé vyrovnávací období v p. o. v roce 2024? Máme 7,5hodinový směnný provoz. A platí vždy 975 hodin, nebo to může být i více?

Máme zaměstnance, kteří mají v pracovní smlouvě stanovenou pracovní dobu v rozsahu nepravidelně až do 40h/týden. Někteří z těchto zaměstnanců mají pravidelně odpracováno méně hodin, než je fond pracovní doby v daném měsíci, ve smlouvě však nemají sjednaný zkrácený pracovní úvazek. Je možné jim krátit celkový nárok na dovolenou podle skutečně odpracovaných hodin, bez dohody o změně pracovní smlouvy na zkrácený úvazek? Jedná se o pracovníky v obchodech, kteří pracují na tzv. krátký a dlouhý týden a někteří z těchto zaměstnanců mají rozvrženou pracovní dobu kratší, i když ve smlouvě nemají kratší úvazek. Tzn. že průměrná délka odpracované směny za měsíc je např. 6,5 hodiny (v dalším např 7 hod., nebo 6 hod.). Potom dochází k tomu, že dovolenou dostanou proplacenou v délce průměrné směny, a čerpají tak celkový nárok 184 hodin ve větším počtu dnů.

Společnost zaměstnává v nerovnoměrně rozvrženém pracovním režimu zaměstnance ostrahy na noční směny, které začínají od 19:00 hod. jednoho dne a končí v 7:00 hod. druhého dne (12 hodin směna=5 hodin první den, 7 hodin - druhý den). Má zaměstnanec nárok na stravenkový paušál již první den, kdy překročil 3 odpracované hodiny? Pracuje totiž i na noční směně poslední den v měsíci, kdy 5 hodin počítáme do daného měsíce a 7 hodin již do celkových odpracovaných hodin dalšího měsíce?

Zaměstnanec má písemný rozvrh pevné pracovní doby přímo v pracovní smlouvě. Následně zaměstnanec podal písemnou žádost o změnu režimu na flexibilní pracovní dobu a žádosti bylo zaměstnavatelem písemně vyhověno, aniž by došlo k nastavení úseků základní a volitelné pracovní doby, aniž by došlo k nastavení vyrovnávacího období a dohodě ohledně toho, co lze považovat za práci přesčas, a zda bude proplácen nebo čerpán formou náhradního volna. Zkrátka nebyly sepsány žádné podmínky, jen vyhověno obecné žádosti o flexibilní pracovní dobu. Zaměstnanec to pojal po svém a začal chodit do práce velice brzy, kdy ani není v práci nijak extra potřeba, ale naopak dostával úkoly v odpoledních hodinách a na základě toho si vykazoval přesčasy a nárokoval jejich proplácení. Zaměstnavatel mu to dva měsíce toleroval a tyto přesčasy proplácel jako projev dobré vůle, kdy zaměstnanec pracoval částečně i za nemocného kolegu (to byl též důvod, proč mu bylo vyhověno ve změně režimu pracovní doby). Nicméně nemocný kolega už je zpět v práci a zaměstnavatel by se chtěl vrátit zpět k režimu pevné pracovní doby, aby dál nepokračovalo dožadování se proplácení přesčasů. Zaměstnanec to odmítá a ohání se písemných schválením žádosti, kde nebylo nic definováno, ani určena doba, po kterou bude flexibilní pracovní doba platná. Může v tomto případě zaměstnavatel jednostranně změnit režim pracovní doby zpět, zaměstnanci to písemně oznámit min. 2 týdny předem a trvat na tom, co má zaměstnanec sepsáno původně v pracovní smlouvě? Nebo vyhověním písemné žádosti došlo ke změně obsahu pracovní smlouvy (aniž by byl sepsán dodatek k pracovní smlouvě) a zaměstnavatel už nemá právo to měnit jednostranně, bez dohody se zaměstnancem?

Jak se určí počet směn pro stálý nebo pravděpodobný průměr u DPP a DPČ. Zaměstnanec chodí vypomáhat různě, např. 3 hod, 8 hod. Je to tak, že co den, to směna a hodiny nerozhodují? Dále jsem se chtěla zeptat: máme ostrahu podniku na DPČ o víkendu a záskok za nemoci a dovolenou v pracovní dny. Tím, že má většinu směn s příplatky za sobotu a neděli mu průměr každé čtvrtletí neustále narůstá. Průměr x 25% příplatek, bude další průměr vyšší a každý další zase vyšší. Za stejnou práci bude mít čím dál víc?

Dotknou se se změny u DPP také pracovníků dětských táborů (vedoucí, instruktoři, kuchařky)? Dohoda byla sepisována jako zadaný úkol, nikoliv jako rozpis směn. 

  Náš zaměstnanec pracující na DPČ má ve smlouvě uvedenou pracovní dobu: „v průměru 20 hodin týdně". Předem stanoveným rozpisem pracovní doby má stanovené dny většinou takto: v pondělí nepracuje, v úterý pracuje 2 hodiny, ve středu 2 hod., ve čtvrtek 4 hod., v pátek 6 hod., celkem tedy 14 hodin týdně. Za dobu od 1. 1. 2024 do 31. 5. 2024 odpracoval celkem 281 hodin, čímž mu vznikl nárok na 27 hod. dovolené. V červnu bude tyto hodiny čerpat. Jakým způsobem stanovím počet dnů dovolené? Bude to dle rozvrhu pracovní doby, tj. za 1 týden 14 hodin, v druhém týdnu 13 hodin, což je tedy bez 1 hodiny 10 pracovních dnů dovolené? Samotné čerpání dovolené u DPČ se považuje stejně jako u zaměstnance za dobu odpracovanou, čímž by mu čerpáním dovolené v červnu vznikl nárok na další dovolenou?

Ve výrobě budeme přecházet na nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. Nyní máme konto pracovní doby dle § 86 a § 87 zákoníku práce, což nám úplně nevyhovuje v oblasti odměňování. V hlavní sezóně mají zaměstnanci směny navíc, nebo prodloužené směny a mimo sezónu jsou některé směny zkrácené, nebo zcela zrušené. Období bychom potřebovali zachovat 26 týdnů, jako v případě konta pracovní doby. Máme měsíční mzdu. Pokud budou zaměstnanci v daném měsíci v minusu s hodinami (bude zrušená směna), jakým způsobem budou odměňováni. V kontu pracovní doby dostávají tzv. stálou mzdu ve výši 97 %, ale v případě nerovnoměrně rozvržené pracovní doby? Dostanou zaplaceno, jen to, co skutečně odpracovali? Nebo je zde také nějaká obdoba stálé mzdy a na konci období se vypořádá. Buď budou mít přesčas, nebo skončí období v mínusu. Přesčasové hodiny se jim samozřejmě vyplatí vč. zákonných příplatků, ale když neodpracují celý fond pracovní doby, hlavně z důvodu, že pro ně nebudeme mít dostatek práce? 

Firma má nepřetržitý provoz s kalendářem dva dny 11 hod. ranní, dva dny volno, dva dny 11 hod. noční. Vyrovnávací období 3 měsíce. Je možné, aby dva měsíce odpracoval v součtu o 45 hod. méně a tyto hodiny odpracoval třetí měsíc v rámci vyrovnávacího období? Poslední měsíc to totiž vypadá, že měl přesčas vyšší než možných cca 32 hod. 

Použije se pro pracovníky zaměstnané na DPČ celý § 115 ZP? Pokud je směna rozvržena na státní svátek a pracovník na DPČ nepracuje, poskytne se náhrada dle § 115 odst. 3 ve výši průměrného příjmu?

Máme zaměstnance zařazené na pracovištích s rovnoměrným rozvržením pracovní doby při délce směny 7,5 hod. denně, týdenní pracovní fond 37,5 hodiny. 1. týden Po – ranní 7,5 hod., Út - ranní 7,5 hod., St – ranní 7,5 hod., Čt - ranní 7,5 hod., Pá – ranní 7,5 hod., So – přesčas ranní 7,5 hod., Ne - přesčas ranní 7,5 hod. 2. týden Po – ranní 7,5 hod., Út - ranní 7,5 hod., St – ranní 7,5 hod., Čt - ranní 7,5 hod., Pá – ranní 7,5 hod., So – volno, Ne - volno 3. týden Po – ranní 7,5 hod., Út - ranní 7,5 hod., St – ranní 7,5 hod., Čt - ranní 7,5 hod., Pá – ranní 7,5 hod., So – volno, Ne - volno Prosím o vysvětlení nového počítání nepřetržitého odpočinku v týdnu a denního odpočinku, zda z výše uvedeného rozvrhu je toto správně? 

Naši zaměstnanci pracují ve dvousměnném provozu 7,75 hod. směnu, střídají ranní a odpolední. Stalo se nám, že někteří zaměstnanci pracují pouze ranní směnu - jedno ze středisek nenaplní objednávky na směny obě. Máme asi 200 zaměstnanců ve výrobě, vzhledem k objemu objednávek je dokonce možné, že asi polovina z nich by časem pracovala pouze ranní směnu. Je možné, že někteří střídají ranní a odpolední, zatímco někteří mají pouze ranní, nebo je nutné převést tyto zaměstnance na směnu 8hodinovou směnu?

Vznikne zaměstnanci nárok na další příspěvek na stravování v případě směnnosti v rámci nepřetržitých pracovních režimů (24/7)? Z důvodu nepřetržitých dodávek energií, obsluhy zařízení pro jejich výrobu, dohledu a kontroly zařízení nelze práce přerušit. Jedná se o práce především na jednočlenných pracovištích, kde nelze v určených směnách zajistit vystřídání zaměstnance v době přestávky a umožnit mu čerpání přestávky. Přiměřená doba na jídlo a oddech poskytovaná těmto zaměstnancům se započítává do pracovní doby. Příklad: Zaměstnanci mají nastavenou pracovní směnu např. od 6.00 h – 18.00 h. Přestávka jim v rámci směny není poskytnuta. Pracovní směna se skládá z: 6.00 h – 17.00 h pracovní doba 17.00 – 18.00 h nařízená práce přesčas v rámci směny, v docházce se používá kód pro přesčasovou práci (hodiny přesahující stanovenou měsíční pracovní dobu jsou dle dohody se zaměstnancem kompenzovány náhradním volnem nebo proplaceny jako práce přesčas). Má zaměstnanec nárok na další příspěvek na stravování v rámci téže směny - odpracovaná doba je delší než 11 hodin?

Máme zaměstnance na stálou noční směnu, 5 dní v týdnu, na svoji první směnu nastupuje v pondělí od 22:00 hod do 6:00 hod ( máme ve spol. i ranní a odpolední směny, jako první směna je stanovena pondělní ranní směna). Takto tedy odpracuje 5 směn, skončí tedy v sobotu ráno v 6:00 hod, pak bude mít přesčas, a to v sobotu od 22:00 hod do 6:00 hod. Bude se mu počítat nepřetržitý odpočinek v týdnu od neděle 6:00 hod až do pondělí 22:00 hodin, tj. celkem 40 hodin (18 Ne + 22 Po)?

Máme zaměstnance zařazené na pracovištích s nepřetržitým provozem (nerovnoměrné rozvržení pracovní doby) při délce směny 7,5 hod. denně, týdenní pracovní fond 37,5 hodiny, vyrovnávací období 52 týdnů, nyní pracují v režimu 2 – 2 - 3 . 1. týden Po – ranní 7,5 hod., Út - ranní 7,5 hod., St – odpolední 7,5 hod., Čt - odpolední 7,5 hod., Pá – noční 7,5 hod., So - noční 7,5 hod., Ne - noční 7,5 hod. 2. týden Po – volno, Út - volno, St – ranní 7,5 hod., Čt - ranní 7,5 hod., Pá – odpolední 7,5 hod., So - odpolední 7,5 hod., Ne - odpolední 7,5 hod. 3. týden Po – noční, Út - noční, St – volno 7,5 hod., Čt - volno 7,5 hod., Pá – volno 7,5 hod., So - ranní 7,5 hod., Ne - ranní 7,5 hod. 4. týden Po – odpolední, Út - odpolední, St – noční 7,5 hod., Čt - noční 7,5 hod., Pá – volno 7,5 hod., So - volno 7,5 hod., Ne - volno 7,5 hod. V dalším týdnu se znovu opakuje rozvrh opět od 1. týdne . Prosím o vysvětlení nového počítání nepřetržitého odpočinku v týdnu a denního odpočinku, zda z výše uvedeného rozvrhu je toto správně? 

Máme zaměstnance zařazené na pracovištích s nepřetržitým provozem (nerovnoměrné rozvržení pracovní doby) při délce směny 7,5 hod. denně, týdenní pracovní fond 37,5 hodiny, vyrovnávací období 52 týdnů, nyní pracují v režimu 2 – 2 - 3 viz. přiložený Rozvrh týdenní pracovní doby. Prosím o vysvětlení nového počítání nepřetržitého odpočinku, který musí navazovat na denní odpočinek, zda z přiloženého rozvrhu je toto správně? 

Máme zaměstnance zařazené na pracovištích s nepřetržitým provozem (nerovnoměrné rozvržení pracovní doby) při délce směny 11 hod. denně, týdenní pracovní fond 37,5 hodiny, vyrovnávací období 52 týdnů, nyní pracují v režimu 2 – 2 - 3. Prosím o vysvětlení nového počítání nepřetržitého odpočinku, který musí navazovat na denní odpočinek, zda z přiloženého rozvrhu je toto správně? 

Zaměstnanec má standardní pracovní dobu 8 hodin denně od pondělí do pátku. Občas se však stane, že se konají jednorázové pracovní akce, jako jsou například veletrhy, které probíhají o víkendu. Tyto události jsou výjimečné a konají se pouze dvakrát do roka. Během těchto událostí pracuje zaměstnanec i o víkendu a následně má nárok na náhradní volno. Je možné, aby zaměstnanec s jeho souhlasem pracoval celý týden, následně celý víkend, a až poté znovu nastoupil do práce v pondělí, aby pak pracoval další týden, přičemž za ten víkend by mu bylo poskytnuto náhradní volno?

Jsme střední a základní škola. Zaměstnáváme mimo jiné na DPP, DPČ zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby (učitele na ZŠ a SŠ nebo vrátné). Podle § 206 jsou zaměstnanci povinni prokazovat svou nepřítomnost v práci. Je ale zaměstnavatel povinen toto prokazování nepřítomnosti vyžadovat u dohod? Podmínky si chceme upravit ve vnitřním předpisu a naše úvaha je, že pro případ, kdy dohodáři nevzniká za dobu nepřítomnosti právo na náhradu ušlé odměny z dohody, ale zaměstnavatel je povinen omluvit zaměstnance z práce (po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle ustanovení § 199 ZP a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle ustanovení § 200 až § 205 ZP, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak), tak nebudeme požadovat prokazování nepřítomnosti, bude stačit pouze telefonické nebo e-mailové sdělení, že pracovat nemůže a z jakého důvodu. Toto následně promítneme do evidence pracovní doby. U dočasné pracovní neschopnosti nevíme, jak se k věci postavit, protože tam nárok na náhradu v nemoci u dohodářů sice je, ale jen při splnění dalších podmínek. Přijde nám tedy zbytečné zaměstnance nutit si nechat vystavovat vždy neschopenku, když to pro něj nebudeme mít žádný význam (finanční). Je, nebo není dohodář zaměstnavateli povinen prokazovat svou nepřítomnost v práci? Je zaměstnavatel povinen to prokazovánípo zaměstnanci pracujícího na DPP či DPČ vyžadovat, nebo to může vyžadovat jen v těch případech, kdy přichází v úvahu nějaká náhrada odměny z DPP DPČ (upraveno přesněji ve vnitřní směrnici)? Jak to řešit v případě pracovní neschopnosti, kdy ne vždy je nárok na náhradu odměny?