Pracovní doba - strana 16

Zaměstnavatel zaměstnává prodavačky, mzdu v pracovní smlouvě mají sjednanou fixní, plný úvazek. Pracovní dobu mají sice nerovnoměrně rozvrženou, ale odpracují v přepočtu 40 hodin týdně. Nyní začaly pracovat několik hodin navíc, tak mají podle dodatku ke smlouvě nárok na proplacení přesčasů + příplatek. Dostávají tedy nadále fixní mzdu + proplacené hodiny za přesčasy, příplatek za přesčasy a příplatek za práci v SO a NE. Je možné u fixní mzdy takto postupovat? V jednom případě má jedna zaměstnankyně částečný úvazek, rovněž fixní mzdu, ale odpracuje třeba 10 hodin navíc. Není to práce přesčas, ale tzv. do úvazku, nemá nárok na příplatek. Je možné rovněž u fixního platu proplácet tyto hodiny průměrem (nepravidelně rozvržená pracovní doba). 

Zubařka zaměstnává zdravotní sestru. Dle pracovní smlouvy má sestra 8hodinovou pracovní dobu. Ale je běžné, že sestra má odpracováno navíc 50-60 hodin přesčasů měsíčně. Jak dle zákona ošetřit to, aby neměla zubařka problém s tím, že sestra má tolik hodin přesčasů, které se jí proplácejí, nemá si je kdy vybrat. Jaký postup zvolit?

V naší organizaci máme stanovenou měsíční mzdu, zároveň směrnici máme určeno, že „Připadne-li svátek na obvyklý pracovní den zaměstnance a zaměstnanec v důsledku svátku nebude pracovat, měsíční mzda se nekrátí, za svátek bude zaměstnanci poskytnuta poměrná část měsíční mzdy ". Naše zaměstnankyně pracovala dne 8. 5. 2017 a odpracovala 8 hodin. V případě, že bude čerpat 8 hodin náhradního volna, náleží této zaměstnankyni už pouze plná měsíční mzda za květen (23 dnů včetně svátků, tj. 184 hod.) a práce ve svátek bude kompenzována již tímto náhradním volnem, nebo ji náleží plná měsíční mzda za 184 hod. + 8 hodin náhradního volna + příplatek ve výši 100 % průměrného výdělku? Dle mého názoru ji přísluší buď: a) plná měsíční mzda + 8 hodin náhradního volna, nebo b) plná měsíční mzda + 100% příplatek pracovního výdělku (za 8 hodin), v případě, že by náhradní volno nečerpala. Jaký postup je správný?

Chtěli bychom vyjít vstříc zaměstnancům a od dalšího vyrovnávacího období vystavit nový harmonogram směn. V kolektivní smlouvě máme nastavené vyrovnávací období 52 týdnů (harmonogram vystavíme na 52 týdnů a seznámíme s ním zaměstnance). Směny máme 11hodinové, pracovní doba ranní směny je 6–18 hod, noční směny od 18–6 hod. Průměrný týdenní úvazek je 37,5 hod týdně. První směna v týdnu je ranní od 6 hod (používáme i při odměňování). Pokud se jedná o přesčasovou noční práci nebo práci v den pracovního klidu, přísluší zaměstnanci mzda a příplatek 50 % výdělku. Příklad rozvrhu směn: Po Út St Čt Pá So Ne 1. týden R11 R11 R11 R11 volno volno volno 2. týden N11 N11 N11 volno volno volno volno 3. týden R11 volno N11 N11 N11 volno volno 1. Které dny jsou považovány za dny pracovního klidu? 1. týden - pátek od 6 hod do pondělí 6 hod? 2. týden - čtvrtek od 6 hod do pondělí 6 hod? 3. týden - sobota od 6 hod do pondělí 6 hod? 2. Jak je to s přesčasy? Může zaměstnavatel nařídit přesčas 11 hod za nemocného zaměstnance v den pracovního klidu? 3. V případě 3. týdne z příkladu - může zaměstnavatel nařídit přesčas za nemocného zaměstnance - 11 hod na ranní směnu a poskytnout 25 % přesčasového příplatku ... lze tento den považovat pouze za volný den mezi směnami? 

Jsme státní příspěvková organizace, našim zřizovatelem je Krajský úřad. Jsme domov se zvláštním režimem, tedy sociální zařízení, které poskytuje "nepřetržitě" péči svým klientům. Nevíme však, zda splňujeme podmínky nepřetržitého režimu práce. Pracují u nás zdravotní sestry, které slouží ve třech různých pracovních směnách. Je to celodenní směna, v době od 7.00 hod. do 19.00 hod., dále noční směna od 18.30 hod. do 7.00 hod. a pro potřeby provozu také občas ranní směna, v době od 7.00 hod. do 14.00 hod. Ranních směn je velmi málo, někdy ani jedna v měsíci. Samozřejmě, když jedna zdravotní sestra slouží ranní směnu, druhá souběžně s ní má celodenní směnu, tak aby byla zajištěna stálá péče o klienty. Je možné takovýto režim považovat za nepřetržitý? A pokud ano, může být takovýto režim tedy považován za třísměnný?

V § 83 zákoníku práce se uvádí, že délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Dále podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin. Z jakého důvodu se v r. 2013 zkrátil nepřetržitý odpočinek mezi směnami o hodinu a proč se současně nezměnila i maximální délka směny uvedená v § 83? 

Článků o svátcích ve vztahu k pracovní době a odměňování jsem už napsala řadu, a rozsáhlých. Dotazy na toto téma však dostávám neustále, obzvlášť v měsících, kdy jsou svátky dokonce dva a oba připadají na „všední“ den, tak jak tomu je od loňského roku pravidelně o Velikonocích a letos i v květnu a červenci.

Jedním ze základních pojmů, které definuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), ve svém obecném ustanovení § 78 o pracovní době [konkrétně v odstavci 1 a písmenu h)], je pojem „pracovní pohotovost“. Rozumí jí dobu, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Stejný právní předpis v témže paragrafu poznamenává, že pracovní pohotovost může být zaměstnancem držena pouze na místě dohodnutém se zaměstnavatelem a odlišném od jeho pracovišť.

Jak je to s příplatkem za noční směnu, pokud zaměstnanci pracují od 6 do 18 hod.? Platíme 11 hodin, 1 hodina je přestávka. Příplatek za noční směnu je od 22 hod. Máme zaplatit příplatek za noční 8 hodin nebo 7,5 hodin? 

Vycházím z nařízení vlády č. 75/2005 Sb., § 4 odst. 2. Ve škole máme 16 tříd na obchodní akademii a 3 studijní skupiny na vyšší odborné škole. Mám jednu statutární zástupkyni, která má na starosti záležitosti vztahující se ke všem třídám na obchodní akademii i vyšší odborné škole, tj. dohromady k 19 třídám a skupinám, učí tudíž 6 hodin týdně. Druhý zástupce jmenovaný pro obchodní akademii má na starosti 16 tříd OA a učí proto 8 hodin týdně, třetí zástupce jmenovaný pro vyšší odbornou školu má na starosti tři studijní skupiny VOŠE a řadu provozních nepedagogických záležitostí, učí proto 14 hodin. Je možné to takto nastavit?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. a 5. 11. 2016 – II. část

Máme zaměstnance, kterému jsme dali smlouvu na 37,5 hod týdně, ale zaměstnanec to neodpracuje. Chybí mu vždy na konci měsíce cca 20 hod. Neodpracuje to, protože tolik práce není. Je možné mu dát na tu dobu neplacené volno? Chyba je na naší straně, že nemáme tolik práce, ale on si je toho vědom a nechce po nás, aby jsme mu platili to, co skutečně neodpracoval. Co s tím? 

V rámci kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce se inspektoři zaměřují mimo jiné na kontrolu evidence pracovní doby, od které se následně odvíjí i kontrola jiných institutů v rámci zákoníku práce. Článek se zabývá problematikou evidence pracovní doby z pohledu případné kontroly orgánu inspekce práce, která může u zaměstnavatele proběhnout. Tato problematika vykazuje u výše uvedených kontrolních orgánů poměrně konzistentní zjištění co do jejich počtu, když se průměrně řadí do horní poloviny evidovaných nedostatků.

1.Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem, že v pátek nepůjde do práce a tento den si "nadělá" další den v sobotu, náleží mu příplatek za sobotu? 2. Zaměstnanec, který má pracovní dobu od 6:00 do 14:00, si udělal přesčas od 14:00 do 16:00, tzn. 2 hod přesčasu, tento přesčas si vybere formou náhradního volna, náleží mu příplatek za odpolední směnu?

Pokud je zaměstnanci změněna týdenní pracovní doba ze 37,5 hod (směnný provoz) na 40 hod, musí se vystavit i nový mzdový výměr s přepočtenou měsíční mzdou, nebo může být stále měsíční mzda 20 000 Kč? Mzda není uvedena v pracovní smlouvě, je dána mzdovým výměrem - měsíční mzda. Týdenní úvazek byl původně uveden ve smlouvě, dodatkem jen upřesněn, že úvazek bude 1,00, původně bylo ve smlouvě 37,5 hod. 

Má zaměstnavatel povinnost vést dokumentaci (kromě docházky) o vzniku a vybírání přesčasů? Jak prokazuje vybrání přesčasů (náhradní volno) případným kontrolám?

Máme zaměstnankyni (uklízečku). Víme, že u zkráceného úvazku se jedná o přesčas až nad rámec týdenní pracovní doby, ale zaměstnavatel by této zaměstnankyni chtěl vyplácet v případě jejích přesčasových hodin - z důvodu větších úklidových prací - tyto hodiny navíc jako přesčasové hodiny. Jinou uklízečku nemáme, tak se nejedná o žádné zvýhodnění, může tedy zaměstnavatel takto normálně vyplatit přesčasové hodiny?

Rozvržení týdenní pracovní doby pedagogických pracovníků jako jednu z nejobtížnějších oblastí praktické personalistiky ve školách a školských zařízeních ovlivňuje jednak obecná právní úprava provedená zákoníkem práce (§ 81 a násl.), a dále zvláštní úprava obsažená v ustanovení § 22a zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících (dále jen ZPP).

Obecná pravidla pro každou práci v noci Ustanovení § 78 odst. 1 písm. j) zákoníku práce (dále též ZP) vymezuje noční práci jako práci konanou v noční době, tj....

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též od 1. 1. 2017 došlo k řadě legislativních změn. Abychom Vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme Vám (obdobně jako v minulých letech ve dvou částech) přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.