Náhrada mzdy - strana 3

Zaměstnanec požádal zaměstnavatele o pracovní volno, neboť byl zaměstnanec předvolán k předběžnému šetření u notáře (zaměstnanec bude dědit). Je zaměstnavatel povinen mu pracovní volno poskytnout, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnance - výkon občanské povinnosti, když jde primárně o zájmy zaměstnance? Pokud nikoli, je řešením tedy buď dohoda se zaměstnavatelem na neplaceném volnu, popř. by si zaměstnanec musel vzít dovolenou. Může si zaměstnanec požádat notáře/soudního komisaře o úhradu ušlého výdělku v souladu s občanským soudním řádem?

Má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy v případě, že doprovází dítě na logopedii?

Od 1. ledna 2023 dojde opět ke zvýšení redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2023 pro účely nemocenského pojištění. V některých mzdových úrovních se tak zvýší...

Naše zaměstnankyně začala dálkově studovat vysokou školu. Nyní zaměstnankyně donesla rozvrh přednášek, které má v pracovní den - jak a čím prokáže zaměstnavateli, že je skutečně absolvovala, aby jí mohl být pracovní den omluven s náhradou mzdy? Když dělá zkoušky, tak ty jsou potvrzeny v indexu. Zvýšenou kvalifikaci dle dohody bude využívat pro potřeby zaměstnavatele. Zaměstnankyně je zaměstnaná na plný pracovní úvazek. Když nedonese potvrzení, má nárok na náhradu mzdy nebo jí den bude omluven bez náhrady? Když zaměstnankyně neudělá zkoušku a jede na opravnou, má nárok a oba dny placené náhradou nebo jen jeden den?

Našla jsem v zákoníku práce § 192 odst. 3, že dohodnutá náhrada mzdy nad výši stanovenou v zákoníku práce § 192 odst. 2 nesmí převýšit průměrný výdělek. Jaké má dopady překročení této částky, proč je vůbec stanovena hranice nadlimitu?

Na kolik dnů pracovního volna (s náhradou nebo bez náhrady mzdy) má zaměstnanec v případě, že zařizuje a následně se účastní pohřbu nevlastního otce? Zaměstnanec již několik let žije s manželkou a dítětem, nežil tedy v poslední době s nevlastním otcem ve společné domácnosti. 

Na co personalisté čekali a čím se soudy zabývaly v poslední době hned několikrát, je odpověď na otázku, jak posoudit dobu od nabytí účinnosti lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb do skončení pracovního poměru výpovědí, jestliže posudkovým závěrem a následně důvodem k rozvázání pracovního poměru bylo dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance. Může to zkomplikovat fakt, že nepříznivý zdravotní stav zaměstnance je důsledkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání?

Máme zaměstnance, který pravidelně dochází k sezení k psychologovi. Dosud vše řešil mimo pracovní dobu, nyní však přišel s tím, že návštěvy psychologa má v pracovní době. Návštěvy jsou v pravidelných týdenních intervalech, kdy zaměstnanec chybí min. 1/2 pracovní doby. Ráda bych se zeptala, zda zaměstnavatel musí tuto absenci omluvit, a pokud ano, zda zaměstnanci náleží náhrada mzdy za čas strávený u psychologa.

Jaký je postup výpočtu náhrady mzdy při DPN v roce 2022? Náš zaměstnanec byl v DPN 6 dní, tj. 48 hod. Je více názorů, nejsem si jistá, jak postupovat.

Naše zaměstnankyně chce jet na letní soustředění s gymnastkami jako trenérka. Má nárok na refundaci mzdy, když pracuje soustavně a bezplatně po celý rok, ale na konci roku dostane za trenérskou práci, 1x za rok, nějakou odměnu – symbolickou odměnu dle toho, jaké jsou peníze v tělovýchovné jednotě, vypláceno na základě dohod o provedení práce? Jak máme chápat tuto informace ČSSZ: Podmínka bezplatnosti práce s dětmi a mládeží nejméně po dobu 1 roku před uvolněním neznamená, že uvolněný zaměstnanec musí činnost, pro kterou byl uvolněn, vykonávat bezplatně. Pořadatel tábora nebo sportovního soustředění může sjednat s uvolněným zaměstnancem např. základní pracovněprávní vztah (nejčastěji pravděpodobně dohodu o provedení práce) a poskytovat za vykonanou práci mzdu či odměnu.

Zaměstnanec byl na ÚP do 31. 1 .2022, pracovní smlouva uzavřena ode dne 1. 2. 2022. V den nástupu do zaměstnání měl pozitivní antigenní test, musel odejít z práce na PCR test, proto neodpracoval ani část své pracovní doby. Pokud bude v "izolaci", kdo proplatí náhradu mzdy, pokud mu nebude prokázán pozitivní PCR test, ale čeká cca dva dny na výsledek? Jaké jsou postupy u zaměstnavatele? Doplnění otázky: Jedná se o učitele na Vyšší odborné škole zdravotnické a Střední zdravotnické škole. Nastupující učitel se sám rozhodl, že půjde na PCR test. Učitelé se testují antigenním testem 1 x týdně, ostatní zaměstnanci 2 x týdně. Jako mzdové účetní mi jde o to, jakým způsobem zpracovat nepřítomnost učitele, který v den nástupu podle pracovní smlouvy nemohl nastoupit na základě pozitivního antigenního testu.

Svědek ze Slovenska byl u našeho soudu svědčit u hlavního líčení. Poté požadoval uhradit ušlou mzdu. Předložil daňové přiznání a vyplnil čestné prohlášení, kde uvedl, že má trvalé bydliště v SR, je OSVČ a je pojištěn u slovenské ZP. Soudkyně mu přiznala za 8 hodin celkem 159 Kč. Vztahuje se na tohoto svědka povinnost předložit vyplněný formulář A1?

Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se na základě zákona provádí tak, že se vychází z průměrného výdělku před vznikem škody a z výdělku dosahovaného po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu. Je-li výdělek zaměstnance po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu nižší než jeho průměrný výdělek před vznikem škody, pak je zaměstnavatel povinen tento rozdíl dorovnat náhradou za ztrátu na výdělku. Dojde-li u poškozeného ke zvýšení dosahovaného výdělku nebo zvýšení invalidního důchodu, sníží se mu poskytovaná náhrada za ztrátu na výdělku. Poškozený tudíž pobírá stále stejnou částku.

Naši zaměstnanci ostrahy pracují v nerovnoměrně rozvržené pracovní době 37,5 hod. týdně za období 26 po sobě jdoucích týdnů. Náhrada mzdy za dovolenou je vyplácena dle platné legislativy průměrným (hodinovým) výdělkem z hrubé mzdy zúčtované k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období předchozího kalendářního čtvrtletí (bezprostředně předcházejícího). Rádi bychom se zeptali, zdali je možná aplikace jiné právní úpravy. V kladném případě prosíme o její specifikaci.

Ráda bych se zeptala, máme stanoveno 5 dní volna s náhradou mzdy pro zdravotní indispozici (sick days). Je možné pro některé skupiny zaměstnanců stanovit menší počet dní v návaznosti na delší směnu? Respektive stanovit počet takových dní v hodinách? Takto mají zaměstnanci s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou k dispozici volno 5*7,5 h. = 37,5 h. a zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou 5*11,5 h. = 57,5 h. 

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény, izolace) náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“).

Lékař vystavil neschopenku z důvodu karantény od 15. 11. 21 do 29. 11. 21. Do 28. 11. náhradu proplatil zaměstnavatel, ČSSZ bude proplácet DNP za 29. 11. 21. Hned od následujícího dne po ukončení karantény - tedy 30. 11. 21 mu ale lékař vystavil další neschopenku, tentokrát izolaci (zatím není ukončena). Bude zaměstnavatel opět proplácet prvních 14 dní náhradu, nebo tato druhá neschopenka jde celá za ČSSZ?

Mezi zaměstnanci panuje názor, že je rozdíl ve výplatě nemocenského při pracovní neschopnosti a při karanténě či izolaci. Prosím o vysvětlení, jak postupovat při náhradě mzdy v prvních 14 kalendářních dnech a jak poté vyplácí nemocenské OSSZ ?

Vláda v pondělí schválila na návrh Ministerstva práce a sociálních věcí prodloužení režimu A programu Antivirus, a to do 28. 2. 2022. Zároveň znovu aktivovala režim B na období od...

Zaměstnanec dostal neschopenku z důvodu karantény, protože byl ve styku s osobou nemocnou na covid-19. Zaměstnavatel mu tedy za prvních čtrnáct dní vyplatí klasickou šedesátiprocentní náhradu mzdy? Tuto náhradu mu nebude ČSSZ kompenzovat?