Mzdy - strana 33

Našim zaměstnancům dáváme mzdový výměr, který je složen ze dvou složek: tarifní třídy a osobního hodnocení. Můžu součet těchto dvou složek, které musím vyplatit, považovat za zaručenou mzdu v jednotlivých tarifních třídách?

Jedním z hlavních průvodních jevů závislé práce je výkon práce za mzdu, plat či jinou formu odměny. Odměna za práci představuje pro zaměstnance důležitý, ne-li klíčový důvod, pro nějž závislou práci koná. Dosažená mzda mu totiž umožňuje uspokojovat životní potřeby sebe a své rodiny. I přes tento význam mzdy není v českém zákoníku práce zakotvena povinnost, aby byla mzda sjednána v pracovní nebo kolektivní smlouvě (na rozdíl například od zákoníku slovenského).

Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance představuje ve zdravotním pojištění důležitou hodnotu, od které se v mnoha dále uvedených situacích odvíjí placení pojistného jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem.

V členských zemích Evropské unie odvádí zaměstnanci s průměrnou mzdou ze své hrubé mzdy povinné pojistné a daň z příjmu fyzických osob, dále za ně povinné pojistné platí zaměstnavatel a při každém nákupu platí v ceně zboží nebo služby daň z přidané hodnoty. Jak se liší odvody na těchto povinných daních v jednotlivých členských zemích EU?

V souvislosti s aktuální situací společnosti OKD, a.s. (dále jen „dlužník“ nebo také „zaměstnavatel“), jsou často zmiňovány sociální dopady její platební neschopnosti, včetně obavy zaměstnanců o výplatu jejich mezd. Určitou hmotnou pomoc v takových případech může dotčeným zaměstnancům nabídnout Úřad práce České republiky (dále jen „úřad práce“) prostřednictvím zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně zaměstnanců či ZOchrZ“).

Právní věta Platem zúčtovaným zaměstnanci k výplatě za rozhodné období ve smyslu ustanovení § 353 odst. 1 zákoníku práce je třeba rozumět zúčtování práva na plat v rozsahu, v...

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 - II. část 20. PRACOVNÍ CESTA A DOBA MIMO PRACOVNÍ DOBU Zaměstnanec je...

Je možné proplatit práci přesčas průměrným výdělkem, který vychází pod minimální hodinovou mzdu, tzn. méně než 58,70 Kč?

Pokud má u nás zaměstnanec nepravidelnou pracovní dobu s různou délkou směn, a hodinovou mzdu, jak se řeší proplácení svátku, které připadnou na pracovní den ale zaměstnanec v tento svátek nepracuje? Proplácí se stejně jako u pravidelné týdenní pracovní doby?

Pracovník pracoval 1. 5. 2016, což je svátek a zároveň neděle. Je to zároveň práce přesčas. Na jaký příplatek má nárok, když nečerpá náhradní volno?

Poslední dobou stále více firem využívá flexibilních způsobů zaměstnávání. Jednou z nich je i práce z domova, tzv. home office, popř. home working. Ačkoli se nejedná o žádnou novinku, možnost pracovat z domova je stále vnímána jako jeden z nejžádanějších firemních benefitů. Podle některých studií mají zaměstnanci o home office dokonce větší zájem než o stravenky nebo o služební automobil.1)

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 – I. část

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve dnech 23. 10. a 24. 10. 2015 ve Tvrzi Holešice – IV. část 17. ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA ZTRÁTU SVĚŘENÝCH VĚCÍ Jedním z...

Právní věta Přijal-li zaměstnanec vyplacenou náhradu mzdy poskytovanou podle ustanovení § 69 odst. 1 zákoníku práce (včetně úroků z prodlení), musel přitom vědět, proč je mu náhrada poskytována (protože...

V praxi mzdové účetní se setkáváme s různými úrovněmi odměňování. Velmi zjednodušeně můžeme všeobecně hovořit o fixním a variabilním odměňování a dále také o benefitech, které jsou v praxi velmi žádané, a už se bez nich neobejde skoro žádná společnost.

Máme zaměstnance s hodinovou mzdou - týdenní úvazek 3 dny/24 hod. Po vzájemné dohodě vždy dle rozpisu směn skoro pravidelně pracuje PO, ST, PÁ a pokud je z provozních důvodu potřeba, je směna se souhlasem zaměstnance přesunuta na jiný pracovní den. Stejně tak byl proveden rozpis směn na březen, kdy státní svátek připadl na pátek a pondělí. Do rozpisu měsíce března bylo předepsáno, že o svátky vykonávat práci nebude (pracoval čtvrtek a úterý - odpracované hodiny mu nechyběly), a to i z provozních důvodů. Je to pak v tomto případě tak, že zaměstnanec nemá nárok na náhradu mzdy za svátek, ale pouze za skutečně odpracované hodiny?

Je možné se zaměstnancem sjednat oboustrannou dohodou dvě sazby hodinové mzdy? Za produktivní hodiny (práci na stavbě například) jednu sazbu a za z pohledu firmy neproduktivní hodiny (například dobu strávenou na školení nebo při přejezdech z pracoviště na pracoviště) jinou sazbu?

Pokud jsem fyzická osoba, OSVČ, neplátce DPH, výdaje uplatňuji paušálem 60 % a vezmu si zaměstnance na dotaci 16 000 Kč měsíčně, vstupuje přijetí dotace do obratu pro plátcovství DPH a přijatá dotace také podléhá výdajům paušálem 60 %?

Ve smyslu § 7 n. v. č. 567/2006 Sb. činí tento příplatek nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy. § 7 však odkazuje také na § 5 odst. 1 téhož nařízení, který pak hovoří o tom, že při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin se hodinové sazby minimální (i zaručené) mzdy úměrně zkrácení týdenní pracovní doby zvyšují (to lze pochopit a v tom problém není). A nyní dotaz. Při 40hodinové týdenní pracovní době činí minimální hodinová mzda 58,70 Kč. Poplatek za ztížené pracovní prostředí nejméně 10 % této sazby čili 5,87 Kč/hod. Při týdenní pracovní době 38,75 hod. (dvousměnný provoz) činí minimální hodinová mzda 60,60 Kč. Poplatek za ztížené pracovní prostředí nejméně 6,06 Kč/hod. Při týdenní pracovní době 37,5 hod. činí minimální hodinová mzda 62,60 Kč. Poplatek za ztížené pracovní prostředí nejméně 6,26 Kč/hod. Bude se tedy příplatek za ztížené pracovní prostředí též zvyšovat – viz hodnoty tučně – anebo zůstává jeho výše na 5,87 Kč/hod.

Jen málokteré ustanovení upravující v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), oblast odměňování vzbuzuje v aplikační praxi tak časté výkladové i soudní spory jako § 131. Předmětné ustanovení upravuje osobní příplatek jako nenárokovou složku platu, tedy složku platu, kterou lze přiznat pouze zaměstnancům odměňovaným tzv. tabulkovým platem (zaměstnanci pracující u zaměstnavatelů tzv. rozpočtové a příspěvkové sféry, jejichž úplný výčet je uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce).