Místo výkonu práce - strana 2

Práce z domova se v současné době stala realitou, se kterou málokterý zaměstnavatel nebo zaměstnanec v takovém rozsahu počítal. Situace na trhu práce se tak v uplynulých měsících značně proměnila. ...

Prosím o vyjasnění, zda do kolonky místo výkonu v příloze č. 1 se uvádí skutečné - faktické místo výkonu práce zaměstnance, když má ve smlouvě sice uvedené dvě místa - Unhošť, Kladno - ale skutečně pracuje jen v Unhošti, tak se má uvést Unhošť? Sídlo společnosti je v Kladně, společnost má ještě provozovnu i v Unhošti. A dále dohody o provedení práce - místo výkonu práce v dohodě Unhošť. Sídlo společnosti je v Kladně. Uvádí se místo výkonu, nebo sídlo společnosti, nebo místo pobytu zaměstnance? Pokud uvedu sídlo, nebo místo pobytu, tak to vlastně nemá nic společného s místem výkonu práce. 

Zaměstnanec má v pracovní smlouvě uvedeno místo výkonu práce Praha (konkrétní adresa ve smlouvě uvedena není). Ve smlouvě není uvedeno pravidelné pracoviště. V budoucnu by měl zaměstnanec pracovat z domova ze svého bydliště v Praze 9. Je v tomto případě nutná změna pracovní smlouvy týkající se místa výkonu práce? Jak by to bylo s cestovními náhradami, když by zaměstnavatel občas vyzval zaměstnance, aby se v určitý den dostavil do firmy? Pokud by se zaměstnanci v takový den (cesta z domova do firmy v Praze) stal úraz, byl by to úraz pracovní? 

Jaké místo práce a pravidelné pracoviště je možno uvést do pracovní smlouvy zaměstnanci zemědělce? Je možné se odkázat na katastrální území, kde má zemědělec polnosti? A také prosím, jak to bude s cestovními náhradami? Zaměstnanec bude každý den mimo pravidelné pracoviště (sídlo, kancelář). Každý den mu budou muset být počítány cestovní náhrady? Nebo můžeme poskytovat stravenky? 

Společnost s r. o. uzavře se zaměstnancem pracovní smlouvu na pozici obchodního zástupce, ve které sjedná jako místo výkonu práce obec bydliště zaměstnance Pardubice, práci bude vykonávat z domu. Po dobu prvních 6 měsíců se bude zaměstnanec zaškolovat v sídle zaměstnavatele v Praze, kam bude vysílán v režimu pracovní cesty každý týden pravidelně cca na 4 dny v týdnu. Pouze pátý den bude pracovat v Pardubicích. Po zaškolení již bude pracovat plně z domu a z domova bude také vyrážet na pracovní cesty po celé ČR. Je zřejmé, že v režimu pracovní cesty zaměstnanci náleží cestovní náhrady dle zákoníku práce. Pravidelné pracoviště nebude sjednáno zvlášť a bude se odvíjet od stanoveného místa výkonu práce. Je takové ujednání o místu výkonu práce a poskytování cestovních náhrad při pracovních cestách z Pardubic do Prahy korektní a možné z pohledu pracovně právních předpisů za dané situace? Nebo by zaměstnavatel měl spíše sjednat v pracovní smlouvě dvě místa výkonu práce Prahu a Pardubice na dobu prvních 6 měsíců? V případě dvou míst výkonu práce by tak cesty mezi Pardubicemi a Prahou nebyly pracovními cestami, je-li tento předpoklad správný. 

Může být s jednatelem sjednáno jeho pravidelné pracoviště v místě jeho trvalého bydliště? Je možné mu v rámci cestovních náhrad proplatit čtvrtletní jízdenku na vlak, kterým dojíždí z místa svého bydliště do sídla firmy? Musí k těmto cestám existovat cestovní příkaz, či jen stačí nárok na náhrady cestovních nákladů dojednat ve smlouvě o výkonu funkce jednatele?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 3. a 4. 11. 2017 - I. část 1. LEKTORSKÁ ČINNOST A RÁMEC SJEDNANÉHO DRUHU PRÁCE Povinnou obsahovou náležitostí...

Kdyby k 1. 1. 2018 nabyla účinnosti velká a dlouho projednávaná novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), musel bych o institutu převedení zaměstnance na jinou práci psát zřejmě v čase minulém. Zmíněná novela totiž počítala s jeho zrušením, resp. nahrazením právní úpravou nabídkové povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci.

Srážky ze mzdy u souběžných plátců Prosím o radu, jak postupovat při srážce ze mzdy, kdy my, jako zaměstnavatel, jsme jako druhý v pořadí a exekutor určil, že základní...

Náš zaměstnanec - řidič má v pracovní smlouvě sjednáno místo výkonu práce i místo pravidelného pracoviště Vyškov. Může zaměstnanec v cestovním příkaze uvádět místo bydliště, pokud občas vyjíždí na pracovní cestu přímo z bydliště? Cestovní náhrady náleží z místa bydliště? Může být ukončení služební cesty v místě pravidelného pracoviště? Jde o daňově účinný náklad? Nebo je nutné, aby pracovní cesta vždy začínala v místě pravidelného pracoviště?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Mladé Boleslavi dne 1. 2. 2017– I. část

Společnost s r. o. má v zaměstnaneckém poměru osoby mimo sídlo společnosti (např. Praha, Brno, Ostrava). Tito zaměstnanci zajišťují marketing společnosti, účasti na prodejních akcích, veletrzích, nové odběrné místa atd. Do sídla společnosti přijíždí pouze několikrát do měsíce na poradu. Mají přiděleno služební auto, tzn. že vyjíždějí každý den z místa svého bydliště. Jaké zvolit pravidelné pracoviště, aby jejich výjezdy nepodléhaly povinnosti cestovních náhrad a přitom jsme obhájili jejich cesty z místa bydliště jako služební? K vozu je kniha jízd s patřičnými náležitostmi a účelem cesty, případně vyznačená soukromá jízda, která je jim vyúčtována.

Prosím o objasnění stanovení místa počátku (a konce) pracovní cesty v případě zaměstnance, jehož místo výkonu práce je stanoveno jako celá obec. Na školeních jsem se bohužel setkala se dvěma rozdílnými výklady. První školitel, daňový poradce, tvrdil, že pracovní cesta může začít teprve odjezdem z místa sjednaného výkonu práce čili člověk bydlící v Praze s místem výkonu práce v Praze nemůže mít stanoven počátek cesty doma a nemůže mít nárok na cestovní náhrady od odchodu z domova. Stejně tak pokud zaměstnanec nebydlí v místě výkonu práce, ale odjíždí z místa výkonu práce dopravním prostředkem na prac. cestu, musí pracovní cestu začít až odjezdem z místa výkonu práce, protože cesta do místa výkonu práce, byť tam jen přestupuje, je vlastně cestou do zaměstnání. Druhá školitelka, zaměstnankyně FÚ tvrdila, že pracovní cesta může začít v místě bydliště (nebo kdekoliv jinde), pokud zaměstnanec místem výkonu práce jen projíždí. Který výklad je správný? Jak se bude řešit případ, kdy zaměstnanec má stanoveno MVP celou obec a jde si do místa, kde pracuje (do firmy), jen vyzvednout služební automobil, aby s ním odjel na pracovní cestu? Je toto vyzvednutí auta cesta do zaměstnání? Je v nějakém pokynu, směrnici či výkladu definován pojem "průjezd místem výkonu práce“? Dotaz se týká rozpočtové organizace.

Zaměstnanec má místo výkonu Praha a je vyslán na zahraniční pracovní cestu. Zaměstnavatel stanoví v kolonce „odjezd“ na cestovním příkazu den a hodinu odjezdu, což jsou údaje o odletu z letenky, v kolonce „příjezd“ je doba příletu dle letenky. Nikde není písemně uvedeno místo počátku a konce cesty, protože se má za to, že zaměstnanci s místem výkonu práce  „Praha“ může začínat pracovní cesta až odletem z Prahy a končit příletem. Je výše uvedený postup správný? Tedy že u zaměstnance s místem výkonu práce „Praha“ není možné stanovit počátek cesty např. v jeho bydlišti v Praze, aby měl nárok např. na úhradu dopravy na letiště v rámci pracovní cesty? Jak se posuzuje parkovné služebního auta u letiště, pokud by cesta začínala až odletem - lze parkovné zahrnout do cestovních náhrad? Je výše uvedený způsob (kdy místo počátku a konce cesty není napsáno na cestovním příkaze a odvozuje se z ostatních podmínek pracovní cesty) akceptovatelný z hlediska kontrolních orgánů?

Společnost má sídlo v Praze a zaměstnance z Brna. Místo výkonu práce je velice široké, zaměstnanec se pohybuje po České republice i východní Evropě v rámci poskytování servisu zařízení klientů. Lze stanovit místo pravidelného pracoviště jeho bydliště (home office), jelikož společnost nemá v Brně provozovnu? Pokud ano, cesta z jeho pravidelného pracoviště do sídla firmy (zde pracuje 2 dny v týdnu v kanceláři) bude standardní služební cesta se stravným a zaměstnanec zároveň vykáže při vícedenní cestě ubytování v hotelu v Praze? Pro zaměstnavatele je toto ubytování řádným daňovým dokladem? Pokud bude mít pravidelné pracoviště v místě bydliště a zároveň bude mít přidělené služební auto, ale pouze pro služební účely (ne k soukromým účelům), nejsme povinni uplatňovat zdanění dle § 6 zákona o dani z příjmu? 

Stavební firma, zaměstnanci jezdí po stavbách. V pracovní smlouvě mají místo výkonu práce celá ČR a pro účely cestovních náhrad pravidelné pracoviště místo bydliště. Je toto možné i u zaměstnance ze Slovenska? Pokud ne, jaké máme možnosti stanovit mu místo pravidelného pracoviště s ohledem na to, že zaměstnanci stále cestují po celé ČR? 

Práce v zahraničí představuje zvláštní druh závislé práce. V zákoníku práce se na několika místech objevuje určitá specifická úprava pro práci v zahraničí. Např. jsou stanoveny subjektivní lhůty, pokud k události došlo v zahraničí (§ 58, odst. 1 ZP), mzda poskytovaná v zahraničí (§ 143, odst. 2 ZP) či zvláštní úprava týkající se zaměstnanců s pravidelným pracovištěm v zahraničí (§ 346 ZP). Tuto specifiku zahraniční služby je třeba promítnout i do služebních vztahů, tedy do právní úpravy státní služby s ohledem na výkon diplomatické služby.

Právní věta Je to zaměstnavatel, kdo v mezích stanovených pracovní smlouvou a ostatními pracovněprávními předpisy určuje všechny okolnosti konkrétního výkonu práce zaměstnancem. Je-li tedy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem ujednáno...

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 – I. část

Pracovní doba je podle platné právní úpravy definována jako doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. V případě zaměstnanců, kteří nemají stálé pracoviště, však mohou nastat problémy s určením počátku a konce pracovní doby.