Mezinárodní zdanění příjmů - strana 4

Občan Rakouska je zaměstnán v rakouské firmě. Nyní se přestěhoval i s rodinou do České republiky, kde má i trvalé bydliště. Je stále zaměstnancem rakouské firmy. Bude pro firmu pracovat v režimu home office, občas pojede do Rakouska do firmy na porady apod. Jakými předpisy se bude řídit jeho mzda, daň a odvody sociálního a zdravotního pojištění? Jaký bude mít důchod – podle rakouských nebo českých zákonů? Když bude vyjíždět z České republiky (z domova) na porady do Rakouska, má nárok na diety? Kde bude pojištěn – sociální a zdravotní pojištění?

Zahraniční fotbalista ze Srbska působil v průběhu roku v českém fotbalovém klubu a byly mu poskytnuty nepeněžní výhody, které byly zdaněny dle § 22 odst.1 písm. f) bod 2 ZDP a na které od finančního úřadu obdržel potvrzení o sražené dani. Může si rok za 2018 podat přiznání v ČR a uplatnit výdajový paušál ve výši 40 %, popř. další nezdanitelné částky či slevy?

Občanka České republiky v roce 2018 pracovala a dosud pracuje jako zdravotní sestra v Saúdské Arábii. V ČR má příjmy z pronájmu nemovité věci. Tímto je v ČR jako daňový nerezident. Za rok 2018 musí podat daňové přiznání z příjmů z nájmu v ČR. Měla povinnost daňové přiznání dodat na FÚ do 31. 3. 2019? Co vše musí vyplnit v daňovém přiznání fyzických osob za rok 2018?

Fyzická osoba (občan SRN s trvalým pobytem v ČR) je zaměstnanec české firmy a podává daňové přiznání. Nyní by měl dostat výplatu dividend či podílů na zisku z firmy ve Švýcarsku. Jak se toto daní, pokud to je a nebo pokud to není daněné ve Švýcarsku (mimo jiné s ohledem na smlouvu o zamezení dvojího zdanění)? Kam se to uvádí v přiznání DPFO? Má to dopad na sociální a zdravotní pojištění?

Mám klinta = irskou (limited) společnost, kterou vlastní a řídí jediný pan X. Pan X je ředitelem/jednatelem společnosti. Pan X je pilot, a je dlouhodobě realokován do Prahy (více než 2 roky, možná i permanentně). Lítá na mezinárodních linkách z Prahy. Kde bude platit daň z příjmů? Není v Praze na základě vyslání, a má pracovní smlouvu s irskou společností. Dle smlouvy o dvojím zdanění (čl. 15 odst. 3) chápu, že bude platit daň z příjmu v Irsku, je to to tak? V Česku bude platit jen důchodové pojištění a zdravotní pojištění? 

Fyzická osoba v roce 2019 bude část roku zaměstnaná v České republice a část roku na Novém Zélandu. Bude mít povinnost podat daňové přiznání za tento rok? Pokud ano, jaké podklady bude potřebovat z této třetí země? 

OSVČ poskytuje své služby - připravuje projektové dokumentace - pro zahraniční klienty - zejména Francouze, Němce a Slováky. Tyto služby poskytuje občanům, ale i podnikatelům. Vše dohaduje on-line ze své kanceláře z ČR - pobývá tedy fyzicky u nás v ČR a zde má i rodinu atd. Poměr fakturovaných služeb je přibližně 80 % zahraničí x 20 % fakturace do ČR.  Bude česká OSVČ z pohledu zákona o dani z příjmů považována za rezidenta ČR pokud tyto služby poskytuje on-line z ČR převážně do zahraničí? Změnila by se nějak situace, kdyby OSVČ vyjížděla do zahraničí na konzultace za klienty např. na 10 dnů v měsíci za předpokladu, že by nikde v zahraničí neměla kancelář, ale pouze vždy probíhaly konzultace „na půdě“ klienta?

Novelou zákona o daních z příjmů dochází od 1. 4. 2019 ke změně v § 38d odst. 3 ZDP týkající se oznamovací povinnosti o příjmech vyplácených do zahraničí, z nichž...

Chtěla bych požádat o vysvětlení paragrafu 38f ZDP odst. 4 - Co je myšleno pod ustanovením … a příjmy ze závislé činnosti pro takového zaměstnavatele jdou k tíži stálé provozovny umístněné ve státě, s nímž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění..., tj. co znamená k tíži stálé provozovny? Např. pracuje-li zaměstnanec v ČR - má klasickou smlouvu + uzavřel dohodu na výpomoc on-line administrativy z ČR pro slovenskou firmou, kterém má sídlo na Slovenku - bude moci uplatnit v přiznání v ČR - vynětí těchto příjmů od § 38f ZDP odst. 4)? Je nějaký rozdíl, pokud by zaměstnanec pracoval pro slovenskou firmu „na dálku“ on-line či pracoval přímo na místě u slovenské firmy na Slovensku? Bude se moci u obou dvou příjmů - práce online a práce na místě na Slovensku - použít v přiznání v ČR metoda vynětí pro závislou činnost za předpokladu, že je zaměstnanec rezident ČR?

Fyzická osoba, rezident ČR, měl v měsících 1-10/2018 příjmy ze závislé činnosti v ČR. V měsících 11-12/2018 měl příjmy ze závislé činnosti v Irsku (byly tam zdaněny dle tamní právní úpravy). Předpokládám, že tyto příjmy ze zahraničí jsou ze zdanění v ČR vyňaty dle § 38f odst. 4. Je však v této situaci třeba podávat daňové přiznání? A pokud ano, je třeba přiložit potvrzení o výši příjmu od zahraničního zaměstnavatele? 

Paní z České republiky se vdala do Anglie za anglického občana. V roce 2015 se jí v Anglii narodila dcera, a společnou domácnost mají v Anglii. Paní je v Anglii zaměstnána a v České republice má byt, který pronajímá. Dle těchto informací je paní v České republice nerezident, a proto budeme v ČR zdaňovat jen příjmy z pronájmu? V roce 2016 měla příjmy z pronájmu ve výši 6násobku minimální mzdy (6 x 9 900,00). Můžeme dodatečným daňovým přiznáním uplatnit daňový bonus na dceru? Co všechno musíme doložit? V roce v 2018 už to nejde, když má jen příjmy podle § 9 ZDP.

Česká občanka v do dubna 2018 žila ve Švýcarsku. Zde měla příjmy jako OSVČ v oboru design. V dubnu 2018 tyto příjmy ve Švýcarsku zdanila a daň zde i zaplatila místnímu finančnímu úřadu. Na začátku května spolu se spolu s dětmi (českými občany) vrátila zpět do České republiky a je zde od té doby zaměstnaná a má zde trvalé bydliště a všechny zdanitelné příjmy jí od té doby plynou z území ČR. Za rok 2018 si bude podávat daňové přiznání. Musí v tomto daňovém přiznání zohlednit i švýcarský příjem, když daň byla zaplacena? Může si uplatnit daňový bonus na děti za celý kalendářní rok, když byl splněn její celoroční příjem, který přesáhl částku 73 200 Kč , přičemž má pouze příjmy ze závislé činnosti a je samoživitelka?

Student VŠ se po dobu cca 3 měsíců zúčastnil programu Work and Travel v USA. Ze zákonů USA vyplývá povinnost podat daňové přiznání v USA a studentovi bude vrácena část daní zpět. Student je daňovým rezidentem ČR, tudíž by měl i tyto příjmy uvést ve svém daňovém přiznání v ČR. Student má ještě příjmy ze závislé činnosti v ČR. Jakým způsobem má student tyto příjmy zdanit v ČR a bude možný zápočet daně? Případně lze použít metodu úplného vynětí?

Podnikatel (dotaz se týká jak právnické podnikající osoby, tak fyzické podnikající osoby v pozici odběratele), rezident ČR, odebere právní službu vykonanou na území ČR od firmy usazené na Seychelách. Seychelské firmě nevznikne v ČR stálá provozovna, ani službová stálá provozovna. Je český podnikatel povinen v ČR odvést 35% srážkovou daň dle § 36 odst. 1 písm. c) ZDP? Spadají Seychely do kategorie poplatníků vymezených v § 36 odst. 1 písm. c) bod 2 ZDP, jinak řečeno jsou Seychely smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy obsahující ustanovení o výměně daňových informací v oblasti daní z příjmů, která je pro ně a pro Českou republiku platná a účinná? Pokud by takovou právní službu odebrala nepodnikající fyzická osoba, vztahovala by se na ni povinnost odvést srážkovou daň dle uvedeného ustanovení nebo tato nemůže být nikdy v pozici plátce a srážkovou daň proto nemůže z platby seychelské firmě odvádět?

Český občan podniká v USA (přechodně zde žije i se svojí rodinou), podává daňová přiznání v USA, v ČR vlastní nemovitou věc, kde bydlí při pobytu v ČR. Rozhodl se ji prodat a pořídit novou, příjem z prodeje musí zdanit v ČR, jelikož nesplňuje podmínky pro osvobození. Jak v daňovém přiznání zohlednit příjem z podnikání USA, kde platí federální daň?

Poplatník, v minulosti státní zaměstnanec České republiky, který řil následně delší dobu v Norsku, také ve státních službách. V současné době trvale žijící v Česku. Modelová situace, přepočtený důchod z Norska 800 000 Kč + český důchod 80 000 Kč ročně. Norský důchod podléhá dani z příjmu v Norsku = státní zaměstnanec. Jak bude zdaněn český roční důchod? Součet důchodů překročí nezdaněný limit a podle všeho oba státy Česko i Norsko si činí nárok na daň z důchodu. Norsko sráží automaticky, jen žádá daňový domicil z Česka. Daňové přiznání v Česku se bude danit procentem ze součtů obou důchodů ve stejném poměru? Nebo samostatně posouzený jako nadlimitní a bude se danit český důchod celých 80 000 Kč 15 %?

OSVČ má v DIČ v České republice i v Německu.V roce 2018 měl 90 % zdanitelných příjmů v Německu. Ale v roce 2018 si pořídil formulář A1, dle kterého platí zálohy zdravotního a sociálního pojistného v České republice. Jak postupovat při ročním zdanění příjmů v roce 2018? Které příjmy bude danit v ČR a které příjmy budou zohledněny v přehledech zdravotního a sociálního pojištění 2018?

Základní informace Nutnost určit daňovou rezidenci daňového subjektu (poplatníka) vzniká tehdy, jestliže má rezident jednoho státu příjmy z jiného státu, případně různé příjmy ve více státech. Je třeba rozlišovat pojmy daňový rezident a rezident státu. Rezident státu je zpravidla občan, který má státní příslušnost k danému státu nebo zde má trvalý pobyt. Daňový rezident určitého státu je osoba (poplatník), který má neomezenou, tzn. celosvětovou daňovou povinnost k tomuto státu. To znamená, že musí v daném státě zdaňovat nejen příjmy plynoucí z tohoto státu, ale i příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Naproti tomu daňový nerezident určitého státu má vůči tomuto státu pouze omezenou daňovou povinnost, bude tedy zdaňovat pouze příjmy plynoucí ze zdrojů na území tohoto státu, majetku zde umístěného apod. Pro určení zdroje příjmu je v některých případech důležité, kde je činnost vykonávána nebo kde je umístěna věc, s níž je daný příjem spjat. Není vždy rozhoduje pouze skutečnost, kdo tento příjem vyplácí či v jaké měně nebo z jakého účtu. Podmínky pro určení daňové rezidence jsou definovány ve vnitrostátních právních normách konkrétního státu. V České republice je to zákon o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.).

Základní informace Poplatník je daňovým rezidentem ČR, pokud má na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržuje. Rezident ČR má daňovou povinnost jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Bydlištěm na území ČR se rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Stálým bytem se rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní či pronajatý. Tento byt může být poplatníkem pronajat jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka obnovení jeho užívání poplatníkem bez prodlevy. Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj. žije-li v něm rovněž např. s manželkou, dětmi, rodiči, či zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (podnikání, zaměstnání apod). Poplatníkem obvykle se zdržujícím na území ČR je ten, který zde pobývá alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Do doby 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Poplatník – právnická osoba je daňovým rezidentem České republiky, pokud má na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen. Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zahraničí.

Základní informace Poplatník – fyzická osoba, je daňovým nerezidentem, pokud v ČR nemá bydliště, ani se zde obvykle nezdržuje, nebo se zde zdržuje pouze za účelem studia nebo léčení. Jestliže fyzická osoba (poplatník) nenaplní kritéria daňového rezidentství v ČR stanovená dle ZDP, není nutné již zkoumat její daňový domicil v jiném státě. Tato osoba je bez dalšího považována za českého daňového nerezidenta. Není proto možné, aby se fyzická osoba stala daňovým rezidentem konkrétního státu jen na základě příslušné SZDZ, aniž by vznik jejího rezidentství zároveň nepředpokládala vnitrostátní legislativa daného státu. Dojde-li u poplatníka ke změně v rozsahu jeho daňových povinností vůči ČR v průběhu zdaňovacího období v důsledku změny bydliště, posuzuje se statut za příslušné části roku samostatně. Pokud dojde ke vzniku neomezené daňové povinnosti v ČR v důsledku skutečnosti, že se zde poplatník obvykle zdržuje, pak se uplatní tento statut na celé zdaňovací období (spíše u nesmluvních států). Nerezident ČR má daňovou povinnost pouze na příjmy, které mu plynou ze zdrojů na území České republiky. Jedná se výhradně o příjmy stanovené v § 22 ZDP. Pro správné určení zdroje příjmů je důležité zjistit, kde je činnost vykonávána nebo kde je umístěna věc, s níž je daný příjem spjat. Není vždy rozhodující pouze skutečnost, kdo tento příjem vyplácí, či v jaké měně nebo z jakého účtu. Poplatník – právnická osoba je daňovým nerezidentem, pokud nemá na území České republiky své sídlo nebo to o ní stanoví mezinárodní smlouvy. Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.