Evidence pracovní doby - strana 2

Na konci ledna proběhla v médiích zpráva o přijetí novely zákoníku práce a zrušení karenční doby. Pozornosti veřejnosti (i té odborné) však mohla ujít skutečnost, že poslanci Helena Válková a Karel Rais do textu novely prostřednictvím pozměňujícího návrhu s úspěchem „propašovali“ i několik změn zákona o vysokých školách týkajících se rozvrhování a evidence pracovní doby akademických pracovníků.

Budeme přecházet na nový docházkový systém. Docházka zaměstnanců, kterou evidujeme ve starém systému, bude zcela vymazána a v novém budou evidovány pouze docházky od spuštění nového systému. Je třeba archivovat i docházkové listy pro případnou kontrolu? Máme je archivovány několik let v tištěné podobě spolu s výkazy zaměstnanců, ale po skartaci ztratíme i toto. Kdybychom měli případnou kontrolu, mohou po nás vyžadovat docházkové listy, nebo je to pouze pro naši kontrolu, jak zaměstnanci chodili do práce a rozhodující jsou informace ve mzdovém programu?

Základní informace Nezbytným podkladem pro výpočet mzdy nebo platu  (a často též odměny z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce), ke sledování čerpání dovolené, přesčasové práce, dokladem pro kontrolu dodržování příslušných ustanovení zákoníku práce týkajících se pracovní doby a doby odpočinku, a to pro kontrolu ze strany zaměstnavatele, vnějších kontrolních orgánů, případně samotného zaměstnance, je evidence pracovní doby, resp. údajů s ní souvisejících. Povinnost vedení takové evidence má zaměstnavatel, a to ke každému zaměstnanci (nejen v pracovním poměru, ale s účinností od 1. 10. 2023 také v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr). Je vhodné, aby byla evidence podepsaná příslušným vedoucím zaměstnancem (většinou přímým nadřízeným zaměstnance), který ručí za správnost uvedených údajů.

Zaměstnanec v příspěvkové organizaci pracuje v sobotu nebo v neděli, případně ve svátek, ale neodpracuje celý den, většinou pouze 1,5 hodiny/den. Mají být správně vykázány tyto dny jako odpracované (hodiny samozřejmě vykážu přesně podle odpracovaných)? Anebo to nemá na nic vliv, stačí, když budou správně vykázány hodiny? Zaměstnanci si nevybírají náhradní volno. 

Budeme přecházet na nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. "Vyrovnávací období" bude asi stanoveno na 1-2 měsíce. Pro výpočet průměrné týdenní pracovní doby v měsících, kdy je svátek budeme počítat s hodinami včetně svátků?

Jsme příspěvková organizace (střední + základní škola). V rámci evidence pracovní doby musí pedagog vykazovat přestávku na jídlo a oddech (tzn. vykázat celkem 8,5 hodin, pokud celou pracovní dobu stráví na pracovišti)? V jakém případě se může použit ustanovení § 88 odst. 1 druhé věty zákoníku práce (práce nemohou být přerušené, přiměřená doba na jídlo a oddech se započte do pracovní doby)? Může se toto ustanovení použit v případě pracovní doby učitele střední a základní školy (stanovit vnitřním předpisem)?

Jestliže bychom sestavili žebříček nejčastěji zjišťovaných porušení zákoníku práce, které zjišťuje inspekce práce u zaměstnavatelů, na jednom z čelních míst bychom nalezli porušení povinnosti vést evidenci pracovní doby. Z...

Pokud firma stanoví určitá místa, kde mohou zaměstnanci kouřit, může zaměstnavatel stanovit vnitřní předpis, že zaměstnanec musí čipnout odchod/příchod na kouření (aby měl zaměstnavatel kontrolu nad časem "stráveným" při kouření), a pokud zaměstnanec nebude toto čipování a místo kouření dodržovat, strhnout pohyblivou složku mzdy?

V rámci kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce se inspektoři zaměřují mimo jiné na kontrolu evidence pracovní doby, od které se následně odvíjí i kontrola jiných institutů v rámci zákoníku práce. Článek se zabývá problematikou evidence pracovní doby z pohledu případné kontroly orgánu inspekce práce, která může u zaměstnavatele proběhnout. Tato problematika vykazuje u výše uvedených kontrolních orgánů poměrně konzistentní zjištění co do jejich počtu, když se průměrně řadí do horní poloviny evidovaných nedostatků.

Zaměstnavatel působící v oblasti dopravy má pracovní dobu rozvrženou nerovnoměrně. Dle § 96 odst. 1 písm a) bod 1., jsou vykazovány začátky a konce směn. Musí zaměstnavatel v tomto případě u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby vykazovat i začátky a konce práce přesčas dle § 96 odst. 1 písm. a) bod 2, nebo postačí vykázání práce přesčas pouze v souhrnu, na konci měsíčního výkazu pracovní doby?