Důchodové pojištění - strana 1

Mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci probíhal soudní spor o doplatek platu zaměstnancům. Zaměstnavatel nyní řeší platební rozkazy, na kterých je uvedena částka doplatku, úroky a náklady řízení (soudní poplatky), které je zaměstnavatel povinen zaměstnancům doplatit. Z doplatku a úroků je povinnost odvést pojistné na sociální zabezpečení. Je potřeba odvést též pojistné ze soudních poplatků?

Jak se má správně postupovat při přechodu práv a povinností dle hlavy XV (§ 338–345a) zákoníku práce z pohledu zdravotního a sociálního pojištění a daně? K přechodu dochází uprostřed měsíce (tedy ne k 1. dni měsíce).  Jakým způsobem by se měli přecházející zaměstnanci přihlásit a odhlásit vůči ČSSZ a zdravotním pojišťovnám?  Jak by se měly správně vypracovat ELDP? Za každého zaměstnavatele samostatně, kdy původní zaměstnavatel vypracuje ELDP za období od 1. 1. do dne předcházející dni převodu a přebírající zaměstnavatel vypracuje ELDP za období ode dne převodu do konce roku? Maximální vyměřovací základ u sociálního pojištění (§ 15a zákona č. 589/1992 Sb.) se posuzuje u každého zaměstnavatele samostatně nebo má přebírající zaměstnavatel zahrnout vyměřovací základy zúčtované od počátku roku u původního zaměstnavatele do svého výpočtu a od 48násobku průměrné mzdy sociální pojištění nepočítat? Jak je to s nemocemi či dalšími dávkami? Pokud ke dni převodu trvá nemoc převáděného zaměstnance, tak má v ní nový zaměstnavatel pokračovat, jak kdyby nemoc vznikla u něj? Tedy např. pokud ke dni převodu nemoc trvala 10 dní, tak původní zaměstnavatel vyplní náhradu mzdy za 10 dní a přebírající zaměstnavatel pak bude platit náhradu mzdy po následující 4 dny?  Jak je to s přílohami k dávkám (§ 97 zákona 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění)? Má přebírající zaměstnavatel při vytváření přílohy zahrnout údaje potřebné pro výpočet nemocenského od původního zaměstnavatele? Tedy uvést především vyměřovací základy a vyloučené doby z předchozích 12 měsíců, i pokud v tyto měsíce byli zaměstnanci ještě u původního zaměstnavatele? Mzdové listy by také měl každý zaměstnavatel vypracovat sám za sebe? Tedy původní zaměstnavatel je vypracuje od 1.1. do dne předcházející dni převodu a přebírající zaměstnavatel vypracuje mzdové listy za období ode dne převodu do konce roku? Při výpočtu průměrného výdělku (hlava XVIII zákoníku práce) by přebírající zaměstnavatel měl vycházet z dat od původního zaměstnavatele a zahrnout např. i roční bonusy vyplacené rok zpětně u původního zaměstnavatele? Dovolená se posuzuje také za celý rok z dat u obou zaměstnavatelů, jak kdyby byl zaměstnavatel jeden? Tedy přebírající zaměstnavatel by měl od původního zaměstnavatele získat odpracované a neodpracované hodiny, proběhnuté změny úvazků během roku a spolu se svými vlastními daty pak vypočítat finální nárok na dovolenou, od kterého odečte dovolenou čerpanou během roku u obou zaměstnavatelů? V případě daní by měly výpočty také probíhat u každého zaměstnavatele samostatně? Tedy hranice pro progresivní daň bude hlídána u každého zaměstnavatele samostatně nebo by měl přebírající zaměstnavatel započítat zdanitelný příjem od původního zaměstnavatele a v případě přesažení limitu uplatnit daňovou progresi? Slevy by měly být uplatněny jen u původního zaměstnavatele? A jak postupovat v případě příjmů, jejichž osvobození je stanoveno celoročním limitem, např. § 6 odst. 9 písm. d) – benefity) či § 6 odst. 9 písm. m) –produkty spoření na stáří zákona o daních z příjmů? Má přebírající zaměstnavatele při výpočtu limitů zahrnout částky zúčtované původním zaměstnavatelem, nebo si limity hlídá každý samostatně?

Společnost s r .o. zvažuje přijmout důchodkyni na DPP (šlo by o její jediný pracovní poměr). V současné změti změn je popravdě nepřehledné, jaké povinnosti by s tím byly spojeny? Její příjem se předpokládá okolo 7,5 tis měsíčně, bude tato částka zatížená nějakými odvody? O nutnosti měsíčních hlášení ČSSZ víme, pojily by se s tímto i nějaké další povinnosti? Případně existuje nějaká jednodušší varianta ve smyslu méně povinností vůči státu vs minimum odvodů z její mzdy?

Zaměstnavatel uzavřel s jedním pracovníkem DPP od 1. 6. 2020 do 31. 12. 2020 a druhou DPP od 4. 1. 2021 na dobu neurčitou. Dne 1. 1. 2021 byl svátek, 2. 1. 2021 - 3. 1. 2021 sobota a neděle. Odměna nepřekročila nikdy částku 10 000 Kč/měsíc. Jaké máme napsat datum vzniku nástupu na DPP do Výkazu příjmů? Jedná se o jeden trvající pracovněprávní vztah dle § 10 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění? Bude tedy datum nástupu 1. 6. 2020?

Jak správně odměňovat vedení (předseda, místopředsedové) sdružení obcí. Jak posoudit povinnost platit zdravotní a sociální pojištění? Pokud by se uzavřela DPP, tak se do 10 000 Kč neplatí žádné pojištění. Nejde o zastupitelstvo obce, kdy se platí jen zdravotní pojištění. Komise obc,í pokud nejsou zastupitelé, se posuzuje jako malý rozsah pro sociální pojištění a zdravotní pojištění je z celé částky, bez ohledu na její výši. Jaký máme mít správně pracovněprávní vztah?

Máme zaměstnance, kteří pracují v naší společnosti na dohodu o provedení práce, nikdy nepřesáhnou 10 000 Kč měsíčně a zároveň pracují v naší druhé společnosti také na dohodu o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč. Kromě těchto dohod mají v jiné společnosti hlavní pracovní poměr, kde odvádí sociální a zdravotní pojištění. Jak je to od 1. 7. 2024? Sčítají se příjmy, i když se jedná o jinou společnost, a musíme za ně sociální a zdravotní pojištění odvádět i u dohod na DPP, i když jejich příjmy nepřesáhly 10 000 Kč?

Jaké datum vzniku zaměstnavatele je potřeba uvést do přihlášky zaměstnavatele, který zaměstnává pouze DPP s příjmem do 10 000 Kč. DPP vznikla 2. 1. 2024, zaměstnavatele tedy přihlásím s datem vzniku 2. 1. 2024 a přihlášku podám do 31. 7. 2024? Zaměstnance na DPP taky přihlásím s datem 2. 1. 2024?

Pokud má odměňovaný člen statutárního orgánu zároveň dohodu o pracovní činnosti, posuzují se jednotlivé příjmy za účelem stanovení odvodů zvlášť? Tedy pokud má měsíčně příjem např. 1.700 Kč z DPČ a 3.000 Kč jako odměnu člena výboru, pak se nebude odvádět sociální pojištění z příjmů a zdravotní pojištění z DPČ?

Zaměstnanec, zaměstnaný od 5. 1. 2009 (dosud) byl od 20. 10. 2010 do 20. 02. 2011 ve výkonu trestu. Byla provedena vůči sociální správě odhláška a následná přihláška. Nyní volala ohledně Přílohy k žádosti o dávku pracovnice OSSZ s tím, že je uváděno datum v kolonce "Zaměstnán od" den 5. 1. 2009, ale že to je chybně, že má být uváděno datum, kdy byl opět přihlášen po výkonu trestu, tedy 21. 02. 2011. Zaměstnanec byl (a je) stále naším zaměstnancem. Od roku 2011 až dosud proběhlo několik pravidelných kontrol ze strany OSSZ, zároveň zaměstnanec byl již několikrát v pracovní neschopnosti a dosud tento údaj nebyl nikým rozporován. Ráda bych věděla, jaký údaj je správný, protože z důvodu, že pracovní poměr trvá od roku 2009 bez přerušení, můj mzdový program nabídne pouze datum skutečného nástupu do pracovního poměru a u tohoto pracovníka bych musela při další pracovní neschopnosti delší 14 dnů ručně předělávat datum v této kolonce. 

Naše zaměstnankyně se rozhodla si vzít do pěstounské péče roční dítě. Co vše musí zaměstnavatel podniknout, jakým způsobem budeme zaměstnankyni vést v evidenci, co musíme nahlásit na zdravotní pojišťovnu, OSSZ? Jelikož nám pravděpodobně nebude známo, jak dlouho bude o toto dítě pečovat, nebude pro zaměstnavatele vhodnější s paní ukončit pracovní poměr a v případě ukončení pěstounské péče ji znovu zaměstnat? 

Také v letošním roce připomínáme zaměstnavatelům povinnost vyhotovit a předložit evidenční list důchodového pojištění (dále jen „ELDP“), která vyplývá z ustanovení § 38 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb. “). ELDP je základním dokladem, jímž se pro účely důchodového pojištění prokazuje získaná doba důchodového pojištění, výše dosaženého vyměřovacího základu a dob vyloučených, tj. dob, které se pro účely zjištění průměrného výdělku vylučují.

Vláda tento týden obdržela z MPSV k projednání návrh důchodové reformy. Ten mimo jiné chce zavést 6,5% slevu na důchodovém pojištění pro pracující seniory, přičemž sazba pojistného placeného zaměstnavatelem zůstane...

Zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou dne 12. 1. 2023. PPM byla zamítnuta (nevznikl nárok) a byla zpětně vystavena pracovní neschopnost od 23. 1. 2023 do 17. 4. 2023. Ve dnech 27. 7. až 29. 8. 2023 čerpala řádnou dovolenou, poté nastoupila na rodičovskou dovolenou. Jak má být vyplněn ELDP 2023? Domnívám se, že takto: 1++ N 1. 1. 31. 12.; 162 křížky 5, 6, 9, 10, 11, 12; vyloučené doby 96. Můžete mě případně opravit? 

Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům stravovací paušál ve výši 203 Kč/směna. Částku 86,80 Kč nad osvobozený limit (116,20 Kč) zahrne při výpočtu mzdy do základu daně, SP a ZP. Jako součást čisté mzdy se tedy vyplatí zaměstnanci 179,91 Kč. a) Jaká částka bude součástí vyměřovacího základu pro výpočet průměru na další období a z toho bude vypočítaná náhrada mzdy za prvních 14 kal. dní nemoci? b) Bude částka 86,80 Kč uvedena v příloze k nemocenské dávce NEMPRI spolu s ostatními příjmy? c) Bude částka 86,80 Kč uvedena na ELDP spolu s ostatními příjmy? d) Bude částka 86,80 Kč součástí potvrzení o zdanitelných příjmech?

Zaměstnavatel hradí za své zaměstnance (lékaře a sestry) nepovinný členský příspěvek České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Tento příspěvek nedaní, neodvádí pojistné na sociální pojištění, nemá jej vedený na mzdových listech. V rekapitulacích mezd má vedeno na účtech: - - 538 = ostatní daně a poplatky - 379 = jiné závazky - 221 = bankovní účty - 321 = dodavatelé Je postup zaměstnavatele správný? Jedná se nám o odvod pojistného na sociální pojištění.

Zaměstnavatel vznikl sice už v roce 2016, ale doposud zaměstnává pouze zaměstnance na DPP do 10 000 měsíčně, takže neměl povinnost odvodů na SP. Není registrovaný jako zaměstnavatel na OSSZ. Odkdy se bude muset přihlásit, když v lednu 2024 má zaměstnance na DPP, kteří pokračují od r. 2023, ale i nové DPP. Stačí až do 8 dnů od 1. 7. 2024, nebo už se měl přihlásit v lednu 2024? Zároveň až v 7/24 nahlásí všechny dohodáře?

Přihlašování všech zaměstnanců na DPP od 1. 7. 2024 na správu sociálního zabezpečení zůstává v platnosti, nebo na základě pozměňovacích návrhů bylo zrušeno a dohody budou přihlašovány tak jako doposud, tj. až po dosažení hranice 10 000 Kč?

Zaměstnavatel obdržel od obchodníka místo úhrady faktury za provizi poukázky, které rozdal zaměstnancům ve výši 5 000 Kč na jednoho zaměstnance. Jde o poukázky, za které lze koupit oblečení, potraviny. Jedná se mi o to, zda se musí odvést daň, sociální a zdravotní jak u zaměstnance, tak i u zaměstnavatele. 

Na stránkách MPSV je ve vzoru dokumentu (Informace o obsahu pracovního poměru) , k orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovním poměrem zaměstnance uvedeno: Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnance (nemocenské a důchodové) odvádí zaměstnavatel na účet správy sociálního zabezpečení místně příslušné podle § 7 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Stačí tedy jen takto uvádět, nebo musí být vypsána konkrétní OSSZ příslušná dle zaměstnavatele? 

Společnost s r. o. je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti. Má v pracovním poměru invalidní zaměstnance na zkrácený úvazek. Dne 1. 12. 2023 nastoupila do této firmy zaměstnankyně, která je také invalidní a je jí 19 let. Můžeme jako zaměstnavatel na tuto zaměstnankyni uplatnit slevu na pojistném (5 %)? Víme, že u invalidních zaměstnanců dle § 7a odst. 3 písm. d), který se odkazuje na odst. 1 písm. f) zákona o pojistném na sociálním zabezpečení, to nejde. Jestliže ale budeme postupovat podle § 7a odst. 1 písm. g) – zaměstnanec, který je mladší 21 let – můžeme slevu na základě tohoto písmene uplatnit?