Dovolená - strana 1

Máme brigádníky na DPP s jejich souhlasem na zavolání (ve skladu) jako zástup za kmenové zaměstnance v čase jejich nepřítomnosti. Čerpání dovolené u dohod v tomto případě je nepotřebné. Je možné nárok na dovolenou proplatit po skončení dohody, která je uzavřena např. na dobu od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024, poslední odpracovaná hodina byla po domluvě např. 20. 9. 2024 a nepočítat takto proplacenou dovolenou za výkon práce, když dovolenou proplatíme ve mzdách za září? Musíme dovolenou proplatit i brigádnikovi, který nečekaně nenastoupí na směnu a telefonicky oznámí ukončení dohody? 

Pokud pracovník odpracuje 300 hodin za rok, má nárok na 24 nebo 25 hodin dovolené ? (máme 4 týdny dovolené) Způsob výpočtu se liší v tom, že čerpaná dovolená se také považuje za výkon práce - pak bych počítala z odpracované doby 324 hodin a vyšlo by mi 25 hodin nároku. Ale jinak se všude uvádí 24 hodin nároku.

Zaměstnanec příspěvkové organizace, učitel, byl vzat od 13. 2. 2024 do 31. 7. 2024 do vazby. Dne 1. 8. 2024 ukončil pracovní poměr. Roční nárok na dovolenou je 8 týdnů, 40 dní. Jaký nárok na dovolenou bude mít za rok 2024? 

Co všechno zahrnovat do odpracované doby pro dovolenou u DPP? Z článků tady uveřejněných by se do odpracované doby měla započítat samotná práce + dovolená + překážky. Např. zaměstnanec odpracuje na DPP 250 hodin, 10 hodin čerpal překážky bez náhrady + 15 hodin dovolené. Celková doba pro výpočet dovolené by tedy činila 275 hodin - zaměstnanec by tak měl nárok na 20 hodin dovolené. K čerpání mu tedy zbývá 5 hodin. Jestliže si vyčerpá i tyto, tak celková doba by se navýšila na 280 hodin - celkový nárok by tedy činil 22 hodin. Je tento výpočet správný nebo se pro nárok na dovolenou bude vycházet pouze z reálně odpracovaných hodin, tj. 250 hodin a nárok na dovolenou by činil tedy 19 hodin. Při hledání odpovědi jsem se totiž setkala ve většině případů s názorem, že pro dovolenou se vychází pouze z reálně odpracované doby, proto bych ráda věděla, co je tedy dle zákoníku práce správně.

Jak se má správně postupovat při přechodu práv a povinností dle hlavy XV (§ 338–345a) zákoníku práce z pohledu zdravotního a sociálního pojištění a daně? K přechodu dochází uprostřed měsíce (tedy ne k 1. dni měsíce).  Jakým způsobem by se měli přecházející zaměstnanci přihlásit a odhlásit vůči ČSSZ a zdravotním pojišťovnám?  Jak by se měly správně vypracovat ELDP? Za každého zaměstnavatele samostatně, kdy původní zaměstnavatel vypracuje ELDP za období od 1. 1. do dne předcházející dni převodu a přebírající zaměstnavatel vypracuje ELDP za období ode dne převodu do konce roku? Maximální vyměřovací základ u sociálního pojištění (§ 15a zákona č. 589/1992 Sb.) se posuzuje u každého zaměstnavatele samostatně nebo má přebírající zaměstnavatel zahrnout vyměřovací základy zúčtované od počátku roku u původního zaměstnavatele do svého výpočtu a od 48násobku průměrné mzdy sociální pojištění nepočítat? Jak je to s nemocemi či dalšími dávkami? Pokud ke dni převodu trvá nemoc převáděného zaměstnance, tak má v ní nový zaměstnavatel pokračovat, jak kdyby nemoc vznikla u něj? Tedy např. pokud ke dni převodu nemoc trvala 10 dní, tak původní zaměstnavatel vyplní náhradu mzdy za 10 dní a přebírající zaměstnavatel pak bude platit náhradu mzdy po následující 4 dny?  Jak je to s přílohami k dávkám (§ 97 zákona 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění)? Má přebírající zaměstnavatel při vytváření přílohy zahrnout údaje potřebné pro výpočet nemocenského od původního zaměstnavatele? Tedy uvést především vyměřovací základy a vyloučené doby z předchozích 12 měsíců, i pokud v tyto měsíce byli zaměstnanci ještě u původního zaměstnavatele? Mzdové listy by také měl každý zaměstnavatel vypracovat sám za sebe? Tedy původní zaměstnavatel je vypracuje od 1.1. do dne předcházející dni převodu a přebírající zaměstnavatel vypracuje mzdové listy za období ode dne převodu do konce roku? Při výpočtu průměrného výdělku (hlava XVIII zákoníku práce) by přebírající zaměstnavatel měl vycházet z dat od původního zaměstnavatele a zahrnout např. i roční bonusy vyplacené rok zpětně u původního zaměstnavatele? Dovolená se posuzuje také za celý rok z dat u obou zaměstnavatelů, jak kdyby byl zaměstnavatel jeden? Tedy přebírající zaměstnavatel by měl od původního zaměstnavatele získat odpracované a neodpracované hodiny, proběhnuté změny úvazků během roku a spolu se svými vlastními daty pak vypočítat finální nárok na dovolenou, od kterého odečte dovolenou čerpanou během roku u obou zaměstnavatelů? V případě daní by měly výpočty také probíhat u každého zaměstnavatele samostatně? Tedy hranice pro progresivní daň bude hlídána u každého zaměstnavatele samostatně nebo by měl přebírající zaměstnavatel započítat zdanitelný příjem od původního zaměstnavatele a v případě přesažení limitu uplatnit daňovou progresi? Slevy by měly být uplatněny jen u původního zaměstnavatele? A jak postupovat v případě příjmů, jejichž osvobození je stanoveno celoročním limitem, např. § 6 odst. 9 písm. d) – benefity) či § 6 odst. 9 písm. m) –produkty spoření na stáří zákona o daních z příjmů? Má přebírající zaměstnavatele při výpočtu limitů zahrnout částky zúčtované původním zaměstnavatelem, nebo si limity hlídá každý samostatně?

Máme zaměstnance, kteří mají v pracovní smlouvě stanovenou pracovní dobu v rozsahu nepravidelně až do 40h/týden. Někteří z těchto zaměstnanců mají pravidelně odpracováno méně hodin, než je fond pracovní doby v daném měsíci, ve smlouvě však nemají sjednaný zkrácený pracovní úvazek. Je možné jim krátit celkový nárok na dovolenou podle skutečně odpracovaných hodin, bez dohody o změně pracovní smlouvy na zkrácený úvazek? Jedná se o pracovníky v obchodech, kteří pracují na tzv. krátký a dlouhý týden a někteří z těchto zaměstnanců mají rozvrženou pracovní dobu kratší, i když ve smlouvě nemají kratší úvazek. Tzn. že průměrná délka odpracované směny za měsíc je např. 6,5 hodiny (v dalším např 7 hod., nebo 6 hod.). Potom dochází k tomu, že dovolenou dostanou proplacenou v délce průměrné směny, a čerpají tak celkový nárok 184 hodin ve větším počtu dnů.

Ačkoliv jsou aktuální změny v oblasti pracovního práva spojovány zejména s odměňováním, především pak s valorizačním mechanismem minimální mzdy, zajímavých změn doznala též právní úprava dovolené. Právo na dodatkovou dovolenou mají nově další skupiny zaměstnanců a byla zrušena povinnost zaměstnavatele vydat písemný rozvrh čerpání dovolené.

Naše zaměstnankyně byla od 19. 12. 2023 do 1. 7. 2024 na mateřské dovolené a od 2. 7. 2024 do 19. 8. 2024 čerpá řádnou dovolenou (letošní + nevyčerpanou za loňský rok). V průběhu července do její dovolené vstupuje státní svátek (5. 7.). Její měsíční tarif je 38 000 Kč. Můžu pro výpočet náhrady použít pravděpodobný výdělek (38 000 × 3/520 = 219,23 Kč/hod.), nebo bych měla postupovat jinak? Předpokládám, že zaměstnankyně by měla dostat i náhradu za státní svátek. Je to tak?

Pokud při nerovnoměrně rozvržené pracovní době vyjde dovolená na svátek, započítává se do dovolené, nebo se z nároku neodečítá? Např. dovolená 1. – 10. 7., ve svátek 5. 7. byla naplánována směna. Liší se případně v případě nařízené dovolené a schválené na žádost zaměstnance? Jednodenní dovolená se do čerpání započítává.

Zaměstnanci na DPP vznikne nárok na dovolenou pokud odpracuje nejméně 4 týdny a zároveň odpracuje nejméně 80 hodin za kalendářní rok. Když mám zaměstnance od 1. 1. do 31. 12., a předpokládám odpracování 300 hodin, můžu dovolenou poskytovat například už v lednu s tím, že obě podmínky splní později v průběhu dohody, nebo lze čerpat až po splnění obou podmínek, to u nás připadá v úvahu asi až od května. A pokud tedy může zaměstnanec na dohodu čerpat roční dovolenou předem (dříve než odpracuje potřebné hodiny): Zaměstnanec na DPP předpokládanou na celý rok chce v červenci na dovolenou a vyčerpá celou roční dovolenou. Následně třeba v září se změní situace a DPP bude předčasně ukončena. Musíme pak nějak řešit poskytnutí delší dovolené, než jakou si zaměstnanec skutečně odpracoval?

Zaměstnanec neodpracoval v roce 2024 žádnou směnu, byl v pracovní neschopnosti od 20. 12. 2023 do 2. 7. 2024. Dne 3. 7. 2024 byl na mimořádné lékařské prohlídce, kde mu lékař vystavil posudek, že dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost z důvodu obecného onemocnění. Z tohoto důvodu dostal 9. 7. 2024 výpověď dle § 52 e) ze zdravotních důvodů s 2 měsíční výpovědní dobou s tím, že pracovní poměr skončí 30. 9. 2024. Od 4. 7. 2024 čerpá dovolenou z roku 2023 (50 h), po jejím vyčerpání mu bude poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku (překážky na straně zaměstnavatele - nemáme možnost ho přeřadit na jinou práci, náhradu mzdy vyplácíme i přesto, že podle ZP z těchto důvodů nemusíme). Výměra dovolené činí 5 týdnů, úvazek 40 h týdně. Vznikne mu nárok na dovolenou i přesto, že sice neodpracoval 4násobek stanovené pracovní doby, ale plně se mu započítá svátek 5. 7., čerpání dovolené z roku 2023 a i překážky na straně zaměstnavatele (celkem 12 TPD)?

Máme zaměstnance, který byl v pracovní neschopnosti od 2. 1. 2024 do 23. 6. 2024. Po nástupu dostal výpověď pro nadbytečnost, jeho pracovní poměr tedy skončí 31. 8. 2024. Od 15. 7. do 23. 7. 2024 budeme mít nařízenou celozávodní dovolenou a tento zaměstnanec samozřejmě nebude mít dostatek. Jak se to prosím řeší, můžeme mu dovolenou nařídit, když nemá dostatečný počet dní (kvůli jeho pracovní neschopnosti)? 

  Náš zaměstnanec pracující na DPČ má ve smlouvě uvedenou pracovní dobu: „v průměru 20 hodin týdně". Předem stanoveným rozpisem pracovní doby má stanovené dny většinou takto: v pondělí nepracuje, v úterý pracuje 2 hodiny, ve středu 2 hod., ve čtvrtek 4 hod., v pátek 6 hod., celkem tedy 14 hodin týdně. Za dobu od 1. 1. 2024 do 31. 5. 2024 odpracoval celkem 281 hodin, čímž mu vznikl nárok na 27 hod. dovolené. V červnu bude tyto hodiny čerpat. Jakým způsobem stanovím počet dnů dovolené? Bude to dle rozvrhu pracovní doby, tj. za 1 týden 14 hodin, v druhém týdnu 13 hodin, což je tedy bez 1 hodiny 10 pracovních dnů dovolené? Samotné čerpání dovolené u DPČ se považuje stejně jako u zaměstnance za dobu odpracovanou, čímž by mu čerpáním dovolené v červnu vznikl nárok na další dovolenou?

Zaměstnankyně má úvazek 40 hodin týdně, 5 týdnů dovolené. Od 1. 1. 2024 je na neschopence, během neschopnosti podala výpověď, výpovědní doba uplynula k 31. 5. 2024. Neschopenku pořád nemá ukončenou. Má nárok na nějakou dovolenou k proplacení k 31. 5. 2024? Mzdový program hlásí 16 hodin, ale nemohu se dočítat proč, když neodpracovala žádnou směnu. Zůstatek loňské dovolené je nulový.

Zaměstnavatel musí uzavřít na dva měsíce obchod s prodejem masa a uzenin. Důvodem je rekonstrukce příjezdové komunikace, proto není možné zajistit zásobování ani prodej výrobků. Jaký je správný postup při výpočtu mezd (překážky) zaměstnancům. Kolik procent průměrného výdělku v době uzavření prodejny musí byt vyplaceno a je možné nařídit nebo se domluvit se zaměstnanci na čerpání dovolené?

Máme příklad zaměstnance na DPP, který má smlouvu od začátku roku. Již splnil podmínky pro čerpání dovolené a odpracoval 85 hodin. V následujícím měsíci požádá o čerpání dovolené ve vyšším rozsahu (např. 15 hod.) s předpokladem, že nárok do konce roku počtem odpracovaných hodin splní. Je pochopitelné, že zaměstnanec bude preferovat čerpání dovolené průběžně, v čase, kdy nebude generovat příjem, než aby si nechal proplatit dovolenou po ukončení DPP a překročil tím v poslední výplatě limit pro odvod pojistného. Je možnost u DPP čerpat dovolenou dopředu (obdobně jako u HPP), nebo lze požádat jen o počet hodin, které odpovídají aktuálně odpracovanému nároku? Pokud ano, jak bychom pak mohli postupovat v případě, že potřebný nárok na dovolenou (a s tím související výdělek) nakonec do konce smluvního vztahu odpracován nebude?

Náš zaměstnanec se staral o postiženého syna od 1. 3. 2023 - 31. 3. 2024 z důvodu vážně nemocné manželky, která se jinak o syna stará. Čerpal neplacené volno. Se zaměstnancem jsme neukončili pracovní poměr po dobu, kdy se o syna staral. Má zaměstnanec nárok na dovolenou za rok 2023 a 2024, kdy se o syna staral? 

Dohody o provedení práce uzavřené 2. 1. 2024 a ukončené 31. 3. 2024 dovolená 5 týdnů. Brigádník odpracoval celkem 88 hodin. Je tento postup správný? 88/20 = 4,4 tedy 4násobek fiktivní pracovní doby. 4/52 × 20 × 5 = tedy 8 hodin dovolená?

Při propočtu rezervy na nevyčerpanou dovolenou se vychází z průměru hodinnového výdělku za: a) 3. Q, kdy průměr vidíme na výplatních páskách k 31. 12. běžného roku a tímto průměrem vynásobíme počet hodin nevyčerpané dovolené × 0,338 (soc., zdrav.), b) 4. Q, kdy průměr vidíme na výplatních páskách za leden následujícího roku. Máme postupovat při propočtu nebvyčerpané dovolené k 31. 12. dle bodu a) nebo b)?

Základní pravidla dovolené - její převádění, proplácení, nařízení, i to, že dovolenou z minulého roku může zaměstnanec od července čerpat bez potřeby schválení, je mi jasné. Ale vyvstaly mi několik nejasností: Dovolené nad rámec zákona - musíme převádět bez písemné žádosti, i když máme ve smlouvě 25 dní? Samozřejmě ideální by bylo mít ve smlouvě, že dovolená nad rámec zákona se řídí vnitřním předpisem, a nechat ji nabíhat až po vyčerpání zákonného nároku, ale těžko nyní všechny zaměstnance přimějeme podepsat takovýto dodatek. Moje otázka tedy zní - existuje situace, kdy dovolená propadne? Ať již zákonná či poskytovaná nad rámec zákona? Kdyby nastal extrémní případ, že nám někdo nebude dovolenou čerpat třeba 5 let v kuse, skutečně mu žádná nepropadne a bude mít po 5ti letech 5 x 25 dní = 125 dní dovolené? Lze nepřevádět dodatkovou dovolenou bez informování zaměstnanců i v případě, že ve smlouvě mají 25 dní? Nebo těch 5dní můžeme nechat propadat i tak? Je třeba dělat nějaké dodatky? Lze nyní napočítat všem zaměstnancům - délka pracovního poměru, spočítat zákonný nárok za dobu trvání pracovního poměru, a vše nad rámec zákonné dovolené jim nechat propadnout třeba v lednu 2025 s tím, že bychom je nyní informovali, aby měli čas vyčerpat?