Daň z příjmů FO - strana 34

Můj klient nakupuje a prodává kryptoměny, nemá žádný doklad o nákupu ani prodeji. Eviduje příjem za rok 2017 z prodeje v částce 105 629 Kč. K nákupu žádný doklad nemá, ani nezná hodnotu. Budu tento příjem i bez dokladů danit dle § 10 ZDP a mohu si uplatnit výdaje ve výši 60 %? 

Podnikatel si s přítelkyní v r. 2015 zakoupili pozemek na stavbu rodinného domu. Na pořízení pozemku využili hypotéku a v r. 2015 si podnikatel ve svém daňovém přiznání uplatnil 22 900 Kč jako odpočet za zaplacené úroky. V roce 2016 si neuplatňoval nic. V r. 2017 se bohužel rozešli a pozemek i s hypotékou se převedl na již bývalou přítelkyni. Výstavba na pozemku dosud neproběhla a podnikatel nemůže ovlivnit podmínku započetí výstavby do čtyř let. Musí podnikatel vrátit již uplatněnou částku úroků a v kterém časovém období?

Klient (podnikatel–FO, neplátce DPH) prodal v roce 2016 byt v Praze (jako nepodnikatel, byt nebyl v obchodním majetku), v němž nebydlel ani ho nevlastnil po dobu 5 let. Za část přijatých peněz však rovnou koupil starší rodinný domek, ve kterém nyní s rodinou bydlí. Jednalo se proto o osvobozený příjem z důvodu uspokojení vlastní bytové potřeby. Na FÚ učinil na konci roku 2016 prohlášení, že částí příjmu z prodeje bytu byla uspokojena vlastní bytová potřeba a jedná se tím pádem o osvobozený příjem. Z prodeje bytu zbyla částka 1,2 mil., která byla v roce 2017 použita na rekonstrukci koupeného rodinného domu. Tím byla splněna podmínka pro osvobození i této částky, protože příjem z prodeje bytu použil na uspokojení bytové potřeby nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž příjem přijal. Dokládá se FÚ nějak tato skutečnost? Vstupuje tato informace nějak do daňového přiznání za rok 2017? Nebo je to tak, že se stále jedná o osvobozený příjem, takže se do daňového přiznání neuvádí?

Zaměstnanec má dvě děti, obě jsou držitelem ZTP průkazu. Rozhodnutí od Úřadu práce ČR bylo vystaveno dne 4. 7. 2017, v tomto rozhodnutí je uvedeno, že přiznávají nárok na průkaz osoby se ZTP ode dne 1. 5. 2017 - 31. 5. 2020, průkaz ZTP byl vystaven dne 3. 8. 2017. Od kterého měsíce může zaměstnanec uplatnit daňové zvýhodnění se ZTP?

OSVČ má živnostenské oprávnění od 4/2017, do té doby byl v evidenci ÚP a pobíral podporu v nezaměstnanosti. Bude tato podpora zohledněna v DPFO za 2017 jako příjem?

Zaměstnankyně pracovala 1-3/2017 u zaměstnavatele, poté nastoupila na mateřskou dovolenou. Byly jí vyplaceny příjmy od zaměstnavatele pouze za proplacení dovolené v částce 7 007 Kč, 2 382 Kč odvody, jiné příjmy neměla, jelikož před mateřskou dovolenou byla v pracovní neschopnosti. Je povinna podat daňové přiznání (popř. roční zúčtování daně)? Pokud ano, uplatní se základní sleva na poplatníka za celý rok ve výši 24 840 Kč?

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 Poplatníci, kteří jsou povinni dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), podat přiznání k...

Manželé mají ve společném jmění manželů více než 5 let následující nemovitosti: 1) Pozemek, jehož součástí je stavba zapsaná v katastru nemovitostí jako objekt k bydlení a pozemek kolem budovy (zahrada). V domě jsou dispozičně dva oddělené byty, které ale nejsou jako samostatné jednotky vymezeny v katastru nemovitostí (je to pouze stavební uspořádání) a jsou dlouhodobě pronajímány. 2) Stavbu zapsanou v katastru nemovitostí jako objekt k bydlení – prakticky totožný s domem uvedeným v bodě 1) a se stejným využitím – tj. nejsou tam vymezeny jednotky (domy jsou téměř stejné, umístěné vedle sebe). Pozemek, na kterém budova stojí a pozemek vedlejší sloužící jako zahrada jsou však ve vlastnictví třetí osoby. Manželé plánují provést na obou domech rekonstrukci a následně prohlášením vlastníka vymezí v každém domě dvě samostatné bytové jednotky. U domu uvedeném v bodě 2) ještě před vymezením jednotek odkoupí jak pozemek pod budovou, tak pozemek vedle (zahradu). Následně bytové jednotky jako samostatné věci prodají (prakticky obratem po kolaudaci a vzniku jednotek), a to včetně adekvátních podílů na příslušených pozemcích pod domem (v tomto případě se pozemek stane součástí jednotky) a příslušných okolních pozemcích – zahrady (v tomto případě jako budou noví majitelé jednotek spoluvlastníky těchto pozemků). a) Bude příjem z prodeje bytových jednotek osvobozen od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, nebo vymezením jednotek vzniká nový majetek (nová věc) a časový test pro osvobození se tímto prolamuje, resp. začíná běžet znovu? Je možné na tento případ aplikovat § 4 odst. 2 písm. b) ZDP? b) V případě, že by byl prodej jednotek osvobozen, bude v případě pozemků uvedených v bodě 2) nutno tyto zdanit, resp. příjem z nich? Pokud ano, jakým způsobem pak zjistit příjem z prodeje té části pozemku, která je de facto součástí jednotky, tj. samostatně se cena za jednotku a pozemek neuvádí (jde o jednu věc)? 

Poplatník měl v roce 2017 stálé příjmy pouze ze závislé činnosti. Protože je zručný, vymaloval v 5/2017 v jedné firmě kanceláře (nemá však živnostenský list), takže se dá tato činnost považovat za jednorázovou výpomoc. Jako odměnu dostal 7 000 Kč. Jiné příjmy v roce 2017 neměl. Lze tuto výpomoc považovat za činnost dle § 10 ZDP? Pokud ano, může tento poplatník požádat svého zaměstnavatele o vyúčtování daně, nebo musí kvůli malování podávat sám DPFO a do § 10 tento příjem uvést?

Mám příjem z nájmu a uplatňuji skutečné výdaje (tj. odpisy, platby do fondu, správu.) Ztrátu jsem měla již v roce 2015 a 2016, ale v roce 2016 jsem nikam v přiznání ztrátu z roku 2015 neuvedla - musí se někam uvádět nebo nemusí? Je to povinnost a chyba nebo záleží na poplatníkovi? Teď za rok 2017 musím uvést ztrátu za rok 2015 a 2016 dohromady v přiznání nebo nemusím?

Manželé koupili v roce 2017 půdní prostory, které jsou aktuálně v katastru vedeny jako dvě jednotky - dílna nebo provozovna, z kterých bude rekonstrukcí vybudována a následně zkolaudována jedna bytová jednotka. Je pravda, že se nyní jedná o nebytové prostory, ve kterých se aktuálně nebydlí, ale po rekonstrukci a kolaudaci se tam manželé nastěhují. Vše je financováno hypotékou. Mohou si na základě doloženého potvrzení od hypoteční banky uplatnit ve svém daňovém přiznání odpočet úroku na dani podle § 15 ZDP? Mohou si uplatnit odpočet úroků z úvěru už v roce 2017, kdy jsou vlastníky, a v dalších letech po celou dobu rekonstrukce až po kolaudaci? Je nějak časově omezena doba od koupě po kolaudaci? A co vše musí doložit finančnímu úřadu jako dokumenty prokazující nárok na odpočet?

OSVČ podniká v oblasti zprostředkování služeb. Po celou dobu podnikání má také příjmy z pronájmu nemovitosti podle § 9 zákona DzP. Na této nemovitosti došlo k havárii vodovodního potrubí. Nemovitost je pojištěna, a tak došlo k výplatě pojistné události v hodnotě 50 000 Kč. Má se tato částka danit v § 9 nebo v § 10 zákona o daních z příjmů?

Mám klienta-fyzicku osobu, která podniká na živnostenské oprávnění a má dva předměty činnosti. První je: Zpracování grafických návrhů, návrhářská činnost atd., a druhá je: Umělecko – řemeslné zpracování kovů. Výdaje uplatňuje procentem z příjmů a potřebovala bych vědět, jaké procento použít, zda u obou předmětů podnikání 80 % a nebo 80 % a 60 %. 

Jednatel má u své s. r. o. smlouvu o výkonu funkce na částku 2 499 Kč měsíčně a zároveň dohodu o provedení práce na částku maximálně do výše 10 000 Kč měsíčně. Jak se postupuje při zdanění příjmu, pokud jednatel nemá podepsáno prohlášení k dani? Postupuje se správně v případě, kdy z dohody o provedení práce se odvede srážková daň a ze smlouvy o výkonu funkce se odvede zálohová daň ze superhrubé mzdy? 

Jednatel s. r. o. (pobírá starobní důchod) má uzavřenu dohodu o provedení práce do 10 000 Kč/měsíc a dále je mu vyplácena odměna za funkci jednatele ve výši 2 490 Kč. Má podepsané prohlášení poplatníka (poznámka: nedochází k souběhu funkcí). Z dohody o provedení práce nebude odvádět sociální ani zdravotní pojištění. A bude podléhat 15% zálohové dani. Uplatním slevu na poplatníka. Z výkonu funkce jednatele nebude odvádět od 1. 1. 2018 zdravotní ani sociální pojištění. Mám pravdu?

OSVČ má pozastavenou činnost na roky 2009-2019. V r. 2017 dostala provizi za zprostředkování spotřebního úvěru ve výši 35 000 Kč. Kam, pod jaký oddíl mám zdanit tuto provizi, když OSVČ má příjem také ze zaměstnání? Jako ostatní příjmy? 

Zaměstnavatel přispívá zaměstnanci pravidelně měsíčně na životní pojištění částku 500 kč, tj. 6 000 Kč za rok. V roce 2017 mu ještě k tomuto přispěl jednorázově v prosinci částku 12 000 Kč, tj. za rok 2017 příspěvek zaměstnavatele činil 18 000 Kč Zaměstnanci vystavujeme potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2017. Jakou částku uvedeme na řádku 15 potvrzení (příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění § 6 odst. 9 písm. 9 bod 3) - 18 000 Kč, 12 000 Kč nebo 0 Kč?

Dobrý den, klient uzavřel v roce 2015 hypoteční úvěr na dům. V roce 2015 a 2016 si úroky odečetl v daňovém přiznání. V roce 2016 se oženil a následně v roce 2017 převedl dům do vlastnictví manželky. Po celou dobu je hypoteční úvěr na něj. V uvedeném domě bydlí. Za rok 2017 dostal potvrzení na úroky. Může si za rok 2017 odečíst úroky ve svém daňovém přiznání?   

Pracovnice je na mateřské dovolené, po část roku pracuje u jednoho zaměstnavatele na dohodu o provedení práce (kde podepsala prohlášení na základní slevu na poplatníka) příjem do 10 000 Kč. Po ukončení mateřské - pracovní poměr. Musí zahrnout příjmy z dohody o provedení práce do přiznání k dani z příjmů?

Občan je zaměstnán na Slovensku (pro slovenského zaměstnavatele pracuje na Slovensku i v ČR). Slovenský zaměstnavatel mu vyplácí na Slovensku mzdu a zároveň z ní i sráží daň z příjmu. Občan také na Slovensku dostává dividendy, ze kterých je mu srážena daň. V ČR občan žádné příjmy nemá. Bude muset v ČR vyplňovat daňové přiznání?