Cestovní náhrady - strana 12

Jsme příspěvková organizace zřízená městem. Učitelé byli na týdenním školním výletě s žáky na Slovensku. Ubytování a stravu si platili sami. Jeden učitel jel vlastním autem. 1. den - 17. 6. 2018 odjížděli v 0.30 hodin v noci a vrátili se 23. 6. 2018 ráno v 5.30 hodin. Náhradu jízdních výdajů jsem vypočetla klasickým způsobem (na Slovensku netankoval), ale můžete mi poradit s výpočtem a proplacením stravného, když se jedná o zahraniční cestu?

Zaměstnanec (řidič) bude vyslán na ZPC do Německa na dva dny. První den cesta tam, druhý den cesta zpět. Nocleh je mu zajištěn v ČR těsně za hranicemi. Tedy bude cestovat v pondělí do Německa, večer přespí v ČR a ráno jede zpět pro cestující do Německa a poté do Prahy. Jaké mu přísluší stravné a kapesné? Jedná se o jednu zahraniční pracovní cestu nebo o dvě? Bude se jednat také o tuzemskou pracovní cestu, resp. tuzemské stravné za část v ČR?

Jsme společnost, která se zabývá síťovým marketingem, a občas pořádá pro své členy ,kteří nejsou zaměstnanci ale fakturují služby na základě mandátní smlouvy, semináře v zahraničí. Je možné podle nějaké směrnice platné v ČR vyplácet členům diety a cestovní náhrady třeba i v nějaké paušální častce a zároveň si je uplatnit do daňových nákladů? Podle směrnic Slovenské republiky, která řeší podobný případ existuje směrnice č. 1/2014 o poskýtování cestovních náhrad při tuzemských a zahraničních pracovních cestách a podle článku 4 je možné podpořit "lídrov a ich marketingové služby". Takovou směrnici jsem v ČR nenašla.

1) Zaměstnanec jel služebním automobilem na zahraniční pracovní cestu, kdy v pondělí překročil hranice do Německa ve 13 hod., ale jel spát do ČR (těsně za hranice, nikoliv domů, místo výkonu má Prahu) a zpět překročil do ČR ve 20 hod. stejný den. Znovu jel v úterý a to překročil znovu hranice do Německa v 10 hod. a do ČR znovu v 16 hod. Takto mu bylo zaměstnavatelem schváleno - je to řidič a vezl zaměstnance na akci a druhý den je nabíral zpět. Má nárok i na tuzemskou pracovní cestu a případně za jaké hodiny? A posuzuje se jako jedna zahraniční pracovní cesta, nebo za každý den zvlášť? 2) Pokud zaměstnanec směnil ve směnárně zálohu ještě v ČR před zahájením cesty na měnu země, kam jede, tedy zálohu dostal v pondělí, ve středu ve směnárně směnil EUR na NOR a na cestu nastoupil v pátek. Jakým kurzem spočítat doklady v NOR měně na EUR (měna ve které je záloha)? Kurzem ze směnárny z ČR anebo kurzem k datu zálohy?

V souvislosti s poskytováním cestovních náhrad jednatelům se v praxi stále setkáváme s celou řadou dotazů a nejasností. Z toho důvodu se na uvedenou problematiku blíže zaměříme. Pro lepší názornost porovnáme některé situace při poskytování cestovních náhrad jednatelům a zaměstnancům.

Společnost a. s. si pronajala byt ve městě, kde je sídlo firmy. Zaměstnanci, kteří bydlí v jiném městě, budou v bytě při výkonu práce v sídle firmy bydlet. Je tento náklad pro společnost daňově uznatelný? Nájem bytu je jedna celková částka 10 000 Kč (v ní jsou zahrnuty i veškeré služby), nájemní smlouva je psaná na společnost. V bytě budou pobývat dva zaměstnanci od pondělí do pátku - je to jejich pracovní cesta. Tito zaměstnanci mají trvalé bydliště v jiném městě, než je tento byt. Jak to bude daňově na straně společnosti a zaměstnanců?

Zaměstnavatel přispěje zaměstnancům na stravování (obědy) - podnikatelský sektor. a) stravování poskytne externí firma na fakturu, cena 1 oběd 73 Kč vč. DPH , budu postupovat takto: pro rok 2018 nárok 5-12 hodin podnik. 78 Kč, do max. výše 70 % to je 54,60 Kč, příspěvek 55% je 40 Kč (40,15), zaměstnanec uhradí 33 Kč ( 28,70 + DPH 4,30). Je to tak správně nebo musím vzít cenu oběda bez DPH? Prosím o uvedení výpočtu. b) Zaměstnavatel poskytne stravenku v hodnotě 100 Kč na 1 oběd, prosím o výpočet.  c) Když se jedná o podnikatelský sektor, může zaměstnavatel vycházet z částky 93 Kč (2018)? Pak by 70 % bylo 65,10 Kč. Ze stravenky v hodnotě 100 Kč, by pak příspěvek 55 % byl 55 Kč včetně DPH. Je to tak správně?

Jednatel společnosti jel do Německa pořídit firemní vozidlo. Budou náklady na cestovné (autobus, taxi) do Německa daňově uznatelný náklad? Jednatel nemá odměnu z funkce jednatele.

Naše firma má v současné době uzavřenou smlouvu o zajištění závodního stravování formou dovozu jídel do našeho areálu v hodnotě 65 Kč/jídlo. V případě nevyužití této možnosti dostávají zaměstnanci stravenku ve stejné nominální hodnotě v zájmu zachování stejných podmínek pro všechny. Nyní uvažujeme o navýšení hodnoty příspěvku na stravování ze současných 35,75 Kč/ks, tj. nominální hodnota 65,-/ks na 63,25 Kč/ks, tj. stravenka v hodnotě 115 Kč. Hodnota nasmlouvaného hlavního jídla se nemění. Je možné k hodnotě jídla přispět ještě stravenkou ve výši 50 Kč/ks, tedy doplatku do hodnoty 115 Kč z důvodu zachování rovných podmínek?

Zaměstnavatel se rozhodl poskytnout zaměstnanci kapesné na zahraniční pracovní cestu ve výši 40 %. Není nám úplně jasné, z jaké částky se výše kapesného vypočítá. V § 180 zákoníku práce je uvedeno následující: „Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout kapesné do výše 40 % zahraničního stravného poskytnutého zaměstnanci podle § 170 odst. 3 a § 179“. Výše stravného však může být krácena dle délky pracovní cesty nebo při poskytnutí bezplatného stravování. Dotaz nejlépe uvedeme na příkladu: Zaměstnanec byl vyslán v říjnu 2017 na zahraniční pracovní cestu do Velké Británie. První den odletěl z Prahy do Velké Británie v 9:50. Druhý a třetí den strávil v Británii celý den a zpět do Prahy odletěl čtvrtý den ve 20:50, v Praze byl ve 23:45 hod. Dále mu bylo třetí a čtvrtý den poskytnuto bezplatné stravování – snídaně. Ostatní dny bezplatné stravování zajištěno nebylo. Výše stravného se tedy bude krátit první den z důvodu konání pracovní cesty v délce cca 14 hod. a pak následně za třetí a čtvrtý den kvůli poskytnuté snídani. Není nám však jasné, zda se pro výpočet výše kapesného zohledňuje krácení jak z důvodu délky pracovní cesty, tak poskytnutí bezplatného stravování. Jelikož je v zákoně uvedeno, že kapesné je vypočítané do výše 40 % stravného poskytnutého zaměstnanci. Stravné je tedy zaměstnanci poskytnuto samozřejmě v krácené formě, a to jak z hlediska délky pracovní cesty, tak poskytnutí bezplatného stravování. Dle nás by tedy z těchto důvodů měla být zohledněna výše kapesného. Je to takto v pořádku či jak by to mělo být správně?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 3. a 4. 11. 2017 - I. část 1. LEKTORSKÁ ČINNOST A RÁMEC SJEDNANÉHO DRUHU PRÁCE Povinnou obsahovou náležitostí...

Musí mít ředitel školy (příspěvková organizace) schválenou zahraniční pracovní cestu zřizovatelem (obec)?

Nově vzniklá s. r. o., plátce DPH, zaměstnává své 2 společníky. Oba jsou zároveň FO, vedoucí DE a plátci DPH. Každý z nich vlastní osobní automobil, který je v jejich obchodním majetku. K zajištění své ekonomické činnosti v s. r. o. potřebují oba vozy. Ale každý také používá vůz ve své firmě, jako FO. Jde nám hlavně o nákup pohonných hmot a uplatnění DPH u fyzických osob za dobu, kdy auta budou jezdit pro s. r. o. Jak optimálně využít pro firmu s. r. o. oba vozy? Jak vést v tomto případě knihy jízd u s. r. o. a FO?

Kdyby k 1. 1. 2018 nabyla účinnosti velká a dlouho projednávaná novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), musel bych o institutu převedení zaměstnance na jinou práci psát zřejmě v čase minulém. Zmíněná novela totiž počítala s jeho zrušením, resp. nahrazením právní úpravou nabídkové povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci.

Společník-jednatel pobírá mzdu na základě Smlouvy o výkonu funkce, ve které je i stanoveno, že má nárok na proplácení cestovného. Sídlo společnosti je v Praze, bydliště má společník v Mělníku. Ve smlouvě je stanoveno místo výkonu práce v jeho bydlišti, ve svém domě má místnost - kancelář. Znamená to tedy, že veškeré jeho služební cesty začínají a končí v jeho bydlišti, a tudíž má jednatel za těchto podmínek nárok na proplácení cestovného i v případě, že jede ze svého bydliště do sídla společnosti a zpět?

Firma vyplácí zaměstnancům zahraniční stravné. Našla si výklad, že zaměstnavatel může před vysláním na pracovní cestu sjednat nižší hodnotu krácení, než je v zákoně o cestovních náhradách. Jedná se o krácení za poskytnuté jídlo, které je vidět na hotelovém účtu. Zatím firma nemá k tomuto vytvořené žádné směrnice, stravné krátíme dle zákona. Lze to nějak upravit a stravné nekrátit?  

Jak vyúčtovat zaměstnanci služební cestu do Německa? Doba strávená v zahraničí byla 10 hodin, zaměstnanec navštívil našeho dodavatele, ten ho pozval na pracovní oběd. Máme krátit zaměstnanci stravné za 1 jídlo, tzn. po krácení bude nárok na stravné pouze 4,50 EUR? 

Firma (s. r. o.) účtuje párkrát za rok do nákladů ubytování v ČR nebo Slovenské republice v souvislosti se služební cestou manažera nebo jednatele, někdy se jedná o 2-3denní ubytování v souvislosti se školením obchodních partnerů. Firma účtuje do nákladů ubytování, benzín (firemní auta) a stravné. Stravné účtuje jako nedaňový náklad - náklady na reprezentaci. Nemusí firma vystavovat cestovní příkazy? Není to její povinností? Ve vztahu k zaměstnanci je vše zaplaceno, ubytování i stravné (které tedy firma účtuje jako nedaňové). Je tento postup v pořádku? Nebo musí být v případě, že má firma doklad na ubytování doloženo nějaké vyjádření, o jakou cestu se jednalo a k tomu cestovní příkaz?

Zaměstnanci mají při zpracování úkolů v některých dnech odpracováno více hodin - přesčasy, které se jim za měsíc nasčítají, a zaměstnanci si potom vyberou tyto přesčasy jako náhradní volno - většinou si vybírají celý den. Mají i v těchto dnech, kdy vybírají náhradní volno, nárok na poskytnutí stravenky?

Srážky ze mzdy u souběžných plátců Prosím o radu, jak postupovat při srážce ze mzdy, kdy my, jako zaměstnavatel, jsme jako druhý v pořadí a exekutor určil, že základní...