Dokumenty - strana 498

Byla vyhodnocena data zaslaná do Národního registru nemocí z povolání v Praze 16 hlásícími středisky nemocí z povolání v České republice od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015. Podrobnější údaje o počtu a složení hlášených profesionálních onemocnění v České republice jsou k dispozici na internetové stránce http://www.szu.cz/publikace/data/nemoci-z-povolaniaohrozeni-nemoci-z-povolani-v-ceske-republice.

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) od doby svého vzniku v roce 1994 přispívá k cíli učinit z Evropy bezpečnější, zdravější a produktivnější místo pro práci, a to i formou kampaní „Zdravé pracoviště“, které pořádá za podpory orgánů EU a evropských sociálních partnerů každé dva roky. Cílem kampaně na období let 2016–2017 s názvem „Zdravé pracoviště pro všechny bez rozdílu věku“ je pomoci zaměstnavatelům řešit problémy související se stárnoucí pracovní silou a zvyšovat povědomí o významu udržitelné práce po celou dobu pracovního života zaměstnanců. Bezpečné a zdravé pracovní podmínky po celou dobu pracovního života jsou přínosné pro pracovníky, podniky i celou společnost.

Příspěvek vychází zejména z evidence pracovních úrazů vedený informačním systémem Státního úřadu inspekce práce u zdvihacích zařízení a závěsných a uchopovacích prostředků a dále také i z poznatků z kontrolní činnosti inspektorů specializace VTZ-ZZ.

V čísle 3/2016 byl otištěn článek „Školení BOZP a PO formou e-learningu z pohledu soudního znalce“, který vyvolal řadu souhlasných i nesouhlasných reakcí s využíváním e-learningu. Mají pravdu ti, kteří využití e-learningu pro školení BOZP a PO zatracují, nebo jejich odpůrci? Je e-learning vhodný pro tato školení nebo ne?

právní důsledky jejich nedodržování podle zákona č. 309/2006 Sb. a zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 88/2016 Sb. II. Část – zadavatel stavby a zhotovitelé...

Zaměstnanec předložil do mzdové účtárny rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče) - žádost o ošetřovné. Osobou, která onemocněla a potřebovala nezbytně ošetřování, je jeho matka, se kterou trvale nežije ve společné domácnosti. Domnívám se, že nárok na ošetřovné zaměstnanci nevzniká a rozhodnutí o potřebě ošetřování slouží pouze jako "omluvenka" pro zaměstnavatele. Je můj názor správný?

Pokud se např. v květnu roku 2015 narodí druhé dítě, může si daňový poplatník zvolit, v jakém pořadí děti uplatní? Tedy, 1. narozené dítě (narozené 2013) uplatní jako dítě druhé a 2. narozené dítě (v květnu 2015) jako dítě první, nebo musím nejdříve uplatnit daňové zvýhodnění na 1. narozené dítě? Podle mého názoru toto zákon neřeší, a tedy je čistě na poplatníkovi, které dítě určí jako první a které jako druhé. Dodávám, že řeším FO podávající daňové přiznání.

Společnost (a. s.) má se svými zaměstnanci sjednané pouze místo výkonu obec Praha. Začátek a konec pracovních cesty počítá, ale vždy z konkrétního místa (tj. sídlo společnosti na letišti). Pokud se tedy např. pilot přesouvá z Prahy na let do jiné destinace vlakem, zaplatí se mu i taxi, popř. MHD z letiště (sídlo společnosti) na nádraží v Praze. Je to takto v souladu se zákoníkem práce, nebo musí být opravdu ve smlouvě sjednáno pro účely cestovních náhrad pravidelné pracoviště konkrétní adresa společnosti? Nelze se v tomto případě odvolat na § 153 odst. 1 zákoníku práce, kde se píše, že podmínky, které mohou ovlivnit poskytování cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty určí předem zaměstnavatel? Pokud tedy dopředu určíme, že místo nástupu a ukončení cesty je letiště, může být ve smlouvě místo výkonu práce stále jen Praha?

Zákoník práce v § 195 říká, že je mateřská dovolená 28 týdnu/pokud porodí žena více jak 2 děti, tak je to 37 týdnů. Pokud porodila dříve než si stihla vyčerpát 6 týdnů před porodem (doktor napíše termín 3. 6. - to je 6 týdnů před porodem, ale porodí již 1. 6.) náleží jí mateřská dovolená 28 týdnů od data nástupu na mateřskou což chápu-skoro všechny naše mateřské porodily dříve než byl termín porodu. A jak je to když zaměstnankyně nastoupila na MD 20.2.2016 (6t před porodem) měla termín 2. 4. 2016 porodí až 13. 4. 2016 - 11 dní přenáší tedy vyčerpá před porodem více než 6 týdnů a dítě se narodilo tedy až 13.4.2016 a mateřská celkem by měla být dle zákoníku práce celkem 28 týdnů od nástupu, ale celkem je to sporné někde píší, že by se mělo tedy uvést mateřskou od data porodu 22 týdnů což je do 13. 9. 2016 (což tak i počítá program), ale správně má být mateřská dovolená jen 28 týdnů, a to pouze do 2. 9. 2016 a ne do 13. 9. 2016. Co je správné? chtěla bych se ujistit zda jsem spočítala správně pro mou evidenci.

Jednatel má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce - v ní není stanoven nárok na poskytování cestovních náhrad, automobil má firemní pouze pro služební účely, tj. jezdí s ním pouze na pracovní cesty různě dlouhé (od 1 hod. po 16 hod. atd.). Dle ZDP § 6 se dostává do postavení zaměstnance - musí být tedy cestovní náhrady poskytnuty, ačkoliv to nemá ve smlouvě? Pokud to nemá ve smlouvě a cestovní náhrady by mu byly poskytnuty, je to velký problém?

Mateřská a rodičovská dovolená patří mezi důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance, při kterých je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno v rozsahu stanoveném pracovněprávními předpisy. Jaká jsou práva zaměstnance a povinnosti zaměstnavatele a jaké otazníky se v této souvislosti objevují, si uvedeme v tomto článku.

Společenský řád a pořádek je téměř vždy, především historicky, vytvářen hierarchicky. Praxe personalistiky nám ukazuje, že takový řád a pořádek může mít mnoho tvarů a podob. Ta jedna z mezních je absolutní hierarchizace moci, úřední, absolutistická moc, zcela vedená centrální byrokracií, opačným pólem pak je decentralizovaná a živelná interakce jednotlivců.