Dokumenty - strana 499

Mateřská a rodičovská dovolená patří mezi důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance, při kterých je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno v rozsahu stanoveném pracovněprávními předpisy. Jaká jsou práva zaměstnance a povinnosti zaměstnavatele a jaké otazníky se v této souvislosti objevují, si uvedeme v tomto článku.

Společenský řád a pořádek je téměř vždy, především historicky, vytvářen hierarchicky. Praxe personalistiky nám ukazuje, že takový řád a pořádek může mít mnoho tvarů a podob. Ta jedna z mezních je absolutní hierarchizace moci, úřední, absolutistická moc, zcela vedená centrální byrokracií, opačným pólem pak je decentralizovaná a živelná interakce jednotlivců.

Jedním ze základních práv a zároveň úředních povinností zdravotních pojišťoven je jejich právo provádět u plátců kontroly placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností v oblasti zdravotního pojištění. Základním smyslem kontrolní činnosti je prověřit, zda jednotliví plátci, především zaměstnavatelé, postupují v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění.

Nové datové sady na portálu otevřených dat ČSSZ Již od listopadu 2015 funguje na adrese https://data.cssz.cz portál „Otevřená data České správy sociálního zabezpečení“. Při spuštění portálu bylo k dispozici...

Někteří podnikatelé žijí v představě, že když nepodají zdravotní pojišťovně formulář Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné (dále jen Přehled), pak má tato instituce omezené možnosti, jak takovou nesvědomitou osobu sankčně postihnout. Jaké nástroje má zdravotní pojišťovna k dispozici v případě, když OSVČ ani přes zaslanou výzvu požadovaný Přehled nepodá?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve dnech 23. 10. a 24.10.2015 ve Tvrzi Holešice – III. Část 7. PROBLÉMY V SOUVISLOSTI S PŘEPRAVOU NA PRACOVNÍ CESTĚ Zaměstnavatel vyšle...

Právní věta Přijal-li zaměstnanec vyplacenou náhradu mzdy poskytovanou podle ustanovení § 69 odst. 1 zákoníku práce (včetně úroků z prodlení), musel přitom vědět, proč je mu náhrada poskytována (protože...

V praxi mzdové účetní se setkáváme s různými úrovněmi odměňování. Velmi zjednodušeně můžeme všeobecně hovořit o fixním a variabilním odměňování a dále také o benefitech, které jsou v praxi velmi žádané, a už se bez nich neobejde skoro žádná společnost.

Problematika nelegální práce, která je i nadále jednou z nejzásadnějších oblastí zaměstnanosti a pracovního práva obecně, nemá odraz pouze ve správním právu, resp. ve správním trestání, byť tato rovina nelegální práce jednoznačně dominuje v preventivní, kontrolní i sankční činnosti správních orgánů, zejména orgánů inspekce práce a celní správy, když nelze opomíjet ani tu rovinu nelegální práce, která má svůj odraz v rovině trestněprávní. Základní náhled na trestněprávní rovinu, která je v praxi, z pochopitelných důvodů, oproti správnímu trestání poměrně opomíjena, by měl přinést tento článek.

(sledované období: 10.3.2016 – 6.4.2016)

U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Aby mohli zaměstnavatelé efektivně vykonávat personální agendu svých zaměstnanců, je nutné, aby měli přístup k jejich osobním údajům. V době informačních technologií a sociálních sítí je však zároveň třeba chránit soukromí zaměstnanců a integritu předávaných dat. Vzhledem k nárůstu shromažďovaných a zpracovávaných dat se ale jejich dostatečná ochrana stává úkolem, který je čím dál větší výzvou jak po technické, administrativní, tak i právní stránce.

Negativní výroky a projevy zaměstnanců vůči svým zaměstnavatelům nebo vedoucím zaměstnancům představovaly vždy tu stinnou část pracovněprávních vztahů. S nástupem elektronické komunikace a nových médií však tato problematika nabyla zcela nových rozměrů.

Máme zaměstnance s hodinovou mzdou - týdenní úvazek 3 dny/24 hod. Po vzájemné dohodě vždy dle rozpisu směn skoro pravidelně pracuje PO, ST, PÁ a pokud je z provozních důvodu potřeba, je směna se souhlasem zaměstnance přesunuta na jiný pracovní den. Stejně tak byl proveden rozpis směn na březen, kdy státní svátek připadl na pátek a pondělí. Do rozpisu měsíce března bylo předepsáno, že o svátky vykonávat práci nebude (pracoval čtvrtek a úterý - odpracované hodiny mu nechyběly), a to i z provozních důvodů. Je to pak v tomto případě tak, že zaměstnanec nemá nárok na náhradu mzdy za svátek, ale pouze za skutečně odpracované hodiny?

Zaměstnavatel provádí zaměstnancům srážky ze mzdy na základě obdržených exekučních rozhodnutí nebo insolvencí. Zaměstnanec (řidič) dostává ve mzdě vyplacenou cestovní náhradu a chtěl by z této náhrady splácet další částku na exekuci, aby ji měl dříve zaplacenou. Také by chtěl z cestovních náhrad hradit zaměstnavateli vydané stravenky a dále soukromé platby třetím stranám. Může zaměstnavatel uzavřít se zaměstnancem dohodu o srážkách ze mzdy z nárokovaných cestovních náhrad na uvedené platby?

Zaměstnanci (prodejci s přiděleným regionem v rámci Čech a Moravy, ale zároveň s místem u stolu v kanceláři v Praze; rozložení aktivit cca 3 dny v terénu a 2 dny u stolu v Praze) mají v pracovních smlouvách uvedeno místo výkonu práce "celá ČR". Hlavním důvodem je vyhnout se administrativě se zpracováním tuzemských cestovních příkazů a výkazů. Zaměstnanci dostávají za dny, kdy cestují po ČR, plný nárok na stravenku. Je tento přístup v souladu s pracovněprávními předpisy?