Dokumenty

Ne vždy zaměstnanci dodržují své povinnosti. Ne vždy mají požadovaný výkon. Zákon v obou případech umožňuje zaměstnavateli přijmout pracovněprávní opatření ve formě výtky. Ta otevírá cestu k následné možnosti ukončení pracovního poměru výpovědí. Je proto důležité, aby byla výtka správně připravena a předána. To je v praxi častým předmětem chyb.

Průměrná mzda roste, ale skutečné změny se odehrávají jinde. Umělá inteligence zásadně proměňuje hodnotu práce, poptávku po zaměstnancích i výši mezd v jednotlivých profesích. Co čeká český trh práce v příštích letech a kdo bude mezi vítězi a poraženými? Více v ekonomické analýze Markéty Šichtařové.

Musí se provádět doplatek do minimálního vyměřovacího základu u ZP v případě, že žena odešla na mateřskou dovolenou 3. 8. (pondělí), ale za 1. a 2. 8. 2026 (víkend) nemá logicky žádný příjem. Musí se dělat doplatek za tyto 2 dny? 

V souvislosti s připravovanou novelou zákona o daních z příjmů a zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele dojde od 1. ledna 2027 ke změně ve vykazování některých příjmů v jednotném měsíčním hlášení (JMHZ). Náhrada ušlého výdělku (tzv. svědečné) poskytovaná orgánem veřejné moci osobám, které se účastní úkonů řízení (svědci), bude nově osvobozena od daně z příjmů. Osoby, kterým bude orgán veřejné moci vyplácet pouze tento příjem, zároveň nebudou pro účely JMHZ považovány za zaměstnance tohoto orgánu veřejné moci. Orgány veřejné moci tedy nebudou muset osoby, kterým v určitém měsíci poskytly pouze příjem v podobě svědečného, přihlásit jako své zaměstnance do evidence zaměstnanců. Příjem v podobě svědečného zároveň nebude povinné sdělovat prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení. Změna se vztahuje výhradně na náhradu ušlého výdělku poskytovanou přímo orgánem veřejné moci. Netýká se mzdy ani náhrady mzdy vyplácené zaměstnavatelem zaměstnanci, které budou i nadále podléhat běžnému režimu zdanění a sdělování prostřednictvím měsíčního hlášení. Finanční správa ČR současně informuje, že s ohledem na očekávané legislativní změny nebude již během roku 2026 vyžadovat sdělování těchto příjmů ani údajů o jejich příjemcích prostřednictvím JMHZ. Upozornění České správy sociálního zabezpečení:Tento postup se nevztahuje na situaci, kdy je svědkovi vyplacen příjem ve výši, která zakládá účast na nemocenském pojištění. Při vzniku účasti na pojištění je osobu, které je vyplaceno svědečné jako náhrada příjmu ze zaměstnání, do konce roku 2026 vždy povinností do evidence zaměstnanců podle JMHZ přihlásit a podat za ni měsíční hlášení.

Ministerstvo práce a sociálních věcí, Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška o sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (eKLEP, září 2026). Z návrhu vyplývá, že: průměrná cena benzinu Natural 95 pro účely cestovních náhrad má být zvýšena z 34,70 Kč/l na 41,80 Kč/l, změna reaguje na údaje Českého statistického úřadu za srpen 2026, podle nichž průměrná cena dosáhla 41,80 Kč/l, k mimořádné úpravě dochází proto, že rozdíl přesáhl zákonnou hranici 20 %, při níž zákoník práce umožňuje (a fakticky vyžaduje) aktualizaci vyhláškové ceny pohonných hmot. Zdroj: MPSV, návrh vyhlášky v meziresortním připomínkovém řízení, září 2026.

Firemní snídaně, vánoční večírky, sportovní dny, teambuildingy nebo oslavy výročí společnosti. Firemní akce jsou běžnou součástí pracovního života a většina zaměstnavatelů je vnímá jako nástroj pro podporu firemní kultury, motivace a spolupráce. Z pohledu daní, pracovního práva a pojistných vztahů však není každá firemní akce stejná. Právě správné nastavení účelu akce rozhoduje o tom, zda jde o plnění související s výkonem práce, zaměstnanecký benefit, nebo kombinaci obojího. Od toho se následně odvíjí daňový režim, daňová uznatelnost nákladů i odpovědnost zaměstnavatele za případný pracovní úraz.

Milý uživatelé, v dnešním vydání Týdeníku Podtrženo, sečteno Tento týden přinášíme přehled nejdůležitějších novinek z oblasti mezd, pracovního práva a trhu práce. Zaměřujeme se na plánované zvýšení cestovních náhrad za benzin 95, aktuální vývoj kolem karenční doby, očekávané demografické změny na trhu práce, připravovanou úpravu definice závislé práce a její dopady na švarcsystém, stejně jako na nový nástroj MPSV pro hodnocení pracovních pozic a podporu transparentního odměňování.

Prezident Petr Pavel vetoval návrh nového zákona o státních zaměstnancích, jde podle něj proti doporučení Evropské komise lépe chránit vedoucí úředníky před politickými zásahy. Poslancům vrátil i související novelu, která bere hlavě státu pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Naopak i přes výhrady podepsal novelu stavebního zákona a také zákon, který od příštího roku opět zavádí elektronickou evidenci tržeb (EET). Koalice ANO, SPD a Motoristů má ve Sněmovně na přehlasování veta dost hlasů.

Do meziresortního připomínkového řízení vstoupila novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., která mění pravidla pro posuzování expozice olovu na pracovišti. Návrh zavádí možnost pokračovat ve výkonu práce i po překročení limitní hodnoty plumbémie, tedy koncentrace olova v krvi, pokud bude prokázán její dlouhodobě klesající trend. Změna reaguje na zpřísnění limitů vycházejících ze směrnice EU 2024/869. Současná právní úprava neumožňuje zohlednit situaci zaměstnanců, kteří byli olovu vystaveni již před zavedením nových limitních hodnot a u nichž naměřené hodnoty postupně klesají. Návrh proto zavádí institut „klesajícího trendu“ plumbémie.

Do meziresortního připomínkového řízení vstoupila novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., která rozšiřuje definici psychické zátěže při práci. Nově mají být mezi psychicky náročné práce zařazeny také některé činnosti pilotů vykonávané za specifických provozních podmínek. Návrh reaguje na práce spojené s mimořádně vysokými nároky na rozhodování v reálném čase za proměnlivých podmínek, pokud mohou mít závažné důsledky pro bezpečnost osob. Současně zohledňuje pracovní režimy vedoucí k narušování cirkadiánních rytmů zaměstnance v důsledku překračování časových pásem během jedné pracovní směny. Změna by se měla týkat zejména některých kategorií pilotů v obchodní letecké dopravě. Cílem není plošné rozšíření psychické zátěže na další profese, ale dílčí úprava reflektující specifika pilotní práce. Pokud bude novela schválena, může mít dopad na posuzování psychické zátěže, kategorizaci prací a související oblast ochrany zdraví při práci. Návrh je však zatím pouze ve fázi meziresortního připomínkového řízení a jeho konečné znění se ještě může změnit.

Evropská unie od prosince 2027 zakáže uvádět na trh výrobky, které vznikly za využití nucené práce. Česká republika proto připravuje pravidla, podle nichž budou domácí úřady podobné případy prověřovat a rozhodovat o dalším osudu takových výrobků. V mezirezortním připomínkovém řízení je novela, která nové kompetence svěřuje inspekci práce a vymezuje role dalších dozorových orgánů.

Zaměstnanec má od začátku roku už 7 dnů neomluvené absence. Z jistých důvodů zatím firma nemá potřebu s ním řešit ukončení pracovního poměru. Za každý den absence má krácenou dovolenou o jeden den, ale navíc se mu o dobu absence snížil počet odpracovaných hodin v roce pro výpočet nároku na dovolenou, takže mu mzdový systém započítal jen 50 týdnů a odečetl dalších 7 hodin. Je to zjevně „podle zákona“, ale ptám se úplně obecně – je to takto v pořádku? Není to dvojí postih z jednoho důvodu, ke kterému by nemělo docházet?

Poslanecká sněmovna schválila 11. září 2026 ve třetím čtení návrh nového zákona o vstupu a pobytu cizinců. Pokud projde i zbývajícími fázemi legislativního procesu, nahradí dosavadní právní úpravu pobytu cizinců v České republice. Změny pocítí především zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají pracovníky ze zahraničí. Zákon totiž počítá s rozsáhlou digitalizací pobytových řízení, zavádí nové povinnosti pro subjekty zajišťující pobyt cizinců a rozšiřuje možnosti státu ovlivňovat pracovní migraci.

Zaměstnanecké benefity patří mezi oblasti, ve kterých se v posledních letech významně zvýšilo daňové riziko. Změny legislativy, nové metodické výklady Finanční správy i rostoucí zájem zaměstnavatelů o alternativní formy odměňování a motivace vedou k tomu, že správné nastavení benefitních programů již není pouze záležitostí HR oddělení. Pokud je totiž benefit při daňové kontrole zpětně překvalifikován na mzdu nebo jiný zdanitelný příjem zaměstnance, mohou být důsledky pro zaměstnavatele velmi citelné. V praxi pak často vyvstává otázka, kdo za nesprávné daňové posouzení benefitu odpovídá. Je to HR oddělení, které benefit navrhlo? Mzdová účetní, která jej zpracovala ve mzdách? Poskytovatel cafeterie pokud ji společnost využívá? Nebo vedení společnosti, které benefit schválilo?

Rok 2027 by měl přinést řadu významných změn v daňové oblasti. Některé návrhy mají za cíl zjednodušit stávající pravidla a zvýšit atraktivitu zaměstnaneckých benefitů, jiné mohou znamenat nové povinnosti pro zaměstnavatele. V tomto článku se zaměříme na významné změny u zaměstnaneckých nepeněžních benefitů.

Rádi s vámi sdílíme novou publikaci advokátky Kláry Gottwaldová, která přehlednou a praktickou formou shrnuje 30 situací, se kterými se zaměstnavatelé, manažeři a HR specialisté v oblasti odměňování setkávají nejčastěji. Brožura na praktických situacích ukazuje, kdy jsou rozdíly v odměňování zaměstnanců obhajitelné a kdy už mohou představovat pracovněprávní riziko. Věnuje se náboru, nastavování nástupních mezd, zvyšování odměn, bonusovým systémům i transparentnosti odměňování. Materiál je určen zaměstnavatelům, HR specialistům, manažerům, specialistům na odměňování i interním právníkům.  

Pojmy jako syndrom vyhoření, chronický stres, úzkostné stavy nebo deprese se v uplynulých letech definitivně přesunuly z lékařských ordinací a lifestylových magazínů i do kanceláří personalistů a na stoly mzdových účetních. Duševní zdraví na pracovišti již není otázkou volitelného HR marketingu a benefitních balíčků, ale stává se integrální součástí zákonných povinností zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Článek přináší komplexní pohled na to, jak k psychickému zdraví zaměstnanců přistupovat systematicky, jak identifikovat a měřit psychosociální rizika v souladu s legislativou, jak implementovat efektivní preventivní programy a v neposlední řadě, jak tyto aktivity správně ošetřit z hlediska mzdového a daňového.

Milý uživatelé, přinášíme nové vydání Týdeníku Podtrženo, sečteno. Tento týden přinesl schválení návratu EET od roku 2027 a související daňové změny, které ovlivní zaměstnanecké benefity, spropitné či školkovné. Pozornost si zaslouží také plánované omezení podpory v nezaměstnanosti a rozhodnutí vlády zvýšit minimální mzdu na 24 900 Kč od ledna 2027. Přejeme Vám příjemné čtení. Váš tým Práce a mzda.

Zaměstnanci skončil pracovní poměr k 31. 7. 2026, za červenec mu vznikl nárok na povinný příspěvek na stáří ve výši 4 % z vyměřovacího základu. VZ za červenec činí 50 000 Kč a od začátku roku již bylo zaměstnanci poskytnuto na produkty na stáří 49 000 Kč. Výše příspěvku bude činit 2 000 Kč, které se budou zahrnovat do měsíce výplaty, tedy do srpna. Limit pro osvobozený příjem bude tedy v srpnu překročen o 1 000 Kč, ze kterých by se mělo odvést SP, ZP a daň. V JMHZ se 1 000 Kč v srpnu vykáže jako odložený příjem. Ale z čeho má zaměstnavatel odvést SP, ZP a daň za zaměstnance, když zaměstnanec už u něho nepracuje, a tudíž nemá žádný příjem, ze kterého by šlo odvody uhradit? Zaměstnavatel se tak dostává do situace, kdy mu zákon přikazuje příspěvek poskytnout, ale při kombinaci ukončení PP a překročení limitu, se dostane do situace, kdy mu vzniknou dodatečné náklady. Sice může již bývalého zaměstnance oslovit, aby mu je doplatil, ale reálně bude vymahatelnost dosti malá. Je tato situace nějak ošetřena legislativně nebo existuje k tomuto vyjádření GFŘ, ČSSZ a ZP?

Nová pravidla odměňování se rychle přibližují. Vláda schválila návrh zákona, kterým má být do českého právního řádu převedena evropská směrnice o transparentnosti odměňování, a předložila jej Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk č. 300. Většina nových povinností má podle návrhu začít platit již od 1. ledna 2027. Současně se postupně rozšíří informační práva zaměstnanců a povinnosti zaměstnavatelů sledovat rozdíly v odměňování žen a mužů. Přestože legislativní proces dosud nebyl dokončen, zaměstnavatelé by přípravu neměli odkládat. Některé změny budou vyžadovat úpravu náborových procesů, jiné zásah do systému odměňování, hodnocení pracovních pozic nebo interních HR a mzdových postupů.