JUDr. Petr Bukovjan - strana 35

Právní věta Při posuzování nároku na náhradu škody podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění je nutné zjistit, v jakém rozsahu se na vzniku škody...

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. a 5. 11. 2016 – I. část

Jak již bylo vysvětleno v úvodním článku tohoto čísla, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zná i pár zákazů. Jeden z nich je obsažen v jeho ustanovení § 53 a týká se (ne)možnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele v zákonem vymezené době, která je nazvána symbolicky dobou ochrannou. Zmíněný právní předpis mezi tyto doby řadí např. dočasnou pracovní neschopnost zaměstnance (až na výjimky), těhotenství, čerpání mateřské dovolené nebo čerpání rodičovské dovolené zaměstnancem.

V předminulém čísle našeho časopisu jsme Vás seznámili s některými důležitými údaji (nejen) z pracovněprávní oblasti a jejich případnými změnami od 1. 1. 2017. V tomto čísle pokračujeme druhou částí a dalšími důležitými čísly.

Není až tak důležité, že v předmětném soudním sporu se Nejvyšší soud zabýval právem zaměstnance na odstupné, s nímž dnešní právní úprava obsažená v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, už nepočítá. Do 31. 12. 2011 platilo dle ustanovení § 67 odst. 1 zákoníku práce, že mj. zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr dle ustanovení § 56 zákoníku práce, přísluší odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného (měsíčního) výdělku. Nyní zaměstnanci v takovém případě náleží dle ustanovení § 56 odst. 2 zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného (měsíčního) výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Důležitější je výklad toho, kdy je odstupné splatné a jak z tohoto hlediska posoudit ustanovení § 67 odst. 4 zákoníku práce, že odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

Právní věta Návrhem na ústavní ošetřování ve smyslu ustanovení § 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je třeba rozumět doporučení ošetřujícího lékaře k přijetí do ústavní péče. Není...

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též od 1. 1. 2017 došlo k řadě legislativních změn. Abychom Vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme Vám (obdobně jako v minulých letech ve dvou částech) přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.

Právní věta Je to zaměstnavatel, kdo v mezích stanovených pracovní smlouvou a ostatními pracovněprávními předpisy určuje všechny okolnosti konkrétního výkonu práce zaměstnancem. Je-li tedy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem ujednáno...

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 – IV. část 28. REŽIM ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNAVATELE ZA ÚJMU ZPŮSOBENOU ZAMĚSTNANCI Zaměstnavatel vyhradil...

Právní věta Rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně, v důsledku kterého by se měl stát zaměstnanec pro zaměstnavatele nadbytečným, nemůže být způsobilým důvodem k podání výpovědi z pracovního poměru podle...

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 – III. část 26. ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA SCHODEK NA SVĚŘENÝCH HODNOTÁCH Na základě...

Právní věta Předpokladem odpovědnosti zaměstnavatele za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti zaměstnance je poškození zdraví zaměstnance pracovním úrazem, ztráta na výdělku (škoda), která zaměstnanci vznikla v průběhu...

Právní věta Již pouhá účast jakéhokoli zaměstnance zadavatele v realizačním týmu uchazeče je důvodem pro pochybnosti o transparentnosti veřejné zakázky a představuje závažné porušení povinností vyplývajících z pracovního poměru....

Právní věta Dosáhl-li zaměstnanec nejvyšší přípustné expozice, je zaměstnavatel povinen převést jej na jinou práci; nedojde-li k převedení na jinou práci (např. proto, že zaměstnavatel nemá pro zaměstnance jinou...

V čísle 6/2016 tohoto časopisu v rubrice Judikatura uvedl JUDr. Petr Bukovjan zevrubnou informaci o rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1804/2015. Přitom oprávněně vyjádřil názor, že rozhodnutí si zaslouží bližší komentář v některém z dalších čísel Práce a mzdy. Nuže, zde je, neboť rozsudek je natolik zásadní pro praxi zaměstnavatelů, že vyvolává u právníků i personalistů rozporuplné až údivné reakce. Prakticky totožné závěry vyjádřil Nejvyšší soud též v rozsudku ze dne 4. 5. 2016 sp. zn. 21 Cdo 4972/2015. Soud je opřel mimo jiné o konstatování, že právní úprava lékařských posudků v rámci pracovnělékařských služeb (viz dále), která je v účinnosti od 1. 4. 2012, je odlišná od právní úpravy předchozí.

Právní věta Platem zúčtovaným zaměstnanci k výplatě za rozhodné období ve smyslu ustanovení § 353 odst. 1 zákoníku práce je třeba rozumět zúčtování práva na plat v rozsahu, v...

Úvod V minulém vydání tohoto časopisu bylo publikováno mj. stanovisko AKV - Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů (jde o výkladové stanovisko ze dne 2. 2. 2016,...

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 - II. část 20. PRACOVNÍ CESTA A DOBA MIMO PRACOVNÍ DOBU Zaměstnanec je...

Právní věta Souhlas zaměstnavatele s výkonem práce přesčas může být udělen nejen výslovně (písemně nebo ústně), ale i mlčky (konkludentně). Za souhlas zaměstnavatele s výkonem přesčasové práce lze –...

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 – I. část