Ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D.

Je považován společník v. o. s. za OSVČ pro žádost o kompenzační bonus 25 000 Kč pro OSVČ ekonomicky zasažené šířením koronaviru? Jiné příjmy nemá.

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům stravenky v hodnotě 100 Kč, 55 % si dává do nákladů. Nechce, aby zaměstnanci platili zbylých 45 Kč a naopak chce, aby tato částka, kterou po nich nepožaduje, byla vidět na výplatní pásce jako příjem ke mzdě. Jak to bude s tímto příjmem ve výplatní pásce? Bude se z něho odvádět daň a soc. a zdrav. poj?

Můj dotaz se týká provedení ročního zúčtování daně zaměstnankyni, která je v současné době v dlouhodobé pracovní neschopnosti z důvodu bezvědomí po vážné dopravní nehodě a není schopna si o roční vyúčtování sama požádat. O RZD chce za ni požádat její manžel. Soudním rozhodnutím bylo nařízeno předběžné opatření a byl jmenován její manžel jako její opatrovník. V soudním výroku je uvedeno následující: opatrovník za opatrovance, jehož zdravotní stav mu působí obtíže při správě jmění a hájení práv, může jednat a vykonávat jeho práva při rozhodování o veškeré lékařské péči opatrovance, zejména při volbě vhodných postupů léčby a udělování souhlasu s léčbou a umístěním či propuštěním z ústavu zdravotní péče, při jednání a uzavírání smluv o poskytnutí sociálních služeb a zdravotnických služeb včetně smluv o pobytu opatrovance a dále k uplatnění nároků posuzované z titulu újmy na zdraví v souvislosti z dopravní nehodou autobusu, ke které došlo dne 18. 2. 2019. Nebude-li se při zastupování jednat o běžnou záležitost, vyžaduje se schválení soudu. Nikde tam však není uvedeno, že za ni může o roční zúčtování požádat. Pokud vím, tak o provedení RZ musí požádat vždy jen zaměstnanec sám a ani manžel nebo někdo jiný z rodiny to za něj učinit nemůže. Zdravotní stav zaměstnankyně v současné době nedovoluje, aby si sama o RZ požádala.

Jak postupovat, pokud zaměstnavatel (firma s. r. o.) přispěl zaměstnanci na životní pojištění jak v roce 2018, tak i v roce 2019, ale nyní se zjistilo, že vinou zprostředkovatele došlo k pochybení a smlouva je bez daňového zvýhodnění. Bude muset zaměstnavatel vše zpětně dodanit (pokud ano, tak jakým způsobem), nebo bude stačit nějaké potvrzení od zprostředkovatele, že došlo k chybě a přeplatek se převede na novou již správně uzavřenou smlouvu?

Náš klient je registrován jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. V průběhu roku přestal zaměstnávat zaměstnance a ukončil registraci k oběma daním. Jeho činnost pokračuje dál, ale bez zaměstnanců. Do jakého termínu je potřeba podat vyúčtování daně ze závislé činnosti a vyúčtování srážkové daně? Týká se nás § 234 daňového řádu, tedy situace, kdy plátci daně zanikne povinnost vybírat daň srážkou a musí podat vyúčtování do konce následujícího měsíce po zániku povinnosti? Pokud ano, týká se toto ustanovení i daně ze závislé činnosti? Popř. pokud se na nás toto ustanovení vůbec nevztahuje, prosím o vysvětlení, ve kterých situacích dochází k zániku povinnosti vybírat daň srážkou.

Jsem zaměstnán. V minulých letech jsem měl pouze příjmy ze zaměstnání. V roce 2017 jsem zdědil družstevní podíl na bytě spolu s třemi dalšími dědici, které jsem vyplatil z peněz, které byly také předmětem dědictví, konkrétně vzdal jsem se finanční hotovosti ve prospěch zbylých dědiců a nechal jsem si družstevního podíl na bytě, který byl podle notářského řízení 800 000,00 Kč. V září 2019 jsem členský podíl prodal za cenu 1 050 000 Kč. Zůstavitel členského podílu byl můj bratranec ze strany otce, který vlastnil členský podíl 30 let. V roce 2018 jsem se rozvedl a řeším soudní cestou vypořádání SJM, peníze které jsem získal prodejem členského podílu 250 000,00 Kč chci použít buď na koupi nového bytu, anebo pro vyplacení bývalé manželky z našeho bývalého společného domu, bohužel nevím kdy časově bude vyřešeno soudní cestou naše SJM. Jsem povinen v roce 2020 podat daňové přiznání z příjmu FO za rok 2019? Domnívám se, že ne, protože peníze z prodeje členského podílu použiju na uspokojení svých bytových potřeb. Přijetí peněz z prodeje členského podílu jsem povinnen oznámit FÚ. Nevím, zda ale přijaté peníze použiji do jednoho roku od jejich přijetí na uspokojení své bytové situace, protože soudní vypořádání SJM nemusí být vyřízeno a já tedy nebudu moci prokázat , že jsem peníze použil do jednoho roku od jejich přijetí na uspokojení své bytové situace. Jak mám situaci řešit z pohledu daně příjmu z FO za rok 2019? Doplňující otázka: Když jsem se obrátil na FÚ, kde jsem chtěl zažádat o odložení mé daňové povinnosti, bylo mi sděleno, že je třeba doložit, že jsem měl buď trvalé bydliště na adrese zděděného družstevní bytu, anebo že jsem prokazatelně zděděný družstevní byt užíval (např. fakturami za elektřinu, vodu, atd.) , že jsem tam pobýval. Je toto také podmínkou pro odložení mé daňové povinnosti? 

Američan s přechodným pobytem v České republice, který je českým daňovým rezidentem, má jediné příjmy z americké LLC Partnership společnosti. Je to ekvivalent české v. o. s. a v USA se tyto příjmy zdaňují jako příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. V USA tento příjem zdanil. 1) Daní se tento příjem také v České republice? Pokud ano, jde o § 7 zákona o daních z příjmů? Může zde případně použít metodu zápočtu či vynětí tohoto příjmu? 2) Musí se v České republice přihlásit z tohoto titulu k důchodovému pojištění a veřejnému zdravotnímu pojištění a z příjmu takto vydělaného platit pojištění?   

Zaměstnanec má dítě v pěstounské péči. Dítě v letošním roce dosáhne zletilosti a je držitelem průkazu ZTP/P. V současné době navštěvuje základní školu. K ukončení schází 2 roky. Zaměstnanec zjišťuje, zda bude mít dále nárok na daňové zvýhodnění. Byla jsem přesvědčena, že od 18 let zažádají o invalidní důchod třetího stupně, ale bylo mi sděleno, že o důchod žádat nebudou, dokud dítě studuje. Vzhledem k tomu, že je žákyní základní školy, tak můžeme daňové zvýhodnění dále vyplácet na základě potvrzení základní školy?

Fyzická osoba, podnikatel. Zaměstnává osoby se zdravotním postižením (chráněná pracovní místa). Během roku byl zaměstnanci s těžším zdravotním postižením změněn invalidní důchod na starobní (dovršení věku 65 let). V případě dalšího zaměstnávání tohoto zaměstnance bude možné uplatnit § 35 zákona o daních z příjmů i na zbylou část roku, i když nemá invalidní důchod?

OSVČ pracuje jako švadlenka ve své dílničce doma v rodinném domě. Při práci jí pomáhá její 17letá dcera a maminka v důchodu. Je možné, aby OSVČ uzavřela s dcera a maminkou dohodu o provedení práce na výpomoc? Jaké pak povinnosti plynou OSVČ z pohledu zaměstnavatele? Dcera nebude podepisovat prohlášení, maminka ano. Musí OSVČ podat jednotnou přihlášku ke srážkové a zálohové dani do kdy a jak? V průběhu roku bude pouze OSVČ odvádět dan na příslušný učet, žádné jiné povinnosti mít nebude? Po skončení roku podává dvě vyúčtování? Musí dodržovat OSVČ nějaké povinnosti, co se týká zákoníku práce či jiných bezpečnostních pravidel atd., případně musí schovávat docházku či výplatních pásky? Pokud jsou s tímto spojeny ještě jiné povinnosti, prosím, o jejich stručný popis.

Fyzická osoba vlastní rodinný dům, užívá jej pro vlastní bydlení, dům je financován hypotečním úvěrem. Nyní je zvažován bezúplatný převod 80 % vlastnického podílu na domě na rodiče stávajícího majitele s tím, že rodiče budou v domě bydlet a stávající majitel bude nadále hradit hypoteční úvěr a zůstane mu vlastnický podíl na domě ve výši 20 % (bydlet bude po převodu jinde). Předpokládám, že bezúplatný převod vlastnického podílu na rodiče bude od daně z příjmů osvobozen (s případnou oznamovací povinností osvobozeného příjmu, pokud tento přesáhne 5 mil. Kč). Bude stávající majitel moci nadále uplatňovat odpočet úroků z hypotečního úvěru v plné výši, přestože již nebude vlastnit 100 % dané nemovitosti, ale pouze 20 %? 

Klient byl zaměstnancem firmy Diamo a po propuštění začal pobírat příspěvek dle nařízení vlády č. 167/2016 Sb. Je tento příspěvek osvobozený od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů?

Jak postupovat, jestliže poplatník podepsal a uplatňoval u dvou zaměstnavatelů slevu na poplatníka? Mimo tyto zaměstnavatele má 2 DOPP, kde mu byla provedena srážková daň. Poplatník by si chtěl podat daňové přiznání, jelikož má možnost uplatnit si odčitatelnou položku - penzijní připojištění. Lze udělat v tomto případě DP a bude to mít nějaké dopady - sankce ze strany FÚ pro poplatníka nebo pro firmy, u kterých podepsal prohlášení? 

Zaměstnancům poskytujeme následující benefity: Příspěvek na ubytování Poskytujeme příspěvek zaměstnancům s trvalým pobytem na Slovensku formou nepeněžního plnění. Přechodné bydliště mají sjednané na adrese v Příbrami (pronajatý byt). Smlouva o pronájmu je mezi naší firmou a pronajímatelem bytu. Příspěvek platíme rovnou pronajímateli, u zaměstnance je v pracovní smlouvě sjednán příspěvek zaměstnavatele na ubytování ve výši 3 000 Kč/měs., to mu proběhne i výplatní páskou, ale nic se neodvádí. Je tento postup správný? Lze takto poskytovat příspěvek na ubytování i občanům z ČR? Pokud budou mít jiné trvalé bydliště než je místo výkonu práce? Jsme firma z Příbrami, zaměstnanec by měl trvalé bydliště např. v Českých Budějovicích nebo Ostravě, přičemž totedy znamená, že nemůže každý den dojíždět nebo by mu to činilo velké obtíže. Příspěvek na provoz předškolního zařízení nebo příspěvek na letní tábor dítěte zaměstnance O letních prázdninách bychom chtěli zaměstnancům poskytovat příspěvek na pobyt jejich dětí ve školkách či dětských skupinách (dva pokladní doklady – jeden by byl na pobyt dítěte v zařízení a druhý na stravné dítěte v daném zařízení; případně faktura) nebo na letní tábor dítěte. Jednalo by se o příspěvek na jedno dítě max. 2 500 Kč/měs., na druhé dítě max. 2 000 Kč/měs., formou nepeněžního plnění, jako firma bychom hradili částku rovnou danému zařízení. Zaměstnavatel by účtoval příspěvek jako nedaňový náklad. U zaměstnance by se tedy jednalo o nepeněžní plnění osvobozené od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 bod d) ZDP, pojistné by se neodvádělo. Vybraným zaměstnancům se též poskytuje příspěvek na dovolenou, taktéž formou nepeněžního plnění. Započítával by se příspěvek na pobyty dětí do osvobozených 20 000 Kč/rok? Lze takto zaměstnancům přispívat a byl by tento postup správný?  

Český občan podniká v USA (přechodně zde žije i se svojí rodinou), podává daňová přiznání v USA, v ČR vlastní nemovitou věc, kde bydlí při pobytu v ČR. Rozhodl se ji prodat a pořídit novou, příjem z prodeje musí zdanit v ČR, jelikož nesplňuje podmínky pro osvobození. Jak v daňovém přiznání zohlednit příjem z podnikání USA, kde platí federální daň?

Zaměstnankyně (Slovenka) má otevřenou živnost na Slovensku (kde měla z počátku roku minimální příjmy) a zároveň je zaměstnaná zde v Česku (jen jako zaměstnanec, zde v Česku nepodniká), její příjmy v Česku jsou tudíž více než 90 % + je studentkou VŠ (česká škola). Jak je to případně s ročním zúčtováním/daňovým přiznáním? Může si příjmy ze zaměstnání vyřešit zde v Česku nebo musí komplet vše řešit jen na Slovensku, aby bylo zamezeno dvojímu zdanění?

Soukromá základní škola a soukromé gymnázium plánuje poskytovat dětem, jejichž rodiče mají příjmy do určitého limitu tzv. sociální stipendium. Zatím není rozhodnuto, zda toto stipendium bude mít povahu slevy ze školného, či zda se bude poskytovat studujícím ve formě peněžitého příspěvku (vzhledem k věku studujících se s největší pravděpodobností bude zasílat na BÚ některého z rodičů). Na daných školách studují i děti některých ze zaměstnanců. Dosáhne-li na toto stipendium (ať už bude ve formě slevy ze školného, či ve formě peněžitého příspěvku) některé z dětí zaměstnance přímo dané školy, bude se jednat na straně daného zaměstnance o zdanitelný příjem? Osobně se domníváme, že se o zdanitelný příjem na straně zaměstnance jednat nebude, neboť tato pravidla jsou shodná pro všechny rodiče studujících na daných školách, a tudíž nelze aplikovat pravidlo § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů, dle kterého je zdanitelným příjmem zaměstnance rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší než cena, kterou účtuje jiným osobám, a dále z toho důvodu, že nelze toto plnění z logiky věci považovat za odměnu za vykonanou práci (je-li poskytováno všem rodičům studujících). Je naše úvaha správná? Dále daná soukromá základní škola a soukromé gymnázium plánuje, že bude svým zaměstnancům poskytovat nepeněžní benefit spočívající v příspěvku na vzdělávání dětí těchto zaměstnanců na těchto soukromých školách. Je v tomto případě aplikovatelný § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů? Osobně se domníváme, že v tomto případě nebude splněna podmínka, že se bude jednat o nepeněžní příjem poskytovaný ze zisku či na vrub daňově neuznatelných nákladů, neboť žádná platba ze strany zaměstnavatele v podstatě neproběhne. Nebo tato podmínka bude splněna zaúčtování tímto způsobem? Předpis školného (v plné výši) MD 311/D 602. Částečná úhrada zaměstnancem MD 221/D 311 a výhoda ze strany zaměstnavatele poskytnutá zaměstnanci MD 548 (nedaňový)/D 311. V opačném případě, bude daná podmínka splněna alespoň tehdy, neproběhne-li žádná úhrada ze strany zaměstnance? Je nějaká možnost, aby takovýto benefit byl na straně zaměstnance považován za osvobozený příjem nebo je tento benefit posuzován stejně jako sleva z plnění, která zaměstnavatel poskytuje, a tedy se bude na straně zaměstnance jednat o zdanitelný příjem?

Od roku 2015 je stanovena lhůta 10 let pro dodanění dosud uplatněných odčitatelných položek od základu daně v DPFO. 1) Pokud OSVČ v roce 2018 předčasně ukončí smlouvu s výplatou odbytného, znamená to tedy, že dodaní v DPFO za rok 2018 v § 10 odčitatelné položky uplatněné v DPFO za roky 2008-2017 a v roce 2018 již žádnou odčitatelnou položku neuplatní? Zároveň k tomu zdaní i odbytné vyplacené za roky 2015-2018? 2) Pokud je OSVČ zároveň zaměstnancem a zaměstnavatel mu přispívá na životní pojištění, bude se lhůta 10 let také týkat dodanění příspěvku zaměstnavatelů? V případě, že by zaměstnanec předčasně vypověděl smlouvu s výplatou odstupného v roce 2026, dodaňoval by v takovém případě příspěvky od zaměstnavatele pouze za rok 2016-2026, i kdyby mu zaměstnavatel přispíval od roku 2008?

Jsme umělecká agentura, právní forma s. r. o. Zajišťujeme vystoupení devítičlenného uměleckého souboru. Vedoucí souboru je majitel agentury (společník a jednatel). Ostatní členové souboru jsou OSVČ, agentuře své honoráře fakturují na základě umělecké smlouvy. Soubor každoročně účinkuje v Německu. Letos se vystoupení konalo v červenci. Počátkem srpna agentura vystavila fakturu německému odběrateli. V průběhu srpna agentura vyplatila umělce z vlastních zdrojů. V září však německý odběratel oznámil, že z fakturované částky musí strhnout daň z příjmů zahraničních umělců (18,8 %) s tím, že německý finanční úřad vystaví umělcům potvrzení a umělci na základě smlouvy o zamezení dvojímu zdanění již nebudou tento příjem zdaňovat v ČR. To je vcelku jasné. Odběratel ale chce tuto daň doplatit německému FÚ i zpětně za tři roky. Daň chce strhnout z letošní fakturované částky, kterou nám doposud neuhradil. Požaduje po nás, abychom si tuto částku následně vyžádali po českém finančním úřadu pomocí dodatečných daňových přiznání. Náš dotaz zní: Je možné, aby umělci, kterým byl honorář letos i v minulých letech vyplacen nezdaněn německou daní a tito umělci ho řádně uvedli ve svých přiznáních a zdanili v ČR, nyní podávali dodatečná přiznání, kde by museli nově vyplňovat přílohu č. 3 a uvádět zde jakési dodatečné sražení daně, které však v tuto chvíli není ani vyčísleno ani provedeno (zřejmě by museli nejprve část honoráře vrátit agentuře). Je vůbec možné srážet daň jindy než při výplatě? Jak postupovat ? Druhá část dotazu zní: Z jaké částky by měl německý odběratel srážet daň? Smluvní částka, kterou naše agentura fakturuje německému odběrateli, se skládá ze tří položek: 1. honoráře umělců, 2. doprava firemním mikrobusem ze sídla agentury na místo vystoupení, 3. provize agentury. Dle našeho názoru by se daň měla srážet pouze z honoráře umělců, odběratel chce srážet z celé částky. 

Zaměstnanci se narodilo 4. dítě a požaduje daňový bonus již za červenec, na což má nárok dle § 35c odst. 10 zákona o daních z příjmů. Zaměstnanec by měl však také předložit potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků (manželky), že ta daňové zvýhodnění neuplatňuje, což vzhledem k tomu, že to v jejím zdravotním stavu, momentálně není vůbec možné. Navíc se jedná o učitelku a škola sdělila manželovi, že mzdová účtárna bude v provozu až v září a manželka si musí přijít osobně, takže to opravdu nebude hned. Pro ostatní 3 dříve narozené děti škola toto potvrzení vydala. Můžeme tedy zvýhodnění přiznat pouze na základě prohlášení zaměstnance (otce a manžela) a potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků (manželky) doložit později? Co je nutné splnit pro uplatnění zvýhodnění, aby to nebylo v nesouladu se zákonem a zaměstnavatel nemohl být postižen za chybný postup? Při poslední kontrole ze strany finančního úřadu bylo toto velmi důkladně kontrolováno, zdali bylo potvrzení druhého z poplatníků vystaveno před prvním uplatněním slevy zaměstnancem, což se v jednom případě nestalo a byl z toho velký problém.