Otázky a odpovědi - strana 3

Zaměstnanec měl Dohodu o provední práce uzavřenou od 18. 6. do 31. 12. 2019, rozsah práce dle potřeby max. 300 hod./1 rok. Odměna 100 Kč/1 hod., podepsané prohlášerní. Odpracoval však pouze 18. 6. a 19. 6. 2019, celkem 10 hodin, a ukončil dohodu. Nyní je na Úřadu práce a je potřeba mu spočítat průměrný čistý výdělek. Jaká bude metodika výpočtu v tomto případě? Neměl nijak stanoven rozsah práce, pracoval by podle aktuálních potřeb zaměstnavatele. Jaký by byl rozdíl ve výpočtu pokud by měl sjednánu Dohodu o provedení činnosti se stejnými podmínkami?

Můj dotaz se týká stanovení průměrného (hodinového) výdělku pro účely proplacení dovolené. Našla jsem si obecné vysvětlení, co se zahrnuje a nezahrnuje do průměru (náhrady mzdy, dovolená, přesčasy, odstupné, cestovní náhrady), ale zajímají mě konkrétně odměny a prémie. Pokud se jedná o mimořádnou odměnu k danému období, zahrne se do výpočtu celá. Roční odměna se započte za každé čtvrtletí poměrná část. Jak je to ale u tzv. retenčních bonusů (např. při změně majitele firmy)? Zaměstnanci bude vyplacen bonus, pokud zůstane pracovat na dané pozici ve firmě do určitého data např. 7/2019 (v červenci bude vyplacen bonus). 

Žádáme o stanovisko ke stanovení průměrného měsíčního výdělku pro účely náhrady škody způsobené zaměstnavateli zaměstnancem pracujícím na základě uzavřené dohody o pracovní činnosti. Jedná se zejména o řidiče MHD, kterým není stanoven rozvrh směn, pouze „fiktivní“ rozvržení týdenní pracovní doby pro potřeby poskytování náhrady odměny z dohody po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (a to ve dnech pondělí – pátek 4 hodiny denně). Práce je těmto zaměstnancům určována operativně dle potřeb provozu a v dohodě mají uvedeno, že rozsah práce nesmí v období, na které je dohoda uzavřena, v průměru překročit 20 hodin týdně. Vzhledem k tomu, že není v dohodě pevně stanovena týdenní pracovní doba, není zřejmé, jakou hodnotu týdenní pracovní doby dosadit k výpočtu průměrného měsíčního výdělku dle § 356 odst. 2 věty druhé zákoníku práce. Je možné použít jako týdenní pracovní dobu průměrnou odpracovanou dobu zaměstnance připadající na 1 týden za uplynulé rozhodné období? Příklad: Zaměstnanec odpracoval v 1. čtvrtletí 180 hodin, odměna za uvedené rozhodné období byla vyplacena v souhrnné výši 34 650 Kč, průměrný hodinový výdělek (PHV) činil 192,50 Kč. V 1. čtvrtletí bylo 90 dnů, tj. 12,86 týdnů. V jednom týdnu tak odpracoval průměrně 14 hodin (180 : 12,86 = 13,996). Průměrný měsíční výdělek (PMV) by dle tohoto výpočtu činil: PMV = PHV x (týdenní pracovní doba x 4,348) = 192,50 x (14 x 4,348) = 11 718,- Kč Nebo se v takovém případě vychází z hodnoty 20 hodin, ačkoli zaměstnanec v rozhodném období většinou odpracuje v průměru méně hodin než maximálních 20 hodin uvedených v dohodě? Z údajů uvedených v předchozím příkladu by průměrný měsíční výdělek činil: 192,50 x (20 x 4,348) = 16 740,- Kč. Obdobný problém je v případě zaměstnanců pracujících na základě dohody o provedení práce, kteří mají v dohodě uvedeno, že rozsah práce v příslušném kalendářním roce nesmí být větší než 300 hodin. Který z uvedených postupů je správný a jak postupovat u dohod o provedení práce?

Zaměstnanec pracuje ve dvanáctisměnném provozu. V řijnu čerpal 3 dny dovolené, poté pracoval, polovině října onemocněl. Nemocný byl celý listopad, 1. prosince nastoupil do zaměstnání. Během prosince čerpal 5 dnů dovolené, jinak pracoval, i ve dnech svátků ve svých plánovaných směnách. Zaměstnavatel mu na 1. čtvrtletí spočítal průměrnou předpokládanou mzdu, a to ve výši hodinové mzdy. Tento postup odůvodňuje tím, že v rozhodném období neodpracoval 21 dnů. Ovšem coby dvanáctkář odpracoval 195,5 hodiny v rozhodném období. Takto stanovená průměrná mzda jej poškozuje, neboť ke své hodinové mzdě dostává příplatky (odpolední, noční, směnnost, víkendový), jež se odvíjejí z nižší předpokládané průměrné mzdy. Vztahuje se povinnost mít odpracováno 21 dnů i na zaměstnance, který pracuje v turnusovém provozu, kdy měsíční fond pracovní doby se pohybuje mezi 14-16 dny za kalendářní měsíc? Neměl by zaměstnavatel postupovat podle koeficientu 12 versus 8 hodinová pracovní doba? Placená doba za směnu je 11,5 hodiny. 

Zaměstnanec – strážník městské policie - byl práce neschopen od 14. 3. 2018 do 3. 2. 2019. Od 4. 2. 2019 čerpá pracovní volno dle zákoníku práce – překážka na straně zaměstnavatele – nesplnil zdravotní způsobilost pro výkon funkce strážníka městské policie a současně pozbylo platnosti jeho osvědčení k výkonu funkce strážníka, tzn. pozbyl odbornou způsobilost. Z jakého příjmu by se tomuto zaměstnanci měl vypočítávat pravděpodobný výdělek? Jeho původní zařazení: strážník 6. tř./9. st. 18 300 Kč, osobní příplatek 1 500,- Kč, zvláštní příplatek 3 000 Kč, celkem 22 800 Kč. Od 1. 1. 2019 měl být přeřazen do vyššího platového stupně z důvodu dosažení vyšší praxe (přitom ale nepracoval, stále v pracovní neschopnosti). Kromě toho došlo od 1. 1. 2019 k navýšení platových tarifů ze zákona. Pokud by tedy pracoval v lednu jako strážník, měl by pobírat: v 6. tř./10. stupni 19 950 Kč, osobní příplatek 1 500 Kč, zvláštní příplatek 3 000 Kč, celkem 24 450 Kč. Jak už jsem však uvedla výše, v průběhu nemoci mu však dnem 3. 9. 2018 pozbylo platnosti osvědčení ministerstva vnitra o splnění stanovených odborných předpokladů podle zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Pokud by tedy byl po nemoci zdravotně způsobilý, musel by být přeřazen na funkci čekatele, a to do vykonání této zkoušky. Jako čekatel by měl následující plat: 5. tř./10. st. 18 430 Kč, osobní příplatek 1 500 Kč, zvláštní příplatek 0 Kč, celkem 19 930 Kč. Z kterého příjmu máme tedy počítat pravděpodobný výdělek?

Zaměstnancům se navýšily mzdy od 1. 1. 2019. Mohu použít pro výpočet náhrady za svátek a dovolenou průměrný výdělek za 4. čtvrtletí 2018, nebo musím přepočítat průměrný výdělek podle navýšené hodinové mzdy (přepočítat 4. čtvrtletí 2018). 

Příspěvková organizace, zřizovatelem je město, zaměstnanci dostávají měsíční plat, za svátky nedostávají náhrady, ale plat, jako kdyby pracovali. Dostávají pololetní odměny. Postupuji tedy při zápočtu odměny do průměrného výdělku podle § 358 zákoníku práce. Výši odměny vydělím počtem odpracovaných hodin za příslušné pololetí a potom započtu poměrnou část odměny do čtvrtletí podle počtu odpracovaných hodin. Mohou být v odpracovaných hodinách započteny i neodpracované svátky, za které je poskytován plat, jak výše uvedeno?

Zaměstnanec nastoupil v září a v rozhodném období neodpracoval 21 dnů. Mzdová účetní stanovila pravděpodobný výdělek za 3. čtvrtletí ze skutečně dosažené mzdy, i když za méně než 21 dnů. Ale zaměstnanec nesouhlasí, protože je u nás nastavené odstupňování mzdy ve zkušební době a za první měsíc dostal zaměstnanec jen 25 % z variabilní složky. V druhém měsíci to je pak 50 %, ve třetím 75 % a v dalších měsících podle reálného výkonu (a většinou přes 90 %). Zaměstnanec měl tedy kvůli odstupňování mzdy ve zkušební době nižší hrubou mzdu a kvůli tomu nižší pravděpodobný výdělek. Je náš postup správný? Podle zákona by měl mít pravděpodobný výdělek vypovídající schopnost a neměl by zaměstnance poškozovat ani znevýhodňovat. 

Chtěli bychom zavést vyplácení odměny našim zaměstnancům za doporučení nového zaměstnance. Podmínky nároku by byly obsaženy ve mzdovém předpise. Předpokládám správně, že tato odměna nemá souvislost s vykonanou prací, a tudíž ji můžeme vyloučit z příjmu pro výpočet průměrného výdělku (pro výpočet dovolené...)? Můžeme tuto odměnu evidovat v ostatních osobních nákladech (pro ISPV údaje pravidelného statistického šetření)? A platily by stejné odpovědi i pro odměnu, kterou bychom dávali nově přijatým za to, že k nám nastoupili do pracovního poměru? Jsme podnikatelský subjekt.

Pokud se mění týdenní úvazek ze 40 hod. týdně na 37,5 hod týdně a pak třeba i naopak, stejně tak třeba změna ze 40 hod. týdně např. na 24 hod týdně, má se pak vždy přepočítávat průměr pro náhrady, nebo zůstává ten, který přechází z předešlého čtvrtletí?

Společnsot s r. o. přijala nového zaměstnance s tím, že ve zkušební době bude jeho mzda ve výši minimální mzdy, tj. 11 000 Kč. Jak postupovat při stanovení průměrného výdělku? Předpokládám, že by měl být ve výši 66 Kč za hodinu. 

Náš zaměstnanec dostal výpověď pro nadbytečnost a ukončil pracovní poměr ke dni 30. 6. 2017. Bylo mu vyplaceno odstupné a dostal potvrzení pro Úřad práce na podporu v nezaměstnanosti. S odstupným ani s vypočtenou výší příjmu pro Úřad práce není spokojen. Průměr pro výpočet odstupného jsem použila za 1. čtvrtletí 2017. Vím, že dovolená, nemocenské, náhrady se nezapočítávají. Žádné odměny žádné za celé čtvrtletí nedostal. Měl zaplacené hodiny za pohotovost a mzda za pohotovost se do průměru nezapočítala. Je to tak správně? 

Zaměstnavatel vyplňuje potvrzení o výši příjmu pro banku zaměstnance, který si chce půjčit peníze, v tomto případě se počítá průměrný příjem jako aritmetický průměr? Ve kterých případech se počítá průměrný měsíční výdělek počítaný přes přepočtový koeficient 4,348?

Je možné proplatit práci přesčas průměrným výdělkem, který vychází pod minimální hodinovou mzdu, tzn. méně než 58,70 Kč?